Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
21 C 35/2021-25
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr Alenou Mědílkovou
ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, reg. č. anonymizováno,
se sídlem adresa žalobkyně,
anonymizována dvě slova,
; zastoupené titul. jméno příjmení, anonymizováno, advokátkou
se sídlem adresa,
proti
žalované: ; celé jméno žalované, datum narození,
bytem adresa žalované,
o zaplacení 4 000 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 4 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 000 Kč od 12.12.2014 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 4 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 000 Kč od 12.12.2014 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 11.8.2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 4 000 Kč s příslušenstvím uvedeným v I. výroku tohoto rozsudku. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne 21.11.2014 uzavřela žalovaná se společností právnická osoba, země (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), Smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 4 000 Kč převodem na bankovní účet, jehož číslo žalovaná uvedla v žádosti o poskytnutí zápůjčky. Žalovaná se zápůjčku zavázala vrátit spolu s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky do 11.12.2014. Žalovaná však ničeho nevrátila. Žalobkyně tak požaduje úhradu celé jistiny ve výši 4 000 Kč, poplatek za zpracování a poskytnutí zápůjčky nepožaduje.
Žalobkyně a právní zástupkyně žalobkyně se k jednání soudu omluvily; žalovaná se k jednání soudu bez omluvy nedostavila (pozn.: předvolání k jednání bylo žalované doručeno dne 19.4.2021). Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti; vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
Soud učinil tato skutková zjištění: Z Prohlášení číslo ze dne 21.11.2014, 15:36 hodin, plyne, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu, na jejímž základě předchůdkyně žalobkyně měla poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč, a to na bankovní účet č.„ bankovní účet“. Žalovaná se zavázala peněžní prostředky předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu s poplatkem za úvěr ve výši 840 Kč do 9.12.2014. Toto prohlášení je opatřeno vlastnoručním podpisem žalované.
Z Prohlášení číslo ze dne 21.11.2014, 15:38 hodin, plyne, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaná měli uzavřít smlouvu, na jejímž základě předchůdkyně žalobkyně měla poskytnout žalované částku 4 000 Kč, a to na bankovní účet č.„ bankovní účet“. Žalovaná se měla zavázat peněžní prostředky předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu s poplatkem za úvěr ve výši 840 Kč do 11.12.2014. Toto Prohlášení není opatřeno podpisem žalované.
Z čl. 3 Standardních podmínek žalobkyně plyne, že smlouva se považuje za uzavřenou a akceptovanou ze strany předchůdkyně žalobkyně ve chvíli, kdy klient obdrží výši úvěru, o kterou žádal na základě smlouvy. Standardní podmínky a Standardní informace nejsou opatřeny podpisem žalované.
Ze standardních informací o spotřebitelském úvěru plynou pravidla pro poskytování úvěru.
Z faktury číslo ze dne 21.11.2014 plyne, že předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala žalované celkem částku 4 840 Kč (jistinu 4 000 Kč a poplatek 840 Kč), splatnou dne 11.12.2014.
Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.12.2017 plyne, že předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Dopisem ze dne 18.1.2018 byla tato skutečnost předchůdkyní žalobkyně oznámena žalované, jak plyne z písemného Oznámení ze dne 18.1.2018. Toto Oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne 25.1.2018, jak plyne z podacího archu.
Z výzvy ze dne 7.5.2020 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky s tím, že pokud tak neučiní, bude žalobkyně vymáhat svou pohledávku soudní cestou. Tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 18.5.2020, jak plyne z podacího archu.
Z Potvrzení ze dne 21.11.2014 plyne, že právnická osoba, s.r.o., potvrdila, že předchůdkyně žalobkyně odeslala tohoto dne na účet č.„ bankovní účet“ částku 4 000 Kč s VS číslo.
Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
Podle § 2392 odst. 1 ObčZ při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 ObčZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
Podle § 1879 ObčZ může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Pro smlouvu o zápůjčce není zákonem předepsaná zvláštní forma, může být uzavřena ústně, písemně nebo konkludentně. Smlouva o zápůjčce má při tom reálnou (nikoliv jen konkludentní) povahu. Vznik zápůjčky tedy předpokládá nejen dohodu stran, ale i skutečné odevzdání předmětu zápůjčky vydlužiteli.
Soud má za prokázané, že žalobkyně je ve věci aktivně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávek (§ 1879 ObčZ). Dne 21.11.2014 byla mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena smlouva o zápůjčce, a to v písemné formě v 15:36 Kč tohoto dne (§ 2390 a násl. ObčZ), na jejímž základě se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalované č.„ bankovní účet“. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s poplatkem za úvěr ve výši 840 Kč do 9.12.2014. Vzhledem k tomu, že peněžní prostředky měly být vyplaceny žalované bankovním převodem, bylo na žalobkyni, aby jejich výplatu žalované doložila, tj. doložila skutečné odevzdání předmětu zápůjčky. Žalobkyně soudu předložila Potvrzení ze dne 21.11.2014, z něhož plyne, že žalobkyně částku 4 000 Kč vyplatila, avšak na účet odlišný než je uvedený ve smlouvě o zápůjčce ze dne 21.11.2014, 15:36 hodin, a to na č.„ bankovní účet“. Bylo tak na žalobkyni, aby ztotožnila osobu žalované s účtem, na který byly peníze převedeny. Žalobkyně této své povinnosti nedostála, a proto soud uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že by peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč byly poskytnuty právě žalované. Proto nezbylo než žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítnout (výrok I. rozsudku).
Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě by ve věci úspěšné žalované podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náležela plná náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že z obsahu spisu neplyne, že by žalované vznikly jakékoliv náklady řízení, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II. rozsudku).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).