Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 C 31/2021-47

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudcem Mgr Davidem Ungrem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o: zaplacení 13 637,32 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 000 Kč, od 1. 3. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbylém rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 000 Kč, od 1. 3. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Ve zbylém rozsahu se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.</b>

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 30. 10. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 13 637,32 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z jistiny 8 000 Kč za období od 23. 10. 2017 do 24. 6. 2019 v zákonné sazbě v celkové výši 1 091,22 Kč, s kapitalizovaným úrokem z žalované jistiny 8 000 Kč za období od 15. 8. 2018 do 24. 6. 2019 v sazbě 29 % ročně v celkové výši 2 023,56 Kč, se úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z žalované jistiny 8 000 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení a s úrokem 29 % ročně z téže částky za totéž období. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba a žalovaným došlo dne 20. 6. 2017 k uzavření smlouvy o zápůjčce číslo na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s touto zápůjčkou se žalovaný zavázal uhradit taktéž částku 7 233 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 431 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši 2 276 Kč a částku za administrativní náklady (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 2 276 Kč. Vše se zavázal uhradit formou 60 týdenních splátek po 254 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 14. 8 2018. Žalovaný však splátky řádně a včas nehradil. Předchůdci žalobkyně tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné částky, která činila na dlužné jistině 8 000 Kč a na dlužném poplatku částku 7 233 Kč Celkem žalovaný na pohledávku zaplatil částku 0 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 došlo s účinností k témuž dni k postoupení pohledávek žalobci, o čemž byl žalovaný písemně informován.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

3. Soud v dané věci postupoval v souladu s  a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se na výzvu soudu v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba a žalovaným byla uzavřena dne 20. 6. 2017 smlouva o zápůjčce částky 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit poplatek 7 233 Kč představující úrok ve výši 1 431 Kč, poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení 2 276 Kč a za administrativní činnost a komfortní splácení 3 526 Kč, a to formou 60 pravidelných týdenních splátek po 254 Kč RPSN činila 246,19 %. Nedílnou součástí byly smluvní podmínky. V případě sjednání úhrady formou 60 týdenních splátek byla sjednána výpůjční úroková sazba ve výši 29 % ročně. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že pohledávka byla postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný v souvislosti s poskytnutými peněžními prostředky neuhradil ničeho. Bylo případně na žalovaném, aby prokázal opak, ale nestalo se tak.

5. Po zhodnocení uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že na smlouvu je nutno pohlížet jako na neplatnou. Žalovaný měl vedle poskytnuté jistiny ve výši 8 000 Kč hradit dále poplatek ve výši 7 233 Kč. Je pravdou, že poplatek byl ve smlouvě o zápůjčce rozdělen na více částí, a to na úrok, zpracování, doručení a flexibilní splácení a poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení, současně je však třeba si uvědomit, že právní předchůdce žalobkyně je osobou zabývající se v rámci svého podnikání poskytováním peněžitých zápůjček, respektive spotřebitelských úvěrů a je zřejmé, že bez odpovídajícího úroku by právní předchůdce žalobkyně nikdy se žalovaným smlouvu neuzavřel. Dle názoru soudu se jedná pouze o rozčlenění tohoto poplatku tak, aby tento vypadal příznivěji, aniž by to však reflektovalo skutečné rozdělení poskytovaných služeb ze strany právního předchůdce žalobkyně. Z pohledu soudu se jedná o sofistikované, ale ryze formální rozčlenění, kdy soud má za to, že poplatek v celkové výši 7 233 Kč nepředstavuje nic jiného než právě úroky, tedy úplatu za poskytnutí peněz. Takto požadovaný nárok zastírá další úročení peněz vedle již sjednaných úroků a slouží toliko pouze ke generování dalšího zisku, neboť zjevně nekryje individuálně finančně náročnější či rizikovější obchody. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud považuje celý nárok z titulu poplatku jako ujednání o úrocích, které ve svém součtu vyjádřeném v procentech v porovnání s jistinou představuje úrok ve výši 78 % a jedná se tak dle o ujednání neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. , kdy s poukazem na citované rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Průměrná, tedy obvyklá úroková sazba poskytovaná bankami na obdobné úvěry v prosinci 2016 činila 11,43 % ročně (www.cnb.cz). Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možné takto vysokou sazbu úroků akceptovat. V daném případě nelze oddělit ujednání o úrocích od ostatního obsahu smlouvy, neboť právní předchůdce žalobkyně by zcela jistě zápůjčku bez ujednání o úrocích neposkytl. Jednalo se o adhezní smlouvu nepřipouštějící jakoukoliv negociaci ze strany žalovaného, a pokud je nemravná převážná část ujednání smlouvy, je nutno jako na nemravnou nahlížet na smlouvu celou. Soud v souvislosti s tímto taktéž odkazuje na závěry Krajského soudu v Plzni uvedené v rozsudku ze dne 8. 8. 2017 sp. zn. .

6. S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobkyně právo na vrácení půjčené částky s přihlédnutím k již uhrazeným platbám. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení žalovaného ve smyslu ustanovení , když dle platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaný se tak poskytnutím peněžité hotovosti obohatil o částku 8 000 Kč. Po provedeném dokazování vyplynulo, že žalovaný neuhradil ničeho. Soud ze shora uvedených důvodů uložil žalovanému, aby bezdůvodné obohacení ve výši 8 000 Kč uhradil. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud mu taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení s tím, že počátek prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k výzvě žalobce vrácení finančních prostředků - oznámením o postoupení pohledávky ze dne 24. 6. 2019, když z předloženého podacího archu bylo zjištěno, že tato byla podána k poštovní přepravě dne 17. 7. 2019. Dle se oznámení dostalo do sféry žalovaného dne 22. 7. 2019 a do 10 dne od tohoto data měl žalovaný žalobkyni vrátit peněžní prostředky, tedy do 1. 8. 2019. Jelikož tak neučinil, dostal se od 2. 8. 2019 do prodlení s plněním svého závazku. Žalobkyně v žalobě požadovala úrok nižší, než kolik činil zákonný úrok z prodlení dle ve spojení s § 2 nař. vlády č. 531/2013 Sb. ke dni 2. 8. 2019, proto byl přiznán úrok z prodlení v žalobkyní požadované výši 8,05 % ročně. Co do zbytku soud s ohledem na shora uvedené závěry žalobu zamítl, když ostatní žalobou uplatněné nároky vycházely z neplatné smlouvy.

7. Výrok III. o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení , podle něhož by měl v řízení převážně úspěšný žalovaný právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Ze spisu však nevyplynulo, že by v průběhu řízení žalovanému nějaké náklady vznikly, proto soud rozhodl tak, jak bylo uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

8. O veškerých lhůtách plnění soud rozhodoval dle ustanovení

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.