Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (6)No categories available
9 C 45/2021-61
Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr Pavlou Tupou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 26 510,76 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 625 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 591,01 Kč od 30. 10. 2017 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 1 033,99 Kč od 18. 7. 2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se do částky 18 885,76 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 846,52 Kč od 30. 10. 2017 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 234,19 Kč od 18. 7. 2017 do zaplacení, úroku ve výši 28,00 % ročně z částky 8 437,53 Kč od 31. 10. 2017 do zaplacení a úroku ve výši 27,00 % ročně z částky 7 268,18 Kč od 11. 7. 2017 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 625 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 591,01 Kč od 30. 10. 2017 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 1 033,99 Kč od 18. 7. 2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se do částky 18 885,76 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 846,52 Kč od 30. 10. 2017 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 234,19 Kč od 18. 7. 2017 do zaplacení, úroku ve výši 28,00 % ročně z částky 8 437,53 Kč od 31. 10. 2017 do zaplacení a úroku ve výši 27,00 % ročně z částky 7 268,18 Kč od 11. 7. 2017 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 15 203,77 Kč a částky 11 306,99 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 437,53 Kč od 30. 10. 2017 do zaplacení, kapitalizovaný za období od 30. 10. 2017 do 24. 6. 2019 v částce 1 182,38 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 268,18 Kč od 18. 7. 2017 do zaplacení, kapitalizovaný za období od 18. 7. 2017 do 24. 6. 2019 v částce 1 194,05 Kč, se smluvním úrokem ve výši 28,00 % ročně z částky 8 437,53 Kč Kč od 31. 10. 2017 do zaplacení, kapitalizovaný za období od datum do 24. 6. 2019 v částce 4 105,81 Kč, se smluvním úrokem ve výši 27 % ročně z částky 7 268,18 Kč od 11. 7. 2017 do zaplacení, kapitalizovaný za období od 11. 7. 2017 do 24. 6. 2019 v částce 4 044,63 Kč. Návrh odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, a žalovaným po řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného původním věřitelem došlo dne datum k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o zápůjčce číslo. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 724 Kč s úrokovou sazbou ve výši 28,00 % ročně, odměnu za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 5 833 Kč a za odměnu za zpracování a doručení částku ve výši 1 250 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 314 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 30. 10. 2017. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas. Žalovaný na pohledávku uhradil pouze částku 3 408,99 Kč. Dále mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, a žalovaným po řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného původním věřitelem došlo dne datum k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o zápůjčce číslo. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 124 Kč s úrokovou sazbou ve výši 27,00 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 989 Kč a za hotovostní inkaso splátek částku ve výši 5 160 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 372 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 10. 7. 2017. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas. Žalovaný na pohledávku uhradil pouze částku 10 966,01 Kč. Pohledávky vyplývající z výše uvedených smluv, včetně příslušenství, se všemi právy s nimi spojenými, byly ze strany společnosti právnická osoba, IČO, postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek
ze dne 24. 6. 2019 žalobkyni, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 24. 6. 2019. Po postoupení pohledávek žalovaný žalobkyni ničeho nezaplatil, a to ani po zaslané předžalobní upomínce.
2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil.
3. Při uvedené procesní pasivitě žalovaného, kterého rovněž tíží povinnost tvrzení a břemeno důkazní podle § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , dále jen o. s. ř. o. s. ř. ,
a který v žádném směru nevyvracel žalobní tvrzení a přes řádné předvolání se k jednání soudu nedostavil, vycházel soud ze žalobkyní předložených písemných důkazních prostředků.
A to za situace, kdy právní zástupkyně žalobkyně přítomná u jednání ex post zcela účelově tvrdila, ale nikterak nedoložila, zda byly žalovanému nějaké služby poskytnuty či nikoliv, případně jaká a kolikrát a s jakými náklady věřitele, pouze podrobně odcitovala obchodní podmínky platné u původního věřitele v době sjednání smluv, což však bylo soudu známo již z předložených obchodních podmínek. Na konkrétní dotaz soudu ohledně přehledu plateb uvedla, že toto jí není známo, pouze z instrukcí od žalobkyně vyplývá pravděpodobná existence přehledu plateb, tento nemá k dispozici, žalobkyně je však schopna dodatečně doložit seznam provedených plateb. Tento návrh důkazu soud zamítl jako nadbytečný, neboť poměr uskutečněných plateb žalovaným k jistině z každé ze smluv je pouze částečný a lze z toho jasně konstatovat, že ani v případě závěru soudu o vyčerpání„ služby“ žalovaným nejsou náklady ve své výši na ní odpovídající požadavku dobrých mravů už jen z toho důvodu, že tyto náklady se neodvíjejí od nákladů původního věřitele na tuto službu, ale jsou počítány procentní výší ze zapůjčené jistiny. Dále má soud za to, že v případě, že by takovýto důkaz měla žalobkyně řádně k dispozici, předložila by jej soudu přímo s žalobou, neboť se jedná o zkušenou žalující, pokud tak neučinila, má soud za to, že v následném doložení listin y by se jednalo pouze o ex post vyhotovený přehled vycházející čistě z výše uhrazené částky rozdělenou dle výše splátek určených ve smlouvě, když ani případně odpovědný obchodní zástupce právního předchůdce žalobkyně není schopen důvěryhodně určit zpětně 5 let, jak probíhalo splácení žalovaného.
4. Na základě listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl tak soud ohledně skutkového stavu k následujícím závěrům.
5. Dne datum uzavřel původní věřitel se žalovaným smlouvu nazvanou jako Smlouva o zápůjčce číslo (dále jen„ smlouva číslo“), podle níž žalovanému poskytl částku 12 000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti při uzavírání smlouvy a kterou se zavázal věřiteli splatit formou 60 týdenních splátek po 372 Kč, a to spolu s úrokem v částce 2 124 Kč, za dobu trvání smlouvy 60 týdnů odpovídající výši úroku 27,00 % ročně z dlužné částky, s poplatkem za administrativní činnost ve výši 2 989 Kč a s poplatkem za hotovostní režim splátek ve výši 5 160 Kč, celkem tak v částce 22 273 Kč. Žalovaný splátky řádně nehradil. Celkem žalovaný uhradil 10 966,01 Kč.
6. Dne datum uzavřel původní věřitel se žalovaným smlouvu nazvanou jako Smlouva o zápůjčce číslo (dále jen„ smlouva číslo“), podle níž žalovanému poskytl částku 10 000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti při uzavírání smlouvy a kterou se zavázal věřiteli splatit formou 60 týdenních splátek po 314 Kč, a to spolu s úrokem v částce 1 724 Kč, za dobu trvání smlouvy 60 týdnů odpovídající výši úroku 28,00 % ročně z dlužné částky, s poplatkem za administrativní činnost ve výši 5 833 Kč a s tzv. poplatkem za zpracování a doručení ve výši 1 250 Kč, celkem tak v částce 18 807 Kč. Žalovaný splátky řádně nehradil. Celkem žalovaný uhradil 3 408,99 Kč. Své pohledávky za žalovaným z uvedených smluv věřitel postoupil žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019, což žalovanému oznámil téhož dne.
7. Podle § 1 odst. 2 . zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku , dále jen o. z., platí, že nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy a veřejný pořádek. Podle § 6 o. z. má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Podle § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
8. Podle § 1812 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.
9. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
10. Podle § 2991 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
11. V uvedené věci dospěl soud k názoru, že samotné smlouvy formulářového předtištěného typu, do kterých byly vepsány osobní údaje o žalovaném, o výši zápůjčky, o výši jednotlivých poplatků, o celkové částce, jež má být žalovaným věřiteli zaplacena a o výši a počtu týdenních splátek, v rámci nichž se tak má stát, jsou co do obsahu i co do formy smlouvami transparentní. Přestože jsou platby spojené s poskytnutím peněžních prostředků uvedené v předmětných smlouvách o půjčce (úrok, poplatek za zpracování a doručení X administrativní poplatek, poplatek za komfortní a flexibilní splácení X poplatek za hotovostní režim splátek) zcela transparentní a přestože je ve smlouvě číslo uveden úrok odpovídající výši 27,00 % ročně a ve smlouvě číslo úrok odpovídající výši 28,00 % ročně z poskytnutých částek, což by samostatně byly akceptovatelné úroky, nejedná se o platně uzavřené smlouvy o zápůjčce z následujících důvodů. Soud dospěl k závěru, že věřitel při uzavírání předmětných smluv poplatky uvedenými v jednotlivých částkách, pouze účelově s cílem naplnit zákonné požadavky na přiměřenost vzájemných ujednání mezi podnikatelem a spotřebitelem, skrytě navýšil úroky. Soud ani podrobným studiem smlouvy nezjistil, jaké protiplnění by za tyto poplatky měl věřitel (podnikatel) dlužníku (spotřebiteli) poskytnout. Označení obsahu služby (poplatek za zpracování a doručení X administrativní poplatek) je obšírně a zcela nejasně specifikováno v obchodních podmínkách, které právní zástupkyně žalobkyně konstatovala i při jednání, nebyla sto však již uvést, zda takovéto služby, ať už jakékoliv, žalovaný skutečně objednal a zda je nějak využil. Ve Smlouvě číslo je stanoven poplatek za administrativní činnost v částce 2 989 Kč, ve smlouvě číslo je stanoven tzv. poplatek za zpracování a doručení v částce 1 250 Kč. Soud má za to, že výše ujednaných poplatků neodpovídá protiplnění, která měla být za tyto poplatky poskytnuta, když z obsahu těchto služeb vyplývá, že se vzájemně překrývají a ve svém důsledku znamenají jediný úkon ze strany právního předchůdce žalobkyně, a to vyplnění formulářové adhezní smlouvy. Ohledně poplatku za hotovostní inkaso splátek (poplatek za komfortní a flexibilní splácení X poplatek za hotovostní režim splátek), soud konstatuje, že k tomu žalobkyně ex post účelově tvrdila, ale nikterak nedoložila poskytnutí služby ve formě výběru splátek v hotovosti.
12. Vzhledem k výše uvedenému má soud za to, že jednotlivým výčtem částek v obou předmětných smlouvách se věřitel snaží účelově vyhovět zákonným požadavkům na přiměřenost a transparentnost smluv uzavíraných se spotřebitelem, ale ve skutečnosti došlo pouze ke skrytému navýšení vlastního úroku, a to v případě smlouvy číslo na úroky ve výši 74,18 % jistiny za rok, když za avizované„ služby“ věřitel dlužníkovi žádného protiplnění neposkytl. K takovéto výši úroku dospěl soud přepočtem z celkové splatné částky 22 273 Kč (jistina 12 000 Kč a úrok 10 273 Kč) splatné za 60 týdnů (tj. úrok za dobu trvání smlouvy 85,60 %), když soud předpokládal běžnou délku roku 52 týdnů (tj. 74,18 % ročně jak výše uvedeno). A v případě Smlouvy číslo na úroky ve výši 76,32 % jistiny za rok, když za avizované„ služby“ věřitel dlužníkovi žádného protiplnění neposkytl. K takovéto výši úroku dospěl soud přepočtem z celkové splatné částky 18 807 Kč (jistina 10 000 Kč a úrok 8 807 Kč) splatné za 60 týdnů (tj. úrok za dobu trvání smlouvy 88,07 %), když soud předpokládal běžnou délku roku 52 týdnů (tj. 76,32 % ročně jak výše uvedeno). Při takto sjednané výši úroků se po zhodnocení každé z předmětných smluv jako celku jedná o neplatně uzavřenou smlouvu, neboť se zjevně příčí dobrým mravům, když v době uzavření Smlouvy číslo byl běžný úrok pro domácnost na spotřebu v délce splácení 1 až 5 let cca 13 % ročně, v době uzavření smlouvy číslo byl běžný úrok pro domácnost na spotřebu v délce splácení 1 až 5 let cca 12,9 % ročně, ve smlouvách sjednaný jej tak několikrát převyšuje. I při plném respektování principu smluvní volnosti a autonomie vůle nezbývá soudu než konstatovat, že zákonná ustanovení na ochranu spotřebitele jsou z většiny kogentní a nelze se tak od nich odchýlit ani ujednáním ve smlouvě. Pokud přesto dojde k odchylnému ujednání mezi účastníky, k tomuto ujednání, zejména pokud je v neprospěch spotřebitele, se ze zákona nepřihlíží a soud musí ze své úřední povinnosti vycházet z toho,
že se jedná o ujednání neplatné. Při úvaze soudu o možné oddělitelnosti jednotlivých ujednání dospěl k závěru, že po zhodnocení obchodu žalobkyně (jejího právního předchůdce) – poskytování úvěrů za výše uvedených podmínek – jako celku, kdy požaduje úroky z poskytnuté částky významně vyšší než je obvyklé, spoléhaje přitom na malou finanční gramotnost dlužníků či jejich nezodpovědnost, popř. tíseň, a cílevědomě kalkuluje s tím, že je ve společnosti nikoli nepatrná vrstva osob, jež nejsou ani přes vyhovění požadavkům zákona o spotřebitelském úvěru schopni smysl ujednání ve smlouvě pochopit a vyhodnotit, je nutno posuzovat jako společensky nežádoucí až nebezpečné, v podstatě jde o obchod s chudobou, a právě tyto okolnosti pak brání tomu, aby ujednání o výši úroku mohlo být oddělitelné od ostatního obsahu smlouvy, neboť nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého jednání a zjevné zneužití práva žalobkyní (či jejím právním předchůdcem) nepožívá právní ochrany.
13. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru o neplatnosti právního jednání pro rozpor s dobrými mravy, mohla se žalobkyně domáhat vrácení poskytnutých peněžních prostředků z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 a následujících o. z. Žalobkyni tak vznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení představující vyplacenou částku dne 16. 5. 2016 ve výši 12 000 Kč po odečtení žalovaným dosud uhrazené částky v celkové výši 10 966,01 Kč, a nárok na vydání bezdůvodného obohacení představující vyplacenou částku dne 5. 9. 2016 ve výši 10 000 Kč po odečtení žalovaným dosud uhrazené částky v celkové výši 3 408,99 Kč, soud tedy podané žalobě výrokem I. vyhověl co do částky 7 625 Kč, a to z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 o. z., a to v souladu s ust. § 1970 o. z. včetně úroku z prodlení v žalobkyní požadované výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. za požadovanou dobu.
14. Výrokem II. pak soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť s ohledem na právní posouzení uzavřených smluv jakožto neplatných právních jednání byly další nároky spočívající ve zbývající jistině, ve zbývajících zákonných úrocích a ve zbývajících sjednaných úrocích nedůvodné s ohledem na absenci právního základu, na základě něhož by se žalobkyně těchto oprávněně domáhala.
15. Při vlastním vyhlášení rozsudku došlo v protokolu o vyhlášení rozsudku ze strany soudu k písařské chybě, když ve výroku II. soud chybně neuvedl procentní výši úroku z prodlení, když správně je vždy ve výši 8,05 % ročně z předmětné částky. Soud proto postupoval podle ustanovení § 164 o.s.ř. a zjevnou nesprávnost přímo v písemném vyhotovení rozsudku opravil.
16. Výrokem III. soud rozhodl ve smyslu ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , kdy v případě částečného úspěchu soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že převážně úspěšný byl v řízení žalovaný, na jehož straně soud nezjistil vznik nákladů řízení, rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Chebu. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.