Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 183/2020-36

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr Ladislavem Mášou ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO

sídlem adresa

zastoupená advokátem titul titul. jméno příjmení, Ph.D.

sídlem adresa

proti

žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum

bytem adresa žalované

o zaplacení 17 864,80 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna žalobkyni zaplatit 11 105,80 Kč s úrokem ve výši 2 811,39 Kč, s 29% úrokem ročně z částky 10 000 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 1 703,92 Kč a s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 10 000 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně požadovala po žalované zaplacení dalších 6 759 Kč, zamítá.

III. Žalovaná je povinna žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně zaplatit 980,80 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna České republice – Okresnímu soudu ve Svitavách zaplatit nedoplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna žalobkyni zaplatit 11 105,80 Kč s úrokem ve výši 2 811,39 Kč, s 29% úrokem ročně z částky 10 000 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 1 703,92 Kč a s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 10 000 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně požadovala po žalované zaplacení dalších 6 759 Kč, zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně zaplatit 980,80 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna České republice – Okresnímu soudu ve Svitavách zaplatit nedoplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 17 864,80 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 811,39 Kč odpovídajícím sazbě 29 % ročně z částky 10 000 Kč za dobu od 6. 2. 2019 do 20. 1. 2020, úrokem ve výši 29 % ročně z částky 10 000 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 703,92 Kč z částky 10 000 Kč za dobu od 20. 12. 2017 do 20. 1. 2020 a zákonným úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč od 21. 12. 2020 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), a žalovanou dne 12. 12. 2017. Na základě zmíněné smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala uvedenou částku právnímu předchůdci žalobkyně vrátit a zaplatit souhrnný poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 9 759 Kč. Porušila však sjednaný splátkový kalendář a dostala se do prodlení s úhradou sjednaných splátek svého dluhu (poslední splátku zaplatila 12. 12. 2017. Pohledávka z uvedené smlouvy byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020. Po tomto postoupení již žalovaná žalobkyni na svůj dluh ničeho neuhradila. Žalobou požadovaná částka sestává z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč a z nesplacené části souhrnného poplatku ve výši 7 864,80 Kč.

2. Žalovaná se k řádně doručené žalobě přes výzvu a poučení soudu nevyjádřila.

3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v  , v účinném znění (dále jen„ “). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Souhlas účastníků s tímto postupem přitom předpokládal, neboť se žádný z nich ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle ustanovení nevyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, žalobkyně však svůj souhlas avizovala již v textu žaloby.

4. Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 12. 12. 2017 mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované v hotovosti při uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč. Žalovaný se zavázal uvedenou částku právnímu předchůdci žalobkyně vrátit a současně mu zaplatit souhrnný poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 9 759 Kč, který sestával z úroku ve výši 1 968 Kč, poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 3 162 Kč a poplatku za administrativní činnost a hotovostní inkaso splátek ve výši 4 629 Kč, to vše v 60 pravidelných týdenních splátkách, jejichž výše činila 346 Kč, respektive 345 Kč, pokud jde o poslední splátku. První splátka byla splatná 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy, každá další pak vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdne. Výpůjční úroková sazba zápůjčky činila 29 % ročně, RPSN pak 239,28 %.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 20. 1. 2020 mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní, jakož i z přílohy č. 1 k této smlouvě obsahující seznam postoupených pohledávek soud zjistil, že pohledávka ze shora uvedené smlouvy o zápůjčce včetně příslušenství byla s účinností k datu uzavření postupní smlouvy postoupena na žalobkyni.

6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně písemně oznámil žalované skutečnost, že došlo k postoupení žalované pohledávky, a vyzval ji, aby ode dne doručení oznámení plnila na svůj dluh již pouze výhradně ve prospěch žalobkyně. Uvedené oznámení bylo dle přiloženého poštovního podacího lístku odesláno žalovanému dne 14. 2. 2020.

7. Z předžalobní výzvy ze dne 23. 4. 2020 soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 23 357,82 Kč vzniklé z titulu předmětné smlouvy o zápůjčce ve lhůtě do 30. 4. 2020 a upozornila ji na skutečnost, že v případě neuhrazení dluhu bude přistoupeno k jeho soudnímu vymáhání.

8. Z provedených důkazů vzal soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně na základě smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 12. 12. 2017 poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč, které se žalovaná zavázala právnímu předchůdci žalobkyně vrátit spolu se souhrnným poplatkem za poskytnutí půjčky ve výši 9 759 Kč, který sestával z úroku ve výši 1 968 Kč, poplatku za zpracování a doručení a flexibilní splácení ve výši 3 162 Kč a poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení hotovostní inkaso splátek ve výši 4 629 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách po 346 Kč, respektive 345 Kč, pokud jde o poslední splátku. Pohledávka z předmětné smlouvy o zápůjčce byla s účinností k 20. 1. 2020 postoupena žalobkyni, o čemž byla žalovaná právním předchůdcem žalobkyně písemně informována. Žalobkyně sama následně písemně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu vzniklého z předmětné smlouvy o zápůjčce.

9. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o zápůjčce uzavřené podle ustanovení a násl. , v účinném znění (dále jen„ o. z.“), která současně vykazovala znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu věty druhé , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů účinného do 30. 11. 2016.

10. Podle § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

11. Podle § 2392 odst. 1 věty prvé o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

12. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

13. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

14. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle odst. 2 citovaného ustanovení je neplatné rovněž právní jednání, pokud má být podle něho plněno něco nemožného.

15. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Ačkoliv žalobkyně nebyla smluvní stranou předmětné smlouvy o zápůjčce, svou aktivní legitimaci k podání žaloby prokázala předloženou smlouvou o postoupení pohledávek, na jejímž základě se ve smyslu § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z. stala věřitelkou žalobou uplatněné pohledávky včetně jejího příslušenství. V řízení bylo dále prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou vznikl na základě předmětné smlouvy o zápůjčce ve smyslu § 2390 obč. zák. závazkový právní vztah. Zatímco právní předchůdce žalobkyně svou povinnost z tohoto závazku splnil, když žalované poskytl peněžní prostředky v ujednané výši, žalovaná porušila sjednané smluvní podmínky, neboť zápůjčku nesplácela řádně a včas. Žalobkyně v žalobě uváděla poněkud rozporné situace o tom, kolik žalovaná na dluh zaplatila. Tak například uváděla, že žalovaná do postoupení pohledávky uhradila celkem částku 1 000 Kč. Dále uváděla, že ke dni postoupení činila výše pohledávky„ bez příslušenství“ 25 564,80 Kč. Současně uváděla, že od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovanou na pohledávku nic zaplaceno. Pohledávku, která je předmětem žaloby tzv. bez příslušenství však vyčísluje částkou 17 864,80 Kč. Soud však, pokud jde o výši úhrad žalovaného, vycházel z toho, že dlužná jistina zápůjčky činí dle žaloby 10 000 Kč a nesplacená část souhrnného poplatku 7 864,80 Kč. Původní dluh žalované ze smlouvy přitom činil 20 759 Kč. Je tedy zřejmé, že žalovaná doposud na svůj dluh z posuzované smlouvy musela uhradit 2 894,20 Kč, z čehož žalobkyně částku 1 000 Kč započetla na jistinu zápůjčky a částku 1 894,20 Kč na souhrnný poplatek.

17. Právnímu předchůdci žalobkyně podle § 2390 o. z. v souvislosti s uzavřenou smlouvou o zápůjčce nepochybně svědčilo právo na vrácení poskytnutých peněžních prostředků ve výši 11 000 Kč a ve smyslu § 2392 odst. 1 věty prvé o. z., rovněž na zaplacení smluvního úroku. Výše samotného sjednaného úroku dle smlouvy činila 1 968 Kč. Žalovaný se však ve smlouvě zavázal také k úhradě poplatku za zpracování a doručení a flexibilní splácení ve výši 3 162 Kč a poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení hotovostní inkaso splátek ve výši 4 629 Kč.

18. Tyto poplatky sice dle smlouvy představují samostatné platby, v podstatě je však třeba je rovněž považovat za jakousi skrytou podobu úroku, neboť jde jen o další plnění požadované právním předchůdcem žalobkyně za poskytnutí zápůjčky. Smysl těchto poplatků se totiž v podstatě překrývá s účelem smluvních úroků, neboť stejně jako sjednaný úrok, i tyto poplatky slouží na jedné straně k pokrytí nákladů právního předchůdce žalobkyně souvisejících s poskytnutím peněžních prostředků, na straně druhé přinejmenším částečně i k dosažení jeho obchodního zisku. Z uvedených důvodů soud zmíněné poplatky hodnotil jako součást úplaty za poskytnutí zápůjčky a jeho výši posuzoval společně s výší sjednaného úroku. Dospěl přitom k závěru, že částku 9 759 Kč, která odpovídá součtu smluvního úroku a poplatků, lze považovat za nepřiměřenou úplatu ve vztahu k výši poskytnutých peněžních prostředků ve výši 11 000 Kč, a doby trvání zápůjčky (60 měsíců). Taková částka představuje téměř 100 % zapůjčené částky. Jako přiměřenou považuje soud částku v celkové výši 3 300 Kč (30% za dobu trvání zápůjčky). Soud tedy dospěl k závěru, že žalobkyni a rovněž před tím právní předchůdkyni žalobkyně vznikl nárok na zaplacení úroku ve výši 3 300 Kč a naopak na úrok ve výši 6 759 Kč jí nárok nevznikl z důvodu, že v této části jde o právní jednání, které je ve smyslu § 580 odst. 1 o. z. a § 588 o. z. neplatné, neboť jde o právní jednání příčící se dobrým mravům. V této části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

19. Oba poplatky jsou navíc označeny jako částka flexibilní splácení a částka za komfortní splácení. Soud toto ujednání hodnotil i z hlediska jeho přiměřenosti a souladu s dobrými mravy. Vycházel v prvé řadě z toho, že zde existovala možnost úhrady sjednaných splátek zápůjčky formou bezhotovostních plateb, které jsou již dlouhou dobu v platebním styku naprosto běžně využívány. I pokud by soud pominul fakt, že mnohé bankovní domy již delší dobu podobné platby provádí bez jakýchkoliv poplatků, je evidentní, že náklady vzniklé právnímu předchůdci žalobkyně při bezhotovostní formě splácení zápůjčky by oproti shora uvedenému poplatku byly naprosto minimální. Obecně lze samozřejmě konstatovat, že je zcela na vůli smluvních stran, jakou formu splácení zápůjčky si ve smlouvě sjednají. V řešené věci však byla mezi účastníky uzavřena smlouva formulářového typu, přičemž soud nepochybuje o tom, že některé její předem právním předchůdcem žalobkyně nastavené parametry žalovaný reálně neměl možnost jakkoliv ovlivnit, a to mimo jiné právě i formu, jakou bude právnímu předchůdci žalobkyně hradit sjednané splátky zápůjčky. Těžko si lze totiž představit, že by si žalovaná dobrovolně zvolila formu hotovostního splácení zápůjčky za situace, kdy je tato výrazně zpoplatněna a přitom bezhotovostní forma splácení by pro něj byla v podstatě beznákladová. Za těchto okolností v žádném případě nelze akceptovat, aby poplatek či poplatky za hotovostní inkaso splátek činily váce než 70% zapůjčené částky. Soud proto dospěl k závěru, že ujednání o poplatcích za hotovostní inkaso splátek ve výši se zjevně příčí dobrým mravům a je tudíž neplatné ve smyslu § 580 odst. 1 o. z., přičemž soud podle § 588 o. z. k této neplatnosti přihlédl z úřední povinnosti.

20. S ohledem na shora uvedené lze tedy konstatovat, že žalovanému dle smlouvy o zápůjčce ze dne 29. 6. 2016 vznikla povinnost zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně, respektive následně žalobkyni samotné jistinu zápůjčky ve výši 11 000 Kč, úrok ve výši 3 300 Kč, včetně části ujednaných poplatků, celkem tedy částku 14 300 Kč. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný na tento dluh uhradil více, než kolik vyplývá z podané žaloby, tedy více než 2 894,20 Kč. Soud proto uvedenou částku započetl shora uvedený celkový dluh žalovaného z předmětné smlouvy a dospěl k závěru, že žalovanému zbývá uhradit 11 105,80 Kč. Uložil proto žalovanému povinnost uvedenou částku žalobkyni zaplatit, a to včetně požadovaného smluvního úroku. Nárok na jeho zaplacení se opírá o § 2392 odst. 1 větu prvou o. z., výše nárokovaného smluvního úroku pak odpovídá příslušnému ujednání smluvních podmínek, které tvořily součást uzavřené smlouvy o zápůjčce. Dále soud zavázal žalovaného k úhradě požadovaného zákonného úroku z prodlení z částky 10 000 Kč, neboť žalovaný se dostal do prodlení s úhradou svého peněžitého dluhu, je za toto prodlení odpovědný a dle o. z. je tedy povinen žalobkyni uhradit i úrok z prodlení, jehož výše se řídí , za jehož účinnosti prodlení žalovaného nastalo.

21. Ve zbývající části, v které se žalobkyně zaplacení dalších 6 759 Kč, pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

22. O nákladech řízení soud rozhodl podle , tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu obou účastníků ve věci. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky v celkové výši 17 864 Kč s příslušenstvím. Žalobě bylo vyhověno co do částky 11 105,80 Kč s příslušenstvím, naopak co do částky 6 759 Kč byla žaloba zamítnuta. Poměr úspěchu a neúspěchu ve věci tak činí 70 % ku 30 % ve prospěch žalobkyně, což odpovídá rozdílu ve výši 40 %. Z toho vyplývá, že žalobkyni svědčí dle shora citovaného ustanovení právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 40 %.

23. Žalobkyně účtovala na nákladech řízení zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč (zaplacený ve výši 800 Kč + doplatek ve výši 200 Kč a náklady svého zastoupení ve výši 1 452 Kč, které sestávaly z mimosmluvní odměny advokáta ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby ve smyslu vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) po 300 Kč dle bodu 3 cit. vyhlášky, ze tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle cit. vyhlášky a z náhrady za 21% DPH z uvedených položek podle

24. Celkem tedy činí účelně vynaložené náklady žalobkyně 2 452 Kč. Soud proto uložil žalované povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 980,80 Kč (40 % z částky 2 452 Kč), a to k rukám jejího zástupce ( ).

25. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností soud stanovil v souladu s  na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.

26. Žalobkyně zaplatila za podanou žalobu soudní poplatek ve výši 800 Kč, zřejmě s ohledem na to, že podávala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu (položka 2,1.a) sazebníku soudních poplatků). Soud však platební rozkaz nevydával, a proto doměřuje žalobkyni soudní poplatek do výše dle položky 1,1.a) sazebníku, tedy do výše 1 000 Kč. Ukládá tak žalobkyni zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočce v Pardubicích. Odvolání je třeba podat u Okresního soudu ve Svitavách.

Nebude-li povinnost uložená vykonatelným rozhodnutím splněna dobrovolně, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.