Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 45/2021-61

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr Pavlou Tupou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 26 510,76 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 625 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 591,01 Kč od 30. 10. 2017 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 1 033,99 Kč od 18. 7. 2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se do částky 18 885,76 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 846,52 Kč od 30. 10. 2017 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 234,19 Kč od 18. 7. 2017 do zaplacení, úroku ve výši 28,00 % ročně z částky 8 437,53 Kč od 31. 10. 2017 do zaplacení a úroku ve výši 27,00 % ročně z částky 7 268,18 Kč od 11. 7. 2017 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 625 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 591,01 Kč od 30. 10. 2017 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 1 033,99 Kč od 18. 7. 2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se do částky 18 885,76 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 846,52 Kč od 30. 10. 2017 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 234,19 Kč od 18. 7. 2017 do zaplacení, úroku ve výši 28,00 % ročně z částky 8 437,53 Kč od 31. 10. 2017 do zaplacení a úroku ve výši 27,00 % ročně z částky 7 268,18 Kč od 11. 7. 2017 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 15 203,77 Kč a částky 11 306,99 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 437,53 Kč od 30. 10. 2017 do zaplacení, kapitalizovaný za období od 30. 10. 2017 do 24. 6. 2019 v částce 1 182,38 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 268,18 Kč od 18. 7. 2017 do zaplacení, kapitalizovaný za období od 18. 7. 2017 do 24. 6. 2019 v částce 1 194,05 Kč, se smluvním úrokem ve výši 28,00 % ročně z částky 8 437,53 Kč Kč od 31. 10. 2017 do zaplacení, kapitalizovaný za období od datum do 24. 6. 2019 v částce 4 105,81 Kč, se smluvním úrokem ve výši 27 % ročně z částky 7 268,18 Kč od 11. 7. 2017 do zaplacení, kapitalizovaný za období od 11. 7. 2017 do 24. 6. 2019 v částce 4 044,63 Kč. Návrh odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, a žalovaným po řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného původním věřitelem došlo dne datum k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o zápůjčce číslo. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 724 Kč s úrokovou sazbou ve výši 28,00 % ročně, odměnu za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 5 833 Kč a za odměnu za zpracování a doručení částku ve výši 1 250 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 314 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 30. 10. 2017. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas. Žalovaný na pohledávku uhradil pouze částku 3 408,99 Kč. Dále mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, a žalovaným po řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného původním věřitelem došlo dne datum k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o zápůjčce číslo. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 124 Kč s úrokovou sazbou ve výši 27,00 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 989 Kč a za hotovostní inkaso splátek částku ve výši 5 160 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 372 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 10. 7. 2017. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas. Žalovaný na pohledávku uhradil pouze částku 10 966,01 Kč. Pohledávky vyplývající z výše uvedených smluv, včetně příslušenství, se všemi právy s nimi spojenými, byly ze strany společnosti právnická osoba, IČO, postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek

ze dne 24. 6. 2019 žalobkyni, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 24. 6. 2019. Po postoupení pohledávek žalovaný žalobkyni ničeho nezaplatil, a to ani po zaslané předžalobní upomínce.

2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil.

3. Při uvedené procesní pasivitě žalovaného, kterého rovněž tíží povinnost tvrzení a břemeno důkazní podle , , dále jen ,

a který v žádném směru nevyvracel žalobní tvrzení a přes řádné předvolání se k jednání soudu nedostavil, vycházel soud ze žalobkyní předložených písemných důkazních prostředků.

A to za situace, kdy právní zástupkyně žalobkyně přítomná u jednání ex post zcela účelově tvrdila, ale nikterak nedoložila, zda byly žalovanému nějaké služby poskytnuty či nikoliv, případně jaká a kolikrát a s jakými náklady věřitele, pouze podrobně odcitovala obchodní podmínky platné u původního věřitele v době sjednání smluv, což však bylo soudu známo již z předložených obchodních podmínek. Na konkrétní dotaz soudu ohledně přehledu plateb uvedla, že toto jí není známo, pouze z instrukcí od žalobkyně vyplývá pravděpodobná existence přehledu plateb, tento nemá k dispozici, žalobkyně je však schopna dodatečně doložit seznam provedených plateb. Tento návrh důkazu soud zamítl jako nadbytečný, neboť poměr uskutečněných plateb žalovaným k jistině z každé ze smluv je pouze částečný a lze z toho jasně konstatovat, že ani v případě závěru soudu o vyčerpání„ služby“ žalovaným nejsou náklady ve své výši na ní odpovídající požadavku dobrých mravů už jen z toho důvodu, že tyto náklady se neodvíjejí od nákladů původního věřitele na tuto službu, ale jsou počítány procentní výší ze zapůjčené jistiny. Dále má soud za to, že v případě, že by takovýto důkaz měla žalobkyně řádně k dispozici, předložila by jej soudu přímo s žalobou, neboť se jedná o zkušenou žalující, pokud tak neučinila, má soud za to, že v následném doložení y by se jednalo pouze o ex post vyhotovený přehled vycházející čistě z výše uhrazené částky rozdělenou dle výše splátek určených ve smlouvě, když ani případně odpovědný obchodní zástupce právního předchůdce žalobkyně není schopen důvěryhodně určit zpětně 5 let, jak probíhalo splácení žalovaného.

4. Na základě listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl tak soud ohledně skutkového stavu k následujícím závěrům.

5. Dne datum uzavřel původní věřitel se žalovaným smlouvu nazvanou jako Smlouva o zápůjčce číslo (dále jen„ smlouva číslo“), podle níž žalovanému poskytl částku 12 000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti při uzavírání smlouvy a kterou se zavázal věřiteli splatit formou 60 týdenních splátek po 372 Kč, a to spolu s úrokem v částce 2 124 Kč, za dobu trvání smlouvy 60 týdnů odpovídající výši úroku 27,00 % ročně z dlužné částky, s poplatkem za administrativní činnost ve výši 2 989 Kč a s poplatkem za hotovostní režim splátek ve výši 5 160 Kč, celkem tak v částce 22 273 Kč. Žalovaný splátky řádně nehradil. Celkem žalovaný uhradil 10 966,01 Kč.

6. Dne datum uzavřel původní věřitel se žalovaným smlouvu nazvanou jako Smlouva o zápůjčce číslo (dále jen„ smlouva číslo“), podle níž žalovanému poskytl částku 10 000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti při uzavírání smlouvy a kterou se zavázal věřiteli splatit formou 60 týdenních splátek po 314 Kč, a to spolu s úrokem v částce 1 724 Kč, za dobu trvání smlouvy 60 týdnů odpovídající výši úroku 28,00 % ročně z dlužné částky, s poplatkem za administrativní činnost ve výši 5 833 Kč a s tzv. poplatkem za zpracování a doručení ve výši 1 250 Kč, celkem tak v částce 18 807 Kč. Žalovaný splátky řádně nehradil. Celkem žalovaný uhradil 3 408,99 Kč. Své pohledávky za žalovaným z uvedených smluv věřitel postoupil žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019, což žalovanému oznámil téhož dne.

7. Podle . , dále jen o. z., platí, že nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy a veřejný pořádek. Podle o. z. má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Podle o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Podle o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

8. Podle § 1812 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

9. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

10. Podle § 2991 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

11. V uvedené věci dospěl soud k názoru, že samotné smlouvy formulářového předtištěného typu, do kterých byly vepsány osobní údaje o žalovaném, o výši zápůjčky, o výši jednotlivých poplatků, o celkové částce, jež má být žalovaným věřiteli zaplacena a o výši a počtu týdenních splátek, v rámci nichž se tak má stát, jsou co do obsahu i co do formy smlouvami transparentní. Přestože jsou platby spojené s poskytnutím peněžních prostředků uvedené v předmětných smlouvách o půjčce (úrok, poplatek za zpracování a doručení X administrativní poplatek, poplatek za komfortní a flexibilní splácení X poplatek za hotovostní režim splátek) zcela transparentní a přestože je ve smlouvě číslo uveden úrok odpovídající výši 27,00 % ročně a ve smlouvě číslo úrok odpovídající výši 28,00 % ročně z poskytnutých částek, což by samostatně byly akceptovatelné úroky, nejedná se o platně uzavřené smlouvy o zápůjčce z následujících důvodů. Soud dospěl k závěru, že věřitel při uzavírání předmětných smluv poplatky uvedenými v jednotlivých částkách, pouze účelově s cílem naplnit zákonné požadavky na přiměřenost vzájemných ujednání mezi podnikatelem a spotřebitelem, skrytě navýšil úroky. Soud ani podrobným studiem smlouvy nezjistil, jaké protiplnění by za tyto poplatky měl věřitel (podnikatel) dlužníku (spotřebiteli) poskytnout. Označení obsahu služby (poplatek za zpracování a doručení X administrativní poplatek) je obšírně a zcela nejasně specifikováno v obchodních podmínkách, které právní zástupkyně žalobkyně konstatovala i při jednání, nebyla sto však již uvést, zda takovéto služby, ať už jakékoliv, žalovaný skutečně objednal a zda je nějak využil. Ve Smlouvě číslo je stanoven poplatek za administrativní činnost v částce 2 989 Kč, ve smlouvě číslo je stanoven tzv. poplatek za zpracování a doručení v částce 1 250 Kč. Soud má za to, že výše ujednaných poplatků neodpovídá protiplnění, která měla být za tyto poplatky poskytnuta, když z obsahu těchto služeb vyplývá, že se vzájemně překrývají a ve svém důsledku znamenají jediný úkon ze strany právního předchůdce žalobkyně, a to vyplnění formulářové adhezní smlouvy. Ohledně poplatku za hotovostní inkaso splátek (poplatek za komfortní a flexibilní splácení X poplatek za hotovostní režim splátek), soud konstatuje, že k tomu žalobkyně ex post účelově tvrdila, ale nikterak nedoložila poskytnutí služby ve formě výběru splátek v hotovosti.

12. Vzhledem k výše uvedenému má soud za to, že jednotlivým výčtem částek v obou předmětných smlouvách se věřitel snaží účelově vyhovět zákonným požadavkům na přiměřenost a transparentnost smluv uzavíraných se spotřebitelem, ale ve skutečnosti došlo pouze ke skrytému navýšení vlastního úroku, a to v případě smlouvy číslo na úroky ve výši 74,18 % jistiny za rok, když za avizované„ služby“ věřitel dlužníkovi žádného protiplnění neposkytl. K takovéto výši úroku dospěl soud přepočtem z celkové splatné částky 22 273 Kč (jistina 12 000 Kč a úrok 10 273 Kč) splatné za 60 týdnů (tj. úrok za dobu trvání smlouvy 85,60 %), když soud předpokládal běžnou délku roku 52 týdnů (tj. 74,18 % ročně jak výše uvedeno). A v případě Smlouvy číslo na úroky ve výši 76,32 % jistiny za rok, když za avizované„ služby“ věřitel dlužníkovi žádného protiplnění neposkytl. K takovéto výši úroku dospěl soud přepočtem z celkové splatné částky 18 807 Kč (jistina 10 000 Kč a úrok 8 807 Kč) splatné za 60 týdnů (tj. úrok za dobu trvání smlouvy 88,07 %), když soud předpokládal běžnou délku roku 52 týdnů (tj. 76,32 % ročně jak výše uvedeno). Při takto sjednané výši úroků se po zhodnocení každé z předmětných smluv jako celku jedná o neplatně uzavřenou smlouvu, neboť se zjevně příčí dobrým mravům, když v době uzavření Smlouvy číslo byl běžný úrok pro domácnost na spotřebu v délce splácení 1 až 5 let cca 13 % ročně, v době uzavření smlouvy číslo byl běžný úrok pro domácnost na spotřebu v délce splácení 1 až 5 let cca 12,9 % ročně, ve smlouvách sjednaný jej tak několikrát převyšuje. I při plném respektování principu smluvní volnosti a autonomie vůle nezbývá soudu než konstatovat, že zákonná ustanovení na ochranu spotřebitele jsou z většiny kogentní a nelze se tak od nich odchýlit ani ujednáním ve smlouvě. Pokud přesto dojde k odchylnému ujednání mezi účastníky, k tomuto ujednání, zejména pokud je v neprospěch spotřebitele, se ze zákona nepřihlíží a soud musí ze své úřední povinnosti vycházet z toho,

že se jedná o ujednání neplatné. Při úvaze soudu o možné oddělitelnosti jednotlivých ujednání dospěl k závěru, že po zhodnocení obchodu žalobkyně (jejího právního předchůdce) – poskytování úvěrů za výše uvedených podmínek – jako celku, kdy požaduje úroky z poskytnuté částky významně vyšší než je obvyklé, spoléhaje přitom na malou finanční gramotnost dlužníků či jejich nezodpovědnost, popř. tíseň, a cílevědomě kalkuluje s tím, že je ve společnosti nikoli nepatrná vrstva osob, jež nejsou ani přes vyhovění požadavkům zákona o spotřebitelském úvěru schopni smysl ujednání ve smlouvě pochopit a vyhodnotit, je nutno posuzovat jako společensky nežádoucí až nebezpečné, v podstatě jde o obchod s chudobou, a právě tyto okolnosti pak brání tomu, aby ujednání o výši úroku mohlo být oddělitelné od ostatního obsahu smlouvy, neboť nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého jednání a zjevné zneužití práva žalobkyní (či jejím právním předchůdcem) nepožívá právní ochrany.

13. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru o neplatnosti právního jednání pro rozpor s dobrými mravy, mohla se žalobkyně domáhat vrácení poskytnutých peněžních prostředků z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 a následujících o. z. Žalobkyni tak vznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení představující vyplacenou částku dne 16. 5. 2016 ve výši 12 000 Kč po odečtení žalovaným dosud uhrazené částky v celkové výši 10 966,01 Kč, a nárok na vydání bezdůvodného obohacení představující vyplacenou částku dne 5. 9. 2016 ve výši 10 000 Kč po odečtení žalovaným dosud uhrazené částky v celkové výši 3 408,99 Kč, soud tedy podané žalobě výrokem I. vyhověl co do částky 7 625 Kč, a to z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. o. z., a to v souladu s ust. o. z. včetně úroku z prodlení v žalobkyní požadované výši dle za požadovanou dobu.

14. Výrokem II. pak soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť s ohledem na právní posouzení uzavřených smluv jakožto neplatných právních jednání byly další nároky spočívající ve zbývající jistině, ve zbývajících zákonných úrocích a ve zbývajících sjednaných úrocích nedůvodné s ohledem na absenci právního základu, na základě něhož by se žalobkyně těchto oprávněně domáhala.

15. Při vlastním vyhlášení rozsudku došlo v protokolu o vyhlášení rozsudku ze strany soudu k písařské chybě, když ve výroku II. soud chybně neuvedl procentní výši úroku z prodlení, když správně je vždy ve výši 8,05 % ročně z předmětné částky. Soud proto postupoval podle ustanovení a zjevnou nesprávnost přímo v písemném vyhotovení rozsudku opravil.

16. Výrokem III. soud rozhodl ve smyslu ust. , kdy v případě částečného úspěchu soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že převážně úspěšný byl v řízení žalovaný, na jehož straně soud nezjistil vznik nákladů řízení, rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Chebu. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.