Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 1/2021-44

Okresní soud v Berouně, sídlem adresa, Česká republika, rozhodl samosoudkyní titul Markétou Lanzovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou titul. jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení částky 7.843 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 7.843 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 277,32 Kč a dále spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5.000 Kč ode dne 24. 10. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení v částce 3.546 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce titul. jméno příjmení, advokátky se sídlem adresa.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 7.843 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 277,32 Kč a dále spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5.000 Kč ode dne 24. 10. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení v částce 3.546 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce [titul]. [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa].

1. Žalobou doručenou soudu dne 23. 10. 2020, ve znění jejího doplnění a upřesnění, se žalobce domáhal proti žalované zaplacení celkové částky 7.843 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru na základě smlouvy o úvěru číslo ze dne 10. 2. 2020, uzavřené mezi účastníky distančně prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku za současného ověření totožnosti žalované z kopie dokladu její totožnosti a výpisu z účtu. Dle této smlouvy se žalobce zavázal poskytnout žalované na její žádost a po zaregistrování na internetových stránkách žalobce (s uvedením kontaktních údajů a bankovního spojení) úvěr ve výši 5.000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit nejpozději do data 9. 3. 2020, resp. po sjednání prodloužené doby splatnosti d 3. 4. 2020, spolu s poplatkem ve výši 1.828 Kč. Žalobce posoudil úvěruschopnost žalované ve smyslu , o spotřebitelském úvěru, na základě doloženého výpisu z jejího účtu č. bankovní účet, výplatních pásek za rozhodné období (dokládajících příjem žalované ve výši okolo 14.000 Kč měsíčně) a výpisu z databází poskytovatelů úvěrů EUCB či CRIF s výsledným zjištěním, že žalovaná disponuje dostatečným čistým příjmem ke splacení úvěru. Na základě toho pak žalované dne 10. 2. 2020 úvěr skutečně poskytl převodem na účet č. bankovní účet. Jelikož však žalovaná takto poskytnuté prostředky ani sjednaný poplatek za poskytnutí úvěru ve lhůtě splatnosti a ani později neuhradila, vznikl tak žalobci vedle nároku na toto plnění též nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši, jdoucího ode dne následujícího po splatnosti úvěru až do zaplacení, a dále též nárok na smluvní pokutu sjednanou v článku IX.1.a. úvěrové smlouvy ve výši 0,1 % denně z částky 5.000 Kč za dobu ode dne 4. 4. 2020 do 23. 10. 2020 v celkové výši 1.015 Kč. Žalovaná pak nereagovala ani na zaslanou výzvu k úhradě, a proto se žalobce se svým nárokem obrátil na soud.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Jelikož se strany k jednání soudu nedostavily, přičemž zástupkyně žalobce svou neúčast omluvila, soud věc ve smyslu ustanovení , (dále jen „ “), projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.

4. Soud ve věci provedl dokazování listinami založenými do spisu, a to smlouvou o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 10. 2. 2020 ve spojení s výpisem žalobce z obchodního rejstříku, dále kopií občanského průkazu žalované, výpisy z jejího bankovního účtu, vedeného u právnická osoba, pod č. bankovní účet za červenec až září 2019, výplatními páskami žalované za měsíce číslo 2019, výpisem z databáze EUCB, profilem klienta včetně úvěrové a platební historie, dále transakční historií – potvrzením o poskytnutí úvěru ze dne 10. 2. 2020, výpisem sms a e-mailové komunikace účastníků a předžalobní upomínkou ze dne 5. 10. 2020 ve spojení se-mailovou zprávou z téhož dne.

5. Na podkladě takto provedených důkazů následně soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož žalobce (jehož existence je dokládána výpisem z obchodního rejstříku) nejprve pro účely sjednání úvěrové smlouvy pro účely poskytnutí úvěru žalované a na základě její registrace (totožnost doložena kopií občanského průkazu žalované) provedené na internetových stránkách žalobce zřídil žalované uživatelský účet, kde žalovaná uvedla, že je svobodná, bez vyživovací povinnosti bydlí v nemovitosti ve vlastnictví své rodiny a je zaměstnaná jako pracovník v sociálních službách s měsíčním příjmem 16.919 Kč; výdaje domácnosti činí 3.000 Kč a jiné finanční závazky pak 5.000 Kč. Jeho prostřednictvím pak byla účastníky dne 10. 2. 2020 sjednána úvěrová smlouva, dle níž žalobce poskytl žalované na její žádost téhož dne převodem na její účet úvěr ve výši 5.000 Kč na dobu 28 dnů za poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1.828 Kč. Pro případ prodlení žalované s plnění dluhu dle této smlouvy si pak strany sjednaly v článku IX. odst. 1 písm. a) smlouvy o úvěru povinnost žalované uhradit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % za každý den prodlení s úhradou dlužné částky. Žalobce pak v rámci sjednávání úvěrové smlouvy vycházel z údajů uvedených a doložený žalovanou, pokud se jedná o její příjmové a výdajové poměry a vyžádal si k ní též výpis z databáze poskytovatelů úvěru. Vycházel tedy ze zjištění, že žalovaná v období od září do listopadu 2019 disponovala jakožto pracovník Centra Na Verandě obec, z.ú., příjmem ze zaměstnání ve výši 19.038 Kč, 11.711 Kč a 14.433 Kč. Ke svému bankovnímu účtu, na který jí byl úvěr vyplacen dne 10. 2. 2020, měla sjednaný kontokorent. U žalobce měla žalovaná v předcházejícím období sjednány další dva úvěry, a to na částku 4.000 Kč, kterou řádně splatila, a dále dosud nesplacený úvěr na částku 6.000 Kč, na němž nebyl evidován žádný dluh. Žalobce pak žalovanou opakovaně informoval o vzniklém dluhu a vyzýval ji k jeho neprodlené úhradě, následně ji vyrozuměl o předání této své pohledávky k vymáhání soudní cestou. Ani v registru EUCB nebylo nalezeno, že by měla žalovaná nějaký závazek po splatnosti. Svému závazku vůči žalobci z úvěrové smlouvy však žalovaná nedostála, neboť poskytnutý úvěr spolu se sjednaným poplatkem za jeho poskytnutí ve lhůtě jeho splatnosti a ani později nesplatila. Žalobce ji proto prostřednictvím své zástupkyně vyzval k úhradě dluhu a současně jí účtoval pro tyto případy sjednanou 0,1 % denní smluvní pokutu z ani zčásti nesplacené jistiny za dobu ode dne 4. 4. 2020. Žalovaná na výzvu nereagovala, a je tedy se splněním těchto svých peněžitých závazků v prodlení.

6. Podle ustanovení a , (dále jen „ “), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

7. Ve smyslu ustanovení sjednává-li se smlouva prostřednictvím prostředku komunikace na dálku, sdělí podnikatel spotřebiteli údaje uvedené v  a .

8. Dle ustanovení a 2049 ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

9. Podle čl. 8 odst. 1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/ (dále jen„ Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat. Podle čl. 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

10. Ve smyslu ustanovení , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle ustanovení tohoto zákona se pro účely tohoto zákona celkovými náklady spotřebitelského úvěru rozumí veškeré náklady včetně úroků, provizí, daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění a veškerých dalších plateb, které spotřebitel musí zaplatit v souvislosti se spotřebitelským úvěrem a které jsou poskytovateli známy, s výjimkou nákladů na notáře.

11. Dle ustanovení § 78 odst. 1, odst. 2 písm. b) a odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru, týkajícího se uchovávání dokumentů a záznamů, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1. Poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta. Povinnost uchovávat tyto dokumenty a záznamy podle jiných právních předpisů tím není dotčena.

12. Podle ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Podle ustanovení § 122 zákona o spotřebitelském úvěru může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.

15. Podle ustanovení může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným nařízením je

16. Na podkladě provedených důkazů soud v daném případě dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Z provedeného řízení vzal soud za prokázané, že mezi účastníky došlo k platnému sjednání úvěrové smlouvy, dle níž žalobce poskytl žalované na základě posouzení její schopnosti úvěr splácet peněžité plnění ve výši 5.000 Kč bezhotovostním převodem na účet žalované uvedený ve smlouvě. Vycházel přitom z doloženého příjmu žalované a z přehledu jejího celkového finančního hospodaření včetně dosavadní platební morálky. Dospěl přitom k závěru, že žalovaná – byť dlužila dalším subjektům – své závazky řádně hradila a její příjem je i po úhradě výdajů dostatečný ke splacení předmětného závazku, a to s přihlédnutím k poměrům žalované, která byla v době sjednání úvěrové smlouvy svobodná, bezdětná, měla zaměstnání s pravidelným příjmem a bydlela v nemovitosti ve vlastnictví své rodiny. Takto zjištěné poměry pak odpovídaly výdajům uvedeným žalovanou v jejím klientském profilu. Přestože tedy žalobce splnil svůj závazek plynoucí z uzavřené smlouvy a poskytl žalované požadovaný úvěr, žalovaná mu toto peněžité plnění doposud ani zčásti nevrátila a neuhradila ani další plnění vyplývající z předmětné smlouvy, tj. poplatek za poskytnutí úvěru ani účtovanou smluvní pokutu, sjednanou ve smlouvě právě pro případ prodlení dlužníka se splacením úvěru, přestože byla ke splnění svého dluhu opakovaně upomínána.

17. S ohledem na shora uvedené tedy výrokem I. uložil žalované, která se k žalobě nevyjádřila a neuvedla na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by žalovaný nárok jakkoliv zpochybnila (např. tvrzením o jiné výši dlužné částky či o jejím úplném splacení), povinnost zaplatit žalobci celkovou částku 7.843 Kč, sestávající z neuhrazené úvěrové jistiny ve výši 5.000 Kč, dále z poplatku v částce 1.828 Kč a ze smluvní pokuty ve výši 0,1 % z jistiny v částce 5.000 Kč za každý den prodlení s její úhradou, účtované žalobcem za dobu od data následujícího po splatnosti do dne podání žaloby, tj. za dobu ode dne 4. 4. 2020 do 23. 10. 2020, ve výši 1.015 Kč, to vše spolu se zákonným úrokem z prodlení z nesplacené jistiny, a to jednak kapitalizovaným za období od data 4. 4. 2020 do 23. 10. 2020 částkou 277,32 Kč, jednak jdoucím v zákonné sazbě z nesplacené jistiny ode dne následujícího po této kapitalizaci, tedy od data 24. 10. 2020 až do doby, kdy bude dlužná částka zaplacena. Třídenní lhůta k plnění ve výroku I. pak byla stanovena v souladu s  část věty před středníkem , neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.

18. O nákladech řízení pak soud rozhodl výrokem II. ve smyslu ustanovení tak, že žalobci, který byl ve věci zcela úspěšný, přiznal právo na jejich náhradu v plné výši, odpovídající částce 3.546 Kč. Ta je pak představována zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 2.000 Kč, a to vzhledem ke splnění stanovených podmínek (podání žaloby na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech) dle . vyhl. č. , v platném znění, za 2,5 úkonu právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, jednoduchá výzva k plnění), a za 1 úkon právní služby po 1.500 Kč (písemné podání ve věci samé) dle citované vyhlášky, a z paušální náhrady hotových výdajů advokáta v celkové výši 600 Kč, a to za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle vyhl. č. , v citovaném znění, a za 1 úkon právní služby po 300 Kč dle citované vyhlášky; vše (vyjma soudního poplatku) zvýšené o náhradu za 21 % DPH dle ve spojení s  , představovanou částkou 546 Kč, neboť zástupkyně žalobce jakožto advokátka osvědčila, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Lhůta k plnění ve výroku II. pak byla stanovena rovněž v souladu s  část věty za středníkem , ve smyslu je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky, která žalobce v řízení zastupovala.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné ( ).

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu ( ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem ( ) u soudního exekutora.