Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
8 C 62/2021-18
Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem Mgr Pavlem Janků ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 3.780 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3.780 Kč se zákonným úrokem z prodlení kapitalizovaným částkou 633,02 Kč, vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 600 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3.780 Kč se zákonným úrokem z prodlení kapitalizovaným částkou 633,02 Kč, vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 600 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b>
1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení televizního poplatku za měsíce říjen až prosinec roku 2017, leden až prosinec roku 2018, leden až prosinec roku 2019, a leden roku 2020, v celkové výši 3 780 Kč včetně kapitalizovaného úroku z prodlení z dlužných televizních poplatků za každý měsíc prodlení kapitalizovaných k datu 15. 10. 2020 v celkové výši 633,02 Kč.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.
3. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila, přičemž byla rovněž poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. , tj. o tom, že v takovém případě platí, že byl její souhlas dán. Žalobkyně s postupem soudu dle ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. souhlasila. Soud proto ve věci rozhodl bez jednání.
4. Jelikož proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání, je jeho odůvodnění koncipováno jako zjednodušené ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř.
5. Soud v řízení dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaná se od 1. 3. 2008 přihlásila do evidence žalobkyně jako poplatník televizního poplatku a dosud se z evidence poplatníků neodhlásila. Žalovaná nezaplatila televizní poplatky za měsíce říjen až prosinec roku 2017, leden až prosinec roku 2018, leden až prosinec roku 2019, a leden roku 2020, ve výši 135 Kč za každý měsíc, tedy televizní poplatky v celkové výši 3.780 Kč za uvedené období. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužných televizních poplatků písemně na adresu uvedenou v přihlášce poplatníka televizních poplatků, žalovaná však na výzvu nereagovala a dluh neuhradila.
6. Podle ust. § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. , o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů (dále jen„ zákona o rozhlasových a televizních poplatcích“) poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba.
7. Podle ust. § 7 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce.
8. Soud aplikoval na zjištěný skutkový stav výše citovaná zákonná ustanovení a shledal nárok žalobkyně na zaplacení televizních poplatků jako důvodný, neboť žalovaná neplnila svou zákonnou povinnost vyplývající z citovaného ustanovení § 3 odst. 2 zákona o rozhlasových
a televizních poplatcích, platit televizní poplatek. Žalovaná byla vedena v evidenci poplatníků televizních a rozhlasových poplatků od datum a v žalovaném období se z evidence neodhlásila. Žalovaná sama byla v průběhu celého soudního řízení zcela procesně pasivní, netvrdila, že svůj dluh uhradila nebo že by dluh zanikl jinak. Soud proto žalobě vyhověl jak ohledně nezaplacených televizních poplatků, tak ohledně kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, který posoudil dle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , dle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Žalovaná si neplnila svou zákonnou povinnost platit televizní poplatek a tím se dostala do prodlení s plněním této povinnosti, žalobkyně tak správně požaduje úrok z prodlení z dlužných televizních poplatků od 15. dne každého měsíce (§ 7 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích), za nějž žalovaný dluží televizní poplatek, a to ve správné výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na shora uvedené soud v celém rozsahu návrhu vyhověl.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování práva, přičemž náhradu za odměnu za zastupování advokátem soud žalobkyni nepřiznal, když takovou odměnu nelze považovat za účelně vynaloženou s ohledem na skutečnost, že činnost České televize sice není výkonem veřejné moci, nicméně, na poli svého působení se těší výsadnímu postavení
(k čemuž má vytvořené specifické podmínky) a lze tak na ni v určitých ohledech klást srovnatelné nároky jako na orgány státní moci (srovnej nález Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. I. ÚS 3344/12 ). Česká televize inkasuje televizní poplatek za specifických podmínek srovnatelných s daňovou povinností, a proto by měla mít k výběru poplatků vytvořeny podmínky i ve formě oddělení, jenž se touto činností zabývá a má kvalifikované pracovníky. U činnosti nikterak právně náročné, spočívající ve výběru televizních poplatků, nemá žalobkyně důvod nechat se zastupovat advokátem. S ohledem na tento postup soud přiznal žalobkyni náhradu za soudní poplatek ve výši 400 Kč a náhradu hotových výdajů v paušální výši 100 Kč za úkon podle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. dle ust. § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. , a to za návrh ve věci samé a písemnou výzvu k plnění.
10. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. o. s. ř. , když neshledal důvody pro povolení delší lhůty splatnosti či splátek.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.