Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
13 C 127/2021-27
Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudcem Mgr Stanislavem Findejsem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 9 753 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 753 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 770 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 369,60 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 500 Kč od 25. 7. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 368 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 753 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 770 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 369,60 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 500 Kč od 25. 7. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 368 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 9 753 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že její právní předchůdce, společnost právnická osoba, uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru číslo na základě které poskytl žalovanému úvěr ve výši 7 500 Kč, a to bezhotovostním převodem na účet žalovaného. Žalovaný se ve smlouvě zavázal tuto částku uvedené společnosti vrátit jednorázovou splátkou nejpozději dne 24. 3. 2017 a současně zaplatit i poplatek za poskytnutí úvěru, který činil 1 770 Kč. Žalovaný však do sjednané lhůty nic nezaplatil. Následně byla pohledávka za žalovaný smluvně postoupena na žalobkyni. Ke dni postoupení činila hodnota pohledávky za žalovaným 22 133 Kč a skládala se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 7 500 Kč, z nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 770 Kč, ze smluvní pokuty sjednané ve smlouvě pro případ prodlení úhradou úvěru ve výši 0,1 % denně z dlužné částky kapitalizované částkou 2 253 Kč a z nákladů na inkasní vymáhání ve výši 10 610 Kč Ani poté však žalovaný svůj dluh nevyrovnal, ačkoliv byl k tomu žalobkyní vyzýván, a to i tzv. předžalobní výzvou. Proto se po něm žalobkyně domáhá celé žalované částky, když náklady na inkasní vymáhání výslovně nepožadovala. Nadto po žalovaném žádala zákonný úrok z prodlení jdoucí z dlužné jistiny úvěru za dobu od 25. 3. 2017 do 1. 7. 2019 ve výši 1 369,60 Kč a dále jej žádala v zákonné výši od 25. 7. 2019 do zaplacení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Z provedených důkazů, zejména ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 31. 1. 2017 a z jejího dodatku ze dne 20. 3. 2017, z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a z výpisu z účtu o vyplacení jistiny úvěru, soud zjistil, že žalovaný uzavřel dne se společností právnická osoba smlouvu o úvěru, na základě které tato společnosti převedla dne 31. 1. 2017 na účet žalovaného finanční prostředky ve výši 2 500 Kč a dne 20. 3. 2017 finanční prostředky ve výši 5 000 Kč. Žalovaný se přitom ve smlouvě ve znění dodatku zavázal celkovou částku 7 500 Kč uvedené společnosti vrátit, a to včetně sjednaného poplatku ve výši 1 770 Kč, nejpozději do 24. 3. 2017. Žalovaný ale nic v dohodnutý termín nezaplatil. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 7. 2019, její přílohy a potvrzení o úplatě ke dni 24. 7. 2019 soud ověřil, že následně byla celá tato pohledávka za žalovaným smluvně postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 19. 8. 2019. Žalovaný byl před podáním žaloby žalobkyní vyzván k úhradě celé dlužné částky včetně kapitalizovaného příslušenství ke dni postoupení pohledávky, tak jak je uvedeno v žalobním žádání, a k úhradě zákonných úroků z prodlení po dni postoupení pohledávky a nákladů na vymáhání. Ve výzvě ze dne 19. 10. 2020 byl přitom i výslovně upozorněn na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou, neuhradí-li vše dobrovolně.
5. Podle § 2395 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrované poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 1970 z. č. 89/2012, Sb. o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
7. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
8. Žaloba je důvodná.
9. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný platně uzavřeli smlouvu o úvěru dle § 2395 o. z., ve které se právní předchůdce žalobkyně zavázal žalovanému poskytnout úvěr a žalovaný se zavázal tento úvěr za sjednaných podmínek vrátit. Právní předchůdce žalobkyně svůj závazek ze smlouvy splnil, neboť žalovanému sjednanou finanční částku poskytl. Naopak žalovaný svým smluvním povinnostem nedostál, když právnímu předchůdci žalobce řádně a včas nevrátil poskytnutý úvěr včetně sjednaného poplatku. A protože řádné a včasné splacení úvěru bylo zajištěno smluvní pokutou, vznikl právnímu předchůdci nárok i na smluvní pokutu sjednanou ve smlouvě ve smyslu § 2048 o. z. a dle § 122 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru. Proto soud uložil žalovanému povinnost celou dlužnou částku zaplatit, a to žalobkyni, neboť právě na ni pohledávka za žalovaným z uvedeného titulu dle § 1879 o. z. přešla. A protože dle § 1880 o. z. dále platí, že s postoupenou pohledávkou nabývá postupník (zde žalobkyně) také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně zajištění, vyhověl soud žalobě i v části týkající se příslušenství. Na úrok z prodlení přitom vznikl právnímu předchůdci žalobkyně a posléze žalobkyni nárok dle § 1970 o. z. Soud přezkoumal, že výše požadovaného úroku z prodlení nepřesahuje výši určenou příslušnými právními předpisy, zejména nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , v platném znění.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 368 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 200 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby a částky 100 Kč za jeden půl úkon právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 800 Kč ve výši 168 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.