Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
22 C 358/2020-20
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem titul Martinem Chládkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
zastoupená advokátkou titul. jméno příjmení příjmení
se sídlem anonymizováno číslo, PSČ obec a číslo
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 1 023 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 023 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 023 Kč od 13. 7. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 023 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 023 Kč od 13. 7. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”).
Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 1 023 Kč s tím, že se žalovaný na vlakové lince číslo 774 na trase mezi stanicemi Zdice a Hořovice, dne 12. 7. 2017, tedy při jízdě veřejnou hromadnou dopravou provozovanou právním předchůdcem žalobkyně – právnická osoba, IČO - nemohl prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Naplnil tak podmínky pro to, aby po něm bylo požadováno jízdné ve výši 23 Kč a přirážka k jízdnému ve výši 1 000 Kč za výše uvedenou přepravu, žalovaný ovšem nárokovanou částku nezaplatil.
Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř. o. s. ř. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
Soud z„ Oznámení o závadách“ zjistil, že žalovaný se přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným právním předchůdcem žalobkyně, tj. právnická osoba, jak bylo uvedeno v žalobě. Na výzvu kontrolora se neprokázal platnou jízdenkou, jízdné ve výši 23 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč, za výše uvedenou přepravu, tj. 1 023 Kč, nezaplatil. Dále soud
ze Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 12. 2. 2018 zjistil, že byla předmětná pohledávka postoupena právnická osoba, IČO, právnická osoba anonymizována dvě slova, reg. číslo země příjmení jméno a anonymizováno země, a následně touto společností na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 3. 4. 2018 žalobkyni. Žalovaný byl k úhradě dluhu vyzván předžalobní upomínkou ze dne 13. 11. 2018.
Po zjištění skutkového stavu zhodnotil soud po právní stránce následovně:
Dle § 18a odst. 2 písm. c) a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb. , o silniční dopravě, je cestující
povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem a neprokáže-li se platným jízdním dokladem, je povinen zaplatit jízdné a přirážku. Výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Obdobně pak stanoví zákon č. 266/1994 Sb. , o drahách, v § 37 odst. 5 písm. b) a odst. 6, pro cestování
veřejnou drážní dopravou, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí i trolejbusová doprava.
Protože se žalovaný neprokázal platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby a následně požadované nezaplatil, je nárok žalobkyně důvodný, když na ní byl postoupen původním věřitelem právnická osoba, IČO, a dále právnická osoba anonymizována dvě slova, reg. číslo země příjmení jméno a anonymizováno země, dle § 1879 zák. č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník – dále jen „o. z.“. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do její splatnosti, jak byla uvedena v předžalobní
upomínce, ocitl se se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i zákonný
úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené příslušným podzákonným předpisem.
O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu , podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných
k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení
v plné výši, tj. v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a §14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.“) z tarifní hodnoty
ve výši 1 023 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň
z přidané hodnoty v sazbě 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.