Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

18 C 180/2020-41

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Lucií Šenkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení 67 890 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba o zaplacení částky 67 890 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ode dne 21. 10. 2020 do zaplacení se zamítá.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 8 800 Kč k rukám právního zástupce žalobce titul. jméno příjmení, advokáta, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žaloba o zaplacení částky 67 890 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ode dne 21. 10. 2020 do zaplacení se zamítá. II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 8 800 Kč k rukám právního zástupce žalobce [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhá na žalované zaplacení částky 67 890 Kč jako náhrady nemajetkové újmy, která mu vznikla v souvislosti s nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Městského soudu anonymizováno Brně pod sp. zn. . Předmětně řízení bylo skončeno dne 29. 10. 2019 a celková doba trvání předmětného řízení dosáhla 2 017 dnů. Žalobce tuto délku řízení považuje za nepřiměřenou. Dle názoru žalobce se v daném případě nejednalo o nikterak významně složitou skutkovou věc, v řízení nebyl zapojen mezinárodní prvek, nebylo třeba aplikovat cizí právo, nebylo třeba provádět žádné dokazování v cizině. Žalobce v průběhu řízení nezavdal příčinu ke vzniklým průtahům. Při stanovení výše požadovaného zadostiučinění žalobce vycházel ze základní částky 15 000 Kč za rok trvání řízení.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Žalovaná učinila nesporným, že u ní žalobce uplatnil svůj nárok předběžně podáním doručeným žalované dne 20. 4. 2020. Žalovaná nárok žalobce předběžně projednala a stanoviskem ze dne 12. 11. 2020 konstatovala nepřiměřenou délku předmětného řízení a rovněž konstatovala, že došlo k porušení práva žalobce na přiměřenou délku řízení, přičemž dospěla k závěru, že uvedené konstatování je dostačující formou satisfakce vzniklé nemajetkové újmy bez náhrady v penězích. Co se týká průběhu řízení, žalovaná uvedla, že na celkovou délku řízení mělo vliv chování samotných účastníků, když tito u většiny nařízených jednání žádali o odročení jednání z valné většiny z důvodů na straně právních zástupců a ve velké většině bylo žádostem vyhověno. Dále účastníci opakovaně podávali další návrhy na doplnění důkazů, žádali o prodloužení lhůt k výzvě soudu. Co se týká významu předmětu řízení pro žalobce, ten žalovaná hodnotí jako zásadně snížený jednak s ohledem na procesní chování žalobce, kdy opakovaně trval na výslechu znalce u soudního jednání, přičemž jeho právní zástupce se nakonec z takového jednání omluvil z důvodu čerpání dovolené a v závěru řízení jeho právní zástupce vznesl nedůvodnou námitku podjatosti a nekompetentnosti soudního znalce, ale o několik týdnů později na jednání uzavřel s žalobkyní soudní smír znamenající v podstatě důvodnost žaloby v celém rozsahu. Jednak předmětem sporu byla částka částka pro žalobce, jako společnost s ručením omezeným představovanou soukromým stomatologem je to spíš bagatelní částka. Navíc je třeba vzít v úvahu, že žalobce jako zdravotnické zařízení měl ze zákona povinnost být pro případ své odpovědnosti pojištěn.

3. Mezi účastníky bylo v řízení nesporné, že žalobce uplatnil svůj nárok předběžně u žalované podáním doručeným žalované dne 20. 4. 2020. Žalovaná nárok žalobce předběžně projednala stanoviskem ze dne 12. 11. 2020. Konstatovala porušení práva žalobce na projednání jeho věci v přiměřené lhůtě. Tyto skutečnosti tak nebyly předmětem dokazování.

4. Ze spisu Městského soudu v Brně sp. zn. vzal soud za prokázané, že dne 18. 7. 2014 byla u Městského soudu v Brně podána žaloba, právnická osoba anonymizována dvě slova. byla v řízení v postavení žalovaného. Předmětem žaloby bylo zaplacení částky 42 130 Kč s příslušenstvím jako náhrada úplaty za poskytnuté stomatologické ošetření, resp. zhotovení stomatologického výrobku. Usnesením soudu ze dne 30. 7. 2014 byla žalobkyně vyzvána k zaplacení soudního poplatku, který byl zaplacen dne 6. 8. 2014. Usnesením ze dne 25. 8. 2014 byla žalovaná vyzvána k vyjádření se k žalobě. Tato výzva jí byla doručena dne 26. 8. 2014. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne 9. 9. 2014 tak, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Ve věci bylo nařízeno jednání na den 1. 12. 2014. Zástupkyně žalobce však požádala o odročení tohoto jednání z důvodu pracovní neschopnosti. Jednání bylo odročeno na den 2. 2. 2015. Následně dne 29. 1. 2015 právní zástupkyně žalobkyně znovu požádala o odročení nařízeného jednání s ohledem na svou pracovní neschopnost. Jednání bylo přeodročeno na den 15. 4. 2015. Dne 7. 4. 2015 se ve věci vyjádřila žalobkyně a založila do spisu znalecký posudek na posouzení protetické práce, a to fixního můstku zhotoveného právnická osoba anonymizována dvě slova. Při jednání dne 15. 4. 2015 byly prováděny listinné důkazy, jednání bylo odročeno na neurčito za účelem doplnění žalobního návrhu i vyjádření žalovaného. Dne 25. 5. 2015 se ve věci vyjádřila žalovaná. Dne 14. 5. 2015 požádala o prodloužení lhůty k vyjádření se k znaleckému posudku. Ve věci bylo nařízeno jednání na den 13. 1. 2016. Právní zástupkyně žalobkyně však požádala o odročení tohoto jednání z důvodu kolize s jednáním jiným. Jednání bylo odročeno na den 10. 2. 2016. K tomuto jednání byl předvolán rovněž znalec, který se však z jednání omluvil a jednání tak bylo zrušeno. Podáním ze dne 1. 2. 2016 žalovaná navrhla ustanovení nového znalce. Usnesením soudu ze dne 25. 4. 2016 byl ve věci ustanoven znalec titul. jméno příjmení z oboru stomatologie. Dne 24. 3. 2016 zaslal žalovaný soudu své námitky vůči původnímu znaleckému posudku. Následně bylo zjištěno, že ustanovený znalec není schopen zpracovat znalecký posudek, proto byl usnesením soudu ze dne 8. 6. 2016 ustanoven znalec jiný. Znalecký posudek byl soudu doručen dne 22. 11. 2016. Žalovaná ještě dne 11. 6. 2016 formulovala své otázky na znalce. Usnesením soudu ze dne 18. 8. 2016 soud doplnil zadání znalci o nově formulované otázky žalovanou. Následně usnesením ze dne 12. 9. 2016 prodloužil lhůtu pro vyhotovení znaleckého posudku. Usnesením ze dne 25. 11. 2016 soud přiznal znalci znalečné. Dne 25. 1. 2017 se ve věci znovu vyjádřila žalované. Dne 27. 4. 2017 se ve věci vyjádřila žalovaná tak, že trvá na výslechu znalce. Podáním ze dne 17. 5. 2017 žalovaná sdělila okruh otázek na znalce. Ve věci bylo nařízeno jednání na den 31. 7. 2017, na kterém měl být soudní znalec vyslechnut. Ten se však z tohoto jednání omluvil. Jednání tak bylo odročeno na den 11. 9. 2017. Ve věci bylo nařízeno jednání na den 11. 9. 2017, na které byl předvolán znalec. Podáním doručeným soudu dne 29. 8. 2017 požádal právní zástupce žalované o odročení jednání s ohledem na plánovanou dovolenou. Jednání nařízené na den 11. 9. 2017 následně bylo zrušeno. Spis byl dne 22. 6. 2017 zaslán Obvodnímu soudu pro Prahu 2, aby v rámci dožádání provedl výslech znalce. Dne 27. 10. 2017 se ve věci vyjádřila zástupkyně žalobkyně, že nemá další dotazy na znalce. Podáním doručeným soudu dne 17. 10. 2017 právní zástupce žalované sdělil, že trvá na výslechu znalce. Dne 27. 2. 2018 žalovaný formuloval celkem 50 otázek na znalce. Usnesením soudu ze dne 23. 3. 2018 soud uložil znalci doplnit znalecký posudek a zodpovědět otázky žalovaného. Dne 1. 10. 2018 byl dodatek znaleckého posudku zaslán soudu. Usnesením soudu ze dne 11. 10. 2018 soud rozhodl o znalečném. Ve věci bylo nařízeno jednání na den 27. 2. 2019. Toto jednání však bylo odročeno na žádost žalovaného na den 20. 3. 2019. Dne 29. 3. 2019 žalovaný navrhl vstup vedlejšího účastníka do soudního řízení, a to pojišťovna. Pojišťovna přípisem ze dne 9. 4. 2019 soudu sdělila, že na výsledku právního sporu nemá zájem, neboť pojištění sjednané žalovanou se na nárok žalobkyně nevztahuje. Ve věci proběhlo další jednání dne 24. 4. 2019. Toto jednání bylo odročeno na neurčito za účelem zvážení postupu ve vztahu k navrhovanému vedlejšímu účastníku. Dne 15. 5. 2019 se ve věci znovu vyjádřila právnická osoba s tím, že nemá zájem vystupovat v řízení jako vedlejší účastník na straně žalované a další jednání ve věci proběhlo dne 26. 6. 2019. Na tomto jednání byly prováděny listinné důkazy a dále byla vyslechnuta žalobkyně. Dále byl vyslechnut statutární zástupce žalovaného. Jednání bylo odročeno za účelem pokračování ve výslechu statutárního zástupce žalované na den 2. 9. 2019. Podáním ze dne 22. 7. 2019 žalovaná navrhla zpracování nového znaleckého posudku. Dále se dne 24. 7. 2019 vyjádřila žalobkyně, přičemž uvedla, že zpracování dalšího znaleckého posudku považuje za nadbytečné a v rozporu se zásadou ekonomiky řízení. Při jednání dne 2. 9. 2019 byl vyslechnut statutární zástupce žalované a dále jeden svědek. Jednání bylo odročeno za účelem výslechu dalších navržených svědků na den 9. 10. 2019. Při jednání dne 9. 10. 2019 účastníci uzavřeli smír, kterým se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni žalovanou částku oproti povinnosti žalobkyni vrátit žalovanému jím zhotovený dolní můstek. Usnesení o schválení smíru nabylo právní moci dne 29. 10. 2019. Následně bylo ještě ve věci vydáno opravné usnesení k usnesení o schválení smíru, a to dne 21. 11. 2019. Toto nabylo právní moci dne 25. 11. 2019.

5. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu. Řízení vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. bylo zahájeno podáním žaloby dne 18. 7. 2014. Žalobce byl v tomto řízení v postavení žalovaného. Žaloba byla právnická osoba anonymizováno doručena dne 26. 8. 2014. Řízení bylo skončeno uzavřením soudního smíru dne 9. 10. 2019. Tento nabyl právní moci dne 29. 10. 2019. Řízení ve vztahu k žalobci tedy trvalo od 26. 8. 2014 do 29. 10. 2019, tedy 5 let a 2 měsíce. Předmětem řízení byla částka 42 130 Kč jako náhrada škody za poskytnuté stomatologické ošetření a zhotovení stomatologického výrobku. Řízení bylo vedeno pouze před soudem prvního stupně a bylo vydáno pouze jedno závěrečné rozhodnutí, a to usnesení o schválení smíru.

6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

7. Podle , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ OdpŠk“) stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle OdpŠk se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit. Podle OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, („ úřední osoby“), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona („ územní celky v přenesené působnosti“).

8. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 cit. ust. právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

9. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle § 31a odst. 3 OdpŠk v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

10. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Podle § 15 odst. 1 a 2 OdpŠk přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

11. Žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na zadostiučinění újmy a náhradu škody předvídanou § 14 OdpŠk, neboť nárok u žalované předběžně uplatnil.

12. Žalovaná odpovídá za škodu podle OdpŠk za současného splnění tří předpokladů: 1) existence odpovědnostního titulu, tedy nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi odpovědnostním titulem a vzniklou škodou, přičemž z existence jednoho předpokladu (např. vznik škody) nelze automaticky dovozovat existenci dalšího (např. odpovědnostního titulu).

13. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidské práva nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Evropský soud pro lidská práva ve své judikatuře upřednostňuje celkový pohled na řízení, posuzuje řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Slezák a ostatní proti České republice ze dne 11. 10. 2005) a průtah, jenž se vyskytne jen v určité fázi řízení toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Žirovnický proti České republice ze dne 9. 7. 2002). Naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Kubizňáková proti České republice ze dne 21.6.2005).

14. Kritéria § 31a odst. 3 OdpŠk se použijí i na zjištění, zda byla délka řízení přiměřená.

15. Celková délka ve vztahu k žalobci činila od 26. 8. 2014 do 29. 10. 2019 celkem 5 let a 2 měsíce. Dne 26. 8. 2014 byla žaloba doručena žalobci, který byl v tomto řízení v postavení žalovaného a dne 29. 10. 2019 nabylo právní moci usnesení o schválení smíru.

16. Řízení probíhalo na jednom stupni soudní soustavy. O meritu věci bylo rozhodnuto pouze usnesením o schválení smíru.

17. Po skutkové stránce byla věc značně složitá. Ve věci bylo nutné nechat vyhotovit znalecký posudek, ke kterému byl následně na návrh právnická osoba anonymizováno vypracován dodatek ke znaleckému posudku. Předmětem řízení bylo totiž posouzení kvality poskytnutého stomatologického ošetření a zejména kvality stomatologického výrobku – zhotovení zubního můstku. Skutkové posouzení věci tak záviselo na posouzení odborné otázky, a zadání znaleckého posudku tak bylo nezbytné.

18. Po procesní stránce byla věc komplikována tím, že účastníci opakovaně žádali o odročení nařízených jednání, kdy třikrát žádal o odročení právní zástupce žalobce, dvakrát žádal o odročení právní zástupce právnická osoba anonymizováno, jedenkrát bylo jednání odročováno na žádost předvolaného znalce. Vliv na délku řízení měla rovněž skutečnost, že původně vyhotovený znalecký posudek musel být na žádost právnická osoba anonymizováno doplňován. Dále další komplikaci znamenal návrh žalobce na vstup vedlejšího účastníka na straně žalované. Žalovaná společnost následně vznesla až po vyhotovení znaleckého posudku a rovněž doplňku ke znaleckému posudku námitku podjatosti, resp. nekompetentnosti ustanoveného soudního znalce, který vypracoval znalecký posudek. Přes své výhrady ke znaleckému posudku následně žalovaný na jednání soudu dne 9. 10. 2019 uzavřel soudní smír.

19. Co se týká chování účastníka v průběhu řízení, zde žalobce opakovaně žádal o odročení nařízených jednání. Následně přestože trval na výslechu znalce, který byl prováděn formou dožádání, se poté k výslechu znalce nedostavil. Dále nedůvodně vznášel námitku podjatosti ve vztahu k ustanovenému znalci, a to až poté, kdy na jeho žádost bylo zadáno vyhotovení dodatku ke znaleckému posudku.

20. Pokud se jedná o postup soudu, byl shledán drobný průtah v období od 1. 6. 2015 do 22. 10. 2015, jinak soud činil úkony v přiměřených lhůtách a žádné další období nečinnosti či průtahy v řízení nebyly shledány.

21. Co se týká významu předmětu řízení pro žalobce, dle ustálené judikatury je vyšší význam předmětu řízení presumován o řízení, které mají pro jejich účastníky zvýšený význam, jako např. věci trestní, věci péče o nezletilé, pracovněprávní spory, věci osobního stavu a jiné. Nejde-li o vyjmenované případy domněnky vyššího významu předmětu řízení pro poškozeného, je pro něj význam předmětu řízení standartní (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. ; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 12. 2014, sp. zn. ). V daném případě bylo předmětem řízení zaplacení částky 42 130 Kč jako nárok na náhradu škody v souvislosti s poskytnutím stomatologického ošetření a s výrobou stomatologického výrobku. Žalobce je právnickou osobou poskytující stomatologické služby. V daném případě se tak jedná o řízení o zaplacení finanční částky, která je navíc vzhledem k předmětu podnikání žalobce částkou poměrně nízkou. Žalobce navíc v rámci řízení v konečném důsledku převzal odpovědnost za nekvalitně provedené stomatologické ošetření a uzavřel s žalovanou smír, kterým se zavázal škodu zaplatit. Soud se tedy domnívá, že význam předmětu řízení pro žalobce byl nepatrný, a to i s ohledem na skutečnost, jak správně poznamenala žalovaná, že žalobce jako zdravotnické zařízení je pro případné nároky na náhradu škody z poskytnuté zdravotní péče pojištěn.

22. Vzhledem ke všem shora uvedeným skutečnostem soud sice dospěl k závěru, že délka předmětného řízení byla délkou nepřiměřenou, když trvala 5 let a 2 měsíce, k tomuto závěru došla rovněž žalovaná v rámci předběžného projednání nároku žalobce. S ohledem na shora zjištěné skutečnosti a při posouzení kritérií dle ust. § 31a odst. 3 OdpŠk soud však dospěl k závěru, že v daném případě je namístě satisfakce v podobě konstatování porušení práva žalobce na projednání jeho věci v přiměřené lhůtě. Jak již bylo shora uvedeno, důvodem, proč soud považuje tuto formu satisfakce za dostatečnou, je zejména nepatrný význam předmětu řízení pro žalobce a dále o skutečnost, že žalobce se na délce řízení určitou mírou podílel a rovněž značná skutková složitost věci, kdy bylo třeba zadávat vyhotovení znaleckého posudku. Vzhledem k uvedenému soud dospěl k závěru, že není namístě poskytnout žalobci zadostiučinění jeho nemajetkové újmy v penězích, když míra nemajetkové újmy, kterou žalobce mohl v souvislosti s řízením utrpět, je nepatrná. Vzhledem k tomu, že zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva žalobce na projednání jeho věci v přiměřené lhůtě již žalovaná poskytla v rámci předběžného projednání nároku, soud žalobu o peněžité zadostiučinění ve výši 67 890 Kč s příslušenstvím zamítl.

23. Ve výroku o nákladech řízení soud rozhodl v souladu analogicky dle ust. , když v daném případě byl žalobce co do základu nároku úspěšný. Žalobce uplatnil nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou v důsledku nepřiměřené délky řízení. Žalovaná žalobci poskytla zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva žalobce, ovšem až po uplynutí šestiměsíční lhůty dané ji ust. OdpŠk. Vzhledem k tomu, že žalobci se dostalo tohoto zadostiučinění až po podání žaloby a po uplynutí shora uvedené lhůty, soud má za to, že je namístě žalobci přiznat náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny náhradou nákladů právního zastoupení za dva úkony právní služby á 3 100 Kč dle advokátního tarifu, dále náhrada hotových výdajů s poskytnutými úkony právní služby dle a 3 advokátního tarifu ve výši 2 x 300 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč Celkem činí náklady řízení částku 8 800 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.