Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
14 C 305/2020-28
Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudcem Mgr Annou Vrdlovcovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 10 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od 5. 6. 2020 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do kapitalizovaného úroku ve výši 2 549,70 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od 13. 5. 2017 do 4. 6. 2020 a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 750 Kč.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 596 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od 5. 6. 2020 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do kapitalizovaného úroku ve výši 2 549,70 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od 13. 5. 2017 do 4. 6. 2020 a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 750 Kč. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 596 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 000 Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba (dále jen„ anonymizováno“) uzavřel dne 10. 2. 2017 s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru, jejíž nedílnou součástí jsou obchodní podmínky anonymizováno a na jejímž základě se zavázal poskytnout žalovanému úvěr s možností opakovaného čerpání do limitu 35 000 Kč Smlouva byla uzavřena pomocí prostředků komunikace na dálku. Žalovaný potvrdil, že se seznámil s textem smlouvy, a vyjádřil svou vůli akceptovat nabídku právnická osoba. Úvěruschopnost žalovaného právnická osoba kladně posoudila. Žalovaný se zavázal splatit úvěr společně s poplatkem za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky a úrokem ve výši 8,5 % měsíčně právnická osoba v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 12,5 % nesplaceného úvěru s úrokem a poplatkem za čerpání, nejméně však ve výši 1 000 Kč vždy 30. den každého kalendářního měsíce počínaje dnem uzavření smlouvy podle výpisu vystavovaného právnická osoba. Žalovaný na základě smlouvy čerpal částku 10 000 Kč, z níž nevrátil ničeho. Společnosti anonymizováno vznikl v souvislosti s prodlením žalovaného nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny 10 000 Kč ode dne splatnosti 13. 5. 2017 uvedeného v posledním vystaveném výpise a dále jí vznikl nárok na úrok ve výši 8,5 % měsíčně z dlužné jistiny 10 000 Kč od 10. 2. 2017 do 12. 5. 2017 vypočtený na částku 2 549,70 Kč. Nad rámec uvedeného vznikl právnická osoba nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši 1 750 Kč skládajících se ze 2 smluvních pokut po 250 Kč za neuhrazení splátek ze dne 12. 3. 2017 a 12. 4. 2017 a z poplatku za čerpání ve výši 1 250 Kč. Dne 18. 12. 2019 byla mezi právnická osoba a společností právnická osoba, IČO, uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, na jejímž základě byla pohledávka vůči žalovanému postoupena na společnost právnická osoba Dne 19. 12. 2019 pak byla mezi společností právnická osoba a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, na jejímž základě byla pohledávka vůči žalovanému postoupena na žalobkyni. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho, přestože mu byla právním zástupcem žalobkyně zaslána upomínka před podáním žaloby.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř. “), když žalobkyně s tímto postupem souhlasila (č. l. 5 spisu), žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.
4. Na základě listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:
5. Dne 10. 2. 2017 uzavřeli žalovaný a právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba, anonymizována tři slova číslo, smlouvu o revolvingovém úvěru, v níž se právnická osoba zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr s limitem 35 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr společně s úrokem ve výši 8,5 % měsíčně s poplatkem za úvěr ve výši 12,5 % z každé čerpané částky splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 12,5 % nesplaceného úvěru s úrokem a poplatkem, nejméně však ve výši 1 000 Kč vždy 30. den každého kalendářního měsíce počínaje 10. 2. 2017. V případě prodlení žalovaného se splacením jakékoliv částky podle smlouvy po něm společnost právnická osoba může požadovat náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 250 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky. Žalovanému byly právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba poskytnuty dne 10. 2. 2017 peněžní prostředky v částce 10 000 Kč na jeho bankovní účet (zjištěno z loan application info, smlouvy o revolvingovém úvěru, obchodních podmínek a výpisu s datem splatnosti 12. 3. 2017). Ke dni 12. 5. 2017 činila celková dlužná částka žalovaného 14 328,03 Kč (zjištěno z výpisu s datem splatnosti 12. 5. 2017). Předmětná pohledávka vůči žalovanému byla společností právnická osoba postoupena dne 16. 12. 2019 na společnost právnická osoba, IČO (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 12. 2019 včetně přílohy). Následně byla předmětná pohledávka vůči žalovanému společností právnická osoba postoupena dne 19. 12. 2019 na žalobkyni (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2019 včetně přílohy). Žalovaný byl o postoupení pohledávky informován právním zástupcem žalobkyně dopisem ze dne 27. 5. 2020 s tím, že dluh činil celkem 16 784,02 Kč a žalovaný byl vyzván k jeho uhrazení do 3 dnů (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 27. 5. 2020 a předžalobní upomínky ze dne 27. 5. 2020 včetně podacího lístku).
6. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru o částečné důvodnosti žaloby. V řízení bylo prokázáno, že společnost právnická osoba vyplatila žalovanému částku 10 000 Kč. V řízení však nebylo prokázáno, že by právnická osoba splnila svou povinnost podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZSÚ“), před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudit schopnost žalovaného splácet takový úvěr, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného nebo z databáze umožňující posouzení jeho schopnosti splácet úvěr anebo z jiných zdrojů, a poskytnout úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet, jak žalobkyně uvedla v žalobě. Žalobkyně k výzvě soudu ze dne 15. 2. 2021 (č. j. 14 C 305/2020 -21) uvedla, že podklady k ověřování úvěruschopnosti žalované nemá k dispozici, neboť se nedochovaly (č. l. 24 spisu). Soud žalobkyni v uvedené výzvě poučil o možnosti neúspěchu ve věci, pokud výzvě nevyhoví. Jelikož žalobkyně výslovně uvedla, že nemůže výzvě soudu k označení důkazů vyhovět, shledal soud nadbytečným nařizovat ve věci jednání a žalobkyni při něm opětovně vyzývat podle § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , a to i s ohledem na současnou pandemickou situaci a souhlas obou účastníků řízení s rozhodnutím na základě předložených listin. Vzhledem k nesplnění povinnosti posouzení úvěruschopnosti žalovaného podle § 86 ZSÚ je smlouva o úvěru neplatná podle § 87 odst. 1 ZSÚ ve spojení s § 588 větou první zákona č. 89/2012 , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Soud je s ohledem na závěry vyjádřené v rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 (OPR- Finance s.r.o. v. GK) povinen k této neplatnosti přihlížet z úřední povinnosti. Soud proto dospěl k závěru, že žalobou uplatněný nárok je namístě posoudit podle obecných ustanovení o bezdůvodném obohacení podle § 2991 a násl. o. z. Splatnost bezdůvodného obohacení nastává v souladu s § 1958 odst. 2 o. z. bez zbytečného odkladu poté, kdy věřitel dlužníka vyzve ke splnění. Soud tudíž za výzvu ke splnění považuje předžalobní upomínku právního zástupce žalobkyně ze dne 27. 5. 2020, o níž lze mít podle § 573 o. z. za to, že byla žalovanému doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. dne 1. 6. 2020. Právní zástupce žalobkyně stanovil ve výzvě třídenní lhůtu k zaplacení, splatnost dluhu tak nastala dne 4. 6. 2020. V řízení ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by svou povinnost vrátit to, oč se bezdůvodně obohatil, splnil řádně a včas či že by na úhradu svého dluhu cokoliv zaplatil.
7. Lze tak shrnout, že původní věřitel (právnická osoba) poskytl žalovanému částku 10 000 Kč bez právního důvodu, čímž na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení (§ 2991 odst. 2, § 2993 o. z.). Nárok byl následně postoupen na žalobkyni. Dne 1. 6. 2020 byla žalovanému doručena výzva k plnění ve třídenní lhůtě. Jelikož žalovaný na pohledávku ničeho neuhradil, dostal se dne 5. 6. 2020 do prodlení a žalobkyni vznikl nárok též na zákonný úrok z prodlení od uvedeného dne podle § 1970 o. z. v sazbě podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. s přihlédnutím k § 153 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Aktivní legitimace žalobkyně se opírá o § 1879 a 1880 o. z.
8. Ze shora uvedených důvodů soud rozhodl o částečném zamítnutí žaloby v části týkající se kapitalizovaného úroku a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, když povinnost k jejich zaplacení žalovanému s ohledem na neplatnost úvěrové smlouvy nevznikla, a rovněž v části týkající se zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od 13. 5. 2017 do 4. 6. 2020 (výrok II.). Ve zbytku pak shledal soud žalobní nárok žalobkyně důvodným, jak shora uvedeno, a proto mu vyhověl (výrok I.)
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná v rozsahu necelých 40 %, nárok na náhradu nákladů řízení v tomto poměru z částky 1 489 Kč. Poměr úspěchu žalobkyně byl vypočten z výše přiznané jistiny vůči součtu požadované jistiny a kapitalizovaného úroku a nákladů spojených s uplatněním pohledávky Částka 1 489 Kč sestává ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1 , § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Pro úplnost soud uvádí, že postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b a. t., neboť se jedná o standardizované znění žaloby, jež zástupkyně žalobkyně podává v obdobných věcech téže žalobkyně opakovaně (např. ve věci sp. zn. 19 C 96/2021 , 19 C 66/2021 či 14 C 106/2021 ); jeho podání se liší takřka pouze v identifikačních údajích žalovaných a údajích týkajících se konkrétních smluv a dlužných částek. Soud tak shledal uplatnění § 14b a. t. přiléhavým. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.
10. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.