Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 9/2021-45

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní titul Zuzanou Masnerovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa

zastoupený advokátem titul. jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem trvale ulice a číslo, PSČ obec

o částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka se zákonným úrokem z prodlení 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do datum, a ve výši 8,05% ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] se zákonným úrokem z prodlení 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], a ve výši 8,05% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu na zaplacení částky částka s příslušenstvím s tím, že mezi společností právnická osoba, IČO, a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru číslo na částku částka. Na základě této smlouvy byla žalované poskytnuta finanční hotovost částka v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala vrátit věřiteli vedle jistiny též poplatek za vyhodnocení úvěru, poplatek za sjednání úvěru a inkasní poplatek, celkem částka. Pokud jde o inkasní poplatek za výběr splátek v hotovosti, slouží k pokrytí nákladů na službu spočívající v inkasu hotovostních splátek. Poplatek za vyhodnocení úvěru pak slouží k pokrytí nákladů na posouzení úvěruschopnosti žalované, jeho výše je závislá na konkrétních okolnostech případu (př. množství a druh podkladů předložených dlužníkem). Poplatek za poskytnutí úvěru slouží k pokrytí oprávněných nákladů a výdajů úvěrujícího, jako práce zaměstnanců, telekomunikační služby, cestovní náklady apod. Žalovaná se zavázala uhradit celkovou dlužnou částku částka ve 14 měsíčních splátkách. První splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy, poslední splátka byla splatná dne datum. Žalovaná svůj závazek neplnila řádně a včas a ocitla se v prodlení. Dne datum postoupil právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná částka je tvořena dlužnou jistinou částka, úrokem částka, poplatkem za vyhodnocení úvěru částka, poplatkem za sjednání úvěru částka a inkasním poplatkem částka Vedle toho se žalobkyně domáhala příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení od datum do zaplacení.

2. Za splnění podmínek , (dále jen „ “) soud rozhodoval bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě předložených listinných důkazů.

3. Provedeným dokazováním dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalovaná a právní předchůdce žalobkyně, právnická osoba anonymizována dvě slova, uzavřeli dne datum smlouvu (smlouva o úvěru číslo žádost o úvěr, standardní informace o spotřebitelském úvěru, informace pro spotřebitele, předpis splátek), na základě které převzala žalovaná při podpisu smlouvy částku částka a zavázala se vrátit celkem částka. Žalovaná se zavázala vrátit věřiteli vedle jistiny také úrok ve výši částka, poplatek za poskytnutí úvěru částka, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši částka a poplatek za inkaso plateb v hotovosti ve výši částka. Tento závazek měla žalovaná splácet ve 14 splátkách po částka měsíčně s tím, že první splátka byla splatná do měsíce po podpisu smlouvy a každá další vždy do měsíce po splatnosti splátky bezprostředně předcházející. Celková splatnost úvěru tak měla nastat dne datum. Strany si sjednaly úrokovou sazbu 15% ročně. Strany se dále dohodly, že plnění ze strany dlužníka bude nejdříve užito na splacení úhrady za poskytnutí úvěru, poté nákladů za vyhodnocení úvěru, inkasního poplatku, úroků, jistiny, úroků z prodlení a posledně smluvních pokut. Žalovaná dluh řádně nehradila, uhradila toliko částka, naposledy dne datum částku částka (přehled plateb). Pohledávka za žalovanou byla postoupena z původního věřitele společnosti právnická osoba žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávky ze dne datum). K úhradě dluhu byla žalovaná vyzvána i právním zástupcem žalobkyně dopisem ze dne datum, kdy jí bylo rovněž písemně oznámeno postoupení pohledávky (předžalobní upomínka ze dne datum včetně podacího lístku). Před poskytnutím úvěru žalovaná vyplněním žádosti o úvěru sdělila informace o své finanční situaci, když dle jejího tvrzení byla t.č. na mateřské/rodičovské dovolené a pracovala brigádně. Jejím příjem činil částka, částka rodičovský příspěvek/výživné, přítelův příjem částka. Mezi výdaji vyplnila žalovaná bydlení částka, doprava/jídlo/osobní náklady částka, splátky půjček částka. Celkový použitelný příjem tak činil částka. Dle vyplněné žádosti o úvěr žalovaná předložila výplatní pásky a dohodu (myšleno pravděpodobně dohodu pracovní – pozn. soudu). Žalobkyně však k prokázání úvěruschopnosti žalované žádné další y nepředložila.

4. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru datum, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

5. Podle § 580 odstavec 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

6. Podle , (dále jen „ “), ve znění účinném od 1. 1. 2014, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

7. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Dle § 1968 věty prvé o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

9. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

11. Podle § 1880 odst. 1, 2 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.

12. Soud se předně zabýval tím, zda žalobkyně splnila podmínku dle zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda s náležitou pečlivostí před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalovaného spotřebitelský úvěr splácet.

13. Soud přitom dospěl k závěru, že žalobkyně povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy nedostála. Žalobkyně k prokázání své povinnosti předložila soudu jediný důkaz, a to pouze žádost o úvěru. Ačkoli v této žádosti je vyplněno, že žalovaná předložila výplatní pásky a dohodu (rozuměj pravděpodobně dohodu o jedné z prací konaných mimo pracovní poměr – pozn. soudu), žalobkyně tyto k důkazu nepředložila, ačkoli byla soudem k jejich doložení vyzvána. Žalobkyně proto neprokázala, že její právní předchůdce posoudil schopnost žalované úvěr splácet s odbornou péčí, jak jí ukládají citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, což má za následek neplatnost smlouvy o úvěru. Povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je shora citovaným zákonem ukládána poskytovateli (žalobkyni), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Odborná i soudní praxe dospěla přitom k převážnému závěru, že důsledkem nedostatečného, a v tomto případě dokonce žádného, posouzení úvěruschopnosti je absolutní neplatnost smlouvy o úvěru. Opačný výklad by byl v rozporu s vývojem zásad práv ochrany spotřebitele a narušil by tak dlouhodobou tendenci nejen české, ale rovněž celoevropské právní vědy i praxe směřující k vyvážení faktické nerovnosti mezi spotřebitelem a podnikatelem, projevující se ochranou slabší strany (viz rovněž směrnice číslo o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách a směrnice č. 2008 číslo o smlouvách o spotřebitelském úvěru). Relativní neplatnost by nemohla zajistit vyvážení nerovnováhy mezi spotřebitelem a podnikatelem, neboť spotřebitel jako osoba nepožívající odborných znalostí by zpravidla ani nebyl schopen neplatnost namítnout, a to právě s ohledem na to, že jako slabší smluvní strana nedisponuje potřebnými znalostmi, jakými disponuje profesionál. Setrval-li by výklad na relativní neplatnosti, došlo by ve svém důsledku k popření zásad ochrany spotřebitele. K obdobnému závěru již dospěla i judikatura vyšších soudních instancí (viz. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 31. 5. 2019, č. j. -75, usnesení pléna Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ), v nedávné době rovněž stanovisko Generální advokátky SD EU stanovisku ze dne datum ve věci C číslo, anonymizováno právnická osoba proti anonymizováno, podle níž„ v případě, že vnitrostátní soud zjistil z úřední povinnosti porušení článku 8 směrnice 2008 (jenž zakládá povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost před uzavřením smlouvy – pozn. soudu), musí s výhradou případné opačné vůle spotřebitele vyvodit všechny důsledky, které podle vnitrostátního práva z tohoto zjištění plynou, aniž by vyčkal příslušného návrhu spotřebitele, a případně bez přihlédnutí k uplynutí prekluzivní lhůty, jsou-li sankce stanovené tímto právem účinné, odrazující a přiměřené“. Závěr o nedostatečném posouzení úvěruschopnosti také zcela v souladu s aktuální judikaturou Ústavního soudu, podle nějž„ poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit“ (viz nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ). I s odkazem na rozsudek Soudního dvora EU ze dne datum ve věci C číslo (právnická osoba v . jméno příjmení a další) v citovaném nálezu Ústavní soud uvedl, že„ poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig.„ the burden of proving“) posoudit úvěryschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady)“.

14. Vzhledem k uvedenému dospěl soud k závěru, že mezi stranami uzavřená smlouva o úvěru je absolutně neplatným právním jednáním.

15. Žalobkyně však předloženými listinami prokázala, že její právní předchůdce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši částka, a to při podpisu smluv hotovostně. Smlouvou o postoupení pohledávky pak prokázala, že jí právním předchůdcem byl postoupen dluh z obou smluv a předžalobní výzvou prokázala, že žalovaná byla o dluhu zpravena.

16. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala poskytnutí peněžních prostředků ve výši částka žalované, posoudil soud nárok žalobkyně jako bezdůvodné obohacení. Jelikož je smlouva o úvěru neplatným právním jednáním od počátku, žalovaná získala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu a je tak povinna toto plnění vrátit. Předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku částka, která představuje bezdůvodné obohacení, žalovaná doposud věřiteli vrátila částka, zbývá tedy částka. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částka jako nárok z bezdůvodného obohacení vyplývající z neplatné smlouvy o úvěru.

17. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, soud jí uložil povinnost zaplatit žalobkyni i úrok z prodlení v požadované výši 8,05 %, dlužné částky od datum do zaplacení, neboť dluh byl splatný na základě první výzvy k zaplacení odeslané žalované dne datum, v níž bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky. Tuto výzvu lze ve smyslu považovat za doručenou dnem datum. Jelikož žalobkyně požadovala úhradu ihned, v souladu s  nastalo prodlení žalované dne datum Lhůtu k plnění soud určil podle , (dále jen ) jako třídenní.

18. Ve zbytku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť úspěšnějším účastníkem řízení byla žalovaná, které však za řízení žádné náklady nevznikly, jak vyplývá z obsahu spisu.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami.

Pokud by povinná dobrovolně nesplnila povinnost uloženou jí tímto rozhodnutím, má oprávněná právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí ( ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce ( ).