Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 42/2021-34
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem titul Petrem Karáskem v právní věci
žalobce: osobní údaje žalobce
se sídlem adresa,
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa žalovaného,
o zaplacení 9 704 Kč,
takto:
I. Žalovaný je povinen uhradit žalobci 3 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se ohledně zaplacení 6 704 Kč zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen uhradit žalobci 3 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se ohledně zaplacení 6 704 Kč zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu 9 704 Kč. V odůvodnění uvedl, že dne datum poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 3 000 Kč, a to na základě žádosti žalovaného ze dne 16.3.2020. Žalovaný se úvěr zavázala splatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 204 Kč do 26.4.2020. Žalobce před poskytnutím úvěru posoudil schopnost žalovaného úvěr splácet, provedl takto lustraci exekučního rejstříku, insolvenčního rejstříku a registru anonymizována dvě slova, to vše s negativním výsledkem. Dále byl proveden propočet volných prostředků žalovaného ve vztahu k jeho schopnosti úvěr splatit, tentokrát naopak s kladným výsledkem. Totožnost žalovaného byla ověřena tím, že tento ze svého bankovního účtu odeslal žalobci 1 Kč a doložil žalobci kopii svého občanského průkazu. Žalovaný svůj dluh ve sjednané lhůtě neuhradil, žalobce mu v souladu s uzavřenou smlouvou odeslal dvě upomínky, které byly dle smlouvy zpoplatněny částkou 450 Kč, resp. 650 Kč, když žalobci s jejich odesláním vznikly prokazatelné náklady. Ani upomínky nevedly k úhradě dluhu, proto byl žalobce nucen věc předat k inkasnímu vymáhání třetí osobě, s čímž jsou spojeny další náklady na vymáhání ve výši 1 500 Kč. Jelikož žalovaný řádně nesplnil své povinnosti, požaduje žalobce v souladu se smlouvou také smluvní pokutu ve výši 900 Kč.
2. Z jednání soudu se žalobce omluvil s tím, že souhlasí s projednáním věci v jeho nepřítomnosti, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adresu trvalého pobytu shora), k jednání soudu bez omluvy nedostavil. Soud tedy věc projednal a rozhodl s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “) v nepřítomnosti účastníků řízení. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil.
3. Z výpisu z bankovního účtu žalobce vyplynulo, že dne datum obdržel 1 Kč z čísla účtu označeného jménem a příjmením žalovaného s tím, že žalobce dne 24.3.2020 na tento účet odeslal 3 000 Kč. Dále žalobce předložil tři upomínky adresované žalovanému, z nichž dvě byly dle přiložených podacích lístků žalovanému prokazatelně odeslány. Dále žalobce doložil kopii občanského průkazu žalovaného. Žalobce rovněž doložil nepodepsanou smlouvu o úvěru a nepodepsané předsmluvní informace (v kolonce podpisu je uvedena pouze poznámka digitálně podepsáno v obec s uvedením IP adresy a rodného čísla žalovaného).
4. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalobce zaslal dne datum na bankovní účet žalovaného 3 000 Kč, z tohoto účtu označeného jménem a příjmením žalovaného žalobce obdržel 1 Kč stejného dne. Žalobce disponuje osobními údaji žalovaného včetně kopie občanského průkazu.
5. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník občanský zákoník “), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Dle § 2991 odst. 1 , odst. 2 občanského zákoníku , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
7. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Z provedeného řízení vyplynulo, že žalobce převedl na účet žalovaného 3 000 Kč, ovšem po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že nebyl prokázán žádný právní titul k takovému úkonu. Pro úplnost je třeba zmínit, že i listin listina označená žalobcem jako výpis z účtu prokazující zaslání výše uvedené částky mezi zmíněnými subjekty nevykazuje přílišné formální obsahové kvality a soud přistoupil k výše uvedeným závěrům o jejím obsahu jen s přihlédnutím k naprosté procesní pasivitě žalovaného. Z žádného provedeného důkazu však ani při zohlednění této pasivity a při přihlédnutí k nerozporovaným tvrzením žalobce nevyplývá, že by žalovaný provedl jakýkoliv relevantní úkon směřující k uzavření smlouvy o úvěru s žalobcem tvrzeným obsahem. Bylo pouze prokázáno, že žalobce disponuje identifikačními údaji žalovaného, nepodepsanou smlouvou a kopií občanského průkazu žalovaného, aniž by bylo jakkoli doloženo, že tyto údaje žalobci sdělil žalovaný a jakým způsobem. Nebylo tak nijak prokázáno, že by se smlouva doložená žalobcem dostala do sféry dispozice žalovaného a tento následně vyjádřil, ať již jakýmkoliv způsobem, vůli tuto smlouvu uzavřít. Skutečnosti nyní uvedené jsou dle názoru soudu pro takový závěr nedostatečné, svou neúčastí při jednání soudu se žalobce vzdal možnosti být vyzván k doplnění důkazů a případně i tvrzení, neboť proces uzavření smlouvy žalobce ani dostatečně netvrdí. Pokud pak bylo prokázáno pouze to, že žalobce uhradil žalovanému 3 000 Kč, je třeba na dané plnění pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalovaného, neboť žalovanému bylo plněno bez právního důvodu a je povinen takové obohacení žalobci vydat (§ 2991 odst. 1 , odst. 2 občanského zákoníku ). Pro úplnost je také třeba zmínit, že žalobce nijak nedoložil, že by se alespoň elementárním způsobem zabýval schopností žalovaného splácet úvěr, jak deklaroval v žalobě. Aktuálně účinné znění zákona o spotřebitelském úvěru sice počítá v případě takové vady s aktivitou dlužníka ve formě námitky, nicméně Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26.2.2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobo d. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. I z tohoto pohledu by pak bylo třeba potenciálně uzavřenou smlouvu mezi účastníky řízení považovat za neplatnou a vypořádat vzájemný vztah dle pravidel bezdůvodného obohacení. S ohledem na výše uvedené závěry soud žalobě vyhověl pouze ohledně zaplacení 3 000 Kč a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. , kdy by měl žalovaný, v řízení většinově úspěšný, nárok na poměrnou náhradu nákladů řízení, nicméně žádné takové náklady neuplatnil a ze spisového materiálu ani žádné náklady na jeho straně nevyplývají.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. ). Nesplní-li povinný dobrovolně uloženou povinnost, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozsudku.