Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 C 180/2020-64

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr Gabrielou Antonií Bartovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 13 275 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč, úrok z prodlení z částky 5 000 Kč ve výši 8,5 % ročně od 7. 1. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni částku 4 275 Kč, smluvní pokutu ve výši 3 500 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 500 Kč, úrok z prodlení z částky 4 275 Kč ve výši 8,5 % ročně od 7. 1. 2018 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč, úrok z prodlení z částky 5 000 Kč ve výši 8,5 % ročně od 7. 1. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni částku 4 275 Kč, smluvní pokutu ve výši 3 500 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 500 Kč, úrok z prodlení z částky 4 275 Kč ve výši 8,5 % ročně od 7. 1. 2018 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem ze dne 4. 2. 2020 se žalobkyně domáhala úhrady částky 13 275 Kč, příslušenství pohledávky, s následujícími skutkovými tvrzeními.

2. Žalovaný uzavřel dne 7. 12. 2017 s žalobkyní smlouvu o zápůjčce na částku jistiny 7 000 Kč. Uvedené finanční prostředky byly žalovanému zaslány na bankovní účet č. bankovní účet dne 7. 12. 2017. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 2 275 Kč. Jistina a poplatek byli splatné dne 6. 1. 2018, žalovaný na svůj závazek neplnil řádně a včas. Ke dni podání návrhu žalovaný žalobkyni uhradil 2 000 Kč, žalobkyně tuto částku odečetla z částky účelně vynaložených nákladů. Žalobkyně poskytla zápůjčku prostřednictvím webové stránky webová adresa, na které se žalovaný seznámil s nabídkou smlouvy, nastavil parametry – splatnost a výši zápůjčky, poté vyplnil žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadal své osobní údaje, včetně telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření smlouvy o zápůjčce, a odsouhlasil znění všeobecných obchodních podmínek. Smlouva o zápůjčce je žalovaným podepsána elektronicky, pinem, který žalobkyně zaslala žalovanému na uvedené telefonní číslo. Žalobkyně tak požaduje přiznat částku 9 275 Kč, tato částka je tvořena poplatkem a jistinou (2 275 Kč + 7 000 Kč), dále účelně vynaložené náklady ve výši 500 Kč (dle čl. 2 smlouvy o zápůjčce – písemné výzvy zaslány dne 13. 1. 2018, 20. 1. 2018, 27. 1. 2018, 5. 2. 2018 a 20. 2. 2018), kdy žalobkyně požadovanou částku účelně vynaložených nákladů ve výši 2 500 Kč ponížila o plnění žalovaného ve výši 2 000 Kč. Dále žalobkyně požaduje přiznat zaplacení smluvní pokuty ve výši 3 500 Kč ve smyslu § 122 zák. č. 157/2016 Sb., zákonný úrok z prodlení a zaplacení nákladů řízení.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Nevyjádřil se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí.

4. Soud dle a , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “), věc projednal se souhlasem žalobkyně a za předpokládaného souhlasu žalovaného bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.

5. Soud konstatuje, že rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp.zn. . Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyni předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, nežli ten, že žalobní nárok není důvodným. Soud podotýká, že ač je nutno věc posoudit jinak nežli dle účastníkova právního názoru, případné poučení dle citovaného zákonného rozhodnutí by zde nemohlo vést k jinému rozhodnutí soudu. Ustanovení , odst. 2 směřuje na případy, kdy v důsledku jiného právního posouzení věci soudem může účastník reagovat a doložit důkazy či tvrzení, která v souladu s právním hodnocením soudu mohou přivodit jeho úspěch ve věci. V souzené věci tomu tak není.

6. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, k následujícím skutkovým zjištěním:

7. Žalovaný a žalobkyně uzavřeli dne 7. 12. 2017 smlouvu o zápůjčce. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku 7 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s částkou 2 275 Kč v 1 splátce do 6. 1. 2018 Celkem tak byla k úhradě předepsána částka 9 275 Kč. Dle smlouvy zápůjčka byla poskytnuta bezhotovostně na bankovní účet bankovní účet. Zápůjční úroková sazba byla uvedena 0 % p. a., RPSN byla uvedena 2 969 %. Dle smlouvy byl v případě prodlení s plněním závazku klient povinen platit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a zákonný úrok z prodlení ve výši určené , který ke dni uzavření smlouvy činí 8,05 % z dlužné částky ročně. V případě prodlení byl klient povinen hradit věřiteli i účelně vynaložené náklady, které věřiteli vznikly v souvislosti s prodlením klienta, a to dle rozpisu sazeb – sazba za úkon písemná upomínka/výzva k úhradě činila 500 Kč (maximální počet výzev 5). Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky. /smlouva o zápůjčce a všeobecné obchodní podmínky na číslo 35 - 44 spisu/

8. Žalobkyně disponuje výplatními listy žalovaného vystaveného právnická osoba, a. s. za období leden 2017, květen 2017, kdy částka čistého příjmu činí 18 619 Kč a 20 268 Kč. Žalobkyně disponuje občanským průkazem žalovaného. /výplatní listy na čl. 20 spisu, občanský průkaz žalovaného na čl. 21 spisu/

9. Z části kopie výpisu z transakční historie na čl. 45 spisu bylo zjištěno, že dne 7. 12. 2017 byla ve prospěch účtu č. bankovní účet odepsána částka 7 000 Kč / příloha žalobkyně, část kopie výpisu z transakční historie na čl. 45 spisu/

10. Z dopisů – upomínka, pokus o smír ze dne 13. 1. 2018, 20. 1. 2018, 27. 1. 2018, 5. 2. 2018 a 20. 2. 2018 soud zjistil, že žalovanému byly adresovány výzvy k plnění. /upomínky na čl. 46, 47, 48 spisu/

11. Žalované byl adresován dopis právního zástupce žalobkyně ze dne 30. 10. 2019, jehož obsahem je předžalobní upomenutí k úhradě dlužné částky. /předžalobní upomínka, podací lístek ze dne 21. 11. 2019 na čl. 49 a 50 spisu/

12. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

13. Žalovaný a žalobkyně uzavřeli dne 7. 12. 2017 smlouvu o zápůjčce pro částku 7 000 Kč, jíž se žalovaný zavázal vrátit spolu s částkou ve výši 2 275 Kč do 6. 1. 2018. Úroková sazba byla uvedena 0 % p. a., RPSN byla uvedena 2969 %. Platba na závazek právního předchůdce žalobkyně byla uvedena jako bezhotovostní, částka byla téhož dne odepsána ve prospěch bankovního účtu bankovní účet. Dle výplatních listů žalovaného vystaveného právnická osoba, a. s. za období leden 2017, květen 2017 částka čistého příjmu činila 18 619 Kč a 20 268 Kč. Žalobkyně disponuje občanským průkazem žalovaného. Žalovanému byly adresovány výzvy k plnění datované 13. 1. 2018, 20. 1. 2018, 27. 1. 2018, 5. 2. 2018 a 20. 2. 2018. Žalovanému byl adresován dopis právního zástupce žalobkyně ze dne 30. 10. 2019, předžalobní upomínka.

14. Shora uvedené bylo zjištěno u listinných důkazů předložených žalobkyní, kdy z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly důvodnost úvahy o nedůvěryhodnosti těchto důkazů. Žalovaný žádným způsobem tvrzení žalobkyně nesporoval, žádné důkazy nepředložil.

15. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení , , v platném a účinném znění (dále jen„ o. z.“), a dle ustanovení , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ “).

16. Podle § 6 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.

17. Dle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 věty prvé o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

18. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostal žalovaný do prodlení s úhradou dlužné částky, , podle jehož platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

19. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 věty prvé o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

20. Podle § 2048 věta první o. z. ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

21. Soudem bylo vzato za prokázané, že 7. 12.2017 uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu, jejímž předmětem byla povinnost převést finanční prostředky oproti povinnosti tyto prostředky uhradit do 6. 1. 2018. Finanční prostředky byly převedeny dne 7. 12. 2017 ve prospěch bankovního účtu, který se číslem shoduje s účtem uvedeným žalovaným ve smlouvě o zápůjčce.

22. Dále bylo v řízení prokázáno, že uvedenou smlouvou, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 7 000 Kč, se žalovaný zavázal uhradit nadále i částku 2 275 Kč označenou jako poplatek. Lze tak konstatovat, že strany smlouvy sjednaly hotovostní úrok ve výši 2 275 Kč, při poskytnutí částky 7 000 Kč. K tomu, které platby jsou úrokem, soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 07. 2014 vydaný ve věci sp. zn. , s komentářem, Praha 2009, str. 1856. Co se týká výše sjednaného úroku, tak Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí vydaném ve věci sp. zn. uvedl, že při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné, přičemž nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V daném případě činil kapitalizovaný úrok 2 275 Kč za poskytnutí jistiny 7 000 Kč. Za této situace nelze než uzavřít, že sjednaný úrok byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat takto stanovenou úrokovou míru. K tomuto je namístě odkázat i na údaj o RPSN, který je uveden ve výši 2 969 %. Ujednání o úrocích (poplatku) tedy soud shledal neplatným dle ustanovení o. z. Taktéž je namístě hodnotit i částku účelně vynaložených nákladů ve výši 2 500 Kč, kdy zaslání jedné obsahově téměř totožné upomínky bylo žalobkyní účtováno částkou 500 Kč, maximální počet výzev měl dle smlouvy činit pět, kdy všechny výzvy byly podány v týdenních či dvoutýdenních intervalech během dvou po sobě jdoucích měsíců. Nadto advokát žalobkyně zaslal předžalobní výzvu žalovanému.

23. Především je však třeba odkázat na ustanovení Žalobkyně neprovedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalované, tj. neposoudila úvěruschopnost žalované s odbornou péčí. Odborná péče je v kontextu korektiv jednání věřitele, které se zakládá jak na objektivním hledisku, tj. na odborných znalostech a schopnostech, tak na hledisku subjektivním, spočívající v pečlivosti konkrétního věřitele. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , který je dle názoru soudu použitelný i při výkladu ,„ věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidovaný v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L. a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. BECK, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ Pro úplnost lze rovněž odkázat na nález Ústavního soudu ČR ve věci vedené pod sp. zn. , v němž soud vyslovil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí i sama společnost jako taková. V řízení bylo zjištěno, a toto koresponduje plně se skutkovými tvrzeními žalobkyně, že žalobkyně svá zjištění omezila na zjištění příjmů z pracovního poměru. Dále provedla lustraci v Centrální evidenci exekucí a dotaz na pohledávky po splatnosti. Při zkoumání úvěruschopnosti je však třeba zjistit nejenom příjmy klienta, ale i výdaje a jím uváděné a prokazované údaje porovnat i s příslušnými veřejně přístupnými statistickými údaji tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o příjmy a výdaje v místě obvyklé. Výdaje žalovaného a jeho osobní poměry však nebyly vůbec zjišťovány, a již vůbec nebylo provedeno šetření, zdali výdaje žalovaného odpovídají údajům z příslušných databází tak, jak jest uvedeno shora. Nelze tak než konstatovat, že smlouva o úvěru je tak ve smyslu neplatná.

24. Soud pak dále odkazuje na právní názor Krajského soudu v Praze, který v rozsudku ze dne 18. 7. 2019, č. j. -113 dospěl k závěru, že„ výklad předmětného ustanovení stanovícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, aby respektoval smysl a účel daného ustanovení (výklad teleologický), kontinuitu (výklad historický) a dosavadní vývojové trendy v dané právní oblasti (výklad z judikatury), a aby se současně jednalo o výklad eurokonformní, tak nepřipouští, aby důsledkem uvedeného porušení povinnosti věřitele (poskytovatele úvěru) byla pouhá relativní neplatnost. Zákonem stanovenou neplatnost, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní, k níž soud musí přihlédnout z úřední povinnosti.“ S ohledem na právě citované tak soud smlouvu o zápůjčce č. anonymizováno dle shledal absolutně neplatnou, pročež je tak nutno peněžní prostředky, které byly dány žalované k dispozici, posoudit jako bezdůvodné obohacení ve smyslu a násl. o. z

25. Žalobkyně se domáhala úhrady částky 13 275 Kč sestávající z jistiny ve výši 7 000 Kč, poplatku (úroku) 2 275 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky 500 Kč, smluvní pokuty 3 500 Kč a dále úroku z prodlení (viz níže). Žalovaný uhradil celkem částku ve výši 2 000 Kč. Za situace, smlouva o úvěru byla hodnocena jako neplatná, je žalovaný povinen plnit v režimu ustanovení § 2991 o. z. Takto je povinen plnit jistinu. Tato činila 7 000 Kč. Pokud žalovaný plnil 2 000 Kč, tak nadále dlužná částka činí 5 000 Kč. Domáhala-li se žalobkyně úhrady částky 13 275 Kč, tak pro částku 8 275 není nárok důvodným a v této části byla žaloba zamítnuta.

26. Úrok z prodlení ve výši dle byl žalovanému uložen plnit z částky 5 000 Kč od 7. 1. 2018 do zaplacení, kdy žalovaný měl vědomí o tom, že jemu poskytnutou částku musí plnit. Domáhala-li se žalobkyně přiznání úroku z prodlení nadále z částky 4 275 Kč od 7. 1. 2018 do zaplacení, byla žaloba zamítnuta.

27. O náhradě nákladů rozhodl soud dle Žalovaný byl dle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci převážně úspěšným. Žalovanému však v souvislosti s vedením sporu žádných nákladů nevzniklo. Proto bylo o náhradě nákladů řízení rozhodnuto tak, jak jest uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.