Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
51 C 15/2021-20
Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr Hanou Cholastovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 4 479 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 3.000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 24. 1. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Ve zbytku se žaloba zamítá.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 505,66 Kč, k rukám titul. jméno příjmení, advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 3.000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 24. 1. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Ve zbytku se žaloba zamítá. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 505,66 Kč, k rukám [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl soudu doručen dne 26. 8. 2020, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 4.479 Kč spolu s příslušenstvím. Žalovaný měl s právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba, IČO (dále jen„ věřitel“) uzavřít smlouvu o úvěru číslo dne datum prostřednictvím žádosti žalovaného na internetových stránkách zaplo.cz. Věřitel měl žalovanému poskytnout částku 3.000 Kč, kterou se měl žalovaný zavázat vrátit do 13. 7. 2018, což však žalovaný neměl řádně a včas učinit. Věřitel měl pro prodlení žalovaného vzniknout nárok i na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení v částce 1.482 Kč a dále nárok na paušální náhradu nákladů upomínání v částce 150 Kč (50 Kč za upomínku). Pohledávka za žalovaným měla být postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, změna v osobě věřitele měla být žalovanému oznámena dne 7. 1. 2020.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Ve věci bylo nařízeno jednání dne datum, žalovaný se jednání nezúčastnil, ani se řádně a včas neomluvil, z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Předvolání k jednání žalovanému bylo doručeno dne 5. 3. 2021 na základě tzv. fikce doručení podle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “). Stejného dne byla žalovanému doručena žaloba. Žalobkyně se z účasti na jednání prostřednictvím svého zástupce řádně a včas omluvila. U obou účastníků byla zachována desetidenní lhůta pro přípravu na jednání. Soud ve věci proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. a věc projednal v jejich nepřítomnosti; vyšel přitom z obsahu spisu a provedeného dokazování. Při písemném vyhotovení odůvodnění rozsudku bylo postupováno podle § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. , kdy v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
4. Soud na základě provedeného dokazování (smlouva o úvěru ze dne datum, obchodní podmínky smlouvy o úvěru, 2x výpis z účtu, smlouva o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek, poštovní podací arch, předžalobní upomínka, poštovní podací arch) zjistil, že žalobkyně v řízení prokázala pouze poskytnutí peněžních prostředků žalovanému ve výši 3.000 Kč a postoupení pohledávky za žalovaným věřitelem žalobkyni. Soud nezjistil, že by mezi účastníky řízení došlo k uzavření tvrzené rámcové i jednotlivé smlouvy o úvěru podle § 2395 o. z., tj. že se věřitel jako úvěrující zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky a že se žalovaný jako úvěrovaný zavázal peněžní prostředky a další ujednané položky (smluvní pokuta) vrátit věřiteli. Předložený text smluv o úvěru sice obsahuje způsob vzniku tvrzeného závazkového vztahu, nicméně zvolený elektronický způsob uzavření nijak negarantuje ani neosvědčuje identitu osoby na straně žalovaného v průběhu uzavírání smluvního vztahu. Identitu osoby uzavírající tvrzenou smlouvu nelze mít za prokázanou předložením osobních údajů zákazníka a doložení zaslání peněžních prostředků na daný účet, příp. tvrzením či doložením verifikační platby v symbolické výši. Není totiž zřejmé, jaké konkrétní smluvní podmínky byly s žalovaným skutečně ujednány, zvolený způsob elektronické komunikace neautentizuje a neidentifikuje osobu na straně žalované (ostatně i na straně věřitele) důvěryhodným způsobem. I pokud by takovou osobou byl skutečně žalovaný, není prokázáno, k jakému konkrétnímu znění smlouvy o úvěru, tj. k jakým konkrétním smluvním ujednáním, se vztahují poskytnuté peněžní prostředky, tj. jaké konkrétní podmínky byly předloženy žalovanému, s čím žalovaný vyjádřil souhlas a zda se jedná o totožná smluvní ujednání, které jsou předložena soudu jako důkaz prokazující tvrzení žalobkyně. Soud nemůže ničeho zjistit k tomu, co žalovaný akceptoval, text předložené smlouvy není žádným způsobem podepsán ani jedním z účastníků smlouvy o úvěru. Chybí zde také garance nezměnitelnosti tvrzené elektronicky uzavřené smlouvy o úvěru k určitému časovému okamžiku (okamžik předložení textu/návrhu smlouvy žalované elektronickým způsobem), který by dostatečně zaručil, že od takového časového okamžiku již nedošlo ke změně textu smlouvy. Předložený text smlouvy o úvěru však žádnou takovou garanci neposkytuje, jedná se o dokument, který lze velice snadno vytvořit v textovém editoru, chybí cokoliv, co by dostatečně potvrzovalo, že se žalovaný s textem smlouvy seznámil a tento konkrétní text smlouvy/návrh pak skutečně jako úvěrovaný akceptoval. Nárok žalobkyně však bylo možné posoudit částečně jako důvodný nárok na vydání bezdůvodného obohacení (§ 2991 o. z.) v rozsahu zaslané částky 3.000 Kč, jako plnění poskytnuté bez právního důvodu, protože dotazem u peněžního ústav u soud ověřil, že disponentem účtu v rozhodné době žalovaný. Soud proto s ohledem na výše uvedené žalobě vyhověl pouze částečně v částce 3.000 Kč a úroku z prodlení nicméně až od 24. 1. 2020, neboť k uvedenému dni byl žalovaný prokazatelně v prodlení s vydáním poskytnuté peněžité částky, a to v souvislosti s doručovaným oznámením o postoupení pohledávky (§ 2291 , § 1970 o.z.). Ve zbytku žaloby byla žaloba zamítnuta. V řízení nebyla prokázána dohoda účastníků o smluvní pokutě či úhradě nákladů spojených se zasláním upomínek, nebylo prokázáno prodlení žalovaného dříve než 24. 1. 2020.
5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 505,66 Kč, přičemž tato částka představuje 33,96 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 66,98 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 33,02 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 479 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
6. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny řádně a včas, lze se jejich splnění domoci cestou exekuce.