Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
17 C 27/2021-32
Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudcem JUDr Michalem Sýkorou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 13 125 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 125 Kč se zákonným úrokem
z prodlení z částky 9 100 Kč ode dne datum do zaplacení ve výši 8,05 % ročně a společně se smluvním úrokem z částky 9 100 Kč ode dne datum do zaplacení ve výši 23,72 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 4 000 Kč a veškerého zbývajícího příslušenstvím žalované částky zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 981 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám údaje o zástupci .
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 125 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 9 100 Kč ode dne [datum] do zaplacení ve výši 8,05 % ročně a společně se smluvním úrokem z částky 9 100 Kč ode dne [datum] do zaplacení ve výši 23,72 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do částky 4 000 Kč a veškerého zbývajícího příslušenstvím žalované částky zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 981 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [údaje o zástupci] .</b>
1. Žalobou, která byla doručena soudu dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 13 125 Kč společně s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 832,72 Kč a kapitalizovaným úrokem ve výši 5 446,08 Kč, a dále zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 9 934,55 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, a dále úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 9 934,55 Kč od datum do zaplacení včetně částky ve výši 215 Kč za dlužný poplatek za pojištění a rovněž přiznání náhrady nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva proti žalovanému.
2. Žalobkyně se svého nároku domáhala z titulu smlouvy o půjčce ze dne datum číslo která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně, tedy společností právnická osoba (dále jen právní předchůdce žalobce) a žalovaným. Na základě této smlouvy žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni tuto částku zpět a rovněž odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, úrok ve výši 1 400 Kč a náklady za hotovostní inkaso ve výši 4 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit půjčku včetně poplatku a úroku v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 305 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum a splátky zahrnovaly i pojištění.
3. Soud postupoval podle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. o. s. ř. ) a rozhodl ve věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů účastníky řízení, neboť účastníci řízení se práva účasti na projednání věci vzdali. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Soud žalovaného vyzval podle § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. , aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Usnesení a rovněž usnesení s výzvou k vyjádření se k žalobě bylo žalovanému doručeno dne datum. V souvislosti s tímto byl žalovaný zároveň poučen o tom, že za předpokladu, pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaný se ve lhůtě soudem stanovené nevyjádřil. Z těchto důvodů soud shledal podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání, a to postupem podle § 115a o. s. ř. o. s. ř. , a soud zcela vyšel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní.
4. Soud pro úplnost dodává, že z ustanovení § 115a o. s. ř nevyplývá, že by soud v každém případě měl žalobě vyhovět (například rozhodnutí Nejvyššího soud České republiky ze dne 24. února 2011 sp. zn. 30 Cdo 5270/2009 ). Přestože soud změnil právní kvalifikaci, jak bude níže uvedeno, nenařídil ve věci jednání a nepoučil žalobkyni podle § 118a odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. I při změněné právní kvalifikaci jsou tvrzení žalobkyně dostačující a jsou podkladem bez dalšího pro věcné rozhodnutí, tedy na jejich základě soud může dospět k závěru o vyhovění žalobě nebo o jejím zamítnutí. V posuzovaném případě nelze ani doplňovat o žádné další dosud neuvedené skutečnosti, neboť z pohledu právního názoru by neměly žádný význam. Podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu ust. § 118a odst. 2 o. s. ř dopadá pouze na případy, kdy je pro uplatnění odlišného právního názoru soudu zapotřebí dát účastníkovi prostor k doplnění skutkového vylíčení tak, aby o věci mohlo být rozhodnuto (např. rozhodnutí Nejvyššího soud České republiky ze dne 26. 01. 2011, sp. zn. Ns 25 Cdo 5162/2008 ). Taková situace v dané věci nenastala, neboť okolnost, zda smlouva je platným právním úkonem je možno posoudit i za dosavadního skutkového vylíčení základu uplatněného nároku.
5. Aktivní legitimace v dané právní věci má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní dne datum, kdy nedílnou součástí převodu byly i žalované pohledávky.
6. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi žalobkyní (právním předchůdcem žalobkyně) a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byla poskytnuta žalovanému částka ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit tuto částku zpět včetně poplatku a úroku v týdenních splátkách po 305 Kč v 58 týdenních splátkách. Měla být navrácena částka ve výši 17 400 Kč, přičemž tato částka zahrnuje jak jistinu, tak kapitalizovaný úrok ve výši 1 400 Kč se sazbou ve výši 23,72 % ročně, dále odměnu za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 2 000 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Žalovaný se rovněž zavázal zaplatit částku ve výši 290 Kč za životní pojištění. Žalovaný uhradil na svůj závazek částku ve výši 4 565 Kč.
7. Právní posouzení případu vychází z občanského zákoníku , tedy zákona č. 89/2012 Sb. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen NOZ ) právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.
8. Podle § 580 odst. 1 NOZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
9. Podle § 419 NOZ spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo
s ním jinak jedná.
10. Podle § 420 odst. 1 a 2 NOZ kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele.
11. Podle § 1813 NOZ má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu
s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
12. Podle § 2395 NOZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 NOZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 NOZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
13. Podle § 2758 NOZ platí, že pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou.
14. V posuzované věci bylo významné vyřešení právní otázky, zda závazek žalovaného zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 000 Kč zahrnující poplatek za administrativní činnost a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč je nebo není možno považovat za platný. Soud posoudil ujednání, kterým se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 000 Kč Kč (poplatek za hotovostní inkaso splátek), jako ujednání neplatné. Ze smlouvy není ani zřejmé, co se myslí tímto poplatkem ve výši 4 000 Kč. Soud v daném případě zohlednil i výši tohoto poplatku, která téměř dosahuje polovinu půjčených finančních prostředků (dosahuje hranice 40 %). Smlouvy byly uzavřeny mezi podnikatelem (právním předchůdcem žalobkyně) a spotřebitelem (žalovaným) a je nutno tento vztah posuzovat, aby byla zachována vyváženost práv a povinnosti obou smluvních stran, a aby povinnosti nebyly vymezeny v neprospěch žalovaného (spotřebitele), který je slabší smluvní stranou. Za daných okolností soud posoudil předmětné ujednání podle § 588 občanského zákoníku za absolutně neplatné. Soud k tomu poukazuje například na závěry rozsudku Krajského soud v Českých Budějovicích ze dne 3. 12. 2015 č. j. 42 Icm 4014/2015 -23 nebo rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích ze dne 11. 12. 2015, č. j. KSPA 60 Ins 5615/2015 C1-3, a má na základě přiměřeného použití ustanovení § 1812 až 1815 občanského zákoníku , že toto ujednání je nutno považovat za neplatné, neboť samotné ujednání o tzv. hotovostní variantě smlouvy o zápůjčce je samo o sobě ujednáno v rozporu s dobrými mravy a je zakázáno pro rozpor s požadavkem přiměřenosti a znamená významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele.
15. Jestliže žalovaný plnil na tyto služby, soud vyhodnotil toto plnění za plnění na jistinu. Žalovaný na základě smlouvy převzal od žalobkyně částku 10 000 Kč a zaplatil žalobkyni na jistině částku ve výši 65,45 Kč a 1 034,55 Kč (žalobkyní tato částka byla započtena na hotovostní poplatek), celkem 1 100 Kč. Ze smlouvy o úvěru žalovaný na jistině dluží 8 900 Kč. Soud shledal ve smyslu § 576 NOZ za platné ujednání o poplatku za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, neboť zohlednil skutečnost, že spotřebitel si půjčuje poměrně nízkou finanční částku na poměrně krátkou dobu a úrok vyčíslený částkou ve výši 1 400 Kč nemusí pokrýt veškeré účelně vynaložené, případně skutečné, náklady poskytovatele úvěru. Soud rovněž posoudil jako platné ujednání o pojistném, neboť smlouva odkazuje na rámcovou smlouvu o pojištění.
16. Soud má tedy za to, že po žalovaném je nutno požadovat, aby žalobkyni zaplatil částku ve výši 8 900 Kč, dále částku ve výši 215 Kč (dlužné pojistné) a částku ve výši 10 Kč (dlužná část poplatku za administrativní činnost), celkem 9 125 Kč, a to včetně ve výroku I. tohoto rozsudku specifikovaného příslušenství. Soud rozhodl postupem podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. o zákonných úrocích z prodlení a rovněž o zaplacení smluvního úroku z prodlení ve výši 23,72 % ročně.
17. Ve zbytku soud žalobu zamítl, neboť shledal ujednání neplatným (jde o hotovostní inkaso v celkové výši 4 000 Kč) a rovněž tak nemohl z této částky, ani z uhrazené jistiny, přiznat žalobkyni zákonné úroky z prodlení a ani smluvní úrok.
18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Základem pro rozhodnutí je tedy míra úspěchu ve věci, resp. poměr, v jakém kdo z účastníků byl úspěšný. Žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 13 125 Kč. Soud žalobě vyhověl pouze co do částky 9 125 Kč a ohledně zbytku jistiny žalobu zamítl. Úspěch žalobkyně tedy činí 70 %, úspěch žalovaného potom činí 30 %. Od úspěchu žalobce je nutné odečíst úspěch žalovaného, což činí 40 %. Soud posoudil náklady řízení, které žalobkyně účelně vynaložila k uplatnění svého práva proti žalovanému. Náklady řízení se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, odměně za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním právním a skutkovým rozborem a návrh ve věci samé), tj. 3 x 300 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , dále tři režijní paušály ve výši 3 x 100 Kč podle § 14b odst. 5 citované vyhlášky a DPH ve výši 21 %, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem této daně. Celkem náklady řízení činí 2 452 Kč. Žalobkyně má nárok na náhradu 40 % účelně vynaložených nákladů řízení, tedy na částku 981 Kč, kterou je žalovaný v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.