Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
7 C 71/2021-28
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní titul Margitou Markovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částka s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že se jedná o nároky ze dvou smluv o půjčkách. Uvedla, že žalovaný uzavřel dne datum s právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba, smlouvu o půjčce číslo (dále jen "smlouva o zápůjčce 1"). Na základě smlouvy o zápůjčce 1 poskytla původní věřitelka žalovanému peněžní prostředky ve výši částka, které žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy o zápůjčce 1. Žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně částku v celkové výši částka (skládající se z jistiny půjčky ve výši částka a souhrnného poplatku ve výši částka), to vše v 58 týdenních splátkách ve výši částka. Splatnost poslední splátky byla sjednána na den datum. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas, když poslední splátku uhradil dne datum a částka ve výši částka (z toho částka jako neuhrazená část jistiny a částka jako neuhrazená část poplatku) zůstala právní předchůdkyni žalobkyně neuhrazena. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, došlo s účinností k témuž dni k převodu předmětné pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Změna v osobě věřitelky byla žalovanému oznámena dopisem ze dne datum. Postoupená pohledávka se skládá z jistiny ve výši částka, souhrnného poplatku ve výši částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka z dlužné jistiny od datum do datum, kapitalizovaného úroku ve výši částka z dlužné jistiny od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení a úroku ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení. Žalovaný ode dne postoupení pohledávky žalobkyni až do dnešního dne na svůj dluh ničeho neuhradil i přes zaslání předžalobní výzvy.
2. Dále uvedla, že žalovaný uzavřel dne datum s právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba, smlouvu o půjčce číslo (dále jen "smlouva o zápůjčce 2"). Na základě smlouvy o zápůjčce 2 poskytla původní věřitelka žalovanému peněžní prostředky ve výši částka, které žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy o zápůjčce. Žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně částku v celkové výši částka (skládající se z jistiny půjčky ve výši částka, souhrnného poplatku ve výši částka a pojistného částka), to vše v 58 týdenních splátkách ve výši částka. Splatnost poslední splátky byla sjednána na den datum. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas, když poslední splátku uhradil dne datum a částka ve výši částka (z toho částka jako neuhrazená část jistiny a částka jako neuhrazená část poplatku) zůstala právní předchůdkyni žalobkyně neuhrazena. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, došlo s účinností k témuž dni k převodu předmětné pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Změna v osobě věřitelky byla žalovanému oznámena dopisem ze dne datum. Postoupená pohledávka se skládá z jistiny ve výši částka, souhrnného poplatku ve výši částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka z dlužné jistiny od datum do datum, kapitalizovaného úroku ve výši částka z dlužné jistiny od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení a úroku ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení. Žalovaný ode dne postoupení pohledávky žalobkyni až do dnešního dne na svůj dluh ničeho neuhradil i přes zaslání předžalobní výzvy.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
4. Ze smlouvy o půjčce číslo ze dne datum soud zjistil, že jejím obsahem je závazek původní věřitelky právnická osoba poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši částka a závazek žalovaného splatit ji včetně sjednaných poplatků (úrok, administrativní činnost a hotovostní inkaso) ve výši částka v pravidelných týdenních splátkách ve výši částka. Dle smlouvy žalovaný převzal částku částka v hotovosti.
5. Z karty zákazníka ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdce měl pro posouzení schopnosti žalovaného zápůjčku splácet následující údaje poskytnuté žalovaným: příjmy částka (mzda jako kameník), důchod částka, výdaje: nájem částka, výdaje domácnosti částka, výdaje na telefon částka. Dokumenty předložené k ověření byly občanský průkaz, nájemní smlouva a SIPO. Zákazník uvedl, že bydlí s rodiči, nemá žádnou jinou půjčku, je majitelem vozu, děti nebyly uvedeny.
6. Ze smlouvy o půjčce číslo ze dne datum soud zjistil, že jejím obsahem je závazek původní věřitelky právnická osoba poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši částka a závazek žalovaného splatit ji včetně sjednaných poplatků (úrok, administrativní činnost a hotovostní inkaso) ve výši částka a pojistné částka v pravidelných týdenních splátkách ve výši částka. Dle smlouvy žalovaný převzal částku částka v hotovosti.
7. Z karty zákazníka ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdce měl pro posouzení schopnosti žalovaného zápůjčku splácet následující údaje poskytnuté žalovaným: příjmy částka (mzda jako kameník), výdaje: nájem částka, výdaje domácnosti částka, výdaje na telefon částka, splátky půjčky, alimenty částka. Dokumenty předložené k ověření byly občanský průkaz, nájemní smlouva a SIPO. Zákazník uvedl, že bydlí s rodiči, má půjčku, je majitelem vozu, děti nebyly uvedeny.
8. Podle tvrzení žalobkyně žalovaný uhradil k rukám původní věřitelky na zápůjčku 1 částku částka a na zápůjčku 2 částku částka
9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že původní věřitelka postoupila obě pohledávky za žalovaným z výše uvedených smluv žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že postoupení pohledávek bylo původní věřitelkou žalovanému oznámeno.
10. Podle ust. § 1879 o. z. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě.
11. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.
12. Podle ust. § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
13. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
14. Podle ustl. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
15. Soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným (právní předchůdce žalobkyně coby podnikatel a žalovaný coby spotřebitel; § 1810 o. z.) nebyly platně uzavřeny spotřebitelské smlouva o zápůjčce podle ust. § 2390 o. z.
16. Podle ust. § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni podpisu smlouvy mezi účastníky (vztahuje se i na smlouvu o zápůjčce dle § 1 citovaného zákona), je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
17. Věřiteli je zde uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Toto je věřitel povinen učinit jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoliv změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. Věřitel je při tom povinen vynaložit odbornou péči. Zákon o spotřebitelském úvěru pojem odborné péče nedefinuje. Určité jeho vymezení však lze nalézt v jiných právních předpisech, zejména v zákoně o ochraně spotřebitele nebo v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu. V § 2 odst. 1 zák. o ochraně spotřebitele je odborná péče definována jako "úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti". Odborná péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyžaduje speciální znalosti v příslušné oblasti a jejich aplikaci v konkrétním případě. Věřitel je povinen postupovat jako profesionál. Zákon nestaví přesný postup či hierarchii informací nutných k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V řadě případů mohou věřiteli dostačovat již informace, které má o spotřebiteli na základě předchozích či současných smluvních vztahů. Tyto informace mohou být dostatečným důvodem pro odmítnutí poskytnout spotřebitelský úvěr (opakované prodlení se splácením předchozích úvěrů apod.), nemohou však být samy o sobě dostačující pro kladné rozhodnutí o poskytnutí spotřebitelského úvěru (některé pohyby na platebním účtu spotřebitele mohou představovat peněžní toky např. příbuzného spotřebitele; stejně tak věřitel nemusí mít povědomí o všech dluzích spotřebitele u jiných věřitelů apod.).
18. Ustanovení § 9 odst. 1 výslovně předpokládá, že zdrojem informací může být i samotný spotřebitel. Zde je však nutné zdůraznit, že jakkoliv ustanovení § 9 odst. 3 ukládá spotřebiteli povinnost poskytnout věřiteli "na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr", tato povinnost ani nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. K obdobnému závěru ostatně došel i Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 27. září 2007, sp. zn. 32 Odo 1726/2006 . Věřitel se tak nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (např. pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a časem obvyklým apod.), je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, případně je v rámci svých možností jiným způsobem ověřit.
19. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K tomu je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, resp. domácí rozpočet spotřebitele - žadatele o spotřebitelský úvěr, a to obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje. Analýza pouze jedné ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr nepostačuje, neboť např. ze samotné informace o čistých měsíčních příjmech spotřebitele není možné říci, zda bude schopen platit splátky, pokud nejsou současně známy všechny jeho ostatní výdaje. Při posouzení úvěruschopnosti musí věřitel vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby, anebo naopak zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba (rodiče, manžel, druh, děti) atp. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru. Odborná péče věřitele mimo jiné zahrnuje i skutečnost, že při tom věřitel nevychází ze statisticky zprůměrovaných údajů (např. nájem v místě a čase obvyklý či jiné průměrné výdaje domácnosti), ale vždy bere v potaz konkrétní situaci spotřebitele žádajícího o spotřebitelský úvěr. Obecně dostupné statistické údaje však mohou posloužit k alespoň částečnému ověření realističnosti údajů tvrzených spotřebiteli a být základem pro podrobnější prověřování situace spotřebitele (např. pokud spotřebitel uvede, že průměrné výdaje na stravování či bydlení činí měsíčně částku, která je o řád nižší než výdaje v místě a čase obvyklé).
20. V tomto řízení žalobkyně v řízení tvrdila, že posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet bylo provedeno v obou případech její právní předchůdkyní na základě zhodnocení informací poskytnutých žalovaným, který byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní i jiné poměr a informace byly ověřeny oproti předloženým dokladům, jak je uvedeno v kartě zákazníka. Je nutno konstatovat, že právní předchůdkyně žalobkyně ani zásadním způsobem nepovedla ověření příjmů zákazníka výplatní páskou nebo pracovní smlouvou a neověřila v září 2014 příjem ve formě důchodu (s ohledem na věk a charakter zaměstnání žalovaného). Nedůvěryhodnost těchto údajů se ukazuje v prosinci 2014, kdy jako příjem už důchod není uveden, zato mzda se téměř zdvojnásobila. Ani v tomto případě nedošlo k žádnému ověření příjmu. Přitom v prosinci nejsou uvedeny žádné výdaje domácnosti, což je zcela nepravděpodobné.
21. Podle závěrů Ústavního soudu (sp.zn .III ÚS 4129/18) má být poskytovatel úvěru veden k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. S ohledem na tento účel zákon je nutno konstatovat, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila své povinnosti řádně, spokojila se pouze s prohlášením žalovaného o jeho příjmu, aniž by ho jakkoli ověřila. A to v případě, kdy pobírání důchodu se jevilo s ohledem na věk a výkon povolání žalovaného přinejmenším nepravděpodobné. O tři měsíce později pak nevěnovala žádnou pozornost tomu, že žalovaný uvádí téměř dvojnásobný příjem.
22. V tomto případě je tedy jednoznačné, že právní předchůdkyně žalobkyně svou povinnost posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet nesplnila řádně. V obou případech zápůjčku poskytla, aniž by pečlivě zkoumala důvěryhodnost uvedených údajů a aby v případě pochybností povedla další šetření nebo vyžádala potřebná potvrzení. Pro posouzení úvěruschopnosti neměla právní předchůdkyně žalobkyně dostatečné podklady a toto zkoumání neprovedla s odbornou péčí.
23. Na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, dospěl soud k závěru, že úvěruschopnost žalovaného nebyla ani v jednom z případů ověřena s odbornou péčí. Právní předchůdkyně žalobkyně tedy poskytla úvěr, aniž by bylo zřejmé, zda bude žalovaný schopen úvěr splatit).
24. Proto soud dospěl k závěru, že obě smlouvy o zápůjčce uzavřená mezi účastníky dne datum a datum jsoupodle § 9 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru neplatné (§ 580 a 588 o. z.). Jedná se přitom o absolutní neplatnost právního úkonu, tedy o neplatnost, která nastává přímo ze zákona a soudy se jí musí zabývat z úřední povinnosti, je-li z neplatného právního úkonu patrna, anebo jestliže se o důvodu neplatnosti procesně korektním způsobem dozví. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního úkonu od samého počátku a na právní úkon se hledí jakoby nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 10. 2013, sp. zn. 28 Cdo 2221/2013 ).
25. Plnění, která si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost smluv o zápůjčkách plnění z neplatného právního úkonu, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením ve smyslu ust. § 2991 a násl. o. z., které jsou si smluvní strany povinny vydat. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému na základě absolutně neplatné smlouvy o zápůjčce 1 poskytla částku částka, žalovaný dosud zaplatil částka, nemá tedy povinnost dále nic vracet. V případě smlouvy o zápůjčce 2 poskytla právní předchůdkyně žalobkyně částka, žalovaný zaplatil pouze částka, je povinen vrátit částku částka. Žalobkyně má nárok na zákonný úrok z prodlení podle ust. § 1970 o. z. a ust. § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. z této částky od datum, neboť žalobkyně neprokázala, že by vyzvala žalovaného k vydání této částky dříve, než žalobou. Žaloba byla doručena žalovanému datum, dnem plnění byl první pracovní den (tj. datum) a žalovaný je v prodlení od datum.
26. Další nároky uplatněné žalobkyní (část jistiny, smluvní úrok, odměnu za administrativní zpracování zápůjčky, náklady za hotovostní inkaso splátek a část zákonného úroku z prodlení) soud posoudil jako nedůvodné, neboť vycházejí z absolutně neplatných smluv. Soud proto ve zbývající části žalobu zamítl.
27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků, neboť z obsahu spisu nevyplývá, že by převážné úspěšnému žalovanému v řízení vznikly náklady.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě- pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.