Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
24 C 261/2020-73
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr Filipem Tomanem ve věci žalobkyně údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalované údaje o účastníkovi, o zaplacení 17 976,49 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žaloba, jíž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení 17 976,49 Kč s příslušenstvím, se zamítá.
II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, jíž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení 17 976,49 Kč s příslušenstvím, se zamítá. II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 11. 9. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí žalovanou částku spolu s úroky a úroky z prodlení tam blíže specifikovanými. Uvedla, že se žalovanou uzavřela dne 21. 10. 2014 smlouvu o úvěru číslo na základě které jí poskytla peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit a zaplatit žalobkyni úrok v efektivní úrokové sazbě 148,18 % ročně, to vše v 36 měsíčních splátkách po 2 105 Kč, splatných vždy do každého 12. dne příslušného kalendářního měsíce počínaje prosincem 2014. Žalovaná však za dobu trvání smluvního vztahu uhradila jen 46 805 Kč, přičemž poslední částku uhradila 11. 7. 2017 a dále již ničeho, čímž se dostala do prodlení, v důsledku čehož došlo k automatickému zesplatnění celého zůstatku úvěru ke dni 11. 9. 2017. Po zesplatnění žalovaná zaplatila dalších 11 920 Kč. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 6 370 Kč, smluvní pokuty ve výši 2 554 Kč a smluvní pokuty ve výši 9 052,49 Kč.
2. Žalovaná k věci uvedla, že tento úvěr si od žalobkyně brala, přičemž v té době to byl již třetí produkt od žalobkyně. První splácela po 1 141 Kč měsíčně a ten již se značným prodlením splatila. Druhý, tento, 2 105 Kč měsíčně a třetí (poslední) po 2 699 Kč měsíčně, ten stále exekučně splácí. V době uzavření smlouvy pracovala v obec, kde přespávala u přítele, nicméně zde v obec měla byt, kde platí cca částka do fondu oprav a dále energie, což bylo v roce 2014 obdobné, dále měla zvýšené výdaje na dojíždění a studium dětí na vysoké škole. Na tyto výdaje se jí nikdo neptal, avšak žalobkyni předkládala pracovní smlouvu a má za to, že i výpis z účtu. Prací v obec se dostala do finančních potíží, neboť měla zvýšené výdaje a zároveň mzda nebyla taková, jaká jí byla původně slibována. Úvěr částečně splácela, ale v důsledku své finanční situace musela dvakrát žádat o odklad splátek.
3. Z listin y nazvané návrh na uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru / smlouva o revolvingovém úvěru soud zjistil, že tuto uzavřely účastnice dne 21. 10. 2014 (žalobkyně prostřednictvím úvěrového poradce). Žalobkyně se zde zavázala poskytnout žalované na její bankovní účet č. bankovní účet částku 25 000 Kč a žalovaná se naproti tomu zavázala tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit žalobkyni úrok ve výši 148,18 % ročně v celkem 36 měsíčních splátkách po 2 105 Kč splatných vždy do každého 12. dne příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po uzavření smlouvy. Celkem se tak žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni 75 780 Kč. V případě řádného splácení pak po zaplacení prvních 18 splátek a následně vždy každých 24 splátek bude žalované poskytnut revolving, jímž dojde k navýšení úvěru o 15 156 Kč a žalovaná zaplatí vždy navíc 50 520 Kč. Pro níže vyložený právní názor soud z této listin y žádná další skutková zjištění nečinil, stejně jako z listin y nazvané smluvní ujednání smlouvy o revolvingovém úvěru. Z přiložené listin y nazvané předsmluvní formulář soud zjistil, že se jedná o standardní evropskou informaci o spotřebitelském úvěru, která obsahuje informace o parametrech úvěru, jeho splácení, sankcích atp. Z listin y nazvané prohlášení o splnění informační povinnosti se pak podává, že žalovaná byla seznámena se zněním všech dokumentů, povinnými informacemi, je si vědoma výše úroků, nenachází se v úpadku a nemá dluhy.
4. Z dopisu ze dne 30. 10. 2014 soud zjistil, že žalobkyně jím žalované oznámila, že úvěr podle návrhu ze dne 21. 10. 2014 schválila. Dopis obsahuje shrnutí parametrů poskytovaného úvěru a jeho součástí byl dále splátkový kalendář, ze kterého vyplývá, která část splátky připadá na úroky a která na jistinu. Z přiložené dodejky se podává, že zásilka nebyla na adrese adresa žalované.
5. Z listin y nazvané doklad o vyplacení úvěru – otisk dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu soud zjistil, že dne 29. 10. 2014 žalobkyně žalované převodem na účet vyplatila 25 000 Kč.
6. Z listin y nazvané hodnocení klienta soud zjistil, že tuto listin u vyplňoval úvěrový poradce. Ten zde zaznamenal, že žalovaná má pravidelný čistý měsíční příjem částka a jejími jedinými výdaji je částka částka a náklady na bydlení, dopravu a ostatní ve výši částka. Žalované tak zbývají volné zdroje ve výši částka. Údaje o dětech ani nákladech na ně zde vyplněny nejsou.
7. Z pracovní smlouvy soud zjistil, že žalovaná byla od datum zaměstnána u právnická osoba na dobu neurčitou jako prodavačka v obchodě v obec.
8. Z výplatní pásky žalované za srpen 2014 soud zjistil, že žalovaná měla hrubou mzdu částka, z čehož odměny činily částka, sleva na dani částka a čistá mzda pak byla částka.
9. Z výplatní pásky žalované za září 2014 soud zjistil, že žalovaná měla hrubou mzdu částka, z čehož odměny činily částka, sleva na dani částka a čistá mzda pak byla částka.
10. Z výpisu záznamů z registru SOLUS soud zjistil, že k dotazu na rodné číslo žalované ji tento registr 24. 10. 2014 v 13:04 hodin ztotožnil s poznámkou o telekomunikačních poplatcích (již zaplacených).
11. Z výpisu lustrace nebankovního registru klientských informací soud zjistil, žalovaná zde má vypočtené CBS skóre 390, což je střední kategorie rizika.
12. Z listin y nazvané dodatek ke smlouvě o (revolvingovém) úvěru číslo o odkladu splátek číslo soud zjistil, že se účastnice dohodly na odkladu 9. a 10. splátky z důvodu žádosti žalované spojené s prodlením s tím, že tyto splátky žalovaná zaplatí jako odložené splátky číslo. Součástí dodatku byl rovněž upravený splátkový kalendář, kde jsou tyto splátky vyznačeny a dále žalovaná obdržela opět předsmluvní formulář, kde jsou rovněž uvedeny tyto změněné parametry úvěru.
13. Z listin y nazvané žádost o úpravu splátkového kalendáře soud zjistil, že žalovaná dne 9. 3. 2016 požádala žalobkyni o bonus odklad tří splátek z důvodu ztráty zaměstnání. K žádosti žalovaná přiložila potvrzení Úřadu práce České republiky o tom, že byla od datum do datum vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání.
14. Z další pracovní smlouvy soud zjistil, že žalovaná byla od datum zaměstnána na dobu určitou (po dobu dočasného přidělení k právnická osoba), a to u pracovní agentury právnická osoba
15. Z dopisu ze dne 11. 3. 2016 soud zjistil, že žalobkyně vyhověla žádosti žalované o odložení tří splátek s tím, že tyto splátky (číslo) budou zaplaceny jako splátky číslo jak se podává z přiloženého splátkového kalendáře.
16. Z listin y nazvané karta klienta soud zjistil, že žalobkyně na předmětnou smlouvu eviduje celkem 32 plateb v celkové výši 67 650 Kč. Z této listin y se podává, že žalovaná byla od první splátky v prodlení. V termínu splatnosti provedla jen jedinou platbu, a to úhradu na splátku splatnou 12. 7. 2016. Dále z této listin y vyplývá, že žalobkyně žalované odeslala 30 prvních upomínek, 18 druhých upomínek a 7 třetích upomínek.
17. Z výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu České národní banky soud zjistil, že žalobkyně má od 11. 5. 2018 povoleno poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení, což je v tomto případě, kdy smlouva byla uzavřena dne 21. 10. 2014 zcela bez významu.
18. Z dopisu ze dne 12. 1. 2017 soud zjistil, že jím žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužných splátek s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru.
19. Z dopisu ze dne 14. 8. 2017 soud zjistil, že jím žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužných splátek s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru.
20. Z dopisu ze dne 11. 9. 2017 soud zjistil, že jím žalobkyně oznámila žalované, že jelikož se dostala do prodlení delšího 65 dnů, stal se celý zůstatek úvěru ze smlouvy číslo tímto dnem splatným a vyzvala ji k okamžité úhradě 20 844 Kč.
21. Z dopisu ze dne 19. 8. 2020 soud zjistil, že jím zástupkyně žalobkyně vyzývala žalovanou k zaplacení žalované částky tak, jak je specifikována shora, nejpozději do 15 dnů, jinak se vystavuje riziku podání žaloby. Z přiloženého podacího archu soud zjistil, že žalobkyně tento dopis žalované odeslala dne 20. 8. 2020. Žalovaná k tomu uvedla, že tento dopis obdržela.
22. Z vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek soud žádná skutková zjištěné nečinil, neboť to bylo pro projednávaný případ nevýznamné.
23. Po zhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech s přihlédnutím k tvrzení účastnic a ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Účastnice (žalobkyně prostřednictvím úvěrového poradce) dne 21. 10. 2014 uzavřely smlouvu o úvěru číslo na základě které žalobkyně žalované poskytla převodem na její účet peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit a zaplatit žalobkyni úrok ve výši 148,18 % ročně, to vše v 36 měsíčních splátkách po 2 105 Kč, splatných vždy do každého 12. dne příslušného kalendářního měsíce počínaje prosincem 2014. Žalovaná byla od počátku s jednotlivými splátkami v prodlení, přičemž dvakráte jí byly splátky odloženy (přesunuty na konec splátkového kalendáře). Při uzavření smlouvy byla žalovaná zaměstnána v obec u právnická osoba na dobu neurčitou jako prodavačka v obchodě s příjmem cca částka měsíčně, z čehož však přes částka činily odměny. Žalovaná měla v té době bydliště v obec, kde vlastní bytovou jednotku a platí zde mimo jiné příspěvky do fondu oprav cca částka měsíčně. V době uzavření smlouvy pak měla i zvýšené náklady na dojíždění, avšak tyto zvýšené náklady žalobkyně do svých úvah při hodnocení klienta nezahrnula, stejně jako nezohlednila, že žalovaná v té době měla dvě studující děti, které podporovala. Za dobu trvání smluvního vztahu žalovaná žalobkyni nepravidelně zaplatila 67 650 Kč Poslední částku uhradila 11. 7. 2017 a dále již ničeho, v důsledku čehož jí žalobkyně oznámila, že ke dni 11. 9. 2017 došlo k automatickému zesplatnění celého zůstatku úvěru. Před podáním žaloby byla žalovaná k úhradě vyzvána ještě zástupkyní žalobkyně.
24. Podle § 1 věty druhé zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.
25. Podle § 3 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru, spotřebitelem se rozumí fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání.
26. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
27. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále již jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
28. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná ve vztahu k žalobkyni vystupovala jako spotřebitelka, jelikož nejednala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu povolání (§ 3 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru) a předmětem úvěru měla být částka 25 000 Kč, podléhá vztah mezi účastnicemi úpravě zákona o spotřebitelském úvěru.
29. Ze shora citovaného § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru se podává, že věřitel je povinen počínat si při sjednání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí a posoudit přitom schopnost spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (tzv. úvěruschopnost). Pouze pokud dospěje k závěru, že spotřebitel je schopen spotřebitelský úvěr splácet, může jej poskytnout. V opačném případě je smlouva neplatná. Smyslem zakotvení povinnosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů posuzovat úvěruschopnost spotřebitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucího zadlužeností domácností (viz důvodová zpráva). Zprostředkovaně pak tato povinnost chrání také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Odbornou péčí je pak třeba rozumět úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. Toto ustanovení je tudíž nutno vykládat v souladu s obecnými principy ochrany spotřebitele, a pokud poskytovatel spotřebitelského úvěru nezkoumá úvěruschopnost klienta s odbornou péčí, neplatnost smlouvy posoudit jako absolutní podle § 580 odst. 1 o. z. (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ).
30. V projednávaném případě žalobkyně uvedla, že při zkoumání úvěruschopnosti žalované vycházela z údajů, které jí žalovaná sdělila, a dále osobu žalované lustrovala v nebankovním registru klientských informací, registru SOLUS. Obchodník jednající se žalovanou doporučil úvěr ke schválení a žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaná je schopna poskytovaný úvěr splácet. Předně je však nutno k příjmům žalované uvést, že jak se podává z listin y nazvané hodnocení klienta, pracovala žalobkyně s údajem o pravidelném čistém měsíčním příjmu ve výši částka. Jak však vyplývá z výplatních pásek žalované za srpen a září 2014, část mzdy (částka a částka) byla tvořena odměnami, tedy nenárokovou částí mzdy. Dále ohledně výdajů úvěrový poradce počítal jen s výdaji ve výši částka (nespecifikovanými) a částka na bydlení, dopravu a ostatní, aniž zjišťoval skutečné výdaje žalované na bydlení (samotný příspěvek do fondu oprav je vyšší, než úvěrovým poradcem uváděná částka), na dojíždění do práce (týdně z obec do obec, jak uváděla žalovaná a jak se podává i z pracovní smlouvy a údaji o bydlišti žalované), stejně jako výdaje na děti, které podle sdělení žalované v té době ještě studovaly. Z uvedeného pak dospěl k závěru, že žalované zbývají měsíčně volné zdroje ve výši částka, přičemž pokud by se zabýval skutečnými výdaji, musel by zjistit, že žalované žádné volné zdroje nezbývají. Shora uvedené pak budí dojem, že žalobkyně neměla v úmyslu skutečně prověřit schopnost žalované poskytovaný spotřebitelský úvěr splácet, ale jen vyžádanými doklady v případném soudním sporu doložit, že se o to snažila. Vzhledem k uvedenému soudu nezbylo než uzavřít, že žalobkyně úvěruschopnost žalované neposoudila s odbornou péčí (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 , publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod pořadovým číslem 3225/2015) a na uzavřenou smlouvu o úvěru nahlížet jako na absolutně neplatnou podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru za užití § 580 odst. 1 o. z.
31. V řízení však bylo prokázáno, že žalobkyně žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč. Toto plnění soud shledal plněním bez právního důvodu, kterým se žalovaná bezdůvodně obohatila a je povinna obohacení vydat (§ 2991 o. z.). Současně bylo zjištěno, že žalovaná takto vydala 67 650 Kč, tedy podstatně více, než oč se obohatila.
32. Soud z vyložených důvodů žalobu v celém rozsahu zamítl.
33. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř. ). V daném případě byla úspěšnou účastnicí žalovaná a náleželo by jí tudíž právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 2 o.s.ř. ). Žalovaná se však práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdala, tudíž soud toto právo nepřiznal žádné z účastnic.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.