Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
8 C 135/2020-43
Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem JUDr Martinem Skalickým ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa, PSČ obec
zastoupena advokátem titul. jméno jméno
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
hlášený k trvalému pobytu na adrese adresa žalovaného
o zaplacení 3 420 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 3 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky od 3. 7. 2014 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do nároku na zaplacení částky 420 Kč s úrokem z prodlení z této částky od 3. 7. 2014 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 116,75 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku na účet žalobkynina advokáta titul. jméno jméno.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 3 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky od 3. 7. 2014 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá co do nároku na zaplacení částky 420 Kč s úrokem z prodlení z této částky od 3. 7. 2014 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 116,75 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku na účet žalobkynina advokáta [titul]. [jméno] [jméno].</b>
Žalobkyně se žalobou domáhala od žalovaného zaplacení částky s příslušenstvím, uvedených v bodech I. a II. výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 12. 6. 2019 mezi právnická osoba, IČO (dále jen„ původní věřitel), a žalobkyní. Původní věřitel uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému dne 18. 6. 2014 úvěr ve výši 3 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 2. 7. 2014. Předmětem žaloby je jistina úvěru ve výši 3 000 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 420 Kč. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky bbpujcka.cz, na které se žalovaný zaregistroval zadáním svých osobních údajů, a to včetně telefonního čísla a e-mailové adresy. Po dokončení registrace zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet, mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh úvěrové smlouvy. Úvěr byl žalovanému poskytnut z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet, přičemž byl identifikován variabilním symbolem a klientským číslem. Žalovaným nebyl úvěr uhrazen, navzdory upomínkám.
Žaloba původně směřovala vůči žalovanému jméno příjmení, narozenému datum. Následně žalobkyně opravila datum narození žalovaného na datum.
Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru, když pod listinou„ Smlouva o zápůjčce“, chybějí podpisy obou smluvních stran. Prokázáno je jen to, že právní předchůdkyně žalobkyně měla k dispozici některé osobní údaje žalovaného, aniž by z této skutečnosti bylo bez dalšího zřejmé, že tyto údaje poskytl právní předchůdkyni žalobkyně žalovaný. Nelze dovodit vůli žalovaného uzavřít s právní předchůdkyní žalobkyně úvěrovou smlouvu za podmínek tvrzených v žalobě. Žalobkyní nebylo tvrzeno a ani nijak prokázáno, jak její právní předchůdkyně konkrétně prověřila úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 84 -89 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, když absence takové prověření vede k neplatnosti smlouvy, a to nikoliv pouze relativní, vyslovené soudem k námitce spotřebitele, ale absolutní (k tomu zejména rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. března 2020 ve věci OPR- Finance s.r.o. v. GK sp. zn. C -679/18 - ECLI:EU:C: 2020, dále například rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019 v řízení sp. zn. 22 Co 221/2019 , rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 22. 8. 2017, sp. zn. 64 Co 252/2017 , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 ). Dále má soud výhradu k výši tzv. poplatku za poskytnutí zápůjčky, což je jen jinak nazvaný úrok v pevné výši, který činí u tohoto úvěru ve výši 3 000 Kč s 14denní splatností částku 420 Kč, což by v běžném roce s 365 dny činilo 10 950 Kč ročně, tedy 365 %. Žalobkyně měla možnost vyjádřit se k tomuto ujednání, které nejenže zakládá výraznou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele, ale je současně i v rozporu s dobrými mravy, ovšem k jednání soudu se nedostavila.
Naopak je prokázáno poskytnutí tvrzené částky 3 000 Kč původním věřitelem na bankovní účet žalovaného a postoupení této pohledávky žalobkyni.
Protože nebylo prokázáno uzavření smlouvy, ale bylo prokázáno poskytnutí konkrétní částky žalovanému, soud žalobě ve vztahu k této částce vyhověl, protože přijetím uvedené částky bez právního důvodu se žalovaný ve smyslu § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), vůči právní předchůdkyni žalobkyně, a následně vůči žalobkyni, které byla pohledávka postoupena, bezdůvodně obohatil a toto bezdůvodné obohacení je povinen vydat a to včetně úroku z prodlení dle § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku soud žalobu zamítl.
Žalobkyně měla ve věci úspěch přibližně z 87,5 % a neúspěch z 12,5 %. Po odečtení míry neúspěchu od míry úspěchu tak má žalobkyně ve smyslu § 142 odst. 2 OSŘ právo na náhradu 75 % účelně vynaložených nákladů řízení. Těmito náklady jsou soudní poplatek 400 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba) po 200 Kč dle § 14b odst. 1 AT a 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Žalobkynin advokát je registrován k placení daně z přidané hodnoty, žalobkyně má proto dle § 137 odst. 3 OSŘ právo na náhradu této daně ve výši 21 % z náhrady nákladů řízení s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je její osobní povinností. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám žalobkynina advokáta.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku nelze podat odvolání (§ 202 odst. 2 OSŘ ).
Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozsudkem, lze se splnění povinnosti domáhat návrhem na exekuci u soudního exekutora.