Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
41 C 46/2021-37
Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní JUDr Bronislavou Tinklovou, LL.M., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
t. č. ve stát. instituce, ulice a číslo, PSČ obec
o zaplacení 3 147,31 Kč s příslušenstvím rozsudkem pro uznání
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Dle § 157 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř. “) v odůvodnění rozsudku pro uznání uvede soud pouze předmět řízení a stručně vyloží důvody, pro které rozhodl rozsudkem pro uznání.
2. Předmětem řízení je vrácení žalovanému poskytnutých finančních prostředků ve výši částka s poplatkem ve výši částka ze smlouvy k službě anonymizována dvě slova – Smlouvy o anonymizována dvě slova ze dne datum a Twisto karty aktivované ke dni datum, které se zavázal vrátit žalobkyni do datum spolu s příslušenstvím.
3. K důvodům pro rozhodnutí rozsudkem pro uznání soud uvádí, že usnesením Okresního soudu ve Zlíně ze dne 19. 3. 2021, č. j. 41 C 46/2021 -34, byl žalovaný vyzván, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení tohoto usnesení písemně vyjádřil ve věci samé k žalobě, která mu byla spolu s usnesením doručena. Žalovanému byla tímto usnesením uložena povinnost uvést, zda nárok uplatněný v žalobě uznává, popřípadě zda nárok uznává jen zčásti nebo co do základu s tím, že uzná-li nárok, rozhodne soud na tomto základě o věci samé (o její části nebo o jejím základu) rozsudkem pro uznání (§ 153a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ). Jestliže žalovaný nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, byl povinen ve vyjádření vylíčit rozhodující skutečnosti o věci samé, na nichž staví svoji obranu proti žalobě (zejména uvést, která z tvrzení žalobkyně považuje za nesporná, tj. odpovídající skutečnosti, dále které skutečnosti činí předmětem sporu a proč, co v tomto směru tvrdí sám) a označit důkazy k prokázání svých tvrzení, a to tak, aby bylo zřejmé, k prokázání které konkrétní právně významné skutečnosti má být ten který důkaz proveden. Rovněž byl žalovaný poučen, že pokud se bez vážného důvodu ve věci samé písemně nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, bude mít soud za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává a soud ve věci samé rozhodne rozsudkem pro uznání (§ 153a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ). Žalovanému bylo citované usnesení spolu s žalobou doručeno dne datum a ve stanovené lhůtě 30 dnů žalovaný zůstal zcela pasivní. Jelikož se tedy žalovaný ve stanovené lhůtě do datum ve věci samé k žalobě nijak nevyjádřil, ani nesdělil, že by mu v tom bránil vážný důvod a jaký, nastoupila zákonná fikce uznání žalobního nároku žalovaným dle § 114b odst. 5 o. s. ř. o. s. ř. Na základě této fikce uznání nároku soud rozhodl (musel rozhodnout) v neprospěch žalovaného rozsudkem pro uznání (§ 153a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ), neboť účinky uznání nelze za řízení vyvrátit a nezanikají ani uplynutím času. Žádné zákonné ustanovení totiž nepřipouští důkaz opaku, tedy prokázání toho, že k uznání nároku žalovaným ve skutečnosti nedošlo.
4. Soud na tomto místě podotýká, že při svém rozhodování zohlednil recentní nálezovou judikaturu Ústavního soudu (zejm. nálezy ve věcech vedených u Ústavního soudu pod sp. zn. IV. ÚS 842/16 , I. ÚS 1024/15 , Pl. ÚS 13/15 ) a dospěl k závěru, že soudem ochrany ústavnosti artikulovaná nutnost citlivosti při postupu dle § 114b o. s. ř. o. s. ř. nedopadá na situace procesně zcela nečinného žalovaného, který náležitě nedbá svých procesních práv a povinností (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 8. 3. 2005, sp. zn. 21 Cdo 1951/2004 , uveřejněný pod číslo Sbírky soudních rozhodnutích a stanovisek).
5. V daném případě nejde ani o zcela jednoduchou věc, která by nevyžadovala podrobnější a rozsáhlejší přípravu jednání, v níž by vydání usnesení podle § 114b o. s. ř. o. s. ř. bylo vyloučeno. Nejde ani o zjevně bezdůvodnou žalobu.
6. Z pohledu žalobních tvrzení je pak dostatečným podkladem pro vydání rozsudku pro uznání takové vylíčení rozhodujících skutečností žalobkyní, které činí žalobu projednatelnou ve smyslu ustanovení § 79 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 10. 2004, sp. zn. 32 Odo 180/2004 ).
7. Pro úplnost soud uvádí, že nárok žalobkyně je dle žalobních tvrzení odůvodněn povinností žalovaného vrátit žalobkyni finanční prostředky ve výši částka spolu s poplatkem částka dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník “), a to spolu s příslušenstvím – zákonným úrokem z prodlení dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 1958 a násl. občanského zákoníku .
8. O právu účastníků na náhradu nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Žalobkyně splnila podmínky pro přiznání práva na náhradu nákladů řízení (viz předžalobní upomínka ze dne datum s podacím archem) a byla v řízení úspěšná, má tedy právo vůči žalovanému na plnou náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k uplatnění práva. Náklady řízení žalobkyně jsou:
- zaplacený soudní poplatek částka;
- odměna právního zástupce za zastupování částka z tarifní hodnoty částka za tři úkony právní služby á částka (převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, žalobu) dle § 6 odst. 1 , § 7 bod 3 ., § 11 odst. 1 písm. a) , d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“);
- hotové výdaje advokáta částka za tři shora uvedené úkony právní služby (3 x částka) dle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu;
- DPH částka, tj. 21% ze základu částka (3 000 + 900) podle § 137 odst. 3 písm. a)
celkem na náhradě nákladů řízení částka. Náhrada nákladů řízení je splatná k rukám právního zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
9. Dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř. jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné v obecné pariční lhůtě, když za řízení nevyšly najevo okolnosti případu nebo důvody na straně účastníků, pro které by bylo namístě stanovit lhůtu plnění jinou (§ 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. o. s. ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Odvolání do výroku ve věci samé lze podat pouze pro vady spočívající v tom, že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce nebo soud prvního stupně byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát, případně že existují skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu, nebo exekuce.