Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
20 C 67/2021-38
Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Janem Sýkorou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení částka s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení v sazbách:
10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení,
8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení,
a to vše do 14 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do částky částka se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částka, a to do 14 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení v sazbách: 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do 14 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do částky [částka] se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení [částka], a to do 14 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne datum, zaplacení plnění za dodávky elektřiny do odběrného místa žalovaného na adrese anonymizována dvě slova číslo v obec, konkrétně dle faktury číslo (částka) za období od datum až datum, dle faktury číslo (částka) za období od datum až datum a poplatků za upomínky 5x částka dle faktur č. FO9719031630, FO9719041363, FO9720000228, FO9720004468 a FO9720009056. Dále se domáhala úroků z prodlení jak ve výroku I shora.
2. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila předem a žalovanému soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaný na výzvu ve stanovené lhůtě nereagovala, důsledkem je předpoklad jeho souhlasu s tímto postupem. Žalovaný v řízení zůstal pasivní, návrh se mu podařilo doručit jen náhradním způsobem a soud jeho skutečný pobyt nevypátral. Od novely občanského soudního řádu , provedené zákonem č. 7/2009 Sb. , je adresát odpovědný za existenci adresy pro doručování a ochranu vlastních zájmů a je též povinen zajistit přijímání písemností na této adrese bez ohledu na to, zda se zde zdržuje. Je věcí adresáta, zda se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu doručování, kde je pro něho bezpečné, že mu bude zásilka doručena. Soud na zákonem stanovenou adresu doručuje povinně, i kdyby mu bylo známo, že na ní k předání a převzetí listin y nemůže dojít, a byť by se dozvěděl ze sdělení některého z účastníků či jiných osob nebo ze své úřední činnosti, kde se adresát fakticky zdržuje. Adresátu lze doručit i na jinou adresu, to však nemá vliv na povinnost soudu doručovat na povinnou adresu pro doručování. Omluvitelným důvodem, pro nějž by bylo možno vyslovit neúčinnost náhradního doručení, nemůže být skutečnost, že se fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje (usnesení Nejvyššího soudu ve sp. zn. 32 Cdo 80/2012 ).
3. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Smlouvou č. l. 15 žalobkyně prokázala závazek žalovaného hradit řádně vyúčtovanou dodávku elektřiny do shora uvedeného odběrného místa, součástí smlouvy je ujednání o měsíčních zálohách ve výši částka, tarif„ kamarád/bronz“ v sazbě D02d s jističem 1x20A. Žalovaný uvedl své kontaktní číslo. Součástí smlouvy je ujednání o poplatku částka za písemnou upomínku, resp. částka za SMS nebo emailovou upomínku. Právní zástupce žalobkyně doložil dopisem (č. l. 22) vypracování i zaslání (č. l. 23) kvalifikované předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř. o. s. ř. do dispoziční sféry žalovaného, na sjednanou korespondenční adresu. Fakturou č. l. 18 a 20 žalobkyně prokázala řádné vyúčtování spotřeby elektřiny za období jak výše v částce částka celkem, se splatnostmi datum, resp. datum. Uhrazené zálohy z první faktury v celkové výši částka jsou již zohledněny.
4. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Účastníci platně sjednali spotřebitelský závazek ohledně dodávky elektřiny (ve smyslu § 50 energetického zákona č. 458/2000 Sb. ), na který se podpůrně použijí ustanovení o koupi dle občanského zákoníku . Z tohoto závazku žalobkyně řádně plnila, žalovaný však dle žalobních tvrzení nikoliv, pokud nehradil (všechny) zálohy ani faktury. Soud vychází ohledně údajů o výši nesplněného závazku ze skutkových tvrzení žalobního návrhu, neboť břemeno tvrzení a dokazování k případnému opaku v řízení tížilo procesně pasivního žalovaného. V rozsahu účtovaného plnění za dodávku energetické komodity a s tím spojených (sdružených) distribučních služeb, úroků z prodlení ve smyslu § 1970 občanského zákoníku a 50 Kč na smluvních poplatcích soud mohl žalobě vyhovět. Splatnost úroků z prodlení byla korektně odvozena od splatnosti faktur, sazba odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
5. Pokud se týká částka, které soud výrokem II žalobkyni nepřiznal, jde o důsledek skutečnosti, že žalobkyni bylo známo telefonické spojení na žalovaného, nebylo tedy objektivního důvodu, aby nevyužila možnosti zaslat upomínku formou SMS, jak bylo ujednáno. Písemné upomínky ostatně žalobkyně ani nedokládala, natož aby uvedla, proč zvolila právě takový postup. Postup v neprospěch žalovaného, které je navzdory poskytnutí telefonického kontaktu bez možnosti jeho volby vnucena podstatně dražší, písemná forma, je v tomto smyslu nepoctivým chováním ve smyslu § 6 odst. 1 občanského zákoníku , resp. zjevným zneužitím práva dle § 8 tamtéž, jakkoliv intenzita takového chování je vzhledem k marginálním částkám nízká. Umožňuje-li smlouva různé postupy, je povinností podnikatele postupovat způsobem, který je pro spotřebitele výhodnější, v opačném případě podnikatel neoprávněně těží ze situace, kterou sepisem formulářových podmínek sám vyvolal. Je-li takové ustanovení pro žalobkyni mrtvým, obsoletním, bylo její povinností je ze smluvních podmínek vypustit. V rozsahu částka tedy žaloba důvodná nebyla, i kdyby žalobkyně vyúčtování předložila.
6. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení v převážné míře úspěšná, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. této přiznal k tíži žalovaného právo na úhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení. Celková výše částky těchto nákladů pak sestává ze tří mimosmluvních odměn dle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif, po částka a tří paušálních částek náhrad hotových výdajů á částka ve smyslu § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif, odpovídajících nákladům, spojeným s převzetím a přípravou věci, s vypracováním a zasláním kvalifikované předžalobní výzvy a s podáním žalobního návrhu. Jelikož je advokát plátcem DPH, přísluší mu tak dále navýšení, odpovídající aktuálně platné sazbě této daně ve výši 21 % z těchto všech částek. Dále je součástí náhrady hodnota zaplaceného soudního poplatku ve výši částka. Náhrada nákladů řízení je však dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. splatná k rukám advokáta jako celek. Ustanovení § 14b advokátního tarifu nebylo možné aplikovat, neboť jistina převýšila částka.
7. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. o. s. ř. , neboť rozsudek bude zřejmě třeba pro doručení vyvěsit na úřední desce soudu, teprve nedávno skončil dlouhodobý nouzový stav, jedná se vysoké plnění, u kterého prakticky nelze očekávat jednorázové splnění. Proto soud z důvodu patřičné ochrany žalovaného přiměřeně navýšil lhůtu k plnění, aby měl žalovaný reálnou příležitost případně pohledávku uhradit před podáním důvodného návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce – zřejmě však jedině zajištěním financování. Pro jinou, delší lhůtu k plnění, či dokonce splátkový kalendář, nebyl shledán žádný mimořádný důvod a sám žalovaný zůstal pasivní a neposkytl tedy soudu žádné argumenty, proč by měl být zájem žalovaného upřednostněn na úkor žalobce a jeho právního zástupce tím, že by soud poskytl lhůtu k plnění delší. Pokud má někdo nést tíži případného splátkového kalendáře, nechť je to třetí osoba, se kterou si případně žalovaný sjedná (konsolidační) úvěr a třetí osoba s tím bude souhlasit, po žalobci to již vzhledem k okolnostem nelze spravedlivě požadovat.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně ve stanovených lhůtách k plnění, může oprávněný navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo provedení exekuce.