Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
9 C 64/2021-53
Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr Pavlou Tupou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 39 210,20 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 16 750 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 9 154 Kč od 21. 3. 2018 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 7 596 Kč od 26. 12. 2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se do částky 22 460,20 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 1 150 Kč od 21. 3. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 866,22 Kč od 26. 12. 2017 do zaplacení, úroku ve výši 29,00 % ročně z částky 10 304 Kč od 2. 11. 2018 do zaplacení a úroku ve výši 29,00 % ročně z částky 10 462,22 Kč od 21. 8. 2018 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 16 750 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 9 154 Kč od 21. 3. 2018 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 7 596 Kč od 26. 12. 2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se do částky 22 460,20 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 1 150 Kč od 21. 3. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 866,22 Kč od 26. 12. 2017 do zaplacení, úroku ve výši 29,00 % ročně z částky 10 304 Kč od 2. 11. 2018 do zaplacení a úroku ve výši 29,00 % ročně z částky 10 462,22 Kč od 21. 8. 2018 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 18 897,20 Kč a částky 20 313 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 10 304 Kč od 21. 3. 2018 do zaplacení, kapitalizovaný za období od 21. 3. 2018 do 20. 1. 2020 v částce 1 632,47 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 10 462,22 Kč od 26. 12. 2017 do zaplacení, kapitalizovaný za období od 26. 12. 2017 do 20. 1. 2020 v částce 1 768,64 Kč, se smluvním úrokem ve výši 29,00 % ročně z částky 10 304 Kč od 2. 11. 2018 do zaplacení, kapitalizovaný za období od 2. 11. 2018 do 20. 1. 2020 v částce 3 693,70 Kč, se smluvním úrokem ve výši 29,00 % ročně z částky 10 462,22 Kč od 21. 8. 2018 do zaplacení, kapitalizovaný za období od 21. 8. 2018 do 20. 1. 2020 v částce 4 365,65 Kč. Návrh odůvodnila tím,
že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, a žalovanou po řádném posouzení úvěruschopnosti žalované původním věřitelem došlo dne datum k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o zápůjčce číslo. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 146 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29,00 % ročně, odměnu za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 3 404 Kč a za odměnu za zpracování a doručení částku ve výši 5 050 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po 377 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 1. 11. 2018. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas. Žalovaná na pohledávku uhradila pouze částku 2 846 Kč. Dále mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, a žalovanou po řádném posouzení úvěruschopnosti žalované původním věřitelem došlo dne datum k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o zápůjčce číslo. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 683 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29,00 % ročně, odměnu za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 3 830 Kč a za odměnu za zpracování a doručení částku ve výši 6 612 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po 469 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 20. 8. 2018. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas. Žalovaná na pohledávku uhradila pouze částku 7 404 Kč. Pohledávky vyplývající z výše uvedených smluv, včetně příslušenství, se všemi právy s nimi spojenými, byly ze strany společnosti právnická osoba, IČO, postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 žalobkyni, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 20. 1. 2020. Po postoupení pohledávek žalovaná žalobkyni ničeho nezaplatila, a to ani po zaslané předžalobní upomínce.
2. Žalovaná se ve věci žádným způsobem nevyjádřila.
3. Při uvedené procesní pasivitě žalované, kterou rovněž tíží povinnost tvrzení a břemeno důkazní podle § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , dále jen o. s. ř. o. s. ř. ,
a která v žádném směru nevyvracela žalobní tvrzení a přes řádné předvolání se k jednání soudu nedostavila, a za situace, kdy ani žalobkyně nebyla přítomná u nařízeného jednání soudu a ani ona tak nevyužila své možnosti být řádně poučena ze strany soudu ve smyslu § 118a o.s.ř. , vycházel soud ze žalobkyní předložených písemných důkazních prostředků, na základě kterých dospěl ohledně skutkového stavu k následujícím závěrům. Dne datum uzavřel původní věřitel s žalovanou smlouvu nazvanou jako Smlouva o zápůjčce číslo (dále jen„ smlouva číslo“), podle níž žalované poskytl částku 15 000 Kč, kterou žalovaná převzala v hotovosti při uzavírání smlouvy a kterou se zavázal věřiteli splatit formou 60 týdenních splátek po 469 Kč, a to spolu s úrokem v částce 2 683 Kč, za dobu trvání smlouvy 60 týdnů odpovídající výši úroku 29,00 % ročně z dlužné částky, s poplatkem za administrativní činnost ve výši 6 612 Kč a s tzv. poplatkem za zpracování a doručení ve výši 3 830 Kč, celkem tak v částce 13 125 Kč. Žalovaná splátky řádně nehradila. Celkem žalovaná uhradila 7 404 Kč. Dne datum uzavřel původní věřitel se žalovanou smlouvu nazvanou jako Smlouva o zápůjčce číslo (dále jen„ smlouva číslo“), podle níž žalované poskytl částku 12 000 Kč, kterou žalovaná převzala v hotovosti při uzavírání smlouvy a kterou se zavázala věřiteli splatit formou 60 týdenních splátek po 377 Kč, a to spolu s úrokem v částce 2 146 Kč, za dobu trvání smlouvy 60 týdnů odpovídající výši úroku 29,00 % ročně z dlužné částky, s poplatkem za administrativní činnost ve výši 5 050 Kč a s tzv. poplatkem za zpracování a doručení ve výši 3 404 Kč, celkem tak v částce 10 600 Kč. Žalovaná splátky řádně nehradila. Celkem žalovaná uhradila 2 846 Kč. Své pohledávky za žalovanou z uvedených smluv věřitel postoupil žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, což žalované oznámil téhož dne.
4. Podle § 1 odst. 2 . zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku , dále jen o. z., platí, že nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy a veřejný pořádek. Podle § 6 o. z. má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Podle § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
5. Podle § 1812 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.
6. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392
odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
7. Podle § 2991 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
8. V uvedené věci dospěl soud k názoru, že samotné smlouvy formulářového předtištěného typu, do kterých byly vepsány osobní údaje o žalované, o výši zápůjčky, o výši jednotlivých poplatků, o celkové částce, jež má být žalovanou věřiteli zaplacena a o výši a počtu týdenních splátek, v rámci nichž se tak má stát, jsou co do obsahu i co do formy smlouvami transparentní. Přestože jsou platby spojené s poskytnutím peněžních prostředků uvedené v předmětných smlouvách o půjčce (úrok, poplatek, hotovostní inkaso) zcela transparentní a přestože je v obou smlouvách uveden úrok odpovídající výši 29,00 % ročně z poskytnutých částek, což by samostatně byly akceptovatelné úroky, nejedná se o platně uzavřené smlouvy o zápůjčce z následujících důvodů. Soud dospěl k závěru, že věřitel při uzavírání předmětných smluv poplatky uvedenými v jednotlivých částkách, pouze účelově s cílem naplnit zákonné požadavky na přiměřenost vzájemných ujednání mezi podnikatelem a spotřebitelem, skrytě navýšil úroky. V obou smlouvách je stanoven tzv. poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení (v částce 3 830 Kč a v částce 3 404 Kč) a vedle toho též částka za administrativní činnost a komfortní splácení (ve výši 6 612 Kč a 5 050 Kč). Soud má za to, že výše ujednaných poplatků neodpovídá protiplnění, která měla být za tyto poplatky poskytnuta, když z obsahu těchto služeb vyplývá, že se vzájemně překrývají, neboť dle názoru soudu zpracování a doručení odpovídá administrativní činnosti a ve svém důsledku znamenají jediný úkon ze strany žalobkyně, a to vyplnění formulářové adhezní smlouvy, a dále se poplatky vztahují na formu splácení. Ohledně předmětných poplatků, zejména ve vztahu k tzv. flexibilnímu či komfortnímu splácení, soud konstatuje, že k tomu ani žalobkyně netvrdila ani nikterak nedokazovala, zda byla žalované nějaká služba poskytnuta, či nikoliv, případně jaká a kolikrát a s jakými náklady věřitele. Vzhledem k výše uvedenému má soud za to, že jednotlivým výčtem částek v obou předmětných smlouvách se věřitel snaží účelově vyhovět zákonným požadavkům na přiměřenost a transparentnost smluv uzavíraných se spotřebitelem, ale ve skutečnosti došlo pouze ke skrytému navýšení vlastního úroku, a to v případě smlouvy č. 1 na úroky ve výši 75,83 % jistiny za rok, když za avizované„ služby“ věřitel dlužníkovi žádného protiplnění neposkytl. K takovéto výši úroku dospěl soud přepočtem z celkové splatné částky 28 125 Kč (jistina
15 000 Kč a úrok 13 125 Kč) splatné za 60 týdnů (tj. úrok za dobu trvání smlouvy 87,5 %), když soud předpokládal běžnou délku roku 52 týdnů (tj. 75,83 % ročně jak výše uvedeno). A v případě Smlouvy č. 2 na úroky ve výši 76,55 % jistiny za rok, když za avizované„ služby“ věřitel dlužníkovi žádného protiplnění neposkytl. K takovéto výši úroku dospěl soud přepočtem z celkové splatné částky 22 600 Kč (jistina 12 000 Kč a úrok 10 600 Kč) splatné za 60 týdnů
(tj. úrok za dobu trvání smlouvy 88,33 %), když soud předpokládal běžnou délku roku 52 týdnů (tj. 76,55 % ročně jak výše uvedeno). Při takto sjednané výši úroků se po zhodnocení každé z předmětných smluv jako celku jedná o neplatně uzavřené smlouvy, neboť se zjevně příčí dobrým mravům, když v době uzavření Smlouvy č. 1 byl běžný úrok pro domácnost na spotřebu v délce splácení 1 až 5 let cca 11,4 % ročně, v době uzavření smlouvy č. 2 byl běžný úrok pro domácnost na spotřebu v délce splácení 1 až 5 let cca 11,13 % ročně, ve smlouvách sjednaný jej tak několikrát převyšuje. I při plném respektování principu smluvní volnosti a autonomie vůle nezbývá soudu než konstatovat, že zákonná ustanovení na ochranu spotřebitele jsou z většiny kogentní a nelze se tak od nich odchýlit ani ujednáním ve smlouvě. Pokud přesto dojde k odchylnému ujednání mezi účastníky, k tomuto ujednání, zejména pokud je v neprospěch spotřebitele, se ze zákona nepřihlíží a soud musí ze své úřední povinnosti vycházet z toho, že se jedná o ujednání neplatné. Při úvaze soudu o možné oddělitelnosti jednotlivých ujednání dospěl k závěru, že po zhodnocení obchodu žalobkyně (jejího právního předchůdce) – poskytování úvěrů za výše uvedených podmínek – jako celku, kdy požaduje úroky z poskytnuté částky významně vyšší než je obvyklé, spoléhaje přitom na malou finanční gramotnost dlužníků či jejich nezodpovědnost, popř. tíseň, a cílevědomě kalkuluje s tím, že je ve společnosti nikoli nepatrná vrstva osob, jež nejsou ani přes vyhovění požadavkům zákona o spotřebitelském úvěru schopni smysl ujednání ve smlouvě pochopit a vyhodnotit, je nutno posuzovat jako společensky nežádoucí až nebezpečné, v podstatě jde o obchod s chudobou, a právě tyto okolnosti pak brání tomu, aby ujednání o výši úroku mohlo být oddělitelné od ostatního obsahu smlouvy, neboť nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého jednání a zjevné zneužití práva žalobkyní (či jejím právním předchůdcem) nepožívá právní ochrany.
9. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru o neplatnosti právního jednání pro rozpor s dobrými mravy, mohla se žalobkyně domáhat vrácení poskytnutých peněžních prostředků z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 a následujících o. z. Žalobkyni tak vznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení představující vyplacenou částku dne 26. 6. 2017 ve výši
15 000 Kč po odečtení žalovanou dosud uhrazené částky v celkové výši 7 404 Kč, a nárok na vydání bezdůvodného obohacení představující vyplacenou částku dne 7. 9. 2017 ve výši 12 000 Kč po odečtení žalovanou dosud uhrazené částky v celkové výši 2 846 Kč, soud tedy podané žalobě výrokem I. vyhověl co do částky 16 750 Kč, a to z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu
ust. § 2991 o. z., a to v souladu s ust. § 1970 o. z. včetně úroku z prodlení v žalobkyní požadované výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb za požadovanou dobu.
10. Výrokem II. pak soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť s ohledem na právní posouzení uzavřených smluv jakožto neplatných právních jednání byly další nároky spočívající ve zbývající jistině, ve zbývajících zákonných úrocích a ve zbývajících sjednaných úrocích nedůvodné s ohledem na absenci právního základu, na základě něhož by se žalobkyně těchto oprávněně domáhala.
11. Při vlastním vyhlášení rozsudku došlo v protokolu o vyhlášení rozsudku ze strany soudu k písařské chybě, když ve výroku II. soud chybně neuvedl procentní výši úroku z prodlení, když správně je„ s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 1 150 Kč od 21. 3. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 866,22 Kč od 26. 12. 2017 do zaplacení“. Soud proto postupoval podle ustanovení § 164 o.s.ř. a zjevnou nesprávnost přímo v písemném vyhotovení rozsudku opravil.
12. Výrokem III. soud rozhodl ve smyslu ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , kdy v případě částečného úspěchu soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že převážně úspěšný byla v řízení žalovaná, na jejíž straně soud nezjistil vznik nákladů řízení, rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Chebu. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.