Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 33/2021-48
Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudcem Mgr Bc Borisem Janíčkem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 4.964 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 1.820,44 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 4.000 Kč ve výši 9,75 % ročně od 13. 12. 2019 do 20. 4. 2021, se zákonným úrokem z prodlení z částky 1.820,44 Kč ve výši 9,75 % ročně od 21. 4. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. V částce jistiny 2.179,56 Kč, v částce 964 Kč co do smluvní pokuty, v částce 1.600 Kč co do kapitalizovaného úroku, v částce 256,44 Kč co do kapitalizovaného zákonného úroku a co do zákonného úroku z prodlení v sazbě 9,75 % ročně z částky 2.179,56 Kč od 21. 4. 2021 do zaplacení, se řízení zastavuje.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1.368 Kč k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 1.820,44 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 4.000 Kč ve výši 9,75 % ročně od 13. 12. 2019 do 20. 4. 2021, se zákonným úrokem z prodlení z částky 1.820,44 Kč ve výši 9,75 % ročně od 21. 4. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. V částce jistiny 2.179,56 Kč, v částce 964 Kč co do smluvní pokuty, v částce 1.600 Kč co do kapitalizovaného úroku, v částce 256,44 Kč co do kapitalizovaného zákonného úroku a co do zákonného úroku z prodlení v sazbě 9,75 % ročně z částky 2.179,56 Kč od 21. 4. 2021 do zaplacení, se řízení zastavuje. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1.368 Kč k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku.
Žalobou doručenou soudu dne 27. 11. 2020 se žalobkyně domáhal zaplacení dlužné částky 4.964 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výrocích shora.
Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobkyně a na základě ní předložených důkazů.
Soud zjistil následující skutkový stav. Žalovaný se společností právnická osoba dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které byla poskytnuta žalovanému částka 4.000 Kč, kterou se žalovaný zavázal zaplatit poplatky za úvěr (označené ve výroku jako kapitalizovaný úrok) v částce 1.600 Kč, který tvoří poplatek za zpracování úvěru ve výši 800 Kč a za poskytnutí úvěru v částce 800 Kč se splatností do dne 1. 2. 2019, kdy při včasné úhradě by činil poplatek toliko 800 Kč. Žalobci vzniklo právo na úrok z prodlení, který činí za období od 2. 2. 2019 do 30. 9. 2019 z dlužné jistiny úvěru částku 256,44 Kč, jakož i zákonný úrok z prodlení v žalobcem požadovaném rozsahu od 9,75% ročně z částky 4.000 Kč od 13. 12. 2019 do zaplacení, jakož i nárok na sjednanou smluvní pokutu v částce 0,1% za každý den prodlení z nesplacené jistiny úvěru ve výši 4.000 Kč, a to v požadovaném rozsahu od prvního dne prodlení žalovaného, tj. od 2. 2. 2019, a to do 1. 10. 2019 v částce 964 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum byla s účinností od 12. 12. 2019 pohledávka ze smlouvy o úvěru postoupena na žalobce, přičemž změna věřitele byla žalovanému oznámena přípisem původního věřitele ze dne 20. 1. 2020.
Žalobce následně vzal zpět svou žalobu z důvodu zaplacení částky 5.000 Kč, kterou došlo v souladu se smlouvou o úvěru k úhradě dluhu v rozsahu uvedeném ve výroku II.
Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.
Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla v daném případě podána důvodně. Soud má za prokázáno, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o. z., na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 4.000 Kč. Žalovaný neplnil svou povinnost, když úvěr řádně a včas nesplácel. Dluh za žalovaným byl postoupen na žalobkyni. Příslušenstvím pohledávky je úrok z úvěru, který byl součástí smluvních ujednání a úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nárok žalobce žalovaný žádným způsobem nezpochybnil, ani nevyvrátil. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. S ohledem na částečnou úhradu dluhu bylo k návrhu žalobce řízení v uvedeném rozsahu zastaveno.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Soud žalobci náhradu nákladů řízení toliko v opakovaně požadované výši 1.368 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.