Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
118 C 4/2020-69
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr Petrou Pipkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 48 291,90 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 33 998 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 33 998 Kč od 11. 2. 2020 do zaplacení a dále částku 4 455 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. V části, v jaké se žalobce domáhal zaplacení částky 8 753 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 753 Kč od 11. 2. 2020 do zaplacení, částky 1 085,90 Kč a dále úroku ve výši 102,1 % ročně z částky 33 000 Kč od 1. 10. 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 110 628 Kč, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 33 998 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 33 998 Kč od 11. 2. 2020 do zaplacení a dále částku 4 455 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. V části, v jaké se žalobce domáhal zaplacení částky 8 753 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 753 Kč od 11. 2. 2020 do zaplacení, částky 1 085,90 Kč a dále úroku ve výši 102,1 % ročně z částky 33 000 Kč od 1. 10. 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 110 628 Kč, se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost uhradit jí částky 42 751 Kč s příslušenstvím a 5 540,90 Kč. V odůvodnění žaloby uvedla, že uzavřela se žalovaným dne 11. 6. 2019 smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě žalovaný obdržel částku 33 000 Kč na účet. Žalovaný se zavázal splatit tuto částku ve 30 měsíčních splátkách ve výši celkem 3 073 Kč. Žalobkyně požaduje zaplacení smluvní pokuty ve výši 998 Kč (499 Kč za každou splátku, se kterou je žalovaný v prodlení delším než 30 dnů) za prodlení s první a druhou splátkou. Podle čl. 6 smlouvy dojde ke zesplatnění celého úvěru v případě, že klient se dostane do prodlení s jakoukoliv splátkou delším než 65 dnů. Tato situace nastala v případě první splátky splatné dne 25. 7. 2019. Tedy celý úvěr se stal splatným ke dni 29. 9. 2019 ve výši 41 353,59 Kč. Tuto novou jistinu tvoří dosud nesplacená jistina a dosud nesplacené úroky z jistiny. Žalobkyně v souladu s čl. 6 smlouvy požaduje smluvní pokutu z nové jistiny ve výši 0,1% z dlužné jistiny za každý den prodlení s její úhradou, tedy ode dne 1. 10. 2019 do zaplacení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručována do vlastních rukou postupem dle § 49 o.s.ř. na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Soud ve věci jednal a rozhodl bez přítomnosti žalovaného za splnění zákonných podmínek
3. Ze smlouvy o úvěru číslo soud zjistil, že žalobkyně s žalovaným dne 12. 6. 2019 uzavřela smlouvu o úvěru. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému částku 33 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v 30 měsíčních splátkách po 3 073 Kč. Splátky byly splatné do 25. dne daného měsíce. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 166,41 % ročně. V čl. 6 smlouvy se žalovaný zavázal uhradit smluvní poutu ve výši 499 Kč v případě prodlení se splátkou delším než 30 dnů. V čl. 6 se žalovaný zavázal zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení (v případě zesplatnění celé částky).
4. Z předsmluvního formuláře soud zjistil, že tento dokument obsahuje informace o konkrétním spotřebitelském úvěru. Zejména obsahuje údaje o celkové výši úvěru, počtu měsíčních splátek, sjednaný úrok. Žalovaný je povinen celkově na úvěru zaplatit částku ve výši 92 190 Kč.
5. Z oznámení o schválení úvěru ze dne 13. 6. 2019 soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalovanému schválení úvěru číslo současně mu zaslala splátkový kalendář.
6. Z karty klienta soud zjistil, že jako zaměstnavatel žalovaného je uvedena právnická osoba a čistírna právnická osoba se sídlem adresa, PSČ obec.
7. Z dokumentu„ Hodnocení klienta“ soud zjistil, že jako klient je uveden žalovaný. Dále je uvedeno, že žalovaný je zaměstnán a má čistý měsíční příjem ve výši 18 200 Kč. Na straně výdajů je uvedeno 1 400 Kč za bydlení, 200 Kč za ostatní, 3 410 Kč jako životní minimum. Celkem je na straně výdajů tedy 5 010 Kč. Na otázku, zda klient očekává v blízké budoucnosti změnu příjmu, je zaškrtnuta možnost„ jméno“. Ohledně zaměstnání klienta je uvedeno, že žalovaný je zaměstnán u právnická osoba a čistírna právnická osoba se sídlem adresa, PSČ obec na hlavní pracovní poměr. Žalovaný je vyučen a bydlí u rodičů. V další části je uvedeno, že žalovaný disponuje volnými zdroji ve výši 12 190 Kč.
8. Ze snímku obrazovky soud zjistil, že se jedná o zachycení přehledu pohybů na účtu č. bankovní účet u obec spořitelny a slouží jako doložení příjmů žalovaného. Z něj vyplývá, že žalovaný obdržel mzdu dne 13. 5. 2019 ve výši 18 808 Kč, dne 11. 4. 2019 ve výši 14 990 Kč a 11. 3. 2019 ve výši 21 048 Kč.
9. Z výplatní pásky žalovaného za období únor 2019 soud zjistil, že jako zaměstnavatel je uvedena právnická osoba a čistírna právnická osoba Mzda byla vyplacena ve výši 21 048 Kč.
10. Z výplatní pásky žalovaného za období březen 2019 soud zjistil, že jako zaměstnavatel je uvedena právnická osoba a čistírna právnická osoba Mzda byla vyplacena ve výši 14 990 Kč.
11. Z výplatní pásky žalovaného za období duben 2019 soud zjistil, že jako zaměstnavatel je uvedena právnická osoba a čistírna právnická osoba Mzda byla vyplacena ve výši 18 808 Kč.
12. Z pracovní smlouvy ze dne 10. 10. 2018 soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi žalovaným a právnická osoba a čistírna právnická osoba Dnem nástupu do práce byl den 10. 10. 2018 Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 31. 3. 2019. Z dohody o změně pracovní smlouvy ze dne 1. 4. 2019 soud zjistil, že tento pracovní poměr žalovaného byl prodloužen do 31. 12. 2019.
13. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací soud zjistil, že žalovanému bylo přiřazeno skóre ve výši 361 bodů, což jej zařadilo do kategorie II. – lepší segment klientů, menší riziko.
14. Z výpisu z registru příjmení soud zjistil, že pro žalovaného nebyl nalezen žádný záznam ke dni 31. 5. 2019.
15. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že dne 12. 6. 2019 došlo k převodu částky 33 000 Kč na účet číslo bankovní účet pod variabilní symbol.
16. Z výzvy k zaplacení ze dne 26. 8. 2019 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení prvních dvou splátek. Upozornila dále žalovaného, že v případě nezaplacení těchto splátek dojde ke zesplatnění celého úvěru.
17. . Z výzvy k zaplacení ze dne 25. 9. 2019 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení prvních tří splátek. Upozornila dále žalovaného, že v případě nezaplacení těchto splátek dojde ke zesplatnění celého úvěru.
18. Z dokumentu„ Oznámení“ ze dne 29. 9. 2019 a dodejky soud zjistil, že žalobkyně informovala žalovaného o zesplatnění celého úvěru z důvodu prodlení se zaplacením splátky delším 65 dnů. Současně žalovaného vyzvala k uhrazení celé částky ve výši 42 751 Kč
19. Z předžalobní výzvy ze dne 23. 1. 2020 a podacího archu soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 42 751 Kč. Současně byl žalovaný upozorněn na možnost uplatnění pohledávky u soudu.
20. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru, na základě níž byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 33 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky v 30 pravidelných měsíčních splátkách po 3 073 Kč. Jelikož byl žalovaný v prodlení s první splátkou, která byla splatná dne 25. 7. 2019, déle než 65 dnů, pak k datu 29. 9. 2019 došlo k zesplatnění celého úvěru v souladu s čl. 6 smlouvy. Jelikož byl žalovaný v prodlení delším než 30 dnů s první a druhou splátkou, pak vznikl žalobkyni nárok podle čl. 6 smlouvy na smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku tj. celkem 998 Kč. Jelikož byl žalovaný v prodlení se zaplacení celého zesplatněného úvěru, pak žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Žalobkyně zaslala žalovanému dne 24. 1. 2020 předžalobní výzvu, ve které jej vyzvala k zaplacení celé dlužné částky.
21. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o.z. “), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
22. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet číslo Sb. spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
23. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
24. Soud posoudil závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovanou jako vztah z platně a účinně uzavřené smlouvy o úvěru podle ustanovení § 2395 a násl. obč. zák. Soud toto ujednání posoudil jako smlouvu spotřebitelskou, neboť žalobkyně vystupovala při sjednání smlouvy a poskytnutí půjčky v rámci své podnikatelské činnosti, zatímco žalovaný v této pozici nejednal. Žalobkyně prokázala, že splnila své povinnosti vyplývající ze smlouvy, neboť jako věřitel poskytla žalovanému peněžní prostředky ve sjednané výši. Soud se dále zabýval platností ujednání výše smluvních úroků. Úroky byly sjednány ve výši 166,41 % ročně z dlužné částky. Při posouzení výše úroků soud vyšel z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. 2. 2007, ve které Nevyšší soud uvedl, že„ za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje výše obvyklého úroku poskytovaného bankami dvakrát až třikrát“. Nejvyšší soud v rozhodnutí ve věci sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. 12. 2004 posoudil sjednaný úrok, který převyšoval čtyřnásobně obvyklý úrok, jako rozporný s dobrými mravy. Při zjištění výše obvyklého úroku soud vyšel ze statistických záznamů České národní banky (ARAD je veřejná databáze, která je součástí informačního servisu České národní banky. Jejím cílem bylo vytvořit jednotný systém prezentace časových řad agregovaných údajů za jednotlivé statistiky a oblasti finančního trhu. Viz https://www.cnb.cz/docs ARADY/HTML/index), kdy zjistil, že v rozhodném období (přelom června a července 2019) se pohybovaly úrokové sazby od 2,71 % ročně do 24,11 % ročně. Pokud pro posuzování použijeme nejvyšší bankami poskytovaný úrok tj. 24,11 % ročně, tak jeho trojnásobek bude 72,33 % ročně. Tedy sjednaný úrok ve výši 166,41 % ročně představuje sedminásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami v rozhodném období. Jak bylo výše uvedeno, tak Nejvyšší soud posoudil už čtyřnásobek obvyklého úroku jako úrok sjednaný v rozporu s dobrými mravy, tím spíše je nutné posoudit sedminásobek obvyklého úroku jako rozporný s dobrými mravy. Ujednání úvěrové smlouvy ohledně takto vysokého úroku je tudíž v souladu s § 580 odst. 1 o.z. neplatné a v souladu s § 588 o. z. se jedná o tzv. neplatnost absolutní, ke které musí soud přihlédnout i bez návrhu.
25. Soud vzhledem výše uvedenému tak vyhověl žalobě v části, kde žalobkyně požaduje vrácení jistiny ve výši 33 000 Kč, 998 Kč jako smluvní pokuty za prodlení se zaplacením splátek, částky 4 455 Kč jako smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky původní jistiny po zesplatnění celého úvěru a zákonného úroku z prodlení z částky 33 998 Kč od 11. 2. 2020 do zaplacení. Soud z důvodu neplatnosti ujednání o výši úroků tak zamítl žalobu ohledně částky 8 753 Kč jako kapitalizovaného smluvního úroku ke dni zesplatnění úvěru včetně zákonného úroku z prodlení z částky 8 753 Kč od 11. 2. 2020 do zaplacení, částky 1 085,90 Kč jako smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky (tedy smluvní pokuta ze smluvního úroku), smluvního úroku ve výši 102,1 % ročně z částky 33 000 Kč od 1. 10. 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 110 628 Kč. Povinnost zaplacení byla stanovena ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvody.
26. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně se v žalobě domáhala ke dni vyhlášení rozsudku částky 73 260 Kč (nová jistina 42 751 Kč, smluvní pokuta 5 540,9 Kč, úrok z prodlení ve výši 1 428,93 Kč a smluvní úrok 23 538,94 Kč), ovšem úspěšná byla ohledně částky 39 589 Kč (původní jistina 33 000 Kč, 998 Kč smluvní pokuta, 4 455 Kč smluvní pokuta z jistiny, úrok z prodlení ve výši 1 136,37 Kč). Úspěch žalobkyně je přibližně stejný jako její neúspěch. Z tohoto důvodu soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních.
Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.