Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 C 302/2020-25

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr Alenou Mědílkovou

ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, část názvu právnické osoby,

se sídlem adresa, IČO,

; zastoupené titul. jméno příjmení, advokátem

se sídlem adresa,

proti

žalované: ; celé jméno žalované, datum narození,

bytem adresa žalované,

o zaplacení 885 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 285 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 12,40 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky 600 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 26,60 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 285 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 12,40 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se, co do částky 600 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 26,60 Kč, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 6.8.2020, doplněnou podáním ze dne 15.1.2021, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 885 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 39 Kč za období od 29.2.2020 do 6.8.2020 s tím, že dlužná částka představuje nezaplacené pojistné za období od 15.11.2019 do 27.2.2020, které byla žalovaná povinna platit podle pojistné smlouvy číslo pro pojištění anonymizována dvě slova rok, a dále jako poplatek za upomínku k zaplacení ve výši 300 Kč a poplatek za pokus o smír ve výši 300 Kč. Žalovaná však ničeho neuhradila.

2. Soud v daném případě nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a oba účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili ( ). Usnesení zdejšího soudu ze dne 11.1.2021 č.j. -12 obsahující výzvu k vyjádření, zda účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, bylo právnímu zástupci žalobkyně doručeno dne 13.1.2020 a žalované dne 25.1.2021.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

4. Soud v této věci učinil následující skutková zjištění:

Z pojistné smlouvy číslo ze dne 11.11.2019 vyplývá, že mezi účastníky byla s účinností od 15.11.2019 uzavřena smlouva, jejímž předmětem bylo pojištění majetku a odpovědnosti občanů anonymizováno, a to na dobu určitou do 14.11.2020. Žalovaná se v předmětné smlouvě zavázala roční pojistné ve výši 995 splatné k 15.11.2019.

Ze Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění majetku VPPM číslo plyne, že pokud je pojistník v prodlení s placením pojistného, má pojistitel právo na zákonný úrok z prodlení, jakož i na jemu vzniklé náklady spojené se zpracováním a doručením upomínek (čl. 7 odst. 6.).

Ze Sazebníku účinného od 3.6.2019 plyne, že poplatek za upomínku k zaplacení dlužného pojistného činí 300 Kč a poplatek za pokus o smír po zániku pojištění činí 300 Kč.

Z upomínky ze dne 9.12.2019 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu na pojistném. Z upomínky ze dne 27.12.2019 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu na pojistném.

Z upomínky ze dne 6.1.2020 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu na pojistném. Tato upomínka byla vhozena do schránky žalované dne 28.1.2020, jak plyne z dodejky.

Z Oznámení ze dne 10.3.2020 plyne, že žalobkyně oznámila žalované zánik pojistné smlouvy k 27.2.2020 z důvodu neplacení pojistného ve lhůtě stanovené v upomínce.

Z výzvy ze dne 6.4.2020 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužného pojistného 885 Kč. Z výzvy ze dne 13.5.2020 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 885 Kč.

Z inkasní bilance ze dne 22.7.2020 plyne, že k tomuto dni činil dluh žalované 885 Kč.

Z předžalobní upomínky ze dne 12.6.2020 plyne, že právní zástupce žalobkyně upomenul žalovanou o zaplacení dlužné jistiny ve výši 885 Kč. Tato upomínka byla žalované zaslána dne 12.6.2020, což bylo zjištěno z potvrzení odeslání zásilky a ze Sledování zásilek.

5. Podle , (dále jen„ ObčZ“) se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle ObčZ není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. Podle ObčZ má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle ObčZ není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Podle ObčZ je jednorázové pojistné splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle věty první ObčZ dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ObčZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

6. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části.

7. Soud má za prokázané, že mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovanou jako pojistníkem byla platně dne 11.11.2019 uzavřena pojistná smlouva pro pojištění majetku a odpovědnosti občanů (§ 2758 a násl. ObčZ), a to s počátkem pojištění od 15.11.2019 na dobu určitou do 14.11.2020. V pojistné smlouvě se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni roční pojistné ve výši 995 Kč, splatné ročně (§ 2783 odst. 2 ObčZ). Žalovaná nezaplatila pojistné splatné k 15.11.2019, čímž porušila svou povinnost vyplývající z ustanovení § 2758 odst. 1 ObčZ. Protože má žalobkyně podle § 2782 odst. 1 ObčZ právo na pojistné za dobu trvání pojištění, soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužné pojistné za období od 15.11.2019 do 27.2.2020 v celkové výši 285 Kč (výpočet: roční pojistné ve výši 995 Kč 366 dní x 105 dní = 285 Kč).

8. Soud má dále za prokázané, že žalovaná byla s placením pojistného v prodlení, a proto má žalobkyně právo požadovat po žalované podle § 1970 ObčZ úrok z prodlení. První den prodlení žalované s úhradou pojistného připadl na den následující po splatnosti pojistného, tj. na den 16.11.2019. Žalobkyně požaduje úrok z prodlení až od 29.2.2020, tedy od data pozdějšího, než by požadovat mohla. Výše žalobkyní požadovaného úroku z prodlení (10 % ročně) je v souladu s  Proto soud žalobkyni ohledně úroku z prodlení z částky 285 Kč vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 12,40 Kč (výpočet: 10 % ročně z částky 285 Kč od 29.2.2020 do 6.5.2020). Co do zbytku požadovaného úroku z prodlení ve výši 26,60 Kč soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).

9. Zbytek jistiny ve výši 2x 300 Kč s příslušenstvím uplatňuje žalobkyně s odkazem na čl. 7 odst. 6 VPP a Sazebník. Ve VPP se uvádí, že pokud pojistné nebylo zaplaceno včas a v dohodnuté výši, má žalobkyně právo na náklady spojené s vymáháním pojistného. V Sazebník poplatků je stanovena výše upomínacích poplatků.

10. Obecně platí, že si smluvní strany mohou dohodnout obsah práv a povinností, kterými se budou navzájem řídit. Sjednaná práva a povinnosti jsou obvykle obsažena přímo ve smlouvě, nicméně tím není vyloučena aplikace všeobecných či jiných pojistných podmínek, na něž smlouva může odkazovat. Uplatnění pojistných podmínek však není neomezené, naopak právní úprava stanovuje základní limity. Mezi účastníky byla uzavřena spotřebitelská smlouva. Pro spotřebitelské smlouvy platí, že nesmějí pod hrozbou absolutní neplatnosti obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

11. Ochranu spotřebitele lze podřadit pod ústavní princip rovnosti, a to v jeho materiálním či faktickém pojetí. I tam, kde se zákonodárce nevydal cestou vědomého zvýhodnění„ slabšího“, aby pro konkrétní životní situaci dal přednost rovnosti faktické před formální, ponechává orgánu, který pozitivní právo aplikuje, prostor pro řešení napětí mezi neúplností psaného práva a povahou konkrétního případu cestou aplikace ústavních principů v materiálním pojetí právního státu (nález Ústavního soudu ze dne 28. 3. 2006 sp. zn. ).

12. Podle ObčZ se má za to, že jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem nepřiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. Dle je každý povinen jednat v právním styku poctivě. Ústavní soud již několikrát zásadu„ poctivosti“ v oblasti ochrany spotřebitele aplikoval, a to ve formě tzv. principu důvěry (srovnej nález ze dne 6. 11. 2007 sp. zn. ).

13. Ve spotřebitelském právu je dodavatel ve fakticky výhodnějším postavení, neboť má odbornou převahu nad spotřebiteli, kterým své služby poskytuje. Proto kromě omezení vyplývajících z výše uvedeného principu rovností prostředků lze od dodavatele očekávat (případně i vyžadovat), že se ve vztahu ke spotřebiteli bude chovat v obecné poloze poctivě. Nepostupuje-li tímto způsobem, zpronevěří se důvěře druhého účastníka smluvního vztahu a poctivosti svého jednání, a takovému nepoctivému jednání nelze poskytnout právní ochranu.

14. V praxi se zásada poctivosti projevuje mimo jiné tím, že text spotřebitelské smlouvy, obzvláště jedná-li se o smlouvu formulářovou, má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný. Zásada poctivosti dopadá i na aplikaci všeobecných obchodních podmínek. Pojistné podmínky ve spotřebitelských smlouvách mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. V rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu (poplatky) zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných pojistných podmínek a Sazebníku, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis) Výjimku představují specifické případy, kdy se z povahy věci uplatňuje specifický režim (např. smlouva o přepravě osob). Srovnej nález Ústavního soudu ze dne 11.11.2013 sp. zn. .

15. V projednávané věci tak soud dospěl k závěru, že uvedením ustanovení o upomínacích poplatcích v Pojistných podmínkách a Sazebníku poplatků žalobkyně porušila zásadu„ rovnosti a poctivosti“ v oblasti spotřebitelské smlouvy a ujednání o poplatku je tak pro rozpor s dobrými mravy neplatné (ustanovení §§ 547, 580 ObčZ). Takovému jednání nelze přiznat právní ochranu, a proto soud žalobu co do částky 600 Kč včetně úroku z prodlení z této částky ve výši 26,60 Kč zamítl (výrok II. rozsudku).

16. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhoduje soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí ( ). Výrok III. rozsudku o nákladech řízení vychází z ustanovení , podle nějž měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla ve věci úspěšná co do částky 285 Kč (32,20 %), žalovaná byla úspěšná co do částky 600 Kč (67,80 %). Žalované by tak náležela náhrada nákladů řízení odpovídající 35,60 %. Vzhledem k tomu, že z obsahu spisu neplyne, že by žalované vznikly jakékoliv náklady řízení, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve II. výroku tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.