Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (6)No categories available
19 C 107/2021-17
Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem JUDr Janem Kušnírem ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
sídlem adresa, obec
zastoupená advokátem titul. jméno příjmení, anonymizováno.
sídlem adresa, obec a číslo
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa, obec
o zaplacení 10 780 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 264 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně od 27. 2. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se do části smluvní pokuty 956 Kč a nákladů vymáhání 560 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z těchto částek od 27.2.2020 do zaplacení se zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám advokáta titul. jméno příjmení, anonymizováno, náklady řízení ve výši 1 492 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 264 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně od 27. 2. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se do části smluvní pokuty 956 Kč a nákladů vymáhání 560 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z těchto částek od 27.2.2020 do zaplacení se zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám advokáta [titul]. [jméno] [příjmení], [anonymizováno], náklady řízení ve výši 1 492 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
Žalobce se domáhal zaplacení částky 10 780 Kč s příslušenstvím, která představuje dluh ze smlouvy o úvěru, kterou uzavřel se žalovaným žalobce na základě elektronické žádosti.
Jednání proběhlo v nepřítomnosti účastníků. Žalobce se z něho omluvil a žalovaný, který měl doručení vykázáno, se k němu bez omluvy nedostavil a ve věci se nevyjádřil.
Soud vycházel vedle návrhu na zahájení řízení z důkazů listinných předložených žalobcem zejména smlouvy o úvěru ze dne 13.9.2019, rámcové smlouvy z téhož dne, dokladu o vyplacení úvěrované částky, předžalobní výzvy a výpisu z bankovního účtu žalovaného Z těchto důkazů soud zjistil, že žalovaný poté, kdy se zaregistroval na portálu žalobce www webová adresa a uhradil registrační poplatek 1 Kč, zažádal žalobce o úvěr ve výši 8.000 Kč. Žalobce návrh akceptoval a obratem mu na jeho účet zaslal požadovanou částku. Žalovanému byl žalobcem poskytnut spotřebitelský hotovostní úvěr ve výši 8.000 Kč dne 13.9.2019 a ten se zavázal se úvěr splatit v 24 měsíčních splátkách ve výši uvedené ve splátkovém kalendáři (264 Kč) a úrok činil smluvně 49,20 % ročně, avšak splátky nedodržoval, proto žalobce úvěr zesplatnil ke dni 27.1.2020 a žalovaného vyzval k jeho splacení do 14 dnů. Ke dni 26.6.2020 se dluh skládal z nesplacené jistiny 8.000 Kč, poplatku z úvěru 264 Kč, úroků 1.568 Kč, smluvních pokut 1.956 Kč a účelně vynaložených nákladů 560 Kč Smluvní pokuta do zesplatnění činila 1.000 Kč a po zesplatnění 956 Kč.
Z těchto důkazů je zřejmé, že mezi účastníky platně vznikla smlouva o úvěru podle § 2395 – 2400 o.z. Podle této smlouvy se zavazuje úvěrující, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle odst.2 cit. zák. ustanovení může úvěrovaný vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Jak již bylo výše uvedeno, žalovaná své povinnosti neplnila, zejména nesplnila povinnost úvěr zaplatit do dne splatnosti, žaloba tedy byla podána po právu a soud ji v základu nároku tj. neuhrazené jistiny, poplatků z úvěru a smluvní pokuty do zesplatnění vyhověl celkem v rozsahu 9.264 Kč Obchodní úrok byl žalobci přiznán podle §§ 2395 a násl o.z. a dle § 1802 jako smluvní, zčásti kapitalizovaný k 26.2.2020 ve výši 1.568 Kč, a úrok z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po kapitalizaci.
Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle § 2050 je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. Podle § 2051 nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.
Smluvní pokuta do zesplatnění jako sankce za prodlení ze dne 23.1.2020 a ze dne 18.11.2019 vždy po 500 Kč v celkové výši 1.000 Kč s příslušenstvím byla přiznána žalobci v souladu s ustanovením § 2048 o.z. Na druhé straně soud nemohl žalobci přiznat smluvní pokutu zahrnující období po zesplatnění ve výši 956 Kč, Je totiž nereálné, aby dlužník, který dlouhodobě závazek neplnil, najednou po zesplatnění uhradil vysokou smluvní pokutu. Tento typ smluvní pokuty neplní tři stanovené funkce tohoto institutu a to prevenční, zabezpečovací, že hlavní závazek bude splněn a sankční. Plní pouze funkci sankční, což je v rozporu s ochranou slabší strany u spotřebitelských úvěrů a požadavek na zaplacení této smluvní pokuty soud žalobu rovněž zamítl.
Dále soud nepřiznal žalobci náhradu tzv. účelně vynaložených nákladů 560 Kč, které žalobci údajně vznikly v souvislosti s prodlením, neboť ve skutečnosti jde o závazek žalovaného k náhradě škody. Tyto náklady musí být co do výše odpovídající jednotlivým vymáhaným částkám prokázány, nelze je přiznat paušálně, jak uvádí žalobce v návrhu, neboť uváděné částky za obyčejné či doporučené psaní nejsou reálné a i v této části nároku byla žaloba zamítnuta.
Vzhledem k tomu, že žalobce měl ve věci částečný úspěch z 86% a neúspěch z 14% a má dle § 142 , odst. 2 o.s.ř. , právo na poměrnou 72% náhradu nákladů řízení. Jedná se o soudní poplatek 800 Kč, dále odměnu právního zástupce podle vyhl. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.7.2014, neboť se jedná o žalobu na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech s předmětem řízení o peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč za dva úkony po 300 Kč, jeden úkon ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění bez právního a skutkového rozboru ve výši 150 Kč, neboť předžalobní výzva neobsahuje řádný skutkový a právní rozbor, tři režijní paušály podle vyhl. č. 177/1996 Sb. a DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkové náklady řízení by činily 2.071 Kč a žalobce má nárok na náhradu 72 % takto vyčíslených nákladů, což činí 1.492 Kč, které je povinen žalovaný žalobci nahradit.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka Liberec prostřednictvím Okresního soudu v Jablonci nad Nisou, a to písemně ve třech vyhotoveních.