Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
13 C 32/2021-42
Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem Mgr Zdeňkem Klouzkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem titul titul. jméno příjmení, titul.
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa žalovaného
o zaplacení částky 13 200 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 200 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 200 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do zaplacení částky ve výši 9 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 965,57 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši
714 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
IV. Žaloba se co do zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 038,59 Kč zamítá.
V. Žaloba se co do zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 5 211,03 Kč zamítá.
VI. Žaloba se co do zaplacení úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 10 165,57 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení zamítá.
VII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 200 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 200 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do zaplacení částky ve výši 9 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 965,57 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 714 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. IV. Žaloba se co do zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 038,59 Kč zamítá. V. Žaloba se co do zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 5 211,03 Kč zamítá. VI. Žaloba se co do zaplacení úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 10 165,57 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení zamítá. VII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 200 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému půjčku 15 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit nad rámec jistiny úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 2 100 Kč při úrokové sazbě 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost 3 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek 6 000 Kč, a to vše v 58 týdenních splátkách po 450 Kč. Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena žalobkyni. Žalovanou částku představuje dlužná jistina 10 165,57 Kč a dlužný poplatek za hotovostní inkaso splátek 3 034,43 Kč. Zároveň žalobkyně uplatnila nárok na kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 1 752,59 Kč, kapitalizovaný úrok 5 211,03 Kč, zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 30. 11. 2019 a na úrok z prodlení 23,72 % ročně z dlužné jistiny od 30. 11. 2019.
2. Soud usnesením vyzval žalovaného ke zjištění stanoviska k jeho zamýšlenému postupu dle
§ 115a o. s. ř. o. s. ř. Žalovaný proti tomuto postupu neměl námitek, žalobkyně vyjádřila souhlas již v žalobě, a jelikož věc bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, nebylo ve věci nařizováno ústní jednání, pouze byl veřejně vyhlášen rozsudek.
3. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Dle smlouvy o půjčce číslo uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, a žalovaným dne 1. 9. 2016 právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky 15 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit celkem částku 26 100 Kč představující jistinu 15 000 Kč a poplatek 11 100 Kč (tj. poplatek za administrativní činnost 3 000 Kč, úrok 2 100 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 6 000 Kč) v 58 týdenních splátkách po 450 Kč. Převzetí hotovosti potvrdil žalovaný svým podpisem na smlouvě. Nedílnou součástí smlouvy o půjčce jsou smluvní podmínky. Žalovaný žalobkyni uhradil dle obsahu žaloby částku 12 900 Kč. Dle karty zákazníka činily příjmy žalovaného v době poskytnutí zápůjčky mzdu částka měsíčně a výdaje celkem částku částka měsíčně. Dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně příloh došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn dopisem ze dne datum, který mu byl dle podacího lístku zaslán dne datum. Žalovanému byla dle poštovního podacího lístku a výzvy k plnění zaslána dne 4. 9. 2020 předžalobní výzva ze dne 3. 9. 2020, kterou byl v souladu s § 142a o. s. ř. o. s. ř. vyzván k zaplacení dlužné částky. Žalovaný zůstal ve sporu pasivní, k žalobě se nikterak nevyjádřil.
4. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník “), zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. občanského zákoníku .
5. Dle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle
§ 2392 odst. 1 věta první občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
6. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
7. Na předmětnou smlouvu o zápůjčce je zároveň nutno hledět jako na smlouvu spotřebitelskou ve smyslu § 1810 a násl. občanského zákoníku , neboť tuto smlouvu uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně jako subjekt jednající v rámci své obchodní podnikatelské činnosti a žalovaný jako spotřebitel (osoba, která při uzavírání smlouvy nejednala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti).
8. Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění (§ číslo odst. 1). Pohledávka za žalovaným byla v souladu s § 1879 a násl. občanského zákoníku platně postoupena žalobkyni, která je tak aktivně věcně legitimována.
9. S ohledem na shora zjištěný skutkový stav věci dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla v zásadě podána po právu. Soud považuje ustanovení o poplatku za neplatné v části týkající se poplatku za administrativní činnost a poplatku za hotovostní inkaso, neboť byly sjednány v rozporu s dobrými mravy. Sjednaný úrok ve výši 2 100 Kč (tj. 14 %) lze považovat za zcela souladný s dostupnou judikaturou Nejvyššího soudu ČR, a tedy za platně sjednaný. Co se týče požadovaného úroku v kapitalizované podobě ve výši 5 211,03 Kč (tj. úrok 23,72 % ročně z částky 10 165,57 Kč od 13. 10. 2017 do 29. 11. 2019, tj. do data postoupení pohledávky) a úroku 23,72 % ročně z částky 10 165,57 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení tyto žalobkyni nelze přiznat, neboť dle smluvních podmínek je výpůjční úroková sazba stanovena jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy, a přiznání těchto úroků by bylo v rozporu s uzavřenou smlouvou.
10. Pokud jde o ustanovení o poplatku za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč, tedy ve výši 20 % poskytnuté zápůjčky, pak se jedná o zcela nepřiměřená ujednání a odporující dobrým mravům. Soud je přesvědčen, že žalobkyni nárok na zaplacení poplatku za administrativní činnost nevznikl, když takto sjednaný poplatek soud posoudil jako nepřiměřeně vysoký ve vztahu k jistině, když je mnohonásobně vyšší než je obvyklé a znamená k újmě žalovaného jako spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Je třeba zdůraznit, že úplata, jejímž účelem je kompenzovat věřiteli náklady vyplývající z povinnosti mít k dispozici prostředky určené pro dlužníkův úvěr, a kterou nelze směšovat s úrokem z úvěru, bývá jednorázová, popřípadě činí 0,5 až 1% sjednaného úvěru ročně. Tomuto právnímu posouzení pak dohodnutý poplatek za administrativní činnost neodpovídá, když navíc peněžní prostředky byly poskytnuty podle smlouvy při jejím uzavření a odpadá tak i důvod pro požadování poplatku, tj. nutnost mít finanční rezervu pro dlužníka připravenu pro případ jeho žádosti o vyplacení. Proto soud považuje v této části smlouvu za neplatnou.
11. Podobně soud posoudil i poplatek za hotovostní inkaso splátek, jehož důvodnost žalobkyně neprokázala. Ustanovení o poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč považuje soud za neplatné pro rozpor s dobrými mravy a proto, že představuje významnou nerovnováhu práv a povinností stran smlouvy v neprospěch spotřebitele, když tento poplatek byl sjednán ve výši 40 % jistiny. Smlouva a smluvní podmínky spojují možnost hotovostního vyplacení zápůjčky při podpisu smlouvy automaticky s povinností dlužníka (spotřebitele) hradit úvěr hotovostním inkasem v domácnosti dlužníka. To však nemá žádné zákonné opodstatnění ani racionální základ (z ničeho neplyne, že by hotovostní zápůjčka nemohla být splácena např. bezhotovostními převody) a představuje ze strany žalobkyně navyšování cen poskytnuté zápůjčky. Je nutné zohlednit i to, že dlužníkům je v podstatě dáno na výběr buď poskytnutí peněz na účet do 13 kalendářních dnů od podpisu smlouvy, nebo okamžité poskytnutí peněz v hotovosti, avšak při strpění dalších plateb za hotovostní inkaso. Odměna za hotovostní inkaso pak spíše představuje další poplatek za okamžité a hotovostní poskytnutí zápůjčky. Dále je nutno zdůraznit, že je to právě žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, kdo ve smlouvě možnost hotovostního inkasa nabízí a je to rovněž žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, kdo stanovuje, že splátky musejí být hrazeny týdně a spotřebiteli nedává jinou možnost, byť u spotřebitelských úvěrů je obvyklý rovněž měsíční způsob hrazení splátek, čímž dochází k navyšování nákladů zápůjčky. A proto i v této části považuje soud smlouvu za neplatnou.
12. Soud má za to, že žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, fakticky těmito poplatky skrytě navýšila smluvené úroky na 74 % jistiny. Soud takto sjednaný zisk na straně žalobkyně považuje za nepřiměřený. Ze všech těchto důvodů má soud za to, že ujednání o poplatku za administrativní činnost a poplatku za hotovostní inkaso splátek jsou pro žalovaného hrubě nevýhodná a byly sjednány v rozporu s dobrými mravy.
13. Žalovaný zaplatil na svůj dluh částku 12 900 Kč, která je (s ohledem na neplatnost ujednání o poplatku za administrativní činnost a ujednání o hotovostním inkasu splátek) plněním na jistinu a úrok ve výši 2 100 Kč, a proto soud žalobě vyhověl pouze co do částky 4 200 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení 8,05 % ročně z této částky od 30. 11. 2019 do zaplacení a co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 714 Kč (tj. 8,05 % ročně z částky 4 200 Kč od 20. 10. 2017, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky, do 29. 11. 2019, tj. do data postoupení pohledávky), a ve zbytku žalobu zamítl. Soud přiznal žalobkyni nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení z přiznané dlužné částky, když žalovaný se dostal do prodlení s úhradou dluhu, a to dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
14. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. pak soud rozhodl o nákladech řízení mezi účastníky tak, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla ve věci z větší části neúspěšná a převážně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly, resp. jejich náhradu nepožadoval.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami.
Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněná právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř. o. s. ř. ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce (zákon č. 120/2001 Sb. ).