Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 167/2019-55

Okresní soud v Prostějově rozhodl soudkyní titul Pavlou Doupovcovou ve věci

manželky: ;

celé jméno manželky, narozená dne datum

bytem V obec a číslo, PSČ obec - část obce,

zastoupená advokátkou titul. jméno příjmení

sídlem ulice a číslo, PSČ obec

a;

manžela:

; celé jméno manžela, narozený dne datum

Trvale bytem V obec a číslo, PSČ obec – část obce

adresa pro doručování: obec a číslo, okres obec

zastoupený advokátem titul. jméno příjmení

sídlem Poděbradovo náměstí číslo, obec

o rozvod manželství

takto:

I. Manželství manželů celé jméno manželky, rozené příjmení, narozené datum, a celé jméno manžela, narozeného datum, uzavřené dne datum v obec, zapsané v knize manželství matričního úřadu Městského úřadu v Prostějově ve svazku 2, roč. 2002, strana/list 140, poř. číslo se rozvádí.

II. Manžel je povinen zaplatit manželce na náhradu nákladů řízení částku 5.600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku, k rukám právní zástupkyně manželky, tj. k rukám advokátky titul. jméno příjmení, sídlem ulice a číslo, PSČ obec.

Odůvodnění:

<b>I. Manželství manželů [celé jméno manželky], rozené [příjmení], narozené [datum], a [celé jméno manžela], narozeného [datum], uzavřené dne [datum] v [obec], zapsané v knize manželství matričního úřadu Městského úřadu v Prostějově ve svazku 2, roč. 2002, strana/list 140, poř. [číslo] se rozvádí.</b> <b>II. Manžel je povinen zaplatit manželce na náhradu nákladů řízení částku 5.600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku, k rukám právní zástupkyně manželky, tj. k rukám advokátky [titul]. [jméno] [příjmení], sídlem [ulice a číslo], [PSČ] [obec].</b>

1. Dne 10. 7. 2019 došel podepsanému soudu návrh manželky na rozvod manželství účastníků řízení, kterým manželka usilovala o rozvod manželství. Manžel se k návrhu manželky připojil podáním došlým soudu dne 27. 5. 2020 (ust. , o zvláštních řízeních soudních; dále jen „z. ř. s.“).

2. Oddacím listem bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli manželství dne datum před Městským úřadem Prostějov, a je zapsáno v knize manželství matričního úřadu Městského úřadu v Prostějově ve svazku 2, roč. 2002, strana/list 140, poř. číslo.

3. Poměry manželů, jako rodičů, k jejich dosud nezletilé dceři jméno celé jméno manželky, narozené dne

datum, byly pro dobu po rozvodu manželství účastníků pravomocně upraveny rozsudkem Okresního soudu v Prostějově ze dne 9. 7. 2020, č.j.  – 108, částečně potvrzeným a částečně změněným rozsudkem Krajského soudu v obec ze dne 8. 12. 2020, č.j.  – 143, ve znění opravného usnesení ze dne 4. 1. 2021, č.j.  – 148. V průběhu řízení nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by mohly vést k závěru o naplnění zákonných předpokladů zápovědi rozvodu manželství ve smyslu ust. , tj. že by rozvod manželství účastníků byl v rozporu se zájmem nezletilé jméno celé jméno manželky. Druhá dcera účastníků, jméno celé jméno manželky, narozená dne datum, se v průběhu řízení o rozvod manželství účastníků stala zletilou a ke dni vyhlášení rozsudku v řízení o rozvod manželství jejich rodičů byla plně svéprávnou, odpadla tedy povinnost zabývat se tím, zda rozvod manželství účastníků nekoliduje se zájmy jejich druhé dcery.

4. Z výpovědi manželky soud zjistil, že manželství účastníci uzavřeli po přibližně čtyřleté známosti, manželka odmítla, že by se za trvání manželství s manželem citově odcizili, připustila, že manželé prošli v průběhu let určitými problémy. Manžel začal podnikat, z podnikání v oboru pohostinství si odnesl dluhy, což se následně odrazilo ve finančním hospodaření manželů, kdy manželka je toho názoru, že nesla zabezpečení rodiny ze svých prostředků. Manželé očekávali, že s novou podnikatelskou aktivitou manžela se situace zlepší, manželé budou moc dopřát dětem to, co dříve nemohli. Na Silvestra roku 2018 manžel nepřišel domů a 1. 1. 2019 manželce potvrdil, že si našel jinou ženu. Manželka po následném návratu manžela domů chtěla manželství zachránit, domnívala se, že manžel vztah s jinou ženou ukončil, což nebyla pravda, manžel definitivně od rodiny odešel 20. 1. 2019. Manželka před definitivním odstěhováním manžela usilovala o zachování manželství i přes nezastírané problémy, kterými účastníci v průběhu trvání manželství procházeli. Z výpovědi manželky je zřejmé, že manželka problémy nevztahuje k manželství účastníků (ve smyslu jejich vztahu), ale k účastníkům samotným, neuváděla, že by se problémy, kterými rodina procházela, negativně podepisovaly na manželském soužití účastníků v tom smyslu a směru, že by mělo docházet k rozpadu manželství. Manželka vnímá jako zlomový odchod manžela od rodiny v lednu roku 2019 za jinou partnerkou, bez projevu snahy manželství udržet, s přísliby o tom, že manžel podá návrh na rozvod manželství. Manžel prodlévá s placením výživného pro děti účastníků.

5. Z výpovědi manžela soud zjistil, že manžel hodnotí průběh manželství obdobně jako manželka – od bezproblémových začátků, přes etapu, kdy manžel začal v roce 2007 podnikat v pohostinství a prošel stadiem, kdy nadužíval alkohol, hrál automaty a vznikly mu dluhy, dále etapu, kdy začal za prací dojíždět do zahraničí a podařilo se mu dluhy z výdělku zaplatit. Manžel za trvání manželství zrekonstruoval dům a budoval v něm rodinné zázemí přístavbou pro děti. Zpětně pokládá manžel posledních 10 let manželství za narušené, vyznačující se hádkami s manželkou, výčitkami a dotazy manželky na to, co manžel dělal a kam šel. V kontrastu s tím pak manžel uvedl, že v posledních třech letech manželka nezjišťovala, zda manžel je či není doma, nezajímalo ji to. Manželova nespokojenost vyústila v navázání mimomanželského vztahu.

6. Podle ust. a 3 , („o. z.“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.

7. Podle ust. § 756 o. z., soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.

8. Podle § 687 odst. 1 a odst. 2 o. z. mají manželé rovné povinnosti a rovná práva. Manželé jsou si navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svou důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti.

9. Po provedeném dokazování, kterým soud zcela vyčerpal důkazní návrhy účastníků, soud dospěl k závěru, že byly splněny všechny zákonné podmínky pro rozvod manželství účastníků podle shora citovaných ustanovení . Účastníci spolu již více než rok nežijí jako manželé, jejich soužití bylo ukončeno s odstěhováním manžela od rodiny v lednu roku 2019. Ač v řízení nebylo zjištěno (manžel netvrdil), z jakého důvodu manžel, který dle nesporných tvrzení účastníků od manželky odešel již v lednu roku 2019 a neprojevil následně vůli manželské soužití obnovit, nepodal sám návrh na rozvod manželství, bylo učiněno (pro věc zásadní) zjištění, že manželé nevykonávají manželská práva a povinnosti vyplývající z ust. a násl. o. z. Manželské soužití účastníků je již natolik hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že nelze očekávat jeho obnovení. Ze shora vyložených důvodů soud návrhu vyhověl a manželství účastníků rozvedl.

10. Příčiny rozvratu manželství účastníků pak soud shledává převážně na straně manžela, který, aniž by k tomu manželka zavdala nějakou relevantní příčinu, navázal mimomanželský vztah a odešel od rodiny. Soud si je vědom, že pojmenovat (resp. rozlišit) příčinu a následek tam, kde se objeví manželská nevěra, za situace, kdy jeden manžel v ní spatřuje příčinu rozvratu manželství a druhý manžel svými vyjádřeními naznačuje, že jde o následek jiné příčiny, je často velmi obtížné, ale v posuzovaném případě bylo možné přijmout závěr o tom, že příčinou rozvratu manželství byl odchod manžela od rodiny poté, co manžel navázal mimomanželský vztah. Manželka i za situace, kdy jí byl manžel nevěrný, byla připravena manželství udržet, ale rozpad manželství nastal ve chvíli, kdy manžel definitivně manželku opustil. Manžel nepojmenoval důvody, pro které byl v manželství„ nespokojený“, resp. tyto pojmenoval tak, že si protiřečil - manžel uvedl, že manželka posledních deset let vyčítala a pátrala po tom, co dělá a kde je, ale současně uvedl, že v posledních třech letech se o něj manželka nezajímala. Tím manžel své nekonkrétní tvrzení o„ nespokojeném“ manželství znevěrohodnil. Oproti tomu zjištění podávající se z toho, co uvedla manželka, se zdají být logickými, nejsou vnitřně rozporná a nekolidují ani s verzí manžela. Mezi manžely nebylo sporné, že za dobu jejich soužití manželé procházeli společně problémy, které jim život přinesl a které podle všeho převážně pramenily z neúspěšného podnikání manžela, ale oproti tomu v řízení nebylo zjištěno, že by manželství účastníků v průběhu jeho trvání, až do navázání mimomanželského vztahu manžela, utrpělo takové rány, které by byť i jen naznačovaly jeho rozpad. Naopak pohledem současným se zdá, že manželé jednotlivé problémy, jak přicházely, překonávali (manželé konkretizovali, jak řešili a ustáli nedobrou finanční situaci rodiny, ustáli několikaletý režim práce manžela v zahraničí). Nelze zazlívat manželovi, že v řízení pojmenoval to, že nebyl v manželství spokojený, nicméně pokud svůj subjektivní pocit nespokojenosti řešil navázáním mimomanželského poměru s jinou ženou a na to navázal odchodem od manželky a dětí, jedná se o jednoznačné porušení povinnosti manžela zachovávat věrnost manželce. Lze rovněž pochopit, že v průběhu manželství nepochybně dochází k různým problémům, které však nelze řešit porušením § 687 odst. 1 a odst. 2 o. z. V řízení nebylo zjištěno, že by se manžel nejdříve pokusil o zlepšení vzájemných vztahů (pokud tedy vnímal svoji nespokojenost, resp. pokud ji přisuzoval kvalitě vztahu s manželkou). V řízení nebylo ani zjištěno, že by manžel po neúspěšné snaze o vyřešení své nespokojenosti jinak, než navázáním mimomanželského vztahu, nejprve ukončil soužití s manželkou a až následně navázal vztah s jinou ženou. Za daného stavu proto nezbylo než přijmout závěr o tom, že podíl manžela na rozvratu manželství je výrazně vyšší než podíl manželky. Soud nemohl přehlédnout, že manžel od rodiny odešel již v lednu roku 2019, ale situaci poté již neřešil, tedy manželce nezbylo, než podat návrh na rozvod a nést náklady s tím spojené, ač podíl manželky na rozvratu manželství je dle názoru soudu výrazně menší než podíl manžela. Pokud jde o to, že manžel dle tvrzení manželky řádné neplní vyživovací povinnost k jejich dcerám, pak k této otázce nebylo potřebné vést v řízení dokazování a podrobněji se tímto tvrzením manželky zabývat. Případné porušování povinnost manžela plnit svoji zákonnou vyživovací povinnost k dcerám účastníků nemá vazbu na rozhodnutí soudu o rozvodu manželství účastníků, resp. nemůže zvrátit zjištění soudu o hlubokém, trvalém a nenapravitelném rozvratu manželství a není ani projevem zájmu nezletilého dítěte na zachování manželství ve smyslu ust. § 755 odst. 2 písm. a) o. z., když zájem nezletilé dcery účastníků na řádném plnění vyživovací povinnosti rodiče není možné chránit či posílit zachováním manželství účastníků.

11. Pokud jde o náhradu nákladů tohoto řízení o rozvod manželství, tak podle věta první , o zvláštních řízeních soudních, sice platí, že v řízení ve statusových věcech manželských zásadně nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení, avšak podle věty druhé lze náhradu nákladů přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Soud shora vyložil, že ač manželské soužití ukončil manžel odchodem od rodiny, otálel se zahájením řízení o rozvod manželství tak, že návrh podala manželka, a to po více než půlroce od definitivního odstěhování manžela. Z uvedeného důvodu, s přihlédnutím ke zjištěné příčině rozvratu manželství, soud dopěl výjimečně k závěru, že okolnosti tohoto případu odůvodňují, aby soud přiznal manželce vůči manželovi právo na náhradu nákladů řízení. Jevilo by se nespravedlivým, aby veškerou finanční zátěž spojenou s rozvodem nesla manželka, na kterou byla tato zátěž přenesena manželem, který byl iniciátorem manželské odluky. Manželka náklady řízení minimalizovala – návrh na rozvod sepsala a podala bez vykázání právního zastoupení, zastoupit se nechala až ve fázi, do níž řízení dospělo s nařízením jednání, přičemž této fázi předcházelo sice připojení se manžela k návrhu na rozvod, ale sporování tvrzené příčiny rozvratu manželství. Soud neupírá manželovi právo v řízení zaujmout stanovisko dle svého uvážení a volit procesní strategii tak, jak uzná účastník za vhodné, ale soud na druhou stranu nemůže znevýhodnit účastníka, který svými úkony v řízení demonstroval snahu o rychlé a nenákladné vyřízení věci a průběh řízení u něj vyvolal potřebu vyhledat odbornou právní pomoc, s níž je spojen vznik nákladů. Tzv. rovnost zbraní účastníků, obou zastoupených advokátem, byla zachována, potřebu být v řízení zastoupen advokátem nejprve projevil manžel, nikoliv manželka. To vše vedlo soud k tomu, že manžela zavázal k povinnosti nahradit manželce účelně vynaložené náklady tohoto rozvodového řízení. Tyto náklady pak tvoří jednak manželkou zaplacený soudní poplatek za návrh na zahájení řízení o rozvod manželství ve výši 2.000 Kč. Dále je pak tvoří náklady manželky za právní zastoupení advokátem, jejichž výši soud určil podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti

č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, v platném znění (dále jen„ advokátní tarif“). V posuzované věci představuje tarifní hodnotu pro výpočet mimosmluvní odměny advokáta podle advokátního tarifu částka 10.000 Kč. Dle advokátního tarifu pak činí sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty přes 5.000 Kč do 10.000 Kč částku 1.500 Kč. V daném případě pak advokátovi manžela náleží odměna za celkem 2 úkony právní služby: 1) příprava a převzetí právního zastoupení, 2) účast u jednání soudu dne 15. 4. 2021. Soud proto přiznal manželce náhradu odměny advokáta za 2 úkony právní služby á 1.500 Kč, tj. 3.000 Kč Náklady právního zastoupení manželky pak dále tvoří i režijní paušál dle vyhl. č. ve výši 300 Kč za každý ze shora uvedených dvou úkonů právní služby advokáta, tj. 2 x 300 Kč = 600 Kč. Soud proto manžela zavázal k povinnosti nahradit manželce náklady tohoto řízení o rozvod manželství v celkové výši 5.600 Kč O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle věta před středníkem , o místě plnění podle (viz. výrok II. tohoto usnesení).

Poučení:

Proti rozhodnutí ve výroku I. není přípustné odvolání, když tímto rozhodnutím soud vyhověl návrhu manželky na rozvod manželství, který je považován vzhledem k připojení se manžela za návrh společný (ust. § 384 odst. 2, § 395 z. ř. s.).

Proti rozhodnutí ve výroku II. je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově.

Oba účastníci jsou povinni do patnácti pracovních dnů od právní moci tohoto rozsudku požádat příslušný úřad o vydání nového občanského průkazu (jen pokud je v jejich dosavadním občanském průkazu zapsán údaj o rodinném stavu).

Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení.

Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.