Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 42/2019-53

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem titul Romanem Říhou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

II. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, úroku ve výši 19,97 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úroku ve výši 19,97 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. II. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka], kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 19,97 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 19,97 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Žalovaný uzavřel dne datum smlouvu o půjčce číslo se společností právnická osoba (dále též„ původní věřitel“), a to písemnou formou. Na základě shora uvedené smlouvy se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši částka, které mu byly předány uvedené dne v hotovosti. Žalovaný se zavázal krom takto poskytnuté půjčky vrátit částku částka, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši částka (při úroku 19,97 % ročně), náklady na hotovostní inkaso ve výši částka a administrativní poplatek za zpracování smlouvy o půjčce ve výši částka. Žalovaný se zavázal vrátit půjčku a další poplatky v 60 týdenních splátkách po částka s tím, že poslední splátka byla splatná dnem datum. Žalovaný však nehradil splátky řádně a včas. Původními věřiteli tak vznikl nárok na zaplacení dlužné jistiny ve výši částka a na dlužném poplatku částku částka. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalovaný doposud na nároku žalobkyně uhradil částku částka. Žalobkyně se proto po žalovaném domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši částka, dlužného poplatku ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka (úrok ve výši 19,975 % ročně z částky částka od datum do datum), kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši částka (úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny – viz shora – za období od datum do datum), úroku ve výši 19,97 % ročně z dlužné jistiny za dobu od datum do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně ze shora uvedené dlužné jistiny za totéž období jako shora.

2. příjmení toho žalovaný uzavřel dne datum smlouvu o půjčce číslo s původním věřitelem, a to písemnou formou. Na základě shora uvedené smlouvy se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši částka, které mu byly předány uvedené dne v hotovosti. Žalovaný se zavázal krom takto poskytnuté půjčky vrátit částku částka, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši částka (při úroku 19,97 % ročně), náklady na hotovostní inkaso ve výši částka a administrativní poplatek za zpracování smlouvy o půjčce ve výši částka. Žalovaný se zavázal vrátit půjčku a další poplatky v 60 týdenních splátkách po částka s tím, že poslední splátka byla splatná dnem datum. Žalovaný však nehradil splátky řádně a včas. Původními věřiteli tak vznikl nárok na zaplacení dlužné jistiny ve výši částka a na dlužném poplatku částku částka. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalovaný doposud na tomto nároku žalobkyně uhradil částku částka. Žalobkyně se proto po žalovaném domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši částka, dlužného poplatku částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka (úrok ve výši 19,97 % ročně z částky částka od datum do datum), kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši částka (úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny – viz shora – za období od datum do datum), úroku ve výši 19,97 % ročně z dlužné jistiny za dobu od datum do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně ze shora uvedené dlužné jistiny za totéž období jako shora.

3. Žalobkyně rozvedla tvrzení k posouzení úvěruschopnosti žalovaného u obou smluv a označila k těmto tvrzením důkazy (zákaznické karty). Žalovaný i přes písemnou výzvu doposud na žalovaném nároku ničeho nezaplatil.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud jednal a rozhodoval při jednání v nepřítomnosti účastníků ( ) za situace, kdy zástupce žalobkyně se z jednání omluvil, a žalovaný, ač řádně předvolán a poučen, se k jednání bez omluvy nedostavil. Pro rozhodnutí ve věci samé byly dostačující listinné důkazy předložené žalobkyní.

5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Ze smlouvy o půjčce číslo ze dne datum číslo má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel s původním věřitelem písemnou formou smlouvu o půjčce. Na základě shora uvedené smlouvy se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši částka, které mu byly předány uvedené dne v hotovosti. Žalovaný se zavázal krom takto poskytnuté půjčky vrátit částku částka, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši částka (při úroku 19,97 % ročně), náklady na hotovostní inkaso ve výši částka a administrativní poplatek za zpracování smlouvy o půjčce ve výši částka. Jednotlivé shora uvedené položky jsou rozepsány s tím, že hotovostní inkaso je volitelnou službou. Žalovaný se zavázal vrátit půjčku a další poplatky v 60 týdenních splátkách po částka s tím, že poslední splátka byla splatná dnem datum. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalovaný doposud na nároku žalobkyně uhradil částku částka. Ze zákaznické karty vystavené dne datum soud zjistil, že žalovaný uvedl příjem částka měsíčně, je zaměstnán u právnická osoba – právnická osoba a žije u rodičů. Výdaje odhadl částkou částka Tyto údaje byly podle karty ověřeny výplatnou páskou, pracovní smlouvou a SIPO.

6. Ze smlouvy o půjčce číslo ze dne datum má soud za prokázané, že uvedeného dne uzavřel žalovaným s původním věřitelem písemnou formou smlouvu o půjčce. Původní věřitel se zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši částka, které mu byly předány uvedené dne v hotovosti. Žalovaný se zavázal krom takto poskytnuté půjčky vrátit částku částka, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši částka (při úroku 19,97 % ročně), náklady na hotovostní inkaso ve výši částka a administrativní poplatek za zpracování smlouvy o půjčce ve výši částka. Žalovaný se zavázal vrátit půjčku a další poplatky v 60 týdenních splátkách po částka s tím, že poslední splátka byla splatná dnem datum. Žalovaný však nehradil splátky řádně a včas. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalovaný doposud na tomto nároku žalobkyně uhradil částku částka. K posouzení úvěruschopnosti označila žalobkyně jako důkaz zákaznickou kartu, kterou ovšem soudu nedoložila.

7. Z předžalobní výzvy ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení shora uvedených dlužných pohledávek z titulu obou smluv o půjčce do datum. Předžalobní výzva byla odeslána na poslední známou adresu žalovaného.

8. Podle zákona č. 89/212 Sb., , ve znění pozdějších předpisů, není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle odst. 3 cit. ustanovení není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

9. Poněvadž smlouvy uzavřené mezi žalovaným a původním věřitelem byly sjednány dne datum a datum, tedy přede dnem nabytí , , a to dne datum, řídí se právní poměry vzniklé z těchto smluvních vztahů s přihlédnutím k ustanovení věty první o. z. dosavadní právní úpravou , , ve znění do datum (viz ustanovení níže). Žalobkyně v řízení ani netvrdila, že by si účastníci jako smluvní strany ujednali, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit , , ode dne nabytí jeho účinnosti, tj. ode dne datum.

10. Soud předně konstatuje, že vztah mezi účastníky má podle obsahu práv a povinností povahu smlouvy o půjčce ve smyslu 657 obč. zák., přičemž s ohledem na postavení žalovaného jako spotřebitele se v daném případě použijí ustanovení nebo zvláštních právních předpisů o spotřebitelských smlouvách, směřující k ochraně spotřebitele vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem. Smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinností z těchto vztahů podle a na jejich společné závazky se použijí ustanovení .

11. Aktivní legitimace žalobkyně se opírá o ustanovení a násl obč. zák., neboť postupitelnost pohledávky vzniklé za účinnosti zákona číslo Sb., jak je tomu v daném případě, se bude i za účinnosti řídit dosavadními právními předpisy (viz i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 9. 2016, sp. zn. , publikovaném pod číslo Sbírky soudních rozhodnutí.

12. V projednávané věci má soud za to, že žaloba je důvodná u obou nároků ze smluv o půjčce pouze zčásti. Původní věřitel byl ke dni uzavření smluv„ licencovaným“ poskytovatelem spotřebitelských úvěrů, jak vyplývá z výpisu z rejstříku nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Žalovaný je s ohledem na obsah smlouvy a označení žalovaného v těchto závazkových vztazích v postavení spotřebitele.

13. Podle , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění do datum, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

14. Soud se nejdříve zabýval otázkou, zda žalobkyně při uzavření smlouvy o úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného v obou případech. Podle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven nebo nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne datum, sp. zn. , dostupný na webová adresa). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 o. z., je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 o. z. absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Úvěruschopnost je třeba zkoumat ke dni poskytnutí úvěru, nikoliv po celou předpokládanou dobu trvání úvěrového vztahu, když toto ani není fakticky možné, neboť nelze predikovat budoucí možné změny majetkových poměrů dlužníka. Po zopakování dokazování ohledně otázky zkoumání úvěruschopnosti žalovaného.

15. Soud dospěl k závěru, že v daném případě žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalovaného řádně a na základě dostatečných podkladů ani u jedné ze smluv o půjčce. K půjčce ze dne datum nedoložila vůbec žádné y týkající se posouzení úvěruschopnosti a proto její tvrzení o těchto skutečnostech nebyla prokázána. Pokud jde o smlouvu o půjčce ze dne datum, spoléhala žalobkyně pouze a jen na prohlášení žalovaného jako žadatele o půjčku, které byly z hlediska příjmů podložené. Náklady na bydlení a osobní spotřebu se soudu jeví zcela zjevně podhodnocené a navíc z obsahu spisu nevyplývá, že by žalobkyně prověřila žalovaného ve veřejně dostupných databázích dlužníků, insolvenčním rejstříku apod.

16. Jak uzavřel Nejvyšší soud, věřitel nedostojí povinnosti stanovenému zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li ze subjektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění ani to, že dlužník není evidován v databázi dlužníků (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , dostupný na webová adresa). Ke stejným závěrům dospěl i Soudní dvůr Evropské Unie ze dne datum, ve věci C číslo, který uzavřel, že článek 8 odst. 1 směrnice o spotřebitelském úvěru, (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne datum) musí být vykládán tak, že nebrání tomu, aby bylo posouzení úvěruschopnosti spotřebitele provedeno jen na základě informací uvedených spotřebitelem, avšak za podmínky, že tyto informace budou dostatečné, že jeho pouhá prohlášení budou podepřena doklady a dále tak, že nedokládá poskytovateli úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu informací poskytnutých

17. Za této situace soud uzavírá, že žalobkyně neprověřila úvěruschopnost žalovaného při uzavírání smlouvy o úvěru řádně a smlouva o úvěru je tedy neplatná pro rozpor s dobrými mravy, a tento rozpor je tak zjevný, že k této neplatnosti je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti.

18. Jak uvedl soud již shora, soud má po provedeném dokazování za prokázané, že nárok žalobkyně je důvodný pouze z části, neboť žalobkyně neprokázala přesvědčivě, zda posoudila úvěruschopnost žalovaného. Poskytla tak žalovanému peněžní prostředky bez smluvního základu, neboť nebyla žalobkyní tvrzená smlouva o zápůjčce sjednána platně. Převzal-li žalovaný předmět„ zápůjčky“, ať už na základě neplatné smlouvy či bez sjednání smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 457 obč. zák. jako bezdůvodné obohacení.

19. Soud zde neopomenul ale i další stránku věci. Soud s ohledem na další právní posouzení věci se nadále přiklání k závěrům přijatým již v rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 6. 2018, č.j. -99, na něž níže odkazuje. V předmětné věci se totiž jedná o typově stejnou věc, kdy půjčka (nyní zápůjčka) byla žalovanému poskytnuta kapitálovou obchodní společností a smyslem a účelem obchodní společnosti (jako podnikatelky) je podnikatelskou činností vytvářet zisk a není tomu jinak ani v souzené věci. Tato skutečnost v rovině právního posouzení vystupuje do popředí hned dvakrát. Nejprve ji soud zahrnul do své úvahy o (ne) platnosti poplatku pro obcházení zákona, včetně porušení poctivosti, přesněji vyjádřeno zákazu těžit z nepoctivého jednání, a následně do úvahy o (ne) oddělitelnosti poplatku od ostatního obsahu právního úkonu. Shoda soudní praxe a občanskoprávní teorie panuje v tom, že úroky dohodnuté při poskytnutí peněžité půjčky (někdy také odměna) představují cenu poskytnutého kapitálu nebo též cenu za užívání půjčených peněžních prostředků (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 3. 2013, sp. zn. nebo rozsudek ze dne 27. 6. 2007 sp. zn. , případně příjmení, J., příjmení, M., et al. . Komentář. II. díl. 1. vyd. obec: právnická osoba, 2009, s. číslo).

20. Součástí předmětné adhezní (formulářové) smlouvy, jak je tomu v daném případě u obou smluv, učinil původní věřitel ujednání o inkasním poplatku. Na jedné straně je zřejmé, že poplatek takto sjednaný poplatek je zřejmě materiálním zdrojem zisku nahrazujícím obvykle sjednaný úrok, zároveň na straně druhé nelze pominout, v jakém skutečném rozsahu představuje i cenu dohodnuté služby. Takto sjednané ujednání brání tomu, aby bylo možno rozlišit skutečnou cenu věřitelkou poskytnuté služby a skutečnou výši úroku, který tak nelze poměřovat ani korektivem dobrých mravů. Smlouva o zápůjčce uzavřená mezi účastníky tak sice není v přímém rozporu s výslovným zákonným zákazem, avšak svými účinky smysl právní úpravy obchází. Věřitelka adhezní smlouvou o poskytnutí tzv. půjčky záměrně cílila na výsledek, který právní úpravou není předvídán a není ani žádoucí. Soud je přesto přesvědčen, že v případě, kdy byl sjednán samostatně ujednáním i kapitalizovaný úrok, je ujednání o inkasní službě neoddělitelnou částí smlouvy, a proto lze dojít k závěru, že neplatnost tohoto ujednání způsobuje neplatnost rovněž ostatních ujednání smluv. Soud by proto i v tomto případě dospěl k závěru o absolutní neplatnosti obou smluv.

21. Smluvní strany si na základě těchto neplatných smluv poskytly plnění. Původní věřitelka poskytla žalovanému podle smlouvy uzavřené dne datum částku částka a ten doposud zaplatil na tomto závazku částku částka. Žalobkyně uvedené skutečnosti nepřímo tvrdila, aniž by bylo třeba tuto skutečnost dokazovat (k tomu také viz rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 28. 4. 1998 sp. zn. , ke kterému se přihlásil Nejvyšší soud jeho publikací ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslo ročník 2000 a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2008 sp. zn. ), jsou povinni účastníci plnění vrátit (§ 457 obč. zák.) a v případě peněžitého plnění je na soudu, aby tato plnění sám, i při absenci jakéhokoliv úkonu ze strany účastníků řízení, zúčtoval. Žalobkyně tak v projednávané věci má nárok z této smlouvy toliko na jí požadované plnění ve výši částka, nikoliv ovšem již na zbývající částku představující poplatek a související příslušenství jistiny (viz výrok II. rozhodnutí). Co se týče příslušenství pohledávky, soud rozhodl tak, že žalobkyni přiznal příslušenství, které požadovala v žalobě toliko z částky částka od datum. Úrok z prodlení z dlužné částky byl žalobkyni přiznán již ve smyslu , (dále jen „o. z.“), přičemž výše úroků z prodlení je dána Žalovaný se dostal do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení s touto částku dne datum, tedy dnem následujícím po dni datum, který byl uveden v předžalobní výzvě ze dne datum jako den splatnosti tohoto závazku.

22. Dále původní věřitelka poskytla žalovanému podle smlouvy uzavřené dne datum částku částka a ten doposud zaplatil na tomto závazku částku částka. Žalobkyně uvedené skutečnosti nepřímo tvrdila, aniž by bylo třeba tuto skutečnost dokazovat (viz rozhodnutí shora). Účastníci jsou proto povinni si plnění vrátit (§ 457 obč. zák.) a v případě peněžitého plnění je na soudu, aby tato plnění sám, i při absenci jakéhokoliv úkonu ze strany účastníků řízení, zúčtoval. Žalobkyně tak v projednávané věci má nárok z této smlouvy toliko na jí požadované plnění ve výši částka, nikoliv ovšem již na zbývající částku představující poplatek a související příslušenství jistiny (viz výrok II. rozhodnutí). Co se týče příslušenství pohledávky, soud rozhodl tak, že žalobkyni přiznal příslušenství, které požadovala v žalobě toliko z částky částka od datum. Úrok z prodlení z dlužné částky byl žalobkyni přiznán již ve smyslu , (dále jen „o. z.“), přičemž výše úroků z prodlení je dána Žalovaný se dostal do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení s touto částku dne datum, tedy dnem následujícím po dni datum, který byl uveden v předžalobní výzvě ze dne datum jako den splatnosti tohoto závazku.

23. Soud proto žalobě vyhověl pouze co do částky částka jako součet částek částka a částka. Zároveň stanovil lhůtu pro zaplacení nároku žalobkyně v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku ( ) za situace, kdy žalovaný netvrdil žádné skutečnosti, které by vedly soud ke stanovení delší lhůty splatnosti či splátkového kalendáře a uvedené skutečnosti nevyplývají ani z obsahu spisu.

24. Co do zbývajícího nároku (viz výrok II. rozhodnutí) soud s ohledem na shora uvedené odůvodnění zamítl, neboť v této části žaloby neprokázala žalobkyně důvodnost žaloby.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení za situace, kdy z větší části neúspěšné žalobkyni (v rozsahu 84 %) nepřiznal účelně vynaložené náklady řízení. Za této situace soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě - pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.