Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
6 C 57/2021-171
Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní titul Štěpánkou Brožovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem titul. jméno příjmení
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
trvale bytem adresa žalované
o zaplacení 155 948,75 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 129 890,01 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 129 890,01 Kč od 9. 3. 2021 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba o zaplacení částky ve výši 26 058,74 Kč s úrokem ve výši 7,90 % ročně z částky 154 984,75 Kč od 27. 10. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 155 948,75 Kč od 27. 10. 2020 do 8. 3. 2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 26 058,74 Kč od 9. 3. 2021 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 15 515,82 Kč a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 920,23 Kč, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši
36 204 Kč k rukám zástupce žalobkyně titul. jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 129 890,01 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 129 890,01 Kč od 9. 3. 2021 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba o zaplacení částky ve výši 26 058,74 Kč s úrokem ve výši 7,90 % ročně z částky 154 984,75 Kč od 27. 10. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 155 948,75 Kč od 27. 10. 2020 do 8. 3. 2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 26 058,74 Kč od 9. 3. 2021 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 15 515,82 Kč a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 920,23 Kč, se zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši 36 204 Kč k rukám zástupce žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa žalobkyně], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Dne 12. 11. 2020 podala žalobkyně ke zdejšímu soudu žalobu proti žalované o zaplacení částky 155 948,75 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že s žalovanou uzavřela dne
8. 1. 2018 smlouvu o úvěru č. 010231603R, na základě které jí byl poskytnut bezúčelový úvěr až do výše 185 000 Kč. Nedílnou součástí byly podmínky pro ČSOB spotřebitelské úvěry. Žalovaná vyčerpala částku 185 000 Kč dnem 8. 1. 2018. Žalovaná se zavázala splácet předmětný úvěr v měsíčních splátkách ve výši 2 884 Kč splatných vždy k 20. kalendářnímu dni každého kalendářního měsíce, přičemž první splátka bude zaplacena dne 20. 2. 2018. Žalovaná se zavázala splatit úvěr spolu s úvěrovým úrokem, přičemž výše úrokové sazby činí 7,90 % ročně. Úvěr nebyl žalovanou řádně a včas splácen a byl prohlášen za splatný ke dni 20. 12. 2019. Ke dni
26. 10. 2020 činí pohledávka žalobkyně částku 182 421,80 Kč skládající se z jistiny úvěru ve výši 154 984,75 Kč, kapitalizovaného běžného úroku ve výši 15 516,82 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 10 920,23 Kč a poplatků ve výši 1 000 Kč. Žalovaná byla k úhradě dlužné pohledávky vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 3. 11. 2020, na kterou nijak nereagovala. Žalobkyně se tak po žalované domáhá zaplacení částky ve výši 155 948,75 Kč spolu s příslušenstvím, spolu s úrokem ve výši 7,9 % ročně z částky 154 984,75 Kč od 27. 10. 2020 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % z částky 155 948,75 Kč od 27. 10. 2020 do zaplacení, spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 15 515,82 Kč a kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 920,23 Kč a náhradou nákladů řízení. Žalovaná žalobkyni celkem uhradila částku ve výši 55 109,99 Kč.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila, ani z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání, ačkoliv byla soudem řádně v dostatečném předstihu předvolána, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v její nepřítomnosti, vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.
3. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “), a zjistil následující skutkový stav: Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 8. 1. 2018 smlouvu o úvěru č. 010231603R. V souladu se smlouvou a úvěrovými podmínkami poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky formou spotřebitelského úvěru do celkové výše úvěrového limitu 185 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu se smluvenými úroky a souvisejícími poplatky v pravidelných měsíčních splátkách po 2 884 Kč splatných vždy k 20. kalendářnímu dni každého kalendářního měsíce, přičemž první splátka bude zaplacena dne 20. 2. 2018. Dále vzal soud za prokázané, že žalovaná úvěr řádně nesplácela a dostala se s úhradou do prodlení. Na výzvy k úhradě splátek žalovaná nereagovala, a proto žalobkyně úvěr zesplatnila v souladu s úvěrovými podmínkami ke dni 20. 12. 2019 a vyzvala žalovanou dopisem ze dne 22. 12. 2019 k splacení celého úvěru. Dále byla žalované zaslána předžalobní upomínka ze dne 3. 11. 2020 Tyto skutečnosti má soud za prokázané ze všeobecných obchodních podmínek, dokladu o čerpání
a předžalobní upomínky ze dne 3. 11. 2020 včetně podacího archu. Žalovaná na svůj dluh uhradila žalobkyni pouze částku ve výši 55 109,99 Kč, což má soud za prokázané z výpisu z úvěrového účtu.
4. Při právním posouzení věci soud vycházel z ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku . Podle ustanovení § 2395 se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2398 odst. 1 úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti. Neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle ustanovení § 2048 , ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 1968 dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle ustanovení § 1970 po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
5. Dále soud na danou věc aplikoval ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“).
6. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
7. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
8. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Podle § 588 o. z soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
10. Podle § 2991 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. K posouzení neplatnosti smlouvy soud uvádí, že povinnost zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele stanovil již zákon č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, platný a účinný do 30. 11. 2016, přičemž následkem nesplnění této povinnosti byla absolutní neplatnost smlouvy. příjmení jazykovým výkladem ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ, by sice bylo možné dovodit, že podle platné úpravy se jedná pouze o neplatnost relativní, smysl a účel zákona a historický vývoj v oblasti spotřebitelských úvěrů směřující ke stále větší ochraně spotřebitele tomu však neodpovídá, o čemž svědčí i vývoj dosavadní judikatury. Soud přitom odkazuje na rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne 31. 5. 2019, č.j. 27 Co 81/2019 -75, dle něhož„ v § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití § 588 o.z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele“ Soud proto neplatnost uvedenou v § 87 odst. 1 ZoSÚ, k níž v důsledku porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost spotřebitele dochází, posoudil jako absolutní a při právním posouzení věci k ní přihlédl z úřední povinnosti.
12. Po provedeném dokazování s ohledem na výše uvedenou právní úpravu a judikaturu soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou je neplatná, neboť se žalobkyně řádně nezabývala otázkou schopnosti žalované daný úvěr splatit, resp. žalobkyně k prokázání této skutečnosti neoznačila žádné důkazy. Jakým způsobem a na základě, jakých podkladů úvěruschopnost žalobkyně zkoumala a zda vůbec, není zřejmé. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru neplatnou a v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované celkem částku 182 421,80 Kč a žalovaná jí na tuto částku uhradila 55 109,99 Kč, zůstala jí povinnost vydat částku 129 890,01 Kč. V této části proto shledal soud žalobu důvodnou, přičemž má za to, že den následující po doručení žaloby se žalovaná dostala do prodlení s plněním, a tudíž jí uznal povinnou uhradit od 9. 3. 2021 i zákonný úrok z prodlení. Zbývající nárok uplatněný žalobou soud s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy zamítl.
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odstavce 1 o.s.ř. o.s.ř. tak, že náleží žalobkyni, která měla ve věci převážný úspěch. Žalobkyně byla úspěšná v částce 129 890,01 Kč, tedy v 83 % původně žalované částky, žalovaná byla úspěšná v částce 26 058,74 Kč, tedy v 17 % původně žalované částky. Soud tak přiznal žalobkyni náhradu nákladů ve výši odpovídající 66 % jako rozdílu úspěchu a neúspěchu žalobkyně. Náklady řízení byly přiznány v souladu s vyhláškou
č. 177/1996 Sb. , v platném znění, a představují odměnu za pět úkonů právní služby po 7 340 Kč (příprava a převzetí zastoupení, žaloba, doplnění žaloby, účast na ústním jednání dne 18. 3. 2021 a dne 29. 4. 2021), celkem 36 700 Kč, podle § 7 bod 5 ve spojení s § 11 odst. 1 vyhlášky, náhradu hotových výdajů za pět úkonů právní služby po 300 Kč, celkem 1 500 Kč podle § 13 vyhlášky
č. 177/1996 Sb. , v platném znění. K těmto nákladům pak náleží náhrada cestovních výdajů za cestu k ústnímu jednání dne 18. 3. 2021 a dne 29. 4. 2021 z obec do obec a zpět podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 2x 588 Kč, celkem ve výši 1 176 Kč (celkem 2x cesta 94 km vykonaná osobním automobilem tovární značky Opel M1, registrační značka, při průměrné spotřebě benzinu 6,66 l na 100 km, ceně benzinu 27,8 Kč, sazbě 4,40 Kč/km), dále náhrada za ztrátu času v počtu osmi půlhodin po 100 Kč, celkem 800 Kč, podle § 14 odst. 1 a 3 advokátního tarifu. Odměna, náhrada hotových výdajů, promeškaný čas a cestovné jsou pak zvýšeny o 21 % DPH, jejímž je zástupce žalobkyně plátcem, podle § 137 odst. 3 o.s.ř. o.s.ř. , tedy celkem v částce 8 437 Kč. Náhrada nákladů řízení dále zahrnuje náhradu za zaplacený soudní poplatek z návrhu ve výši
6 242 Kč Náklady řízení v celkové výši 36 204 Kč je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů dle § 160 odstavce 1 o.s.ř. o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.
Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o.s.ř. o.s.ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).