Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 2/2021-57

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr Pavlou Tupou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 48 576,25 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 26 258 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 24 198 Kč od 1. 11. 2016 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 2 060 Kč od 10. 12. 2016 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se do částky 22 318,25 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 062,44 Kč od 1. 11. 2016 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 136,08 Kč od 10. 12. 2016 do zaplacení, úroku ve výši 28,00 % ročně z částky 25 260,44 Kč od 11. 11. 2017 do zaplacení a úroku ve výši 27,00 % ročně z částky 6 196,08 Kč od 23. 6. 2017 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 330 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 26 258 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 24 198 Kč od 1. 11. 2016 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 2 060 Kč od 10. 12. 2016 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se do částky 22 318,25 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 062,44 Kč od 1. 11. 2016 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 136,08 Kč od 10. 12. 2016 do zaplacení, úroku ve výši 28,00 % ročně z částky 25 260,44 Kč od 11. 11. 2017 do zaplacení a úroku ve výši 27,00 % ročně z částky 6 196,08 Kč od 23. 6. 2017 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 330 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 37 955,25 Kč a částky 10 621 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 25 260,44 Kč od 1. 11. 2016 do zaplacení, kapitalizovaný za období od 1. 11. 2016 do 24. 6. 2019 v částce 5 456,47 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 196,08 Kč od 10. 12. 2016 do zaplacení, kapitalizovaný za období od 10. 12. 2016 do 24. 6. 2019 v částce 1 284,37 Kč, se smluvním úrokem ve výši 28,00 % ročně z částky 25 260,44 Kč od 11. 11. 2017 do zaplacení, kapitalizovaný za období od 11. 11. 2017 do 24. 6. 2019 v částce 11 611,38 Kč, se smluvním úrokem ve výši 27 % ročně z částky 6 196,08 Kč od 23. 6. 2017 do zaplacení, kapitalizovaný za období od datum do datum v částce 3 401,65 Kč. Návrh odůvodnila tím,

že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, a žalovaným po řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného původním věřitelem došlo dne datum k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o zápůjčce číslo. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 26 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4 482 Kč s úrokovou sazbou ve výši 28,00 % ročně, odměnu za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 15 166 Kč a za odměnu za zpracování a doručení částku ve výši 2 450 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 802 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 10. 11. 2017. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas. Žalovaný na pohledávku uhradil pouze částku 1 802 Kč. Dále mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, a žalovaným po řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného původním věřitelem došlo dne datum k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o zápůjčce číslo. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 770 Kč s úrokovou sazbou ve výši 27,00 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 491 Kč a za hotovostní inkaso splátek částku ve výši 4 300 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 310 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 22. 6. 2017. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas. Žalovaný na pohledávku uhradil pouze částku 7 940 Kč. Pohledávky vyplývající z výše uvedených smluv, včetně příslušenství, se všemi právy s nimi spojenými, byly ze strany společnosti právnická osoba, IČO, postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 žalobkyni, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 24. 6. 2019. Po postoupení pohledávek žalovaný žalobkyni ničeho nezaplatil, a to ani po zaslané předžalobní upomínce.

2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil.

3. Při uvedené procesní pasivitě žalovaného, kterého rovněž tíží povinnost tvrzení a břemeno důkazní podle , , dále jen , a který v žádném směru nevyvracel žalobní tvrzení a přes řádné předvolání se k jednání soudu nedostavil, a za situace, kdy ani žalobkyně nebyla přítomná u nařízeného jednání soudu a ani ona tak nevyužila své možnosti být řádně poučena ze strany soudu ve smyslu , vycházel soud ze žalobkyní předložených písemných důkazních prostředků, na základě kterých dospěl ohledně skutkového stavu k následujícím závěrům. Dne datum uzavřel původní věřitel se žalovaným smlouvu nazvanou jako Smlouva o zápůjčce číslo (dále jen„ smlouva číslo“), podle níž žalovanému poskytl částku 10 000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti při uzavírání smlouvy a kterou se zavázal věřiteli splatit formou 60 týdenních splátek po 310 Kč, a to spolu s úrokem v částce 1 770 Kč, za dobu trvání smlouvy 60 týdnů odpovídající výši úroku 27,00 % ročně z dlužné částky, s poplatkem za administrativní činnost ve výši 2 491 Kč a s poplatkem za hotovostní režim splátek ve výši 4 300 Kč, celkem tak v částce 8 561 Kč. Žalovaný splátky řádně nehradil. Celkem žalovaný uhradil 7 940 Kč. Dne datum uzavřel původní věřitel se žalovaným smlouvu nazvanou jako Smlouva o zápůjčce číslo (dále jen„ smlouva číslo“), podle níž žalovanému poskytl částku 26 000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti při uzavírání smlouvy a kterou se zavázal věřiteli splatit formou 60 týdenních splátek po 802 Kč, a to spolu s úrokem v částce 4 482 Kč, za dobu trvání smlouvy 60 týdnů odpovídající výši úroku 28,00 % ročně z dlužné částky, s poplatkem za administrativní činnost ve výši 15 166 Kč a s tzv. poplatkem za zpracování a doručení ve výši 2 450 Kč, celkem tak v částce 22 098 Kč. Žalovaný splátky řádně nehradil. Celkem žalovaný uhradil 1 802 Kč. Své pohledávky za žalovaným z uvedených smluv věřitel postoupil žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019, což žalovanému oznámil téhož dne.

4. Podle . , dále jen o. z., platí, že nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy a veřejný pořádek. Podle o. z. má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Podle o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Podle o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

5. Podle § 1812 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

6. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

Podle § 2392 odst.1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

7. Podle § 2991 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

8. V uvedené věci dospěl soud k názoru, že samotné smlouvy formulářového předtištěného typu, do kterých byly vepsány osobní údaje o žalovaném, o výši zápůjčky, o výši jednotlivých poplatků, o celkové částce, jež má být žalovaným věřiteli zaplacena a o výši a počtu týdenních splátek, v rámci nichž se tak má stát, jsou co do obsahu i co do formy smlouvami transparentní. Přestože jsou platby spojené s poskytnutím peněžních prostředků uvedené v předmětných smlouvách o půjčce (úrok, poplatek, hotovostní inkaso) zcela transparentní a přestože je ve smlouvě číslo uveden úrok odpovídající výši 27,00 % ročně a ve smlouvě číslo úrok odpovídající výši 28,00 % ročně z poskytnutých částek, což by samostatně byly akceptovatelné úroky, nejedná se o platně uzavřené smlouvy o zápůjčce z následujících důvodů. Soud dospěl k závěru, že věřitel při uzavírání předmětných smluv poplatky uvedenými v jednotlivých částkách, pouze účelově s cílem naplnit zákonné požadavky na přiměřenost vzájemných ujednání mezi podnikatelem a spotřebitelem, skrytě navýšil úroky. Ve Smlouvě číslo je stanoven poplatek za administrativní činnost v částce 2 491 Kč, když soud z obchodních podmínek seznal,

co by mělo být obsahem této služby, ale žalobkyně nikterak netvrdila ani neprokázala, zda takovéto služby byly či nebyly žalovanému poskytnuty a případně s jakými náklady věřitele. Soud má tak za to, že tato částka je účtována za jediný úkon ze strany právního předchůdce žalobkyně, a to za vyplnění formulářové adhezní smlouvy, což zcela neodpovídá dobrým mravům. Vedle poplatku za administrativní činnost byl dále sjednán poplatek za hotovostní režim splátek ve výši 4 300 Kč a k tomuto soud konstatuje, že ani žalobkyně netvrdila ani nikterak nedokazovala, zda byla žalovanému nějaká služba za tento poskytnuta, či nikoliv, případně jaká a kolikrát a s jakými náklady věřitele. Ve Smlouvě číslo je stanoven poplatek za zpracování a doručení v částce 2 450 Kč, když soud z obchodních podmínek seznal, co by mělo být obsahem této služby, ale žalobkyně nikterak netvrdila ani neprokázala, zda takovéto služby byly či nebyly žalovanému poskytnuty a případně s jakými náklady věřitele. Soud má tak za to, že tato částka je účtována za jediný úkon ze strany právního předchůdce žalobkyně, a to za vyplnění formulářové adhezní smlouvy, což zcela neodpovídá dobrým mravům. Vedle poplatku za zpracování a doručení byl dále sjednán poplatek za komfortní a flexibilní splácení ve výši 15 166 Kč a k tomuto soud konstatuje, že ani žalobkyně netvrdila ani nikterak nedokazovala, zda byla žalovanému nějaká služba za tento poskytnuta, či nikoliv, případně jaká a kolikrát a s jakými náklady věřitele. Vzhledem k výše uvedenému má soud za to, že jednotlivým výčtem částek v obou předmětných smlouvách se věřitel snaží účelově vyhovět zákonným požadavkům na přiměřenost a transparentnost smluv uzavíraných se spotřebitelem, ale ve skutečnosti došlo pouze ke skrytému navýšení vlastního úroku, a to v případě smlouvy číslo na úroky ve výši 74,18 % jistiny za rok, když za avizované„ služby“ věřitel dlužníkovi žádného protiplnění neposkytl. K takovéto výši úroku dospěl soud přepočtem z celkové splatné částky 18 561 Kč (jistina 10 000 Kč a úrok 8 561 Kč) splatné za 60 týdnů (tj. úrok za dobu trvání smlouvy 85,60 %), když soud předpokládal běžnou délku roku 52 týdnů (tj. 74,18 % ročně jak výše uvedeno). A v případě Smlouvy číslo na úroky ve výši 73,66 % jistiny za rok, když za avizované„ služby“ věřitel dlužníkovi žádného protiplnění neposkytl. K takovéto výši úroku dospěl soud přepočtem z celkové splatné částky 48 098 Kč (jistina 26 000 Kč a úrok 22 098 Kč) splatné za 60 týdnů (tj. úrok za dobu trvání smlouvy 84,99 %), když soud předpokládal běžnou délku roku 52 týdnů (tj. 73,66 % ročně jak výše uvedeno). Při takto sjednané výši úroků se po zhodnocení každé z předmětných smluv jako celku jedná o neplatně uzavřenou smlouvu, neboť se zjevně příčí dobrým mravům, když v době uzavření Smlouvy číslo byl běžný úrok pro domácnost na spotřebu v délce splácení 1 až 5 let cca 13,5 % ročně, v době uzavření smlouvy číslo byl běžný úrok pro domácnost na spotřebu v délce splácení 1 až 5 let cca 12,8 % ročně, ve smlouvách sjednaný jej tak několikrát převyšuje. I při plném respektování principu smluvní volnosti a autonomie vůle nezbývá soudu než konstatovat, že zákonná ustanovení na ochranu spotřebitele jsou z většiny kogentní a nelze se tak od nich odchýlit ani ujednáním ve smlouvě. Pokud přesto dojde k odchylnému ujednání mezi účastníky, k tomuto ujednání, zejména pokud je v neprospěch spotřebitele, se ze zákona nepřihlíží a soud musí ze své úřední povinnosti vycházet z toho, že se jedná o ujednání neplatné. Při úvaze soudu o možné oddělitelnosti jednotlivých ujednání dospěl k závěru, že po zhodnocení obchodu žalobkyně (jejího právního předchůdce) – poskytování úvěrů za výše uvedených podmínek – jako celku, kdy požaduje úroky z poskytnuté částky významně vyšší než je obvyklé, spoléhaje přitom na malou finanční gramotnost dlužníků či jejich nezodpovědnost, popř. tíseň, a cílevědomě kalkuluje s tím, že je ve společnosti nikoli nepatrná vrstva osob, jež nejsou ani přes vyhovění požadavkům zákona o spotřebitelském úvěru schopni smysl ujednání ve smlouvě pochopit a vyhodnotit, je nutno posuzovat jako společensky nežádoucí až nebezpečné, v podstatě jde o obchod s chudobou, a právě tyto okolnosti pak brání tomu, aby ujednání o výši úroku mohlo být oddělitelné od ostatního obsahu smlouvy, neboť nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého jednání a zjevné zneužití práva žalobkyní (či jejím právním předchůdcem) nepožívá právní ochrany.

9. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru o neplatnosti právního jednání pro rozpor s dobrými mravy, mohla se žalobkyně domáhat vrácení poskytnutých peněžních prostředků z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 a následujících o. z. Žalobkyni tak vznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení představující vyplacenou částku dne 28. 4. 2016 ve výši 10 000 Kč po odečtení žalovaným dosud uhrazené částky v celkové výši 7 940 Kč, a nárok na vydání bezdůvodného obohacení představující vyplacenou částku dne 16. 9. 2016 ve výši 26 000 Kč po odečtení žalovaným dosud uhrazené částky v celkové výši 1 802 Kč, soud tedy podané žalobě výrokem I. vyhověl co do částky 26 258 Kč (24 198 Kč + 2 060 Kč),

a to z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 o. z., a to v souladu

s ust. o. z. včetně úroku z prodlení v žalobkyní požadované výši dle Sb za požadovanou dobu.

10. Výrokem II. pak soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť s ohledem na právní posouzení uzavřených smluv jakožto neplatných právních jednání byly další nároky spočívající ve zbývající jistině, ve zbývajících zákonných úrocích a ve zbývajících sjednaných úrocích nedůvodné s ohledem na absenci právního základu, na základě něhož by se žalobkyně těchto oprávněně domáhala.

11. Při vlastním vyhlášení rozsudku došlo v protokolu o vyhlášení rozsudku ze strany soudu k písařské chybě, když ve výroku II. soud chybně neuvedl procentní výši úroku z prodlení, když správně je vždy ve výši 8,05 % ročně z předmětných částek. Soud proto postupoval podle ustanovení a zjevnou nesprávnost přímo v písemném vyhotovení rozsudku opravil.

12. Výrokem III. soud rozhodl ve smyslu ust. , kdy v případě částečného úspěchu soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. V daném případě byla žalobkyně úspěšná 54 % a žalovaná 46 %, žalobkyně byla tedy úspěšnější v rozsahu 8 %, soud tudíž žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení žalovanou ve výši 330 Kč, tj. 8 % z požadované částky 4 122 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Chebu. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.