Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
18 C 355/2020-57
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr Kateřinou Grünwaldovou ve věci
manželky: osobní údaje manželky zastoupená advokátem titul titul. jméno příjmení
sídlem adresa
a
manžela: osobní údaje manžela zastoupený opatrovnicí titul. jméno příjmení
bytem adresa
o rozvod manželství
takto:
I. Manželství manželky: celé jméno manželky, datum narození a manžela: celé jméno manžela, datum narození, uzavřené dne 12. 12. 2008 v anonymizováno v země, se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Manželství manželky: [celé jméno manželky], [datum narození] a manžela: [celé jméno manžela], [datum narození], uzavřené dne 12. 12. 2008 v [anonymizováno] v [země], se rozvádí. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Manželka se návrhem podaným u Okresního soudu v Olomouci dne 11. 11. 2020 domáhala rozvodu manželství s manželem, uzavřeného dne 12. 12. 2008 v anonymizováno v země s odůvodněním, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené. Uvedla, že v průběhu trvání manželství se účastníkům dne datum narodilo jedno dítě – jméno a příjmení.Poslední společné bydliště účastníků bylo na adrese adresa, a to do října 2018. Žalovaný se poté odstěhoval do země. Žalobkyně ode dne 1. 11. 2019 žije společně s nezletilou na adrese adresa. Od října 2019 žijí účastníci odděleně. Soužití účastníků bylo zpočátku harmonické, avšak následně začalo docházet k ochlazování jejich vztahu. S ohledem na jejich rozdílné povahové vlastnosti, životní cíle, rozpory v názorech nebyly jejich představy ohledně společné budoucnosti již nadále slučitelné. Postupně se názory účastníků ohledně budoucnosti společného života stále více lišily a rovněž došlo k citovému odcizení, aniž by přetrvávající problémy byly jakkoli řešeny. Účastníci k sobě ztratili citový vztah a o obnovení manželského soužití již žalobkyně nemá zájem. V říjnu 2019 se žalobkyně společně s nezletilou odstěhovaly z domácnosti, kterou doposud obývaly společně s žalovaným. Důvodem byla skutečnost, že žalovaný se choval k žalobkyni násilně a usnesením Městského soudu v obec ze dne datum rozhodnutí, č.j. spisová značka mu bylo předběžným opatřením uloženo jakkoli sledovat, obtěžovat či kontaktovat žalovanou. Dne datum výše nadepsaný soud vydal rozsudek, sp. zn. spisová značka, kterým svěřil nezletilou do výlučné péče žalobkyně, a to na dobu před i po rozvodu manželství účastníků.
2. Manžel se k návrhu na rozvod manželství nevyjádřil.
3. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění:
- z oddacího listu opatřeného apostillou, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne 12. 12. 2008 v anonymizováno v země;
- ze smlouvy o nájmu bytu ze dne 1. 11. 2019, že manželka má sjednán v obec nájem bytu na dobu od 1. 11. 2019 do 31. 10. 2020;
- ze smlouvy o nájmu bytu ze dne 31. 8. 2020, že manželka má sjednán v obec nájem bytu na dobu od 1. 11. 2020 do 31. 10. 2021;
- z účastnického výslechu manželky, že u obou manželů se jedná o manželství první. Oba jsou příslušníci země národnosti. Z manželství se narodila dcera jméno Poslední společné bydliště měli v obec. Společnou domácnost nevedou od října 2019. Za příčiny rozvratu manželství označuje rozdílné povahové vlastnosti, životní cíle, rozpory v názorech, týkajících se společného soužití, což vedlo k následnému citovému odcizení. Manželka nemá zájem na obnovení manželského soužití. Manžel ji vůbec nekontaktoval ohledně toho, že by chtěl obnovit manželské soužití. Má za to, že rozvodem manželství jí ani dceři nebude způsobena žádná závažná újma;
- z rozsudku Okresního soudu v Olomouci č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, který nabyl právní moci dne datum, že u nezl. jméno příjmení datum narození byla svěřena do péče matky a otci bylo stanoveno výživné. Účastníci uzavřeli manželství dne 12. 12. 2008 v země, které dosud trvá. Z jejich manželství se narodila nezletilá jméno. Rodiče jinou vyživovací povinnost nemají. Soužití a vedení společné domácnosti ukončili v říjnu 2019, kdy se matka odstěhovala. Důvodem byla skutečnost, že se otec opakovaně vůči matce a nezletilé dopouštěl domácího násilí, přičemž usnesením Městského soudu v obec ze dne datum rozhodnutí, č. j. spisová značka, které nabylo vykonatelnosti dne datum, bylo nařízeno předběžné opatření, kterým byl otec vykázán ze společného obydlí a jeho bezprostředního okolí, a dále byla otci uložena povinnost zdržet se setkávání s matkou a nezletilou, zdržet se jejich nežádoucího sledování, obtěžování a kontaktování jakýmkoli způsobem a zakázáno přibližovat se k nim. Matka se poté s nezletilou přestěhovala z obec do obec. Od té doby je nezletilá v péči matky, otec na ni žádné výživné neplatí ani se s ní nestýká. Zájem o nezletilou neprojevuje ani otec ani jeho rodiče, matku nijak nekontaktují. Matka otce prostřednictvím emailu žádala o výživné, neobdržela od něj žádnou odpověď. Dle informací matky měl otec opustit území České republiky a vrátit se do země.
4. V souladu s ust. § 389 odst. 1 z.ř.s. soud upustil od účastnického výslechu manžela, neboť tento je neznámého pobytu a jeho provedení by bylo spojeno s velkými obtížemi.
5. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Manželství účastníků bylo uzavřeno dne dne 12. 12. 2008 v země a stále trvá. Z manželství účastníků se narodila nezl. jméno příjmení datum narození. Rozsudkem Okresního soudu v Olomouci č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, který nabyl právní moci dne datum, byla nezl. jméno příjmení datum narození svěřena do péče matky a otci bylo stanoveno výživné. Účastníci nevedou společnou domácnost od října 2019, kdy se manželka odstěhovala. Důvodem byla skutečnost, že se manžel opakovaně vůči manželce a nezletilé dopouštěl domácího násilí. Manželka vylučuje možnost obnovení manželského soužití, hlavními příčinami rozvratu manželství účastníků jsou rozdílné povahové vlastnosti, životní cíle, rozpory v názorech, týkajících se společného soužití, což vedlo k následnému citovému odcizení.
6. Vzhledem k tomu, že ve věci se vyskytuje prvek mezinárodního práva, daný ve vztahu ke státnímu občanství manželů (anonymizováno republika), soud se předně zabýval otázkou, zda soud České republiky má pravomoc ve věci jednat, a v kladném případě, kterým právním řádem se bude řídit. Česká republika se stala členem Evropské unie dne 1. 5. 2004. anonymizováno republika není členem Evropské unie. Podle zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, v aktuálním znění, (dále jen„ zákon o mezinárodním právu soukromém“) se ustanovení tohoto zákona použijí v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie. Mezi Českou republikou a anonymizováno republikou není uzavřena žádná mezinárodní smlouva, která by upravovala problematiku pravomoci a rozhodného práva ve věcech poměrů mezi rodiči a dětmi, proto je nutné použít pro posouzení pravomoci a rozhodného práva ustanovení zákona o mezinárodním právu soukromém.
7. Pravomoc soudu ve věcech rozvodu manželství řeší ust. § 47 odst. 2 písm. c) zákona o mezinárodním právu soukromém, dle kterého jsou-li manželé cizinci a žalovaný nemá obvyklý pobyt v České republice ani v jiném členském státě Evropské unie a ani není občanem členského státu Evropské unie a nemá domicil ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska nebo v Irsku, je pravomoc českých soudů ve věcech uvedených v odstavci 1 dána, jestliže žalobce má obvyklý pobyt v České republice a měl tento obvyklý pobyt nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před podáním žaloby.
8. Rozhodným právem je právní řád ČR. Manželé jsou anonymizováno státními občany, avšak manželka má obvyklý pobyt na území České republiky. Na základě shora uvedených zákonných ustanovení má proto pravomoc ve věci rozhodovat český soud – podle místní příslušnosti konkrétně Okresní soud v Olomouci, který se řídí českým právním řádem po stránce hmotněprávní i procesní.
9. Podle ust. § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále též „občanský zákoník “), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.
10. Podle ust. § 755 odst. 3 občanského zákoníku , mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.
11. Podle ust. § 756 občanského zákoníku , soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.
12. Podle ust. § 758 občanského zákoníku , spolu manželé nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.
13. Soud v projednávaném případě postupoval v souladu s ust. § 3028 odst. 1 , odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , jehož účinnost nastala ke dni 1. 1. 2014, dle kterého se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.
14. Soud vzhledem k výše uvedenému skutkovému stavu dospěl k závěru, že byly naplněny podmínky shora citovaných ust. § 755 a § 756 občanského zákoníku , když manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Ohledně nezletilého dítěte účastníků soud již pravomocně rozhodl o úpravě poměrů pro dobu po rozvodu. Příčiny rozvratu manželství spočívají v rozdílných povahových vlastnostech, životních cílech, rozporech v názorech, týkajících se společného soužití, což vedlo k následnému citovému odcizení. Rozvrat manželství je podtržen skutečností, že oba účastníci manželství považují toliko za vztah formální, když spolu již nežijí, manžel se odstěhoval do Indie, je neznámého pobytu a manželku nijak nekontaktuje, a současně vylučují možnost obnovení manželského soužití.
15. Podle názoru soudu rozvod nebude mít ani závažné následky pro nezletilé dítě, když účastníci spolu již od října 2019 nevedou společnou domácnost a jedná se tak o pokračování faktického stavu. Opačná skutečnost ostatně v průběhu řízení nebyla účastníky ani tvrzena.
16. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl a manželství účastníků rozvedl (výrok I. rozsudku).
17. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto výrokem II. rozsudku podle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb. , o zvláštních řízeních soudních (dále též „z. ř. s.), dle kterého, bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Soud v řízení neshledal mimořádné skutečnosti, které odůvodňovaly závěr pro přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků. Za této situace proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím podepsaného soudu.
Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po právní moci rozhodnutí o rozvodu oznámit matričnímu úřadu, že přijímá opět své dřívější příjmení, popřípadě že upouští od užívání společného příjmení vedle příjmení dřívějšího.
Oba účastníci jsou povinni do 15 dnů po právní moci výroku o rozvodu manželství předložit občanský průkaz s rozsudkem opatřeným doložkou právní moci příslušnému matričnímu úřadu k zápisu změny osobního stavu.