Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 106/2020-54

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní titul Zuzanou Masnerovou v právní věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně,

zastoupeného advokátem titul titul. jméno příjmení, anonymizováno,

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem trvale anonymizována dvě slova. příjmení anonymizováno, PSČ obec

o částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částka, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení částka, kapitalizovaní smluvní úrok částka, smluvní úrok 29 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zákonný úrok z prodlení 8,50 % ročně z částky částka od datum do datum a zákonný úrok z prodlení 8,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni [částka], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení [částka], kapitalizovaní smluvní úrok [částka], smluvní úrok 29 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonný úrok z prodlení 8,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a zákonný úrok z prodlení 8,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu na zaplacení částky částka s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce číslo na částku částka, kterou žalovaná převzala v den podpisu smlouvy a zavázala se kromě jistiny zaplatit také částku ve výši částka, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků (s úrokovou sazbou 29 % ročně) ve výši částka, odměny za zpracování a doručení částka a odměny za administrativní činnosti částka. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce (dále jen„ smluvní podmínky“). Žalovaná se zavázala uhradit právnímu předchůdci žalobkyně závazek v 60 týdenních splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná však nehradila splátky zápůjčky řádně a včas, poslední splátku žalovaná uhradila dne datum, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Ke dni datum činila dlužná jistina částka a dlužný poplatek částka. Do data postoupení žalovaná uhradila částka, posléze již ničeho neuhradila. Jelikož dlužná částka nebyla ze strany žalované uhrazena, úročí se neuhrazená jistina částka dále úrokem 29% ročně, a to od datum, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru, do zaplacení. Dne datum došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno dopisem z téhož dne. Žalobou se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši částka, dlužné části poplatku tvořeného částkou částka na úroku, částka na poplatku za zpracování a doručení a částka na administrativní činnosti, dále se pak žalobkyně domáhá kapitalizovaných úroků částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení částka, úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny částka od datum do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Za splnění podmínek , (dále jen „“) rozhodl soud ve věci na základě žalobkyní předložených listin tak, že bez nařízení jednání veřejně vyhlásil rozsudek.

3. Ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum, smluvních podmínek, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně přílohy a písemného oznámení o této skutečnosti žalované včetně podacího lístku, tabulky umoření, z předžalobní výzvy ze dne datum včetně podacího lístku soud zjistil následující skutkový stav věci. Dne datum uzavřela žalovaná se společností právnická osoba smlouvu o zápůjčce na částku částka, která jí byla v den podpisu smlouvy vyplacena. Žalovaná se zavázala kromě jistiny zaplatit také další poplatky v souhrnné výši částka, z toho částka na úroku, částka na poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení a částka na poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení, a to v 60 týdenních splátkách, 59 splátkách po částka, poslední splátka částka, přičemž první splátka byla splatná do 7. kalendářního dne od uzavření smlouvy a poslední splátka byla stanovena na datum. Strany si sjednaly úrokovou sazbu 29 % ročně. Dle čl. 6 smlouvy je každá částka zaplacená zákazníkem započtena v pořadí na: náklady spojené s vymáháním pohledávek, splatné splátky celkové dlužné částky v pořadí od splátky nejdříve splatné, přičemž se plnění započte nejdříve na poplatek, dále splatné sankční poplatky, nesplatná část jistiny, nesplatná část poplatku. Dne datum byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno a byla také vyzvána k dobrovolnému plnění. Žalovaná uhradila celkem částka, naposledy dne datum částku částka. Před uzavřením smlouvy vyplnila žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně příjmení kartu, z níž se podává, že žalovaná byla ke dni sepsání na mateřské dovolené, její příjem činil částka, další příjmy domácnosti částka, odhadované měsíční výdaje částka. Dle karty žalovaná předložila výměr důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky z datum, žalobkyně však žádnouu nepředložila.

4. Podle , o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

5. Podle , o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

6. Podle věty první , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

7. Podle § 580 odstavec 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

8. Podle , (dále jen „“), ve znění účinném od 1. 1. 2014, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

9. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Dle § 1968 věty prvé o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

11. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Soud se předně zabýval tím, zda žalobkyně splnila podmínku dle zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda s náležitou pečlivostí před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalované spotřebitelský úvěr splácet.

13. Soud přitom dospěl k závěru, že žalobkyně povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy nedostála. Žalobkyně k prokázání své povinnosti předložila soudu jediný důkaz, a to kartu zákazníka. Ačkoli v zákaznické kartě u obou smluv je uvedeno, že žalovaná přiložila výměr důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky, žalobkyně k žalobě i přes výzvu soudu žádnéy nedoložila. Žalobkyně proto neprokázala, že její právní předchůdce posoudil schopnost žalované úvěr splácet s odbornou péčí, jak jí ukládají citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, což má za následek neplatnost smlouvy o zápůjčce. Povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je shora citovaným zákonem ukládána poskytovateli (žalobkyni), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Ačkoli samotný text ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, tj. jeho jazykový výklad, naznačuje, že absence posouzení úvěruschopnosti lze sankcionovat toliko neplatností relativní, dospěla odborná i soudní praxe k převážnému závěru, že důsledkem nedostatečného, a v tomto případě dokonce žádného, posouzení úvěruschopnosti je absolutní neplatnost smlouvy o úvěru. Opačný výklad by byl v rozporu s vývojem zásad práv ochrany spotřebitele a narušil by tak dlouhodobou tendenci nejen české, ale rovněž celoevropské právní vědy i praxe směřující k vyvážení faktické nerovnosti mezi spotřebitelem a podnikatelem, projevující se ochranou slabší strany (viz rovněž směrnice číslo o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách a směrnice č. 2008 číslo o smlouvách o spotřebitelském úvěru). Relativní neplatnost by nemohla zajistit vyvážení nerovnováhy mezi spotřebitelem a podnikatelem, neboť spotřebitel jako osoba nepožívající odborných znalostí by zpravidla ani nebyl schopen neplatnost namítnout, a to právě s ohledem na to, že jako slabší smluvní strana nedisponuje potřebnými znalostmi, jakými disponuje profesionál. Setrval-li by výklad na relativní neplatnosti, došlo by ve svém důsledku k popření zásad ochrany spotřebitele. K obdobnému závěru již dospěla i judikatura vyšších soudních instancí (viz. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 31. 5. 2019, č. j. -75, usnesení pléna Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ), v nedávné době rovněž stanovisko Generální advokátky SD EU stanovisku ze dne datum ve věci anonymizováno číslo, anonymizováno právnická osoba proti anonymizováno, podle níž„ v případě, že vnitrostátní soud zjistil z úřední povinnosti porušení článku 8 směrnice 2008 (jenž zakládá povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost před uzavřením smlouvy – pozn. soudu), musí s výhradou případné opačné vůle spotřebitele vyvodit všechny důsledky, které podle vnitrostátního práva z tohoto zjištění plynou, aniž by vyčkal příslušného návrhu spotřebitele, a případně bez přihlédnutí k uplynutí prekluzivní lhůty, jsou-li sankce stanovené tímto právem účinné, odrazující a přiměřené“. Závěr o nedostatečném posouzení úvěruschopnosti také zcela v souladu s aktuální judikaturou Ústavního soudu, podle nějž„ poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit“ (viz nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ). I s odkazem na rozsudek Soudního dvora EU ze dne datum ve věci anonymizováno číslo (právnická osoba v . jméno příjmení a další) v citovaném nálezu Ústavní soud uvedl, že„ poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig.„ the burden of proving“) posoudit úvěryschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady)“.

14. Ze shora uvedených důvodů proto soud dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce ze dne datum je absolutně neplatným právním jednáním.

15. Žalobkyně však předloženými listinami prokázala, že její právní předchůdce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši částka, a to při podpisu smluv hotovostně. Smlouvou o postoupení pohledávky včetně přílohy pak prokázala, že jí právním předchůdcem byl postoupen dluh vůči žalované a předžalobní výzvou prokázala, že žalovaná byla o dluhu zpravena.

16. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala poskytnutí peněžních prostředků ve výši částka žalované, posoudil soud nárok žalobkyně jako bezdůvodné obohacení. Jelikož je smlouva o zápůjčce neplatným právním jednáním od počátku, žalovaná získala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu a je tak povinna toto plnění vrátit. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku částka, žalovaná vrátila částka. Výše jejího bezdůvodného obohacení pak představuje rozdíl mezi těmito částkami, tj. částka. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 12 800 jako nárok z bezdůvodného obohacení.

17. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, soud jí uložil povinnost zaplatit žalobkyni i úrok z prodlení v požadované výši 8,50 %, když nemohl překročit návrh žalobkyně, z dlužné částky od datum do zaplacení, neboť dluh byl splatný na základě první výzvy k zaplacení odeslané žalované dne datum v souvislosti s oznámením o postoupení pohledávky. Tuto výzvu lze ve smyslu považovat za doručenou dnem datum. Jelikož žalobkyně poskytla žalované lhůtu deseti dnů, nastalo prodlení žalované dne datum v souladu s  Lhůtu k plnění soud určil podle , (dále jen ) jako třídenní.

18. Ve zbytku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovaná byla ve věci úspěšnější než žalobkyně, žádné náklady jí však v souvislosti s tímto řízením nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami.

Pokud by povinná dobrovolně nesplnila povinnost uloženou jí tímto rozhodnutím, má oprávněná právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí ( ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce ().