Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
10 C 28/2021-45
Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr Magdalénou Renfus, LL.M., ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 10 350,97 Kč s příslušenstvím (úvěr)
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci:
a) částku 8 683,97 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 8 033,97 Kč od 1. 2. 2020 do zaplacení ve výši 10 %;
b) kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 11,59 Kč za období od 16. 8. 2019 do 16. 12. 2019;
c) kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 8,67 Kč od za období od 16. 9. 2019 do 16. 12. 2019;
d) kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 5,84 Kč od za období od 16. 10. 2019 do 16. 12. 2019;
e) částku 102 Kč;
f) částku 1565 Kč,
to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 2 252 Kč, k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci:</b> <b>a) částku 8 683,97 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 8 033,97 Kč od 1. 2. 2020 do zaplacení ve výši 10 %;</b> <b>b) kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 11,59 Kč za období od 16. 8. 2019 do 16. 12. 2019;</b> <b>c) kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 8,67 Kč od za období od 16. 9. 2019 do 16. 12. 2019;</b> <b>d) kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 5,84 Kč od za období od 16. 10. 2019 do 16. 12. 2019;</b> <b>e) částku 102 Kč;</b> <b>f) částku 1565 Kč,</b> <b>to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 2 252 Kč, k rukám zástupce žalobce.</b>
1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě domáhal po žalovaném zaplacení celkové částky 10 350,97 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce svůj žalobní nárok odůvodnil tím, že uzavřel dne datum se žalovaným smlouvu o úvěru č. anonymizováno číslo, na jejímž základě žalobce žalovanému poskytl úvěr za účelem financování koupě zboží – ostatní černá elektronika – v celkové výši 8 135 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky žalobce. Žalovaný se zavázal úvěr uhradit spolu s dalšími platbami a to tak, že celková částka, kterou byl žalovaný povinen žalobci uhradit, činila 14 736 Kč. Žalovaný byl současně dle smluvního ujednání povinen hradit žalobci obchodní úrok z neuhrazené jistiny a. z čerpané částky, dále pak pojištění úvěru a měsíční poplatky za správu úvěru. Vzhledem k tomu, že žalovaný své povinnosti z úvěrové smlouvy řádně neplnil a s úhradou poskytnutého úvěru se dostal do prodlení, úvěrový věřitel čerpaný úvěr kapitalizoval (zesplatnil), a to dne 27. 12. 2019. Žalovaný byl žalobcem vyzván k uhrazení dluhu, který se ke dni sepsání žaloby sestával z neuhrazené jistiny úvěru ve výši 8 683,97 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení, dále žalobce požaduje 102 Kč a 1 565 Kč smluvní pokuty. Celkem tedy požaduje 10 350,97 Kč. Žalobce žalovaného vyzýval k uhrazení dlužné částky, žalovaný však na výzvy žalobce nereagoval. Za této procesní situace tak žalobci nezbylo, než se svého nároku domáhat soudní cestou.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.
3. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ). Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto souhlasil a žalovaný ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.
4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:
5. Smlouvou o úvěru ze dne 25. 7. 2018, č. SU číslo, obchodními podmínkami, Všeobecnými obchodními podmínkami žalobce, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, a sazebníkem žalobce má soud za prokázané, že žalobce s žalovaným uzavřel dne datum smlouvu o úvěru, na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr na částku 8 135 Kč vázaný na koupi zboží – Soundbar, větrák. Žalovaný se zavázal žalobci uhradit zpět částku ve výši 14 736 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 307 Kč, když první splátka byla splatná dne 5. 8. 2018. Výše úroku z úvěrované částky činila 33,45 % ročně. Součástí smlouvy byly i obchodní podmínky právního předchůdce žalobce, dle kterých bylo možné celý úvěrový závazek žalovaného zesplatnit v případě, že se žalovaný dostane do prodlení s hrazením jednotlivých splátek úvěru. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného má potom soud za prokázané, jakým způsobem byla úvěrovaná částka postupně čerpána a postupně dílčími splátkami hrazena (č. l. 26 - 27 spisu).
6. Potvrzením o poskytnutí úvěru výpisy ze dne 9. 8. 2018 má soud za prokázané, že právnická osoba anonymizováno byla za žalovaného jednorázově vyplacena částka úvěru ve výši 8 135 Kč, a to bezhotovostním převodem.
7. Dopisem označeným jako Zesplatnění pohledávky vyplývající z úvěrové smlouvy číslo ze dne datum má soud za prokázané, že žalobce žalovaného informoval, že došlo k zesplatnění jeho úvěru č. SU číslo ke dni 16. 12. 2019. Žalovaný byl zároveň vyzván k uhrazení dlužné částky bez zbytečného odkladu.
8. Předžalobní výzvou ze dne 24. 6. 2020 má soud za prokázané, že žalobce v zastoupení vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky s detailním výpočtem její výše a informacemi o jejím vzniku. Výzva byla opět žalovanému zasílána na korespondenční adresu.
9. Mandátní smlouvou č. U číslo mezi žalobcem a právnická osoba s.r.o., má soud za prokázané, že právnická osoba s.r.o. mohou jménem a na účet mandanta uzavírat smlouvu o úvěru se třetí osobou.
10. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný.
11. Po provedeném dokazování listinnými důkazy učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:
12. Žalobce uzavřel se žalovaným dne datum smlouvu o úvěru č. anonymizováno číslo, na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr na částku 8 135 Kč. Žalovaný se zavázal čerpaný úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách po 344 Kč (první splátka byla splatná dne 15. 8. 2018). Žalovaný se zavázal hradit úvěrovému věřiteli úrok z čerpaného úvěru ve výši 33,45 % p. a. z vyčerpané a neuhrazené jistiny úvěru, poplatky za úkony související se smlouvou a pojištění úvěru. Součástí smlouvy byly i obchodní podmínky žalobce, dle kterých bylo možné celý úvěrový závazek žalovaného zesplatnit v případě, že se žalovaný dostane do prodlení s hrazením jednotlivých splátek úvěru. Ke dni 29. 7. 2020 byl celý úvěr žalovaného zesplatněn pro prodlení žalovaného s jednotlivými splátkami. Žalobce informoval žalovaného o kapitalizaci (zesplatnění) celého úvěrového závazku žalovaného z důvodu prodlení žalovaného s úhradou závazků jemu plynoucích smlouvy o úvěru dopisem ze dne 16. 12. 2019 a zároveň jej vyzval k uhrazení dlužné částky. Ani přes výzvy právního předchůdce žalobce a žalobce žalovaný dosud na dlužnou a žalobou požadovanou částku ničeho neuhradil.
13. V daném případě byla smlouva o úvěru uzavřena v roce rok, tj. za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“). Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. , ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
14. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když dospěl k závěru, že jednáním žalobce a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení § 2395 a násl. o. z. Žalobce plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků ve výši 8 135 Kč a žalovanému tak vznikla povinnost tyto peněžité prostředky žalobci vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení a stanovené a účtované poplatky a smluvní pokutu.
15. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář příjmení, J., příjmení, L., příjmení, Z. a kol. Občanský soudní řád . Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu jistiny, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradil i další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobcem za prokázané, žalovaný ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval.
16. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobce průběh úvěrového vztahu mezi žalobcem a žalovaným, když dospěl k závěru, že žalovaný je ve vztahu k žalobci v prodlení s uhrazením poskytnuté částky úvěru ve výši 10 350,97 Kč. V neposlední řadě vznikl žalobci nárok na zákonný úrok z prodlení, jehož výši a počátek prodlení soud hodnotí jako zákonný neodporující skutkovým zjištěním soudu, stejně tak pokud jde o v úvěrové smlouvě sjednaný obchodní úrok.
17. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O lhůtě plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř. o. s. ř. a tuto stanovil v souladu se shora citovaným ustanovením jakožto lhůtu obecnou třídenní.
18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 252 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (300 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 900 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 300 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 252 Kč, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 2 252 Kč. Soud se při svém rozhodování řídil § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř. jako třídenní.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení prostřednictvím Okresního soudu v Náchodě ke Krajskému soudu v Hradci Králové, ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li povinný dobrovolně a ve stanovené lhůtě povinnost vyplývající pro něho z tohoto rozhodnutí, může se oprávněný domáhat nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce.