Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
119 C 20/2021-43
Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu titul Zuzanou Skripovou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: ; a) právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem titul. jméno příjmení
sídlem adresa, obec
proti
žalovanému: ; 1. celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 7.740,77 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3.700 Kč spolu s 9% zákonným úrokem z prodlení ročně za dobu od 28.10.2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 4.040,77 Kč spolu s 9% zákonným úrokem z prodlení ročně za dobu od 28.10.2018 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně na účet soudu vedený u ČNB č.ú. číslo, variabilní symbol doplatek soudního poplatku za žalobu ve výši 900 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3.700 Kč spolu s 9% zákonným úrokem z prodlení ročně za dobu od 28.10.2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 4.040,77 Kč spolu s 9% zákonným úrokem z prodlení ročně za dobu od 28.10.2018 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně na účet soudu vedený u ČNB č.ú. [číslo], [variabilní symbol] doplatek soudního poplatku za žalobu ve výši 900 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 7.740,77 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným dne 27.9.2018 smlouvu o úvěru, jejímž předmětem byl úvěr ve výši 3.700 Kč, splatný dne 27.10.2018. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr ve výši 3.700 Kč vrátit a dále zaplatit žalobci poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 4.040,77 Kč, a to do dne 27.10.2018. Smlouva byla uzavřena pomocí prostředků komunikace na dálku na webových stránkách právního předchůdce žalobce, kde se žalovaný zaregistroval. Právní předchůdce žalobce prověřil jeho schopnost splácet. Byla s ním uzavřena smlouva. Po odeslání smluvní dokumentace mu na bankovní účet, který žalovaný uvedl č. bankovní účet byla odeslána jistina úvěru. Žalovaný neplnil své povinnosti řádně a včas. Žalobci dosud neuhradil ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6.9.2019 právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce.
Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
V souladu s ust. § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.
Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.
Ze smlouvy o úvěru č. anonymizováno soud zjistil, že právní předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli dne 27.9.2018 smlouvu o úvěru, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 3.700 Kč online dne 27.9.2018. Splatnost úvěru byla 27.10.2018. Roční zápůjční úroková sazba sjednána ve výši 40% ročně, poplatek za poskytnutí úvěru byl sjednán ve výši 4.040,77 Kč. Počet splátek byl sjednán ve výši 1. Úvěr byl splatný dne 27.10.2018. Z potvrzení o platbě soud zjistil, že dne 27.9.2018 bylo právním předchůdcem žalobce na účet žalovaného zaplacena částka 3.700 Kč. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 27.6.2020 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce oznámil žalovanému postoupení pohledávky na žalobce. Z předžalobní výzvy k úhradě, včetně poštovního podacího lístku soud zjistil, že zástupce žalobce vyzval žalovaného dne 27.6.2020 k uhrazení dlužné částky. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2.4.2020 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce. Z odpovědi na dotaz soudu ze dne 9.2.2021 soud zjistil, že účet vedený u banka č. bankovní účet byl ke dni poskytnutí úvěru i k aktuálnímu datu veden na jméno žalovaného.
Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v rozsahu jistiny a příslušenství, nikoli však v rozsahu poplatku za poskytnutí úvěru. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným vznikl závazkový vztah uzavřením smlouvy o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen občanský zákoník ). V tomto závazkovém vztahu vystupoval právní předchůdce žalobce a žalobce jako věřitel a žalovaný jako dlužník. Žalovaný se zavázal vrátit žalobci peněžní prostředky včetně dohodnutých úroků (dle ust. § 1802 občanského zákoníku ). Žalovaný svoji povinnost v celém rozsahu nesplnil, proto žalobci vzniklo právo po žalovaném požadovat vrácení dlužné částky, včetně dohodnutého příslušenství. S ohledem na prodlení žalovaného s peněžitým plněním vznikl žalobci nárok na příslušenství představované úrokem z prodlení dle ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. 160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů. (výrok I). Soud dospěl k závěru, že smlouva v rozsahu sjednaného poplatku za poskytnutí úvěru neplatná. Neplatnou soud spatřuje ve zjevném rozporu jejího obsahu s dobrými mravy (k tomu srov. ust. 588 občanského zákoník) a ve skutečnosti, že je v rozporu s požadavkem přiměřenosti, když stanoví významnou nerovnováhu práv a povinností v neprospěch žalovaného jako spotřebitele (k tomu srov. ust. § 1813 občanského zákoníku ). Nelze přehlédnout naprostý nepoměr finanční částky poskytnuté žalobcem 3.700 Kč a úplaty, jíž se mu za to mělo dostat 4.040,77 Kč během relativně krátké doby 30 dnů. Ze shora uvedených důvodů soud hodnotí smlouvu v rozsahu sjednání poplatku za poskytnutí úvěru jako absolutně neplatnou, tedy z ní právo nelze přiznat. Žalobci tak nevniklo právo a nelze mu přiznat právo na zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru (výrok II.).
Dle ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 ), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. V souladu s citovaným ustanovením použil soud zkrácené formy odůvodnění rozsudku.
Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu právo. Žalobce měl ve věci úspěch jen částečný, převažující úspěch měl žalovaný, kterému však žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III.
Výrok o povinnosti žalovaného zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 900 Kč se opírá o ust. § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, když žalobce byl v řízení převážně neúspěšný. Výše soudního poplatku se opírá o ust. § 6 odst. 1 tohoto zákona.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 občanského soudního řádu ).
Nesplní-li povinný dobrovolně, řádně a včas, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho soudního výkonu.