Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 71/2021-69

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr Pavlou Tupou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 61 887 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 28 447 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 17 573 Kč od 1. 3. 2017 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 874 Kč od 13. 12. 2016, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 33 440 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 427 Kč za dobu od 1. 3. 2017 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 994,95 Kč od 13. 12. 2016 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 232,47 Kč od 8. 6. 2016 do zaplacení, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 20 000 Kč

od 22. 2. 2017 do zaplacení, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 19 868,95 Kč od 6. 12. 2016 do zaplacení a úroku ve výši 20,98 % ročně z částky 2 232,47 Kč od 1. 6. 2016, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 28 447 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 17 573 Kč od 1. 3. 2017 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 874 Kč od 13. 12. 2016, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do částky 33 440 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 427 Kč za dobu od 1. 3. 2017 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 994,95 Kč od 13. 12. 2016 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 232,47 Kč od 8. 6. 2016 do zaplacení, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 20 000 Kč od 22. 2. 2017 do zaplacení, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 19 868,95 Kč od 6. 12. 2016 do zaplacení a úroku ve výši 20,98 % ročně z částky 2 232,47 Kč od 1. 6. 2016, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 61 887 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 3. 2017 do zaplacení, kapitalizovaný za období od 1. 3. 2017 do 6. 12. 2019 v částce 4 521,42 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 19 868,95 Kč od 13. 12. 2016 do zaplacení, kapitalizovaný za období od 13. 12. 2016 do 6. 12. 2019 v částce 4 838,34 Kč, se zákonným úrokem ve výši 8,05 % ročně z částky 2 232,47 Kč od 8. 6. 2016 do zaplacení, kapitalizovaný za období od 8. 6. 2016 do 6. 12. 2019 v částce 637,48 Kč, se smluvním úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 20 000 Kč od 22. 2. 2017 do zaplacení, kapitalizovaný za období od 22. 2. 2017 do 6. 12. 2019 v částce 13 414,98 Kč, se smluvním úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 19 868,95 Kč od 6. 12. 2016 do zaplacení, kapitalizovaný za období od 6. 12. 2016 do 6. 12. 2019 v částce 14 348,21 Kč a se smluvním úrokem ve výši 20,98 % ročně z částky 2 232,47 Kč od 1. 6. 2016 do zaplacení, kapitalizovaný za období od 1. 6. 2016 do 6. 12. 2019 v částce 1 670,53 Kč.

2. Návrh odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, a žalovanou po řádném posouzení úvěruschopnosti žalované původním věřitelem došlo dne datum k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o půjčce číslo. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 800 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek částku ve výši 8 000 Kč. Při uzavření smlouvy si žalovaná ve smlouvě dále zvolila doplňkovou službu životního pojištění, za niž se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně poplatek ve výši 522 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 609 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 21. 2. 2017. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas. Žalovaná na pohledávku uhradila pouze částku 2 427 Kč.

3. Dále byla mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, a žalovanou po řádném posouzení úvěruschopnosti žalované původním věřitelem dne datum uzavřena smlouva nazvaná Smlouva o půjčce číslo. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 800 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek částku ve výši 8 000 Kč. Při uzavření smlouvy si žalovaná ve smlouvě dále zvolila doplňkovou službu životního pojištění, za niž se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně poplatek ve výši 522 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 609 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas. Žalovaná na pohledávku uhradila pouze částku 9 126 Kč.

4. Dále byla mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, a žalovanou po řádném posouzení úvěruschopnosti žalované původním věřitelem dne datum uzavřena smlouva nazvaná Smlouva o půjčce číslo. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 455 Kč s úrokovou sazbou ve výši 20,98 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 1 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek částku ve výši 1 500 Kč. Při uzavření smlouvy si žalovaná ve smlouvě dále zvolila doplňkovou službu životního pojištění, za niž se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně poplatek ve výši 129 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit ve 43 týdenních splátkách po 188 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 31. 5. 2016. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas. Žalovaná na pohledávku uhradila částku 5 288 Kč. Pohledávky vyplývající z výše uvedených smluv, včetně příslušenství, se všemi právy s nimi spojenými, byly ze strany společnosti právnická osoba, IČO, postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 žalobkyni, s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 6. 12. 2019. Po postoupení pohledávky žalovaná žalobkyni ničeho nezaplatila, a to ani po zaslané předžalobní upomínce.

5. Žalovaná se ve věci žádným způsobem nevyjádřila.

6. Při uvedené procesní pasivitě žalované, kterou rovněž tíží povinnost tvrzení a břemeno důkazní podle , , dále jen ,

a která v žádném směru nevyvracela žalobní tvrzení a přes řádné předvolání se k jednání soudu nedostavila, vycházel soud ze žalobkyní předložených písemných důkazních prostředků.

A to za situace, kdy právní zástupkyně žalobkyně přítomná u jednání ex post zcela účelově tvrdila, ale nikterak nedoložila, zda byly žalované nějaké služby poskytnuty či nikoliv, případně jaká a kolikrát a s jakými náklady věřitele, pouze podrobně odcitovala obchodní podmínky platné u původního věřitele v době sjednání smluv, což však bylo soudu známo již z předložených obchodních podmínek. Na konkrétní dotaz soudu uvedla, že nemá co dodat ke skutečnosti, zda si žalovaná služby konstatované v obsahu poplatku za administrativní činnost objednala, zda tyto využila, případně jak, a ohledně přehledu plateb uvedla, že tento nemá k dispozici, žalobce je však schopen dodatečně doložit seznam provedených plateb. Tento návrh důkazu soud zamítl jako nadbytečný, neboť poměr uskutečněných plateb žalovanou k jistině z každé ze smluv je pouze částečný a lze z toho jasně konstatovat, že ani v případě závěru soudu o vyčerpání„ služby“ žalovanou nejsou náklady ve své výši na ní odpovídající požadavku dobrých mravů už jen z toho důvodu, že tyto náklady se neodvíjejí od nákladů původního věřitele na tuto službu, ale jsou počítány procentní výší ze zapůjčené jistiny. Dále má soud za to, že v případě, že by takovýto důkaz měla žalobkyně řádně k dispozici, předložila by jej soudu přímo s žalobou, neboť se jedná o zkušenou žalující, pokud tak neučinila, má soud za to, že v následném doložení y by se jednalo pouze o ex post vyhotovený přehled vycházející čistě z výše uhrazené částky rozdělenou dle výše splátek určených ve smlouvě, když ani případně odpovědný obchodní zástupce právního předchůdce žalobkyně není schopen řádně určit zpětně 5 až 6 let, jak probíhalo splácení žalované.

7. Na základě listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl tak soud ohledně skutkového stavu k následujícím závěrům.

8. Dne datum uzavřel původní věřitel se žalovanou smlouvu nazvanou jako Smlouva o půjče číslo podle níž žalované poskytl částku 20 000 Kč, kterou žalovaná převzala v hotovosti při uzavírání smlouvy a kterou se zavázala věřiteli splatit formou 58 týdenních splátek po 609 Kč, a to spolu s úrokem v částce 2 800 Kč, za dobu trvání smlouvy 58 týdnů odpovídající výši úroku 23,72 % ročně z dlužné částky, s poplatkem ve výši 4 000 Kč, s hotovostním inkasem splátek ve výši 8 000 Kč a s pojištěním Credit Life ve výši 522 Kč, celkem tak v částce 35 322 Kč. Žalovaná splátky řádně nehradila. Celkem žalovaná uhradila 2 427 Kč.

9. Dne datum uzavřel původní věřitel se žalovanou smlouvu nazvanou jako Smlouva o půjče číslo podle níž žalované poskytl částku 20 000 Kč, kterou žalovaná převzala v hotovosti při uzavírání smlouvy a kterou se zavázala věřiteli splatit formou 58 týdenních splátek po 609 Kč, a to spolu s úrokem v částce 2 800 Kč, za dobu trvání smlouvy 58 týdnů odpovídající výši úroku 23,72 % ročně z dlužné částky, s poplatkem ve výši 4 000 Kč, s hotovostním inkasem splátek ve výši 8 000 Kč a s pojištěním anonymizována dvě slova ve výši 522 Kč, celkem tak v částce 35 322 Kč. Žalovaná splátky řádně nehradila. Celkem žalovaná uhradila 9 126 Kč.

10. Dne datum uzavřel původní věřitel se žalovanou smlouvu nazvanou jako Smlouva o půjče číslo podle níž žalované poskytl částku 5 000 Kč, kterou žalovaná převzala v hotovosti při uzavírání smlouvy a kterou se zavázala věřiteli splatit formou 43 týdenních splátek po 188 Kč, a to spolu s úrokem v částce 455 Kč, za dobu trvání smlouvy 43 týdnů odpovídající výši úroku 20,95 % ročně z dlužné částky, s poplatkem ve výši 1 000 Kč, s hotovostním inkasem splátek ve výši 1 500 Kč a s pojištěním anonymizována dvě slova ve výši 129 Kč, celkem tak v částce 8 084 Kč. Žalovaná splátky řádně nehradila. Celkem žalovaná uhradila 5 288 Kč. Své pohledávky za žalovanou z uvedených smluv věřitel postoupil žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019, což žalované oznámil téhož dne.

11. Podle . , dále jen o. z., platí, že nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy a veřejný pořádek. Podle o. z. má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Podle o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Podle o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

12. Podle § 1812 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

13. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

14. Podle § 2991 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

15. V uvedené věci dospěl soud k názoru, že samotné smlouvy formulářového předtištěného typu, do kterých byly vepsány osobní údaje o žalované, o výši zápůjčky, o výši jednotlivých poplatků, o celkové částce, jež má být žalovanou věřiteli zaplacena a o výši a počtu týdenních splátek, v rámci nichž se tak má stát, jsou co do obsahu i co do formy smlouvami transparentní. Přestože jsou platby spojené s poskytnutím peněžních prostředků uvedené v předmětných smlouvách o půjčce (úrok, poplatek, hotovostní inkaso a pojištění) zcela transparentní a přestože je ve Smlouvě o půjčce číslo ve Smlouvě o půjčce číslo uveden úrok odpovídající výši 23,72 % ročně a ve Smlouvě o půjčce číslo úrok odpovídající výši 20,95 % ročně z poskytnutých částek, což by samostatně byly akceptovatelné úroky, nejedná se ve všech třech případech o platně uzavřenou smlouvu o zápůjčce z následujících důvodů. Soud dospěl k závěru, že věřitel při uzavírání předmětných smluv poplatky uvedenými v jednotlivých částkách, pouze účelově s cílem naplnit zákonné požadavky na přiměřenost vzájemných ujednání mezi podnikatelem a spotřebitelem, skrytě navýšil úroky. Ve Smlouvě o půjčce číslo ve Smlouvě o půjčce číslo je stanoven poplatek v částce 4 000 Kč a ve Smlouvě o půjčce číslo je stanoven poplatek v částce 455, když soud ani podrobným studiem smlouvy nezjistil, jaké protiplnění by za tento poplatek měl věřitel (podnikatel) dlužníku (spotřebiteli) poskytnout. Označení obsahu služby je obšírně a zcela nejasně specifikováno v obchodních podmínkách, které právní zástupkyně žalobkyně konstatovala i při jednání, nebyla sto však již uvést, zda takovéto služby, ať už jakékoliv, žalované skutečně objednala a zda je nějak využila. K obdobnému závěru dospěl soud i co do částky 522 Kč a 129 Kč ohledně pojištění, když není jasné, jaké protiplnění, tj. jaké pojistné plnění při jaké pojistné události a za jakých podmínek měl pojistitel (věřitel) pojištěnému (spotřebiteli) poskytnout. Ohledně poplatku za hotovostní inkaso splátek, soud konstatuje, že k tomu žalobkyně ex post účelově tvrdila, ale nikterak nedoložila poskytnutí služby ve formě výběru splátek v hotovosti. Vzhledem k výše uvedenému má soud za to, že jednotlivým výčtem částek ve všech třech předmětných smlouvách se věřitel snaží účelově vyhovět zákonným požadavkům na přiměřenost a transparentnost smluv uzavíraných se spotřebitelem, ale ve skutečnosti došlo pouze ke skrytému navýšení vlastního úroku,

a to v případě Smlouvy o půjčce číslo Smlouvy o půjčce číslo na úroky ve výši 68,68 % jistiny za rok, když za avizované„ služby“ věřitel dlužníkovi žádného protiplnění neposkytl. K takovéto výši úroku dospěl soud přepočtem z celkové splatné částky 35 322 Kč (jistina 20 000 Kč a úrok 15 322 Kč) splatné za 58 týdnů (tj. úrok za dobu trvání smlouvy 76,61 %), když soud předpokládal běžnou délku roku 52 týdnů (tj. 68,68 % ročně jak výše uvedeno). A v případě Smlouvy o půjčce číslo na úroky ve výši 74,58 % jistiny za rok, když za avizované„ služby“ věřitel dlužníkovi žádného protiplnění neposkytl. K takovéto výši úroku dospěl soud přepočtem z celkové splatné částky 8 084 Kč (jistina 5 000 Kč a úrok 3 084 Kč) splatné za 43 týdnů (tj. úrok za dobu trvání smlouvy 61,68 %), když soud předpokládal běžnou délku roku 52 týdnů (tj. 74,58 % ročně jak výše uvedeno). Při takto sjednané výši úroků se po zhodnocení každé z předmětných smluv jako celku jedná o neplatně uzavřenou smlouvu, neboť se zjevně příčí dobrým mravům, když v době uzavření Smlouvy o půjčce číslo byl běžný úrok pro domácnost na spotřebu v délce splácení 1 až 5 let cca 14 % ročně, v době uzavření Smlouvy o půjčce číslo byl běžný úrok pro domácnost na spotřebu v délce splácení 1 až 5 let cca 14,3 % ročně a v době uzavření Smlouvy o půjčce číslo byl běžný úrok pro domácnost na spotřebu v délce splácení do 1 roku cca 14,5 % ročně, ve smlouvách sjednaný jej tak několikrát převyšuje. I při plném respektování principu smluvní volnosti a autonomie vůle nezbývá soudu než konstatovat, že zákonná ustanovení na ochranu spotřebitele jsou z většiny kogentní a nelze se tak od nich odchýlit ani ujednáním ve smlouvě. Pokud přesto dojde k odchylnému ujednání mezi účastníky, k tomuto ujednání, zejména pokud je v neprospěch spotřebitele, se ze zákona nepřihlíží a soud musí ze své úřední povinnosti vycházet z toho, že se jedná o ujednání neplatné. Při úvaze soudu o možné oddělitelnosti jednotlivých ujednání dospěl k závěru, že po zhodnocení obchodu žalobkyně (jejího právního předchůdce) – poskytování úvěrů za výše uvedených podmínek – jako celku, kdy požaduje úroky z poskytnuté částky významně vyšší než je obvyklé, spoléhaje přitom na malou finanční gramotnost dlužníků či jejich nezodpovědnost, popř. tíseň, a cílevědomě kalkuluje s tím, že je ve společnosti nikoli nepatrná vrstva osob, jež nejsou ani přes vyhovění požadavkům zákona o spotřebitelském úvěru schopni smysl ujednání ve smlouvě pochopit a vyhodnotit, je nutno posuzovat jako společensky nežádoucí až nebezpečné, v podstatě jde o obchod s chudobou, a právě tyto okolnosti pak brání tomu, aby ujednání o výši úroku mohlo být oddělitelné od ostatního obsahu smlouvy, neboť nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého jednání a zjevné zneužití práva žalobkyní (či jejím právním předchůdcem) nepožívá právní ochrany.

16. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru o neplatnosti právního jednání pro rozpor s dobrými mravy, mohla se žalobkyně domáhat vrácení poskytnutých peněžních prostředků z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 a následujících o. z. Žalobkyni tak v případě Smlouvy o půjče číslo vznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení představující vyplacenou částku dne 12. 1. 2016 ve výši 20 000 Kč po odečtení žalovanou dosud uhrazené částky v celkové výši 2 427 Kč, v případě Smlouvy o půjče číslo nárok na vydání bezdůvodného obohacení představující vyplacenou částku dne 26. 10. 2015 ve výši 20 000 Kč po odečtení žalovanou dosud uhrazené částky v celkové výši 9 126 Kč a v případě Smlouvy o půjče číslo nárok na vydání bezdůvodného obohacení představující vyplacenou částku dne 4. 8. 2015 ve výši 5 000 Kč po odečtení žalovanou dosud uhrazené částky v celkové výši 5 288 Kč. Ohledně Smlouvy o půjče číslo Smlouvy o půjče číslo soud tedy podané žalobě výrokem I. vyhověl co do částky 28 447 Kč (17 573 Kč + 10 874 Kč), a to z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. o. z., a to v souladu s ust. o. z. včetně úroku z prodlení v žalobkyní požadované výši dle za požadovanou dobu. V případě Smlouvy o půjče číslo je zřejmé, že žalovaná uhradila zapůjčiteli více, než od zapůjčitele obdržela, soud proto žalobu v části uplatňovaného nároku z této smlouvy, zamítl.

17. Výrokem II. pak soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť s ohledem na právní posouzení uzavřených smluv jakožto neplatného právního jednání byly další nároky spočívající ve zbývající jistině, ve zbývajících zákonných úrocích a ve zbývajících sjednaných úrocích nedůvodné s ohledem na absenci právního základu, na základě něhož by se žalobkyně těchto oprávněně domáhala.

18. Výrokem III. soud rozhodl ve smyslu ust. , kdy v případě částečného úspěchu soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že převážně úspěšná byla v řízení žalovaná, na jejíž straně soud nezjistil vznik nákladů řízení, rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Chebu. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.