Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
76 C 169/2020-22
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr Adamem Čičmancem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 500 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 500 Kč od 29. 5. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do zaplacení zákonných úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 500 Kč od 25. 4. 2014 do 28. 5. 2020 zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 368 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 500 Kč od 29. 5. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do zaplacení zákonných úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 500 Kč od 25. 4. 2014 do 28. 5. 2020 zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 368 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne 11. 8. 2020 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 500 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že společnost právnická osoba uzavřela se žalovaným dne 14. 4. 2014 prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě téhož dne poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 500 Kč, a to převodem na bankovní účet. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli zápůjčku společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky do 24. 4. 2014, nevrátil však ničeho. Pohledávka společnosti právnická osoba za žalovaným byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 na žalobkyni. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k zaplacení předžalobní upomínkou, avšak ničeho nezaplatil. Žalobkyně dále požadovala zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení zůstal zcela pasivní.
3. Vzhledem k tomu, že v dané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud v souladu s § 115a , zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen„ o. s. ř. “), rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se na výzvu soudu podle § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřil, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek.
4. Z předložených listinných důkazů vzal soud za prokázané, že společnost právnická osoba, poukázala dne 14. 4. 2014 částku 500 Kč na účet žalovaného. Pohledávka za žalovaným byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 žalobkyni. právnická osoba žalovanému písemně oznámila postoupení pohledávek za ní na žalobkyni (viz dopis ze dne 18. 1. 2018 s podacím archem). Žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k jejímu zaplacení do 7 dnů od doručení výzvy (viz dopis ze dne 7. 5. 2020), výzvu předala k poštovní přepravě dne 18. 5. 2020.
5. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:
6. Pokud jde o tvrzení žalobkyně, že s žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce, tak v této části se žalobkyni svá tvrzení prokázat nepodařilo. V listinných důkazech, které žalobkyně k důkazu předložila, je sice obsažen text obsahově odpovídající tvrzením žalobkyně, z těchto listin však nevyplývá, že by tyto byly žalovanému známy a byly jím písemně akceptovány, resp. že by na nich, případně na jiném akceptačním písemném projevu vůle žalovaného, byl připojen jeho elektronický podpis (§ 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , dále jen „o. z.“). Za této situace soud uzavřel, že z těchto listin nelze zjistit, že by skutečně byla uzavřena smlouva o zápůjčce tvrzená žalobkyní.
7. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala poskytnutí finančních prostředků žalovanému ve výši 500 Kč, posoudil soud vztah mezi společností právnická osoba a žalovaným jako vztah z bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. o. z.). Ochuzenou (předchůdkyní žalobkyně) byla bez právního důvodu přenechána obohacenému (žalovanému) věc určená podle druhu (částka 500 Kč). K vrácení byl žalovaný vyzván do 7 dnů od doručení výzvy (§ 1958 o. z.) dopisem odeslaným dne 18. 5. 2020. Dle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná prostřednictvím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Dle této domněnky tak zásilka obsahující výzvu k zaplacení žalovanému došla dne 21. 5. 2020, žalovaný byl proto povinen zaplatit do 28. 5. 2020. Dnem následujícím, tedy 29. 5. 2020, se žalovaný dostal do prodlení a věřitel je tak oprávněn požadovat zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky (§ 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění účinném k prvnímu dni prodlení). Aktivní legitimaci žalobkyně soud posoudil dle § 1879 a násl. o. z., když žalobkyně doložila postoupení pohledávek za žalovaným na svou osobu (oznámení o postoupení).
8. Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni vedle dlužné jistiny 500 Kč i zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ode dne 29. 5. 2020 do zaplacení. Jelikož soud věc posuzoval dle zásad bezdůvodného obohacení, nárok na úroky z prodlení předcházející datu 29. 5. 2020 z důvodů shora uvedených výrokem II. rozsudku zamítl.
9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , dle kterého i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní v obdobných věcech, kdy se jednotlivé žaloby liší pouze označením žalovaných a vyplněním dat a částek, byly náklady řízení stanoveny dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu Náklady žalobkyně tvoří odměna za zastupování za 2 úkony právní služby 2x 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a odměna za jeden úkon právní služby 1x 100 Kč (předžalobní výzva) dle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (když k příslušenství se nepřihlíží dle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ), tj. celkem odměna 500 Kč, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. tj. celkem 300 Kč. Náhrada nákladů žalobkyně tak činí 800 Kč, jakož i 21 % DPH a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, tj. celkem 1 368 Kč.
10. V dané věci soud nehledal okolnosti zvláštního zřetele hodné, na jejichž základě by náhradu nákladů řízení z části nebo zcela nepřiznal (§ 150 o. s. ř. o. s. ř. ).
11. Soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud s ohledem na charakter uložených povinností třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.