Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
20 C 2/2021-23
Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr Martou Mandátovou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: ; příjmení jméno a právnická osoba, IČO
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem titul. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum
bytem adresa žalované
o zaplacení 5 250 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 3 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 500 Kč od 12.6.2019 do zaplacení ve výši 8,05 % a kapitalizovaný úrok ve výši 517,96 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v částce kapitalizovaného úroku 6 626,95 Kč a částky 1 750 Kč.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 3 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 500 Kč od 12.6.2019 do zaplacení ve výši 8,05 % a kapitalizovaný úrok ve výši 517,96 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá v částce kapitalizovaného úroku 6 626,95 Kč a částky 1 750 Kč. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 6. 5. 2020 dožadovala zaplacení částky ve výši 3 500 Kč s příslušenstvím po žalované z titulu smlouvy o úvěru ze dne 31. 5. 2017 uzavřené mezi žalovanou a společností právnická osoba, IČO (dále jen„ původní věřitel“).
Žalovaná se ve věci písemně nevyjádřila. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občasný soudní řád, (dále jen „o. s. ř. “) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.
Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.
Mezi žalovanou a předchozím věřitelem byla dne 31. 5. 2017 uzavřena smlouva o úvěru č. anonymizováno, ve které se předchozí věřitel zavázal žalovanému poskytnout jistinu úvěru ve výši 3 500 Kč, a žalovaná se zavázala ve lhůtě 30 dnů poskytnutou jistinu navrátit spolu s úrokem ve výši 3 822,35 Kč. Předchozí věřitel žalovanému poskytl žalovanému částky ve výši 3 500 Kč dne 31. 5. 2017. Pohledávka za žalovaným byla předchozím věřitelem postoupena na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 26. 7. 2019. Žalovaná byla předžalobní výzvou ze dne 10. 3. 2020 vyzvána k uhrazení dlužné pohledávky.
Po právním posouzení dané věci dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná.
Soud se nejprve zabýval platností uzavřené úvěrové smlouvy.
Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni 31. 5. 2017 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
Z informací, které byly uvedeny v žalobě, soud nemohl dovodit, zda původní věřitel splnil svoji zákonnou povinnost a posoudil úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, kdy je právě povinností žalobce tvrdit a doložit posouzení úvěruschopnosti žalované při uzavření smlouvy o úvěru.
Původní věřitel nedostál dle názoru soudu své povinnosti, neboť nepostupoval s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr, kdy ke skutečnosti zda splnil svoji zákonnou povinnost ničeho nesdělil (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ). K obdobným závěrům dospěl i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 , kdy dovodil, že„ součástí odborné péče poskytovatel úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit) …poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit…totiž proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům v podobě vykonávacího řízení subjektům, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu…“
Jelikož soud shledal smlouvu o úvěru neplatnou, poskytl původní věřitel žalované plnění ve výši 3 500 Kč bez právního důvodu. Na straně žalované tak vzniklo přijetím plnění bez právního důvodu bezdůvodné obohacení. Pohledávka za žalovaným byla postoupena ve smyslu § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , na žalobkyni. Žalovaná je proto podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , povinna vydat žalobci, oč se na jeho úkor obohatila. Žalovaná žalobci nevrátila na základě smlouvy o úvěru ničeho, a proto soud rozhodl o povinnosti žalované uhradit žalobci částku ve výši 3 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 500 Kč od 30. 6. 2017 do zaplacení, kdy úrok z prodlení od 30. 6. 2017 do 12. 6. 2019 představuje kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 517,96 Kč. Úrok z prodlení náleží žalobkyni podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník Lhůta k plnění byla stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Výše úroku z prodlení pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žalobkyně byla v řízení úspěšná, co do částky 3 500 Kč s příslušenstvím, a žalovaná byla v řízení úspěšná, co do částky 6 626,95 Kč a částky 1 750 Kč. Žalobce byl v řízení úspěšná, co do 30 % a žalovaná do 70 %. Odečtením zůstává 40% úspěch žalované. Žalované však žádné náklady nevznikly a soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně a ve lhůtě, lze podat návrh na výkon rozhodnutí.