Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

209 C 40/2021-51

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní titul Alenou Šustrovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa, obec

zastoupená advokátem titul. jméno příjmení

sídlem adresa, obec

proti

žalované: osobní údaje žalované

trvale bytem adresa, obec - část obce

o zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně jdoucím z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do úroku z prodlení ve výši 10 % ročně jdoucího z částky částka od datum do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka a smluvní pokuty ve výši částka se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně doplatek soudního poplatku ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně jdoucím z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Co do úroku z prodlení ve výši 10 % ročně jdoucího z částky [částka] od [datum] do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka] a smluvní pokuty ve výši [částka] se žaloba zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně doplatek soudního poplatku ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit jí žalovanou částku s příslušenstvím. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že mezi společností právnická osoba a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru číslo na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši částka. Převzetí částky žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. Součástí smlouvy byly Podmínky úvěru, žalovaná se zavázala vrátit částku částka s příslušenstvím do datum. Žalovaná částku nesplatila řádně a včas, tímto původnímu věřitele vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Mezi původním věřitelem a žalobkyní byla dne datum s účinností ke dni datum uzavřena smlouva o postoupení pohledávek včetně pohledávky za žalovanou. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovanou před podáním žaloby vyzvala k úhradě dluhu předžalobní výzvou. Žalovaná však dluh neuhradila.

2. Na podporu žalobních tvrzení založila žalobkyně do spisu smlouvu o úvěru, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, obchodní podmínky, smlouvu o postoupení pohledávek včetně příloh, oznámení o postoupení pohledávky, upomínky, předžalobní výzvu.

3. Soud ve věci nařídil ústní jednání. K jednání se žalobkyně omluvila, odkázala na žalobu a do spisu založenéy. Nedostavila se ani žalovaná, k žalobě se nevyjádřila, do spisu nezaložila ani nenavrhla žádné důkazy. Soud věc projednal v nepřítomnosti účastníků, dokazování provedl listinami, které do spisu založila žalobkyně.

4. Z provedených důkazů vzal soud za prokázané, že žalovaná skutečně uzavřela se společností právnická osoba dne datum smlouvu o úvěru podpisem smlouvy potvrdila převzetí částky částka, smlouva obsahovala i ujednání účastníků smlouvy o poplatcích za různá prodloužení a poplatky sankční. Co se týče osoby dlužnice, jejích majetkových poměrů, tyto jsou zachyceny ve smlouvě zcela obecně prohlášením, že žalovaná není politicky exponovanou osobu, že souhlasí s tím, aby věřitel si vyžádal informace v bankovních i nebankovních registrech o ní, a mohl tak posoudit žádost o poskytnutí ´věru stran její bonity, důvěryhodnosti a platební morálky. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně, respektive původní věřitel jakékoli informace o žalované, jejích majetkových poměrech, příjmech, výdajích vůbec zjišťoval, či dokonce ověřoval z listin (pracovní a nájemní smlouvy a podobně). Na straně druhé bylo v řízení prokázáno, že na žalobkyni přešlo právo pohledávky za žalovanou platně uzavřenou smlouvou o postoupení pohledávek, že toto bylo žalované sděleno a také, že žalovaná byla vyzvána ještě před podáním žaloby, aby dluh uhradila.

5. Protože v žalobě absentovala tvrzení o posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením úvěru a do spisu nebyly založeny žádné důkazy v tomto směru, měl soud v úmyslu žalobkyni poučit o její povinnosti, měl v úmyslu ji vyzvat, aby žalobní tvrzení doplnila a k těmto předložila důkazy. Protože se žalobkyně k prvnímu jednání ve věci nedostavila, vzala si tak možnost být soudem poučena, přestože o možných následcích takového jednání si byla vědoma.

6. Podle (dále jen „“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle a 2 o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu , o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C 679/18).

9. V daném případě ani z tvrzení žalobkyně, ani z předložených důkazů vůbec nevyplývá, že by se právní předchůdkyně žalobkyně – původní věřitel úvěruschopností žalované zabýval. Ve smlouvě, jak popsáno shora, sice je deklarováno, že dlužník souhlasí s tím, aby si věřitel učinil příslušné dotazy stran posouzení úvěruschopnosti dlužníka, nicméně je to uvedeno v již uzavřené smlouvě, podpisem které žalovaná zároveň potvrzovala převzetí peněz (kdy tedy věřitel měl v úmyslu úvěruschopnost dlužníka zjišťovat?), z ničeho nevyplývá, že by si původní věřitel nechal předložit nějakéy, činil nějaké dotazy. Vzhledem k uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, než že smlouva o úvěru uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je absolutně neplatná, kdy k neplatnosti je soud povinen přihlížet z moci úřední ( ), čímž nepřichází v úvahu případná moderace, kterou lze použít u případů neplatnosti relativní.

10. Soud na tomto místě ještě podává, že i pokud by předmětnou smlouvu shledal platnou (i kdyby zkoumání úvěruschopnosti žalované s péčí řádného hospodáře provedené věřitelem bylo prokázáno), je otázkou, nakolik by byla shledána platnými i další dílčí ujednání mezi smluvními stranami, například o sankcích – jejich výši). S ohledem na závěr o absolutní neplatnosti smlouvy se však soud již tímto nezabýval.

11. Podle (dále jen „“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

12. Podle odst. 2 citovaného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Soud dospěl k závěru, že na straně žalované k bezdůvodnému obohacení došlo. Žalovaná od právní předchůdkyně žalobkyně převzala peněžní prostředky ve výši částka, a nebylo prokázáno, že by tuto částku, případně její část žalobkyni (její právní předchůdkyni) vrátila. Soud proto žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni právě uvedenou částku, a to spolu s úrokem z prodlení jdoucím z uvedené částky, neboť tím, že toto peněžité plnění žalovaná nevrátila řádně a včas, se beze sporu do prodlení dostala ( a ). Ve zbytku však soud žalobu zamítl.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud s ohledem na výsledek sporu podle , (dále jen „“) tak, že ve sporu úspěšnější žalobkyni přiznal pouze procentuální část nákladů řízení vzniklých jí úhradou (povinností uhradit) soudního poplatku a nákladů na právní zastoupení podle advokátního tarifu za 3 úkony právní služby, tři paušální náhrady plus 21 % DPH. O povinnosti žalované uhradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně soud rozhodl podle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jí domáhat návrhem na výkon rozhodnutí – exekuci.