Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
13 C 192/2020-68
Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem Mgr Zdeňkem Klouzkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátkou titul. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa
o zaplacení částky 21 453 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se co do částky 514 Kč zastavuje.
II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni
a) pohledávku ve výši 16 134 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 42 648 Kč ve výši 10 % ročně od 28. 2. 2020 do 11. 3. 2020, z částky 28 148 Kč ve výši 10 % ročně od 12. 3. 2020 do 7. 5. 2020, z částky 20 148 Kč ve výši 10 % ročně od 8. 5. 2020 do
5. 8. 2020, z částky 16 648 Kč ve výši 10 % ročně od 6. 8. 2020 do 8. 1. 2021, z částky 16 134 Kč ve výši 10 % ročně od 9. 1. 2021 do zaplacení,
b) pohledávku ve výši 4 805 Kč,
c) úrok za poskytnutí úvěru ve výši 84,71 % p. a., a to z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od 28. 2. 2020 do zaplacení, tj. úrok za poskytnutí úvěru ve výši 84,71 % p. a. z částky 32 713,56 Kč od 28. 2. 2020 do 11. 3. 2020, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 84,71 % p. a. z částky 24 451,66 Kč od 12. 3. 2020 do 7. 5. 2020, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 84,71 % p. a. z částky 16 451,66 Kč od 8. 5. 2020 do 5. 8. 2020, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 84,71 % p. s. z částky 12 951,66 Kč od 6. 8. 2020 do
8. 1. 2021 a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 84,71 % p. a. z částky 12 437,66 Kč od
9. 1. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od
28. 2. 2020 dosáhne částky 118 605 Kč, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Řízení se co do částky 514 Kč zastavuje. II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni a) pohledávku ve výši 16 134 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 42 648 Kč ve výši 10 % ročně od 28. 2. 2020 do 11. 3. 2020, z částky 28 148 Kč ve výši 10 % ročně od 12. 3. 2020 do 7. 5. 2020, z částky 20 148 Kč ve výši 10 % ročně od 8. 5. 2020 do 5. 8. 2020, z částky 16 648 Kč ve výši 10 % ročně od 6. 8. 2020 do 8. 1. 2021, z částky 16 134 Kč ve výši 10 % ročně od 9. 1. 2021 do zaplacení, b) pohledávku ve výši 4 805 Kč, c) úrok za poskytnutí úvěru ve výši 84,71 % p. a., a to z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od 28. 2. 2020 do zaplacení, tj. úrok za poskytnutí úvěru ve výši 84,71 % p. a. z částky 32 713,56 Kč od 28. 2. 2020 do 11. 3. 2020, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 84,71 % p. a. z částky 24 451,66 Kč od 12. 3. 2020 do 7. 5. 2020, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 84,71 % p. a. z částky 16 451,66 Kč od 8. 5. 2020 do 5. 8. 2020, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 84,71 % p. s. z částky 12 951,66 Kč od 6. 8. 2020 do 8. 1. 2021 a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 84,71 % p. a. z částky 12 437,66 Kč od 9. 1. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 28. 2. 2020 dosáhne částky 118 605 Kč, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se domáhala po žalovaném zaplacení částky 21 453 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr 55 000 Kč, k vyplacení úvěru došlo dne 15. 1. 2019. Na základě smlouvy o úvěru se žalovaný zavázal poskytnutý úvěr včetně úroku za poskytnutí úvěru ve výši 126,71 % p. a. žalobkyni splácet v 18 měsíčních splátkách po 5 491 Kč. Žalobkyně prověřila schopnost žalovaného splácet úvěr na základě dokladů a informací získaných od žalovaného a příslušných databází, jakož i z jiných zdrojů. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek, v důsledku čehož vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut 1 497 Kč a právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 2 200 Kč. V důsledku prodlení došlo k zesplatnění úvěru ke dni 26. 2. 2020, kdy dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru se staly součástí nové jistiny úvěru, která činila 38 951,66 Kč. Žalovanému dále dle smlouvy vznikla v důsledku zesplatnění úvěru povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. Úrok za poskytnutí úvěru dle smlouvy běží i po zesplatnění úvěru. Po zesplatnění úvěru žalovaný uhradil 26 000 Kč. Žalovanou částku představuje dlužná jistina 12 951,66 Kč, smluvní pokuty 1 497 Kč a náklady vzniklé v souvislosti s prodlením 2 200 Kč. Dále žalobkyně uplatnila nárok na smluvní pokutu 4 805 Kč. Zároveň žalobkyně uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení 10 % ročně a úrok 84,71 % p.a. maximálně do doby, kdy úrok dosáhne částky 118 605 Kč.
2. Soud usnesením vyzval účastníky ke zjištění stanovisek k jeho zamýšlenému postupu dle
§ 115a o. s. ř. o. s. ř. Žalobkyně s postupem nesouhlasila, a proto soud ve věci nařídil jednání, k němuž se žalovaný nedostavil. Soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “), a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného. Žalovaný zůstal ve sporu pasivní, k žalobě se žádným způsobem nevyjádřil.
3. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Dle předsmluvního formuláře ze dne datum, oznámení o schválení úvěru a splátkového kalendáře ze dne datum a karty klienta soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 3. 1. 2019 uzavřena smlouva o úvěru číslo na základě které poskytla žalobkyně žalovanému úvěr 55 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit žalobkyni částku 98 838 Kč při úrokové sazbě 126,71 % p.a., a to v 18 měsíčních splátkách po 5 491 Kč. Dle oznámení o schválení úvěru ze dne datum žalobkyně oznámila žalovanému, že akceptovala jeho návrh na uzavření smlouvy. Dle dokladu o vyplacení úvěru byl úvěr 55 000 Kč poskytnut bezhotovostně na účet žalovaného dne datum. Skutečnost, že žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného, dokládá hodnocením klienta, tj. žalovaného, jeho pracovní smlouvou, mzdovým výměr, výpisem z rejstříku SOLUS, výpisem z nebankovního registru, výpisem z bankovního účtu žalovaného a výplatními páskami žalovaného za měsíc 11/2018 a 10/2018. Dle splátkového kalendáře ze dne 16. 1. 2019 byl žalovaný povinen hradit měsíční splátky 5 491 Kč počínaje měsícem únorem 2019 (splatnost první splátky byla 23. 2. 2019) a konče měsícem červencem 2020 (splatnost poslední splátky byla 23. 7. 2020). Dle karty klienta (žalovaného), tento na předmětný úvěr uhradil částku 80 910 Kč. Dle oznámení ze dne 26. 2. 2020 žalobkyně oznámila žalovanému okamžité zesplatnění všech závazků z úvěrové smlouvy v důsledku jeho prodlení. Dle výzev k zaplacení ze dne 25. 11. 2019,
23. 1. 2020 a 24. 2. 2020 žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě dlužných částek a upozorňovala jej na možnost zesplatnění úvěru. Dle předžalobní výzvy ze dne 4. 11. 2020 byl žalovaný v souladu s § 142a o. s. ř. o. s. ř. vyzván k úhradě dluhu. Dle vyjádření znalce
titul. jméno příjmení titul titul znalce z oboru ekonomika se tento vyjádřil tak, že pokud je ve smlouvě o úvěru uvedena efektivní úroková míra, lze dopočítat na základě uvedeného vztahu z efektivní úrokové sazby úrokovou sazbu nominální a absolutní výše celkově zaplacených úroků je v obou případech shodná.
4. Dle databáze časových řad ARAD činila obvyklá úroková sazba úvěrů poskytovaných bankovními ústav y v době uzavření předmětné smlouvy 9,81 %.
5. Podáním ze dne 16. 4. 2021 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to co do částky 514 Kč s tím, že žalovaný žalobkyni zaplatil dne 8. 1. 2021, tj. po podání žaloby částku 514 Kč.
6. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník “) a ze zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku . Dle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Na předmětnou smlouvu o úvěru je zároveň nutno hledět jako na smlouvu spotřebitelskou dle § 1810 a násl. občanského zákoníku , neboť tuto smlouvu uzavřela žalobkyně jako subjekt jednající v rámci své obchodní podnikatelské činnosti a žalovaný jako spotřebitel (osoba, která při uzavírání smlouvy nejednala v rámci své obchodní či jiné podnikatelské činnosti).
8. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
9. Dle § 96 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. S ohledem na výše uvedené částečné zpětvzetí žaloby co do částky 514 Kč, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku a řízení v této části zastavil.
10. Na základě shora popsaného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je zcela nedůvodná. Žalobkyně žalovanému na základě úvěrové smlouvy poskytla finanční prostředky ve výši 55 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet spolu s úrokem 126,71 % ročně, resp. při řádném splácení uhradit částku 98 838 Kč (tj. celková částka, kterou je třeba dle smlouvy zaplatit, tj. výše vypůjčené jistiny, úroky a příp. další náklady související s úvěrem). Žalobkyně však žalobou požadovala úrok 84,71 % p.a., kdy výši úroku soud posuzoval z hlediska souladu s dobrými mravy (k čemuž je povinen z úřední povinnosti) a dospěl k závěru, že sjednaná výše úroků, respektive i požadovaná výše úroků, je jednoznačně v rozporu s dobrými mravy (k tomu viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004 Sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ), kdy ujednání takového úroku je dle § 588 občanského zákoníku absolutně neplatné, o čemž soud žalobkyni na jednání poučil.
11. Dle smlouvy o úvěru se žalovaný zavázal při řádném splácení, uhradit žalobkyni částku 98 838 Kč představují jistinu 55 000 Kč a úrok 43 838 Kč, tj. 79,70 % z jistiny, kdy soud shledal úrok, tedy náklady úvěru za zcela nepřiměřené, pro žalovaného hrubě nevýhodné a v rozporu s dobrými mravy. Ujednání o úroku tak soud shledal neplatným, když v předmětné smlouvě dohodnutý úrok 79,70 % (při řádném splácení, tj. úrok 43 838 Kč) považuje soud za nepřiměřeně vysoký a v rozporu s dobrými mravy, kdy jako přiměřenou by shledal úrokovou míru ve výši obvyklé úrokové míry úvěrů poskytovaných bankami v době uzavření smlouvy, tedy 9,81 %. V tomto duchu soud respektuje judikaturu Nejvyššího soudu ČR i judikaturu Krajského soudu v Praze. V této souvislosti soud odkazuje na směrnici Rady ES č. 93/13 EHS o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách a dále např. na nález ÚS ČR pod č. III. ÚS 77/97 . Soud takto sjednaný zisk na straně žalobkyně považuje za nepřiměřený. Ze všech těchto důvodů má soud za to, že ujednání o úroku ve výši 43 838 Kč (tj. 79,70 % při řádném splácení) a rovněž ujednání o úrokové sazbě 126,71 % p. a. jsou pro žalovaného hrubě nevýhodná a byla sjednána v rozporu s dobrými mravy.
12. Žalovaný zaplatil na svůj dluh celkem částku 81 424 Kč (tj. 80 910 Kč před podáním žaloby a 514 Kč po podání žaloby), která je (s ohledem na neplatnost ujednání o úrocích) plněním na jistinu a úrok 9,81 % (tedy obvyklá úroková sazba úvěrů poskytovaných bankovními ústav y v době uzavření předmětné smlouvy), a proto soud žalobu zcela zamítl, když žalovaný již uhradil žalobkyni jistinu v plněné výši a částku 26 424 Kč nad rámec jistiny, tj. o 48,04 % jistiny více.
13. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. pak soud rozhodl o nákladech řízení mezi účastníky tak, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla ve věci zcela neúspěšná a úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly, resp. jejich náhradu nepožadoval.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami, a to písemně ve dvojím vyhotovení.