Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 127/2021-58

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr Zuzanou Lasotovou Brabcovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 52 625 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 434 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 434 Kč od 1. 10. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se do částky 49 191 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 49 191 Kč od 1. 10. 2020 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 434 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 434 Kč od 1. 10. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se do částky 49 191 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 49 191 Kč od 1. 10. 2020 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku s tím, že žalovaný dne 14. 10. 2019 uzavřel se žalobkyní distančně smlouvu o revolvingovém úvěru číslo na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému úvěrové prostředky v celkové výši 35 200 Kč, které se žalovaný zavázal uhradit v minimálních měsíčních splátkách, která činí 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však ve výši 300 Kč. Dále se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny, tj. 7 040 Kč (na náklady zpracování, vyhodnocení a schválení žádosti o úvěr a na zajištění zdrojů peněžních prostředků), který se stával součástí jistiny. Dále se žalovaný zavázal hradit žalobkyni úrok ve výši 20 % měsíčně a v případě zesplatnění úvěru pak namísto toho úrok ve výši 15 % ročně, přičemž úrok se stával součástí jistiny a jeho celková výše činí 41 788 Kč. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátek strany sjednaly též smluvní pokutu ve výši 121 Kč za každých započatých 30 dní prodlení a jen po dobu 90 dní prodlení. Také smluvní pokuta se dle ujednání stran stávala součástí jistiny a byla uplatněna ve výši 363 Kč. Žalovaný dosud na závazek uhradil částku v celkové výši 31 766 Kč, když tato částka byla započtena na úhradu pohledávek žalobkyně v pořadí smluvní pokuta, úroky z prodlení, náklady spojené s uplatněním pohledávky, úroky z úvěru, poplatky za čerpání úvěru, jistiny úvěru. Zbývající dlužnou částku ve výši 52 625 Kč žalovaný dosud neuhradil.

2. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. Žalobkyně v řízení prokázala, že na bankovní účet číslo bankovní účet vyplatila žalovanému v období od 14. 10. 2019 do 22. 6. 2020 celkem částku 35 200 Kč. Soud má za prokázané, že mezi stranami došlo k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru číslo ve smyslu ust. , (dále jen„ OZ“), avšak s ohledem na níže uvedené dospěl k závěru, že tato smlouva je pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu ust. neplatná. Za vadná považuje soud ujednání dle a dle úvěrové smlouvy o výši poplatku za čerpání úvěru a o výši úroku z úvěru. Pokud se jedná o poplatek za čerpání úvěru, který dle úvěrové smlouvy sloužil k úhradě nákladů žalobkyně„ souvisejících se zpracováním, vyhodnocením, přijetím a schválením žádosti o úvěr a dále se zajištěním zdrojů peněžních prostředků“, je třeba uvést, že obchodní praxe akceptuje zpravidla zvláštní poplatek za rezervaci finančních prostředků, nicméně jeho obvyklá výše se pohybuje mezi 1- 2 % takto rezervovaných finančních prostředků. Pokud žalobkyně určuje poplatek ve výši 20 % čerpané jistiny úvěru, pak je zřejmé, že naprostá většina poplatku neslouží k úhradě nákladů na„ zpracování, vyhodnocení, přijetí a schválení žádosti o úvěr“. V případě těchto„ nákladů“ nejde o nic jiného než o formu úroku z úvěru. Úrokem se přitom rozumí sjednaná odměna za přenechání peněz k užívání, tedy cena služby poskytované podnikatelským subjektem, která samozřejmě zahrnuje přiměřený zisk a současně náklady na jeho dosažení. Za úrok, tedy cenu užívání peněz, tak soud považuje veškeré náklady, které musí úvěrovaný vynaložit, aby dosáhl zamýšlené transakce a je nerozhodné, jak je formálně označí úvěrující. V dané smlouvě byl pro dobu trvání smlouvy určen úrok ve výši 20 % měsíčně, tedy 240 % ročně, a to v říjnu 2019, tedy v době, kdy dle se obvyklá průměrná úroková sazba krátkodobých spotřebitelských úvěrů pohybovala okolo 10 % ročně. Judikatura soudů přitom standardně považuje za nepřiměřenou a odporující dobrým mravům takovou výši úroku, která podstatně přesahuje výši úroku v době jejího sjednání obvyklou (př. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. ). Podstatným přesahem je zpravidla takový přesah, který původní veličinu navyšuje o desítky procent. Nicméně podstatný přesah obvyklé úrokové sazby může být odůvodněn rizikovostí dané transakce, zejména s ohledem na osobu, které peněžní prostředky poskytuje. Zvláštní rizikovost dané transakce ovšem z ničeho nevyplývá a žalobkyně ji ani netvrdila. Tato rizikovost však nemá vliv v situaci, je-li sjednaná výše úroku zcela (extrémně) nepřiměřená obvyklé výši úroku (př. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. ), jak je tomu v daném případě (úrok ve výši 240 % ročně). Při hodnocení souladu smlouvy, jejímž účastníkem je spotřebitel, kterému z ní má vzniknout závazek k placení takto (extrémně) vysokého úroku, s dobrými mravy je nutno přihlédnout i k okolnostem, za kterých byla uzavřena a k jejímu dalšímu obsahu. Smlouva byla uzavřena adhézním způsobem; žalovaný akceptoval formulářovou dokumentaci vypracovanou žalobkyní, jejíž obsah nemohl reálně nijak ovlivnit. Ve smlouvě se v  sjednává automatické zesplatnění pro případ prodlení žalovaného se splacením dluhu či jeho části po dobu delší než dva měsíce. Dále se v  sjednává, že poplatek za čerpání se stává součástí jistiny, stejně jako v  se sjednává, že úrok se stává součástí jistiny, stejně jako v  se sjednává, že smluvní pokuta se stává součástí jistiny. Anatocismus, tj. ujednání o právu požadovat úrok z úroku není sice ujednáním obecně zakázaným. Zejména ve smlouvách, jejichž účastníkem je spotřebitel, nesmí takové ujednání vytvářet nepřiměřenou nerovnováhu smluvních stran v jeho neprospěch a musí být sjednáno zcela transparentně a srozumitelně. Také je nelze posuzovat izolovaně od výše sazby„ přirůstajícího“ úroku, který je i bez tohoto ujednání (které není ničím jiným, než jeho dalším faktickým navýšením) nepřiměřeně vysoký. Soud přihlédl rovněž k tomu, že pro případ porušení téže povinnosti, je žalovaný stižen i další podstatnou sankcí, a to smluvní pokutou, stanovenou na horní hranici zákonné přípustnosti, určené v ust. zákona o spotřebitelském úvěru. Zhodnotil-li uvedené okolnosti soud v jejich souhrnu, včetně toho, že smlouva nestanoví žádné sankce pro případ, kdy by byla porušena žalobkyní, dospěl k závěru, že zkoumaná smlouva je právním jednáním, které se dobrým mravům příčí a tedy jednáním neplatným.

3. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru o neplatnosti právního jednání pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu ust. , mohla se žalobkyně domáhat vrácení poskytnutých peněžních prostředků z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. . Soud tak podané žalobě výrokem I. vyhověl co do částky 3 434 Kč, tedy částky 35 200 Kč (žalovanému vyplacené) po odečtení žalovaným dosud uhrazené částky ve výši 31 766 Kč, a to z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. , a to v souladu s ust. včetně úroku z prodlení ve výši dle za dobu od 1. 10. 2020 do zaplacení, když v této době byl žalovaný prokazatelně na základě výzvy žalobkyně v prodlení s úhradou.

4. Výrokem II. pak soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť s ohledem na právní posouzení uzavřené smlouvy jakožto neplatného právního jednání byly další nároky spočívající v úrocích, jež žalobkyně učinila součástí jistiny, stejně jako smluvní pokuty nedůvodné s ohledem na absenci právního základu, na základě něhož by se žalobkyně těchto oprávněně domáhala.

5. Výrokem III. soud rozhodl ve smyslu ust. , kdy v případě částečného úspěchu soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že převážně úspěšný byl v řízení žalovaný, na jehož straně soud nezjistil vznik nákladů řízení, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu v Chebu.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.