Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 99/2021-17

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní titul Petrou Jun Liškovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem titul titul. jméno příjmení, anonymizováno.

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa

o zaplacení 21 496 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 50 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 4. 5. 2021 do zaplacení a dále částku 1 350 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 4. 5. 2021 do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá ohledně částky ve výši 8 590 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 625,03 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 673,25 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 6 544,85 Kč od 30. 11. 2019 do 3. 5. 2021, z částky 6 494,85 Kč od 4. 5 2021 do zaplacení a ve výši 0,75 % ročně z částky 50 Kč od 4. 5. 2021 do zaplacení, dále ohledně úroku ve výši 23,66 % ročně z částky 6 544,85 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení; dále se žaloba zamítá ohledně částky ve výši 11 506 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 126,01 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 005 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 9 749 Kč od 30. 11. 2019 do 3. 5. 2021, z částky 8 399 Kč od 4. 5 2021 do zaplacení a ve výši 0,75 % ročně z částky 1 350 Kč od 4. 5. 2021 do zaplacení, a ohledně úroku ve výši 23,66 % ročně z částky 9 749 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 50 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 4. 5. 2021 do zaplacení a dále částku 1 350 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 4. 5. 2021 do zaplacení. II. Žaloba se zamítá ohledně částky ve výši 8 590 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 625,03 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 673,25 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 6 544,85 Kč od 30. 11. 2019 do 3. 5. 2021, z částky 6 494,85 Kč od 4. 5 2021 do zaplacení a ve výši 0,75 % ročně z částky 50 Kč od 4. 5. 2021 do zaplacení, dále ohledně úroku ve výši 23,66 % ročně z částky 6 544,85 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení; dále se žaloba zamítá ohledně částky ve výši 11 506 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 126,01 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 005 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 9 749 Kč od 30. 11. 2019 do 3. 5. 2021, z částky 8 399 Kč od 4. 5 2021 do zaplacení a ve výši 0,75 % ročně z částky 1 350 Kč od 4. 5. 2021 do zaplacení, a ohledně úroku ve výši 23,66 % ročně z částky 9 749 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou ze dne 27. 1. 2021 na žalované domáhal zaplacení částky 21 496 Kč s příslušenstvím a úhrady nákladů řízení. Uváděl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (dále jen„ příjmení jméno“) a žalovanou byla dne 25. 9. 2017 uzavřena smlouva o anonymizováno úvěru číslo na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit společně s úrokem ve výši 1 400 Kč, úhradou za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, za inkasní služby ve výši 4 000 Kč a poplatkem za doplňkovou službu životního pojištění ve výši 290 Kč, v pravidelných týdenních splátkách po 305 Kč Poslední splátka byla stanovena na 5. 11. 2018. Žalovaná porušila svou povinnost splácet, na poskytnutý úvěr uhradila pouze 9 050 Kč. příjmení příjmení jméno a žalovanou byla dále dne datum uzavřena smlouva o anonymizováno úvěru číslo na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splatit společně s úrokem ve výši 2 100 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč, za hotovostní inkaso splátek 6 000 Kč a poplatkem za doplňkovou službu životního pojištění ve výši 406 Kč, v pravidelných týdenních splátkách ve výši 457 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 17. 8. 2018. Žalovaná porušila svou povinnost splácet, na poskytnutý úvěr uhradila pouze 13 650 Kč. Obě pohledávky za žalovanou postoupila právnická osoba anonymizováno na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019, což bylo žalované oznámeno. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána předžalobní výzvou, na kterou však nereagovala.

2. Žalobce dále obecně uvedl, že příjmení jméno v obou případech s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet anonymizováno úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětných smluv. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka. Teprve následně, po vyhodnocení získaných informací, byla s žalovanou uzavřena smlouva.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila.

4. Z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Dne 7. 7. 2017 uzavřel právní předchůdce žalobce příjmení jméno s žalovanou u s názvem smlouva o anonymizováno úvěru číslo na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve formě peněžité zápůjčky ve výši 15 000 Kč. Úvěr se žalovaná zavázala splatit společně s úrokem ve výši 2 100 Kč, poplatkem ve výši 3 000 Kč, poplatkem za inkasní služby ve výši 6 000 Kč a poplatkem za sjednané pojištění anonymizována dvě slova ve výši 406 Kč, to vše v pravidelných týdenních splátkách po 457 Kč. Svým podpisem žalovaná potvrdila převzetí částky ve výši 15 000 Kč v hotovosti (ze smlouvy o úvěru číslo). Žalovaná porušila svou povinnost splácet, dle tvrzení žalobce na poskytnutý úvěr uhradila pouze 13 650 Kč. Dne 25. 9. 2017 uzavřel právní předchůdce žalobce příjmení jméno s žalovanou u s názvem smlouva o anonymizováno úvěru číslo na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč. Úvěr se žalovaná zavázala splatit společně s úrokem ve výši 1 400 Kč, poplatkem ve výši 2 000 Kč, poplatkem za inkasní služby ve výši 4 000 Kč a poplatkem za sjednané pojištění anonymizována dvě slova ve výši 290 Kč, to vše v pravidelných týdenních splátkách po 305 Kč. Svým podpisem žalovaná potvrdila převzetí částky ve výši 10 000 Kč v hotovosti (ze smlouvy o úvěru číslo). Žalovaná porušila svou povinnost splácet, dle tvrzení žalobce na poskytnutý úvěr uhradila pouze 9 050 Kč. Právní předchůdce žalobce jako postupitel a žalobce jako postupník uzavřeli dne 29. 11. 2019 smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byly pohledávky uvedené v Příloze číslo„ Seznam postoupených pohledávek“ této smlouvy postoupeny na žalobce s účinností k témuž dni. Postoupenou pohledávkou jsou i obě žalované pohledávky za žalovanou (ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek). Oznámení o postoupení pohledávek právního předchůdce žalobce ze dne 29. 11. 2019 bylo žalované zasláno (z dopisu ze dne 29. 11. 2019 a z podacího lístku). Před podáním žaloby vyzval žalobce žalovanou k uhrazení dlužné částky (z předžalobní výzvy včetně dokladu o odeslání).

5. Za účelem zjištění, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného při uzavření smlouvy, soud provedl důkaz zákaznickými kartami. Z karty zákazníka, resp. žádosti o zápůjčku ze dne datum, soud zjistil, že žalovaná při podpisu smlouvy prohlásila, že bydlí s rodiči, má 1 nezaopatřené dítě a je osobou samostatně výdělečně činnou s příjmem 20 000 Kč měsíčně, zároveň popírá rodičovský příspěvek ve výši 3 800 Kč měsíčně. Výdaje uvedla v celkové výši 12 000 Kč, představující výdaje za bydlení 3 000 Kč, jídlo, dopravu, telefon, oblečení a léky 8 000 Kč a další výdaje 1 000 Kč. Dle odškrtnutých políček v kartě zákazníka žalovaná k ověření svých příjmů a výdajů nic nedoložila. Z karty zákazníka, resp. žádosti o zápůjčku ze dne 25. 9. 2017, soud zjistil, že žalovaná při podpisu smlouvy prohlásila, že bydlí s rodiči, má 1 nezaopatřené dítě a je osobou samostatně výdělečně činnou s příjmem 10 000 Kč měsíčně, dalším příjmem 6 000 Kč měsíčně a dále že pobírá měsíčně rodičovský příspěvek ve výši 4 300 Kč. Výdaje uvedla v celkové výši 9 800 Kč, představující výdaje na bydlení 1 000 Kč, jídlo, dopravu, telefon, oblečení a léky 6 000 Kč, splátka úvěru 2 300 Kč (úvěr u příjmení jméno v celkové výši 15 000 Kč) a další výdaje ve výši 500 Kč. Dle odškrtnutých políček v kartě zákazníka žalovaná ani v tomto případě k ověření svých příjmů a výdajů nic nedoložila.

6. Při právním posouzení věci soud vycházel ze , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a ze , o anonymizováno úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o anonymizováno úvěru“).

7. Podle , (dále jen „o. z.“), se smlouvou o zápůjčce zapůjčitel zavazuje, že vydlužiteli přenechá zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu.

8. Podle § 2 odst. 1 zákona o anonymizováno úvěru je anonymizováno úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

9. Podle § 86 odst. 1 zákona o anonymizováno úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o anonymizováno úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše anonymizováno úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne anonymizováno úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele anonymizováno úvěr splácet.

10. Podle § 86 odst. 2 zákona o anonymizováno úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky anonymizováno úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o anonymizováno úvěru vyplývá, že anonymizováno úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet anonymizováno úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle § 87 odst. 1 zákona o anonymizováno úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli anonymizováno úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu anonymizováno úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

15. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví

17. Ohledně postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 a následujících o. z., podle kterého věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

18. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouvy o anonymizováno úvěru ze dne datum a ze dne datum jsou absolutně neplatné, neboť při jejich uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o anonymizováno úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobce v žalobě uvádí, že řádně zhodnotil informace požadované a získané od žalované před uzavřením smlouvy tak, že žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům a zaznamenány do zákaznické karty. Samotné prohlášení žalované o majetkových poměrech, které není nijak objektivně doloženo, však není pro řádné zkoumání úvěruschopnosti dostatečné. Uvedené přitom dle názoru tohoto soudu platí i ohledně zákaznické karty, která je dle svého obsahu v podstatě rovněž toliko prohlášením žalovaného. V předmětné kartě žalovaná pouze deklaruje své majetkové a osobní poměry, jakékoliv další podklady, z nichž by soud mohl posoudit náležité zkoumání úvěruschopnosti, chybí. Závěr právního předchůdce žalobce o tom, že je žalovaná schopna dostát svým povinnostem ze smlouvy tak v řízení nebyl nijak objektivizován a prokázán. Tvrzení, že si od žalované před uzavřením smlouvy nechal předložit doklady, nijak žalobce nedoložil. K žalobě žalobce přiložil kartu zákazníka, ve které žalovaná uvedla, že pracuje jako OSVČ, má 1 nezaopatřené dítě a bydlí s rodiči. Dle zaškrtaných políček v zákaznické kartě neměl právní předchůdce žalobce k ověření uvedených údajů k dispozici ničeho. Vzhledem k tomu, že se žalobce k soudu nedostavil, nemohl mu soud poskytnout poučení dle , (dále jen „ “), tedy v jakém směru má případně doplnit svá skutková tvrzení a navrhnout důkazy k prokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované jako spotřebitele v souladu se zákonem. Myšlenkový proces, z něhož byla dovozena úvěruschopnost žalované, je proto nepřezkoumatelný. Nadto soud podotýká, že z obsahu spisu nevyplývá, že (zda) si právní předchůdce obstaral výpisy z veřejně přístupných registrů, případně z jakých registrů si tyto výpisy učinil a k jakým závěrům dospěl. Proces přezkoumání úvěruschopnosti je myšlenkovým postupem, který je možné objektivizovat a přezkoumat toliko předložením odpovídajících listin. Žalobce v tomto smyslu žádné y soudu nepředložil. Soud pochopitelně bere na vědomí, že půjčky u nebankovních institucí čerpají osoby potýkající se s finančními potížemi, právě i z těchto důvodů však soud musí trvat na řádném doložení zkoumání úvěruschopnosti tak, aby tuto mohl přezkoumat, neboť – jak uvedeno shora – úvěrování těchto osob musí být pečlivě zkoumáno, jelikož jejich dluhová past vede k celospolečenským negativním důsledkům.

19. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud v podrobnostech odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, (PR číslo s. 757), dle něhož„ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet anonymizováno úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ V této souvislosti soud zmiňuje též aktuální nálezovou judikaturu Ústavního soud ČR (nález ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ), v níž byla rovněž dovozena absolutní neplatnost smlouvy o anonymizováno úvěru při absenci náležitého zkoumání úvěruschopnosti dlužníka. Tento soud jednoznačně uzavřel, že poskytovatel anonymizováno úvěru má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.

20. Na základě shora uvedeného soud uzavřel, že úvěruschopnost žalované nebyla před uzavřením smluv prověřena. Z uvedeného důvodu jsou předmětné smlouvy absolutně neplatné, a to dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o anonymizováno úvěru. Závěr o absolutní neplatnosti se opírá o rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci OPR- právnická osoba GK (C číslo). Uvedeným rozhodnutím bylo dovozeno, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o anonymizováno úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo, z nichž vychází právní úprava obsažená v § 87 zákona o anonymizováno úvěru, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

21. Z povahy věci, a rovněž s přihlédnutím k citovanému rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie je smyslem institutu posuzování úvěruschopnosti spotřebitele před uzavřením smlouvy o anonymizováno úvěru vyhnout se situacím, kdy by úvěr byl poskytnut i osobám, u nichž by bylo lze důvodně pochybovat o tom, že budou schopny úvěr splácet. V uvedené právní úpravě se proto projevuje zájem na zachování veřejného pořádku, neboť uvedená pravidla a hodnoty jsou takového celospolečenského významu, že jejich porušení nelze akceptovat a právní jednání zjevně narušující veřejný pořádek má za následek jeho absolutní neplatnost, ke které soud přihlíží i bez námitky (§ 588 o. z.).

22. Vzhledem k tomu, že soud shledal obě smlouvy o úvěru ve smyslu shora uvedených ustanovení a citované judikatury absolutně neplatnými dle § 588 o. z. pro absenci řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobci. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované na základě smlouvy o úvěru ze dne 7. 7. 2017 částku 15 000 Kč. Jelikož žalovaná na tuto částku žalobci zaplatil pouze 13 650 Kč, má povinnost vydat žalobci zbývající částku 1 350 Kč jako bezdůvodné obohacení. Na základě smlouvy o úvěru ze dne 25. 9. 2017 poskytl žalobce žalované částku 10 000 Kč, přičemž žalovaná na tuto částku žalobci zaplatila pouze 9 050 Kč a má proto povinnost žalobci vydat zbývající částku ve výši 50 Kč jako bezdůvodné obohacení. Soud žalobci přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z částky 50 Kč a 1 350 Kč představující bezdůvodné obohacení, a to ode dne následujícího po doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobce ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzval žalovanou ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění). Ve zbývajícím rozsahu požadované jistiny, úroků a úroků z prodlení soud žalobu zamítl.

23. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovaná, která byla ve věci převážně úspěšná, žádné náklady neuplatňovala.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.

Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle (exekučního řádu).