Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
21 C 318/2020-37
Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr Zuzanou Johnovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 3 250 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 650 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 650 Kč od 14. 3. 2020 do 1. 12. 2020 kapitalizovaným částkou 191 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba s tím, aby žalovaná byla povinna zaplatit 600 Kč s kapitalizovaným úrokem 44 Kč, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 939,26 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 650 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 650 Kč od 14. 3. 2020 do 1. 12. 2020 kapitalizovaným částkou 191 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba s tím, aby žalovaná byla povinna zaplatit 600 Kč s kapitalizovaným úrokem 44 Kč, se zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 939,26 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela se žalovanou pojistnou smlouvu číslo podle níž žalovaná žalobkyni nezaplatila pojistné za dobu od 3. 12. 2019 do 13. 3. 2020. Současně žalobkyně požadovala poplatky za upomínku (2 x 300 Kč).
Žalovaná se ve věci nevyjádřila, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a o. s. ř. o. s. ř. bez jednání na základě předložených listinných důkazů.
Provedeným dokazováním soud zjistil, že dne 3. 6. 2019 uzavřela žalobkyně, jako pojistitel, a žalovaná, jako pojistník, pojistnou smlouvu číslo jejímž předmětem bylo povinné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla značky VOLKSWAGEN původní registrační značka, nové registrační značka, s počátkem pojištění ode dne 3. 6. 2019, na dobu neurčitou. Žalovaná se zavázala žalobkyni platit pololetní pojistné ve výši 4 802 Kč, s účinností od počátku pojištění, kdy bylo splatné pojistné za první pojistné období. Žalobkyně v řízení tvrdila, že pojistná smlouva trvala po celou rozhodnou dobu a že jí žalovaná - na jejím základě – doposud dluží na pojistném včetně poplatků (nákladů za vymáhání) za dobu od 3. 12. 2019 do 13. 3. 2020 částku ve výši 3 250 Kč. Z bilance předpisu a plateb má soud za prokázané, že částka 2 650 Kč odpovídá pojistnému a zbylá částka 600 Kč (2 x 300 Kč) odpovídá nákladům za vymáhání.
Po právní stránce soud smlouvu uzavřenou mezi účastníky posoudil jako pojistnou smlouvu podle ustanovení § 2758 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen NOZ ) a zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů. Žalobou uplatněný nárok je nárokem na zaplacení pojistného podle § 2782 odst. 1 NOZ a žádaný úrok z prodlení odpovídá § 1970 NOZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění účinném k prvnímu dni prodlení; jež žalobkyni náleží ode dne následujícího po splatnosti běžného pojistného.
V části, ve které soud neshledal žalobu důvodnou, tj. ve které se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení poplatků za vymáhání ve výši celkem 600 Kč (2 x 300 Kč), posoudil coby smluvní pokutu. Ujednání o smluvní pokutě, jež nebylo součástí samotného smluvního textu (pojistné smlouvy), pod který žalovaný připojil svůj podpis, nýbrž součástí všeobecných pojistných podmínek, na něž smlouva odkazuje, soud shledal nepoctivým, a to při respektování závěrů formulovaných v nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013 sp. zn. I. ÚS 3512/11 , jehož nosnými důvody jsou obecné soudy při svém rozhodování v obdobných případech vázány (srov. kupř. nález Ústavního soudu ze dne 1. 2. 2013 sp. zn. IV. ÚS 3465/12 ). Ústavní soud v nálezu sp. zn. I. ÚS 3512/11 deklaroval, že v rámci spotřebitelských smluv zásadně nemohou být ujednání zakládající smluvní pokutu (podobně jako rozhodčí doložka) součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (tj. listin y, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis), s tím, že výjimku představují specifické případy, kdy se z povahy věci uplatňuje specifický režim (např. smlouva o přepravě osob). Pokud je ujednání o smluvní pokutě – v rozporu s citovaným názorem Ústavního soudu – obsaženo toliko ve všeobecných obchodních podmínkách, nelze jej považovat za poctivé a věřiteli nelze právo na takto sjednanou smluvní pokutu přiznat (viz též § 265 ObchZ, popř. § 6 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. ). Nadto poplatek za upomínku vysoko přesahuje faktické náklady na upomínání, uměle navyšuje žalovanou částku (o další upomínání, resp. tzv.„ pokus o smír, když postačí předžalobní upomínka, navíc předžalobní výzvu si advokát účtuje v rámci nákladů řízení. Žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení smluvní pokuty, který není po právu a nemohla se tedy ani stát součástí tzv. akumulovaného dluhu.
Z uvedených důvodů soud žalobě vyhověl pouze v rozsahu dlužného pojistného a do zbytku žalobu zamítl.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 939,26 Kč, přičemž tato částka představuje 63,08 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 81,54 % a úspěchu žalované v rozsahu 18,46 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 250 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.