Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

18 C 93/2021-40

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní Mgr Leonou Poplerovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupeného advokátem JUDr titul. jméno příjmení, Ph.D.,

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 39 628 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni

a) částku 10 002 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% p.a. od 18. 7. 2017 do zaplacení,

b) částku 9 127 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% p.a. od 25. 4. 2017 do zaplacení,

to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

II. Ve zbývající části se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni</b> <b>a) částku 10 002 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% p.a. od 18. 7. 2017 do zaplacení,</b> <b>b) částku 9 127 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% p.a. od 25. 4. 2017 do zaplacení,</b> <b>to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>II. Ve zbývající části se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala žalobou doručenou soudu dne 19. 3. 2021 zaplacení celkem částky 39 628 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že

a) žalovaný uzavřel dne 23. 5. 2016 s právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba smlouvu o zápůjčce číslo (dále jen„ 1. Smlouva“). Před uzavřením smlouvy poskytovat půjčky splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu , posoudil s odbornou péčí schopnost žalované splácet úvěr – žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného a zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a ověřeny doklady uvedenými v této zákaznické kartě. Podle ní poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši 9 374 Kč, celkem tedy 31 374 Kč a to formou 60 týdenních splátek po 523 Kč, přičemž zápůjčka měla být splacena 17. 7. 2017. Poplatek zahrnoval úrok ve výši 3 894 Kč, poplatek za administrativní činnost 5 480 Kč. Žalovaný však své závazky nehradil řádně a včas, poslední splátku uhradil dne 21. 8. 2017, proto vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části dlužné částky. Žalovaný uhradil do postoupení pohledávky částku 11 998 Kč. Žalobkyně se nyní domáhá zaplacení:

jistiny – dlužné částky zápůjčky ve výši 15 452,08 Kč

dlužné částky poplatků ve výši 3 923,75 Kč

kapitalizovaného úroku ve výši 13 678,28 Kč

kapitalizovaného úroku z prodlení z dlužné částky ve výši 4 043,72 Kč,

úroku ve výši 27 % p.a. z dlužné jistiny 15 452,08 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení

úroku z prodlení v zákonné výši z částky 15 452,08 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení.

Přes upomínky žalovaný žalobkyni spornou částku doposud dluží.

b) žalovaný uzavřel dne 29. 2. 2016 s právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba smlouvu o zápůjčce číslo (dále jen„ 2. Smlouva“). Před uzavřením smlouvy poskytovat půjčky splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu , posoudil s odbornou péčí schopnost žalované splácet úvěr – žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného a zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a ověřeny doklady uvedenými v této zákaznické kartě. Podle ní poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 33 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši 11 126 Kč, celkem tedy 44 126 Kč a to formou 60 týdenních splátek po 736 Kč, přičemž zápůjčka měla být splacena 24. 4. 2017. Poplatek zahrnoval úrok ve výši 4 344 Kč, poplatek za administrativní činnost 6 782 Kč. Žalovaný však své závazky nehradil řádně a včas, poslední splátku uhradil dne 21. 8. 2017, proto vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části dlužné částky. Žalovaný uhradil do postoupení pohledávky částku 21 373,83 Kč. Žalobkyně se nyní domáhá zaplacení:

jistiny – dlužné částky zápůjčky ve výši 19 481,26 Kč

dlužné částky poplatků ve výši 770,91 Kč

kapitalizovaného úroku ve výši 16 587,74 Kč

kapitalizovaného úroku z prodlení z dlužné částky ve výši 6 468,68 Kč,

úroku ve výši 20,5 % p.a. z dlužné jistiny 19 481,26 Kč od 30. 6. 2020 do zaplacení

úroku z prodlení v zákonné výši z částky 19 481,26 Kč od 30. 6. 2020 do zaplacení.

Přes upomínky žalovaný žalobkyni spornou částku doposud dluží.

K výzvě soudu žalobkyně opětovně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila u každé jednotlivé smlouvy schopnost žalovaného splácet úvěr dle , žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Žalovaný svým podpisem každé ze smluv rovněž výslovně potvrdil, že právnická osoba před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných i od zákazníka, které jsou obsahem zákaznické karty. Ověření příslušných informací dle předložených dokladů bez pořizování jejich kopií, je zcela dostačující a vyhovující požadavkům zákona, když tento názor zastává i Krajský soud v Českých Budějovicích ve svém rozsudku ze dne 31. 7. 2020 č.j. -97. Právní předchůdce žalobkyně tak dospěl k názoru, že schopnost žalovaného splácet každou jednotlivou zápůjčku je dostatečná.

2. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 došlo s účinností k témuž dni k postoupení pohledávek na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 20. 1. 2020.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Podle , (dále jen „ o.z.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

5. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

6. Podle o spotřebitelském úvěru ve znění platném do 30. 11. 2016 věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

7. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Podle výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

9. Smlouvou o zápůjčce číslo ze dne 23. 5. 2016, Smluvními podmínkami Smlouvy o zápůjčce, Oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou spolu s podacím lístkem bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně právnická osoba a žalovaný uzavřeli dne 23. 5. 2016 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 22 000 Kč, kterou žalovaný čerpal jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaný se zavázal splatit půjčku v 60 pravidelných týdenních splátkách po 523 Kč, první splátka byla splatná do 7. kalendářního dne od data uzavření smlouvy a každou další nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období, tedy celkem částku 31 374 Kč, která je tvořena zápůjčkou v částce 22 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 9 374 Kč, který sestává z kapitalizovaných úroků ve výši 3 894 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 5 480 Kč Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce (bez podpisu žalované) obsahují čl. 4 sjednanou výpůjční úrokovou sazbu 28,63 % p.a.. V čl. 20 Smluvních podmínek je uvedeno, že Smlouva je uzavírána na dobu určitou, její účinnost trvá ode dne podpisu Smlouvy do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky. Bude-li však zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost Smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky. Ukončení účinnosti Smlouvy nemá vliv na nároky, práva a povinnosti, které vznikly za dobu jejího trvání. Žalovaný v rozporu se smlouvou zápůjčku řádně nesplácel, byl vyzván k splacení celé pohledávky.

10. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaný uved druh bydlení - spolubydlící, uvedl, že je svobodný, nemá žádné vyživovací povinnosti, pracuje na demontáži autovraků, uvedl adresu svého zaměstnavatele, s tím, že se jedná o částečný pracovní úvazek a čistou mzdu uvedl ve výši 15 500 Kč, náklady na nájemné 500 Kč měsíčně, telefon 300 Kč a výdaje na domácnost 4 420 Kč měsíčně, interní splátky PR 5 382 Kč měsíčně. Měl předložit občanský průkaz, pracovní smlouvu, výplatní pásku za duben 2016.

11. Smlouvou o zápůjčce číslo ze dne 29. 2. 2016, Smluvními podmínkami Smlouvy o zápůjčce, Oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou spolu s podacím lístkem bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně právnická osoba a žalovaný uzavřeli dne 29. 2. 2016 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 33 000 Kč, kterou žalovaný čerpal jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaný se zavázal splatit půjčku v 60 pravidelných týdenních splátkách po 736 Kč, první splátka byla splatná do 7. kalendářního dne od data uzavření smlouvy a každou další nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období, tedy celkem částku 44 126 Kč, která je tvořena zápůjčkou v částce 33 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 11 126 Kč, který sestává z kapitalizovaných úroků ve výši 4 344 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 6 782 Kč Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce (bez podpisu žalované) obsahují čl. 4 sjednanou výpůjční úrokovou sazbu 20,05 % p.a.. V čl. 20 Smluvních podmínek je uvedeno, že Smlouva je uzavírána na dobu určitou, její účinnost trvá ode dne podpisu Smlouvy do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky. Bude-li však zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost Smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky. Ukončení účinnosti Smlouvy nemá vliv na nároky, práva a povinnosti, které vznikly za dobu jejího trvání. Žalovaný v rozporu se smlouvou zápůjčku řádně nesplácel, byl vyzván k splacení celé pohledávky.

12. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaný uved druh bydlení - spolubydlící, uvedl, že je svobodný, nemá žádné vyživovací povinnosti, pracuje jako dělník, uvedl adresu svého zaměstnavatele, s tím, že se jedná o plný pracovní úvazek a čistou mzdu uvedl ve výši 13 000 Kč, náklady na nájemné 1 000 Kč měsíčně, telefon 300 Kč a výdaje na domácnost 4 430 Kč měsíčně, interní splátky PR 4 001 Kč měsíčně. Měl předložit občanský průkaz, pracovní smlouvu.

13. Tato skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu:

14. Žalobkyně se domáhala zaplacení dlužné částky z titulu 2 smluv o zápůjčce. Soud zde pouze uvádí, že mnozí poskytovatelé finančních prostředků označují uzavírané smlouvy jako smlouvy o zápůjčce, peněžní y, zejm. pak banky tyto smlouvy označují jako smlouvy o úvěru. Zatímco předmětem smlouvy o úvěru může být pouze půjčení peněžních prostředků, předmětem smlouvy o zápůjčce může být půjčení nejen peněžních prostředků, ale i jakýchkoliv jiných zastupitelných věcí. Úvěr je vždy úročený, zápůjčka může být jak bezúročná, tak úročená. Smlouva o úvěru je konsenzuální smlouvou a vzniká již uzavřením, zatímco smlouva o zápůjčce je reálnou smlouvou a vzniká až přenecháním, resp. odevzdáním zapůjčené věci vydlužiteli. Čistě z právního hlediska je rozdíl především v tom, že předmětem úvěru jsou výhradně finanční prostředky, zatímco předmětem půjčky – přesněji zápůjčky – může být jakákoliv hmotná věc. Přesto má soud zato, že i v případě smlouvy o zápůjčce, je nutné aplikovat jako , tak i zákon o spotřebitelském úvěru za situace, kdy je zřejmé, že právní předchůdce žalobkyně je předně poskytovatelem finančních prostředků.

15. Soud se tedy nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky smlouvy došlo k platnému uzavření každé jednotlivé smlouvy o zápůjčce. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.

16. Žalobkyně na výzvu soudu k doplnění a předložení důkazů vztahujících se ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného předložila ke každé ze smluv pouze zákaznickou kartu, kde se sice odkazuje na y, které žalovaný předkládá, ale bohužel žádné y prokazující, že by právní předchůdce žalobkyně provedl ověření jakýchkoliv příjmů a výdajů žalovaného, na výzvu soudu nepředložila. Pouze se omezila na doplnění tvrzení, že právní předchůdce žalobkyně vyhodnotil aktuální finančních situaci dle vyplněných podkladů klienta vždy na základě zákaznické karty, když dále odkázala na rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích (viz shora) a tvrdila, že postačuje, že poskytovatel ověřil předložené doklady, nebylo třeba pořizovat kopie těchto dokladů. Podepsaný soud má s ohledem na popsaný zjištěný skutkový stav věci za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně, resp. jejího právní předchůdce, uloženou mu zákonem, jakožto poskytovateli spotřebitelského úvěru, řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli, a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Důsledkem nesplnění této povinnosti věřitele dle , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016, je absolutní neplatnost smlouvy. Nedostatečné posouzení úvěryschopnosti poskytovatelem, které vede k absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy bylo taktéž v mnoha rozhodnutích finančního arbitra opakovaně konstatováno (viz např. nález finančního arbitra ze dne 20.3.2017, sp.zn. FA/4056/2017, FA/SU/374 /2015, ze dne 23.7.2015, sp.zn. FA/7819/2015, FA/SU/208 /2014, ze dne 28. 5. 2018, č.j. FA/SR/SU /1192/2017 – 20 aj.), stejně tak v rozhodnutích Nejvyššího soudu ČR napr. Pod sp.zn. ze dne 20. 3. 2019, sp.zn. ze dne 25. 7. 2018, k otázce dostatečnosti zjištění poměrů dlužníka se vyjádřil i Ústavní soud v nálezu ze dne 26.. 2. 2019 sp.zn. . Žádné příjmy ani výdaje žalovaného, pokud vůbec byly zjišťovány a zejména pak ověřovány u každé z jednotlivých smluv, žalobkyně soudu nepředložila. Právní předchůdce žalobkyně nijak blíže nehodnotil tvrzení žalovaného, že již splácí jiné závazky, nezjišťoval jaká je jeho platební morálka, u 2.smlouvy ani příjem neověřoval z výplatní pásky a pokud tak činil u 1.smlouvy, spokojil se jen s jednou výplatní páskou, jak označil v zákaznické kartě, ale nijak blíže toto soudu nepředložil. Soud se neztotožňuje se závěry rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. , že je dostačující, že y předloženy byly a jejich poskytnutí potvrdil sám žalovaný svým podpisem v zákaznické kartě. Podepsaný soud naopak vychází ze znalosti nastavených mechanismů právního předchůdce žalobkyně, který k uzavírání smluv využívá pracovníky, kteří nejsou v pracovním poměru, ale pracují pouze na dohodu o provedení práce či provedení činnosti, jsou finančně motivováni za každé uzavření smlouvy, z poskytnuté částky každého úvěru získávají určité procento finanční částky jako svou odměnu. Z úřední činnosti soudu je známo, že smlouvy z velké části nejsou uzavírány v místě provozovny poskytovatele úvěru, což se stalo i v tomto případě, soud má tedy pochybnosti o tom, zda údaje, které jsou do zákaznické karty vyplňovány ručně, jsou vyplněny skutečně zákazníkem, zda právě z důvodu finanční motivace obchodních zástupců jsou tyto údaje pravdivé, proto soud i nadále setrvává na svém stanovisku, že nebylo prokázáno, že by údaje, které žalovaný při žádosti o úvěr poskytl, byly pravdivé, úplné a pokud byly y předkládány, nic nebrání poskytovateli, aby si pořídil kopie listin (byť třeba i pořízením fotografie předkládané y mobilním telefonem) a tyto pak soudu v řízení o zaplacení dlužné částky soudu předložil. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně, resp. její právní předchůdce, nesplnil svou povinnost stanovenou mu zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedl a toto proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, důsledkem tohoto postupu je tedy absolutní neplatnost obou předmětných smlouvy a nárok žalobkyně vůči žalovanému se tak omezí na vrácení pouhého zůstatku jistiny poskytnuté z každé jednotlivé zápůjčky.

17. Žalobkyně, resp. právní předchůdce žalobkyně, poskytl žalovanému z 1. smlouvy částku 22 000 Kč, žalovaný do současné doby uhradil částku 11 998 Kč dle tvrzení žalobkyně, proto mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni rozdíl ve výši 10 002 Kč s úrokem z prodlení ve výši stanovené nař. vl. č. od 18. 7. 2017, tj. ode dne následující po stanovení poslední splátky zápůjčky (výrok I.), dále pak poskytl z 2. smlouvy částku 33 000 Kč, žalovaný do současné doby uhradil částku 23 873 Kč dle tvrzení žalobkyně, proto mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni rozdíl ve výši 9 127 Kč s úrokem z prodlení ve výši stanovené nař. vl. č. od 25. 4. 2017, tj. ode dne následující po stanovení poslední splátky zápůjčky (výrok I.) Ve zbývající části tedy soud žalobu zamítl (výrok II.).

18. O nákladech řízení rozhodl soud dle , neboť žalobkyně byla v řízení úspěšná jen částečně. Předmětem sporu byla částka 39 628 Kč s příslušenstvím, úspěch měla žalobkyně jen co do částky 19 129 Kč, tj. jen 48,27 %, proto soud za situace, kdy žalovanému žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly, rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

19. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. věty před středníkem , když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka Pardubice, písemně, dvojmo.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.