Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
30 C 104/2021-10
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní titul Alenou Motalovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 3 138,15 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba doručená soudu dne 9. 4. 2021, kterou se žalobkyně domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit žalobkyni částku 3 138,15 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky za dobu od 24. 3. 2018 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba doručená soudu dne 9. 4. 2021, kterou se žalobkyně domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit žalobkyni částku 3 138,15 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky za dobu od 24. 3. 2018 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 9. 4. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 138,15 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tak, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 18. 3. 2021 mezi společností právnická osoba, IČO, jako původním věřitelem a postupitelem a společností právnická osoba, se sídlem adresa, IČO, jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne 21. 2. 2018 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 1 500 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 23. 3. 2018. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 1 500 Kč a dále z nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 638,15 Kč, který byl splatný dne 23. 3. 2018. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky webová adresa, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu dle Smlouvy o úvěru v části obchodních podmínek čl. III.1 pro spotřebitelský úvěr. Po dokončení registrace na webových stránkách webová adresa zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu – Smlouva o úvěru s navrhovanou výší úvěru 1 500 Kč a splatností (případně prodlouženou splatností) dne 23. 3. 2018. Po odeslání smluvní dokumentace žalovanému byly zaslány peněžní prostředky dne 21. 2. 2018 na bankovní účet bankovní účet, který žalovaný uvedl. Prostředky pro potvrzení totožnosti klienta jsou uvedeny v článku I.23 smlouvy o spotřebitelském úvěru č. anonymizováno. K ověření totožnosti je žalovaný kromě jména a příjmení, data narození, rodného čísla a adresy povinen uvést také druh a číslo průkazu totožnosti, datum platnosti tohoto průkazu apod. V článku II.5. zmíněné smlouvy se dále uvádí:„ Úvěrující bude zjišťovat totožnost klienta v případě provádění úkonů zejména pomocí elektronických kanálů: jestliže jsou úkony prováděny přes internet – pomocí čísla mobilního telefonu klienta a hesla systémově generovaným kódem.“ Podpis je ve smlouvě nahrazen unikátním SMS kódem. Toto je blíže upraveno v článku III.2.:„ …podpis klienta je u této smlouvy a souvisejících dokumentů nahrazen zadáním verifikačního ověřujícího podpisového kódu ze SMS (v tomto případě se jedná o kód nw6x), který je klientovi zasílán úvěrujícím v době registrace žádosti o poskytnutí úvěru na číslo mobilního telefonu uvedené klientem ve formuláři žadatele o úvěr, když takovéto jednání má platnost písemného právního jednání, neboť tato forma podpisu této smlouvy a souvisejících dokumentů je dostatečně určitá a srozumitelná a tudíž tato forma je shodně považována za písemnou formu uzavření smlouvy a souvisejících dokumentů. Tato smlouva a související dokumenty nabývají platnosti a účinnosti okamžikem zadání ověřujícího podpisového SMS kódu do příslušného pole ze strany klienta umístěného na internetové webové stránce úvěrujícího.“ Žalobkyně dále sděluje, že byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, příjmení, CRKI, EUCB. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. Žalovaný ovšem nehradil řádně, když k datu splatnosti a rovněž ani k dnešnímu dni neuhradil ničeho.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Žalobkyně i žalovaný souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto postupoval podle § 115a o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez jednání.
4. Vzhledem ke skutečnosti, že ze strany žalovaného nebyla žádná skutková tvrzení přednesena a nebyly ani označeny žádné důkazní návrhy, soud závěr o skutkovém stavu učinil z jednotlivých skutkových zjištění, učiněných z důkazních návrhů, navržených žalobkyní, tedy z listin, které žalobkyně k prokázání svých skutkových tvrzení označila, a které soud posoudil při jejich vzájemné souvislosti, posoudil jako listiny způsobilé dokázat skutková zjištění tak, jak je uvedeno níže. Jednalo se o listiny nazvané: potvrzení o platbě ze dne 21. 2. 2018, smlouva o úvěru č. anonymizováno ze dne 21. 2. 2018, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, smlouva o postoupení pohledávky, oznámení o postoupení pohledávky, předžalobní upomínka s poštovním podacím archem.
5. Pokud soud v řízení případně provedl další důkazy, ze kterých v rozhodnutí nevycházel, bylo to z toho důvodu, že dle názoru soudu tyto důkazy neměly žádný vliv na rozhodnutí soudu ve věci samé.
6. Z listiny nazvané smlouva o úvěru č. anonymizováno ze dne 21. 2. 2018 soud zjistil, že jako účastníci této smlouvy jsou uvedeni na straně úvěrující předchůdce žalobkyně a na straně úvěrované žalovaný, u nějž byla uvedena jeho adresa a rodné číslo. Touto listinou se úvěrující zavázal poskytnout úvěrovanému úvěr ve sjednané výši 1 500 Kč a úvěrovaný byl povinen vrátit úvěr spolu se sjednaným poplatkem do 23. 3. 2018. Soud v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi předchůdcem žalobkyně jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným byla skutečně uzavřena smlouva o uvedeném obsahu, neboť tato skutečnost se z uvedené listiny nepodává. Podpis předchůdce žalobkyně a zejména žalovaného na smlouvě absentuje. V místě podpisu žalovaného je uvedeno jeho jméno a příjmení, čas a SMS kód. Žalobkyně v řízení nepředložila žádný relevantní důkaz o tom, že by smlouva byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena prostřednictvím veřejné datové sítě.
7. Z výpisu z účtu předchůdce žalobkyně soud zjistil, že z účtu předchůdce žalobkyně byla dne 21. 2. 2018 provedena platba ve výši 1 500 Kč na účet označený pouze svým číslem. Z této listiny se nepodává, že by částka 1 500 Kč byla poskytnuta právě žalovanému.
8. Zástupcem žalobkyně byla žalovanému odeslána výzva k zaplacení dluhu s upozorněním na možnost jeho soudního vymáhání v případě, že dluh nebude vyrovnán (zjištěno z Předžalobní upomínky ve spojení s Poštovním podacím archem).
9. Z dalších provedených důkazů soud nečinil žádná skutková zjištění, neboť tato by byla s ohledem na níže uvedené právní hodnocení věci nadbytečná.
10. Předloženými důkazy žalobkyně neprokázala, že by uzavřela s žalovaným tvrzenou smlouvu o úvěru a neprokázala ani, že by žalovanému poskytla úvěr.
11. Podle ust. § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrový se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyní předložená smlouva svým obsahem naplňovala podstatné náležitosti tohoto smluvního typu. Jelikož žalobkyně uzavírala smlouvu v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný nikoli, je potřeba na smluvní vztah aplikovat i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru číslo Sb., neboť tvrzená smlouva naplňuje znaky spotřebitelského úvěru, jak jej vymezuje § 2 tohoto zákona.
12. V předložené úvěrové smlouvě bylo uvedeno, že žalovaný tuto smlouvu podepsal elektronicky. Podle zák. č. 397/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které zná nařízení eIDAS (nařízení EU číslo 2014). Podle legální definice elektronického podpisu uvedené v čl. 3 bodu 10 nařízení eIDAS lze za elektronický podpis považovat jakákoliv data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. Přestože elektronický podpis je vymezen velmi široce, nelze za něj považovat pouhé uvedení jména a příjmení žalovaného a dodatku o SMS verifikaci samo o sobě neumožňuje přesně identifikovat podepisující osobu.
13. Soud tedy opakovaně konstatuje, že v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Nedodržení písemné formy podle ust. § 104 zákona o spotřebitelském úvěru sice nemá za následek neplatnost smlouvy o úvěru, nicméně z této listiny se uzavření smlouvy žalovaným nepodává a v řízení nebylo prokázáno, že by text této listiny odpovídal projevu vůle žalovaného.
14. Rovněž tak žalobkyně v řízení neprokázala, že by poskytla žalovanému tvrzené peněžní prostředky. Poskytnutím úvěru je třeba rozumět převedení příslušných peněžních prostředků z vlastnictví úvěrujícího do vlastnictví úvěrovaného, tj. poskytnuté peněžní prostředky musí být ve vlastnictví úvěrujícího (srov. příjmení, M. a kol.: Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 číslo). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 690 – 714). V posuzované věci se žalobkyně zavázala převést peněžní prostředky na účet žalovaného. Z provedeného důkazu - potvrzení o provedené platbě - bylo pouze prokázáno odeslání finančních prostředků z účtu žalobkyně. Žádným z provedených důkazů pak už nebylo prokázáno nabytí peněžních prostředků žalovaným.
15. Vzhledem k tomu, že soud nevzal za prokázáno uzavření smlouvy, nebyly platně sjednány ani další žalobou uplatněné položky.
16. Soud byl připraven v souvislosti s provedeným dokazování žalobkyni vyzvat k případnému doplnění žalobních tvrzení a poučit ji dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., ovšem žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u jednání připravila o možnost tohoto poučení. Žádné z ustanovení občanského soudního řádu neukládá soudu povinnost sdělovat ještě před jednáním účastníkům, že v žalobě s ohledem na uplatněný nárok popř. absentují žalobní tvrzení, nebo že se případně určitá jimi tvrzená skutečnost z navržených důkazů neprokazuje. Soud totiž činí skutková zjištění až zásadně na základě provedeného dokazování, které se vždy provádí pouze u jednání, jak vyplývá z ust. § 122 odst. 1 o. s. ř.
17. S ohledem na vše výše uvedeno soud proto žalobu v celém rozsahu zamítnul.
18. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnější žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 občanského soudního řádu).
Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v rozsudku, proti kterému není odvolání přípustné, soud odůvodnění uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.