Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
214 C 54/2021-33
Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní titul Evženií Vodovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem titul. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
trvale bytem adresa žalované
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s 8,25% úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, a to vše v měsíčních splátkách po částka počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku vždy do každého 15. dne v měsíci pod ztrátou výhody splátek.
II. Co do částky částka, 10% úroku z prodlení z částky částka od datum do datum a 1,75% úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně doplatek soudního poplatku ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s 8,25% úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše v měsíčních splátkách po [částka] počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku vždy do každého 15. dne v měsíci pod ztrátou výhody splátek. II. Co do částky [částka], 10% úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a 1,75% úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně doplatek soudního poplatku ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení předmětné částky s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná uzavřela dne datum s žalobkyní smlouvu o zápůjčce, na základě níž byla žalované poskytnuta částka částka, kterou se žalovaná zavázala zaplatit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši částka, tedy celkem částka splatných datum. Žalovaná však zaplatila pouze částka, touto částkou byla umořena smluvní pokuta. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka na nákladech spojených s uplatněním pohledávky v souvislosti s upomínkami zasílanými žalované a 10% úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení.
2. Elektronický platební rozkaz ve věci nebyl vydán pro pochybnosti o oprávněnosti celkové žalované částky.
3. Soud ve věci nařídil jednání, žalobkyně se prostřednictvím právní zástupkyně omluvila z účasti na jednání s tím, že pokud soud nebude považovat tvrzení a důkazní návrhy žalobkyně za dostatečné, žádala, aby byla v tomto směru vyzvána soudem, pokud by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o zápůjčce, požadovala, aby jej soud v části jistiny posoudil jako nárok na bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Žalovaná se k jednání dostavila, svoji neúčast omluvila s tím, že dlužnou částku je ochotna splácet v měsíčních splátkách po částka s poukazem na svoji sociální situaci.
4. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne datum vzal soud za prokázané, že na jejím základě poskytla žalobkyně žalované částku částka, kterou se žalovaná zavázala zaplatit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky částka do datum, RPSN se uvádí 2 969% !
5. Z dokladu o odchozí úhradě soud dále shledal, že žalobkyně na účet žalované poukázala částku částka.
6. Ze smlouvy o zápůjčce a všeobecných obchodních podmínek nevzal soud za prokázané, že by žalobkyně jakýmkoli způsobem příjmy a výdaje žalované týkající se jejích základních potřeb zjišťovala a ověřovala, tedy, že by posuzovala její úvěruschopnost.
7. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen,,o.z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
8. Podle § 86 odst. 1 ,2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne
5. 3. 2020 ve věci C 679/18).
10. Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o.z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu.
11. Soud měl v úmyslu při jednání poučit žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 1 , odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. v tom směru, aby uvedla tvrzení a označila důkazy, které by byly schopné prokázat, že s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele (tj. žalované) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Žalobkyně se jednání nezúčastnila, a své břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalované splácet spotřebitelský úvěr tak neunesla. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle § 118a o. s. ř. o. s. ř. je poskytováno zásadně při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud není povinen poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. o. s. ř. sdělovat účastníkovi jinak či odročovat kvůli tomuto jednání (viz rozsudek NS ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009 ).
12. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
13. Z předžalobní upomínky ze dne datum s podacím archem z téhož dne vzal soud za prokázané, že právní zástupce žalobkyně upomínal žalovanou o zaplacení dluhu do 3 dnů.
14. Podle § 573 o.z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu jiného státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání den.
15. Podle § 607 o.z. připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující.
16. Žalovaná od žalobkyně převzala částku částka, protože však zaplatila částka, bylo povinností žalované s ohledem na neplatnost předmětné smlouvy započítat tuto částku na jistinu, žalovaná se tak obohatila o částku částka a je proto povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. S ohledem na výši dlužné částky umožnil soud žalované splácet dluh v přiměřených splátkách (§ 160 odst. 1 o.s.ř. ).
17. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni podle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , kterým se určuje výše úroků z prodlení, též nárok na zaplacení úroku z prodlení, a to ode dne datum. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32Cdo 4179/2007 ).
18. Co do zbytku požadovaného nároku byla žaloba zamítnuta, což obráží výrok II. rozsudku.
19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. , žalovaná byla ve věci úspěšnější, náklady řízení jí nevznikly.
20. Soudní poplatek byl zaplacen ve výši částka, avšak ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, soud proto podle položky 2 odst. 2 ve spojení s položkou 1 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, soudní poplatek žalobkyni doměřil.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu ve dvou vyhotoveních.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem plněna dobrovolně, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.
Nebude-li soudní poplatek doplacen, bude soudem vymáhán.