Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 46/2021-43

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudcem Mgr Milanem Baudyšem ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupeného advokátem titul titul. jméno příjmení, Ph.D.

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

trvale bytem adresa, anonymizována tři slova

o zaplacení 30.772,01 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 10.000 Kč s úrokem z prodlení kapitalizovaným ve výši 2.204,05 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 10.000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení 20.772,01 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 3.484,83 Kč, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 12.437,05 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3.425,81 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 10.000 Kč s úrokem z prodlení kapitalizovaným ve výši 2.204,05 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 10.000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se v části, kterou se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení 20.772,01 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 3.484,83 Kč, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 12.437,05 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3.425,81 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku a) částku 22.272,01 Kč s příslušenstvím, b) smluvní pokutu ve výši 8.500 Kč. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že dne datum byla mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba uzavřena smlouva o úvěru číslo na základě které byly žalovanému v den podpisu smlouvy poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit společně se souhrnným poplatkem ve výši 12.272 Kč. Tuto celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobce vrátit v 14 pravidelných měsíčních splátkách po 1.948 Kč. Žalobce dále tvrdil, že žalovaný nehradil splátky řádně a včas, čímž mu vzniklo právo na zaplacení celé zbývající dlužné částky, která je tvořena zbývající částí jistiny úvěru ve výši 12.437,05 Kč, úrokem za dobu poskytnutí úvěru 988,76 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 2.204,42 Kč, úhradou za administrativní činnost ve výši 1.130,73 Kč a úhradou za možnost hrazení splátek v hotovosti ve výši 5.511,05 Kč a dále smluvní pokutou ve výši 8.500 Kč. Žalobce dále tvrdil, že jeho právní předchůdce společnost právnická osoba, na základě smlouvy ze dne datum postoupila pohledávku za žalovaným žalobci, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. K jednání soudu se bez řádné a včasné omluvy nedostavil.

3. Smlouvou o úvěru číslo ze dne datum má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba smlouvu o úvěru, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč předané v hotovosti při podpisu smlouvy. Smluvní strany si dále sjednaly souhrnný poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 12.272 Kč. Ve smlouvě se žalovaný zavázal, že úvěr spolu s poplatkem právnímu předchůdci žalobce vrátí, a to v 14 pravidelných měsíčních splátkách po 1.948 Kč. Ve smlouvě si účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně v případě prodlení s úhradou splátek úvěru.

4. Z přehledu evidence dlužníka má soud za prokázané, že žalovaný na svůj dluh uhradil v hotovosti ve třech splátkách celkem 5.000 Kč.

5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum a seznamem postupovaných pohledávek má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce postoupil na žalobce mimo jiné i pohledávku za žalovaným z výše uvedené smlouvy o úvěru.

6. Oznámením o postoupení pohledávek z 24. 7. 2020 má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce oznámil žalovanému, že postoupil pohledávku za žalovaným z titulu smlouvy o úvěru na žalobce.

7. Výzvou k plnění ze dne 23. 11. 2020 a podacím lístkem z 23. 11. 2020 má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné pohledávky ze smlouvy o úvěru ve výši 38.057,61 Kč z titulu smlouvy o úvěru.

8. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci. Dne datum uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba smlouvu o úvěru číslo na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč předané v hotovosti při podpisu smlouvy, které se žalovaný zavázal vrátit společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 12.272 Kč v 14 pravidelných měsíčních splátkách po 1.948 Kč Součástí smlouvy bylo ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně v případě prodlení s úhradou splátek úvěru. Žalovaný dluh řádně nesplácel, když na svůj dluh uhradil celkem 5.000 Kč a ke dni splatnosti úvěru dlužil žalobci částku v celkové výši 21.283,25 Kč. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku ze smlouvy o úvěru na žalobce. Žalobce následně vyzval žalovaného k úhradě částky 38.057,61 Kč, žalovaný však žalobci dosud ničeho neuhradil.

9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:

10. Podle , (dále též jen jako „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

12. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle ust. nař. vlády č. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

14. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2017 (dále též jen jako„ s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Podle § 86 odst. 2 s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Podle § 87 odst. 1 s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný pouze částečně. Pro své rozhodnutí soud považoval za významné zodpovězení otázky, zda se v případě smlouvy o úvěru, která byla mezi účastníky uzavřena, jedná o platný smluvní závazek.

18. V daném případě nelze smlouvu o úvěru považovat za platnou vzhledem k tomu, že v řízení nebylo prokázáno, zda ze strany právního předchůdce žalobce došlo k posouzení schopnosti spotřebitelský úvěr splácet, když žalobce v tomto směru soudu nepředložil žádné důkazy. Z uvedeného je tak zřejmé, že žalobce neprokázal, že před uzavřením smlouvy při posouzení úvěruschopnosti žalovaného jeho právní předchůdce postupoval s odbornou péčí.

19. Pokud právní předchůdce žalobce přesto poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr, byla smlouva od počátku neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 z. s. ú. Neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní vzhledem k tomu, že dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně porušuje veřejný pořádek, neboť v případě porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není neplatnost uzavřené úvěrové smlouvy stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku, jelikož předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného.

20. Dle smlouvy o úvěru právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému v hotovosti částku 15.000 Kč, kterou měl žalovaný žalobci vrátit společně s poplatkem ve výši 12.272 Kč. Žalovaný poskytnutý úvěr předchůdci žalobce řádně nevrátil, když na svůj dluh uhradil pouze 5.000 Kč a nadále dluží žalobci na jistině částku 10.000 Kč.

21. Jelikož žalovaný ve sjednané lhůtě ani později žalobci poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, na úkor žalobce se bezdůvodně obohatil (§ 2991 o. z.). Soud proto uložil žalovanému povinnost zbývající část dlužné jistiny ve výši 10.000 Kč představující bezdůvodné obohacení žalobci vrátit. Jelikož je žalovaný v prodlení s úhradou jistiny ze smlouvy o úvěru ve výši 10.000 Kč, vznikl žalobci rovněž nárok na úrok z prodlení v zákonné výši, kdy žalobce za dobu od 29. 12. 2018, kdy uplynula lhůta pro úhradu poslední splátky úvěru, požaduje úrok z prodlení ve výši 9 % ročně. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci vedle zbývající části jistiny i zákonný úrok z prodlení dle ust. nař. vlády č. , ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014.

22. S ohledem na shora uvedené závěry o neplatnosti smlouvy o úvěru soudu nezbylo, než uplatněný nárok žalobce ve zbývajícím rozsahu zamítnout, neboť k ujednáním, ve kterých se žalovaný zavázal uhradit úrok ve výši 15 % z jistiny, smluvní pokutu ve výši 0,1 % ročně a další úhrady tvořící souhrnný poplatek, nebylo pro neplatnost smlouvy možné přihlédnout. Soud proto žalobu ve zbývajícím rozsahu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce měl ve věci úspěch v podstatě ve stejném rozsahu, v jakém byl úspěšný žalovaný. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku.

24. Lhůtu k plnění soud určil podle ust. věta před středníkem jako třídenní.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Hradci Králové, prostřednictvím zdejšího soudu.

Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon tohoto rozhodnutí.