Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 14/2021-30

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu JUDr Ivou Winklerovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 28 679 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 9 058,19 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 058,19 Kč od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba v části, v níž žalobce požaduje zaplacení další částky 19 620,81 Kč a běžících úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 19 620,81 Kč ročně od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žalované se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 9 058,19 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 058,19 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba v části, v níž žalobce požaduje zaplacení další částky 19 620,81 Kč a běžících úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 19 620,81 Kč ročně od [datum] do zaplacení, se zamítá. III. Žalované se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou domáhal na žalované zaplacení částky 28 679 Kč s příslušenstvím s tím, že účastníci uzavřeli dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru číslo to prostřednictvím elektronických prostředků. Žalovaná čerpala částku 14 800 Kč převodem na svůj bankovní účet a byla tak povinna uhradit minimální splátku ve výši 1/5 z dlužné částky k poslednímu dni předcházejícího měsíce, nejméně 300 Kč. Žalovaná splátky nehradila řádně a včas. Strany sjednaly poplatek z čerpání ve výši 20 % z čerpané jistiny, který přirůstá k jistině. Dále úrok ve výši 20 % měsíčně s tím, jestliže se stane celý dluh splatným, je žalovaná povinna zaplatit sjednaný úrok ve výši 15 % ročně. Jeho celková výše tvořená součtem jednotlivých částek úroků účtovaných měsíčně činí 17 376 Kč. Strany si rovněž sjednaly smluvní pokutu ve výši 121 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení po dobu prvních 3 měsíců prodlení, celková výše smluvní pokuty je tedy 363 Kč. Dle smlouvy je žalobce oprávněn požadovat zaplacení celé dlužné částky v případě, že bude žalovaná v prodlení po dobu delší než 2 měsíce, žalovaná je v prodlení od datum. Žalovaná řádně a včas úvěr nesplácela, žalobci uhradila částku v celkové výši 6 820 Kč.

2. Žalovaná, ač jí byla žaloba řádně doručena, se k ní nevyjádřila.

3. Podle soud věc projednal bez nařízení jednání.

4. Listinnými důkazy bylo prokázáno, že žalobce se na základě smlouvy o revolvingovém úvěru číslo ze dne datum zavázal poskytnout žalované na její žádost peněžní prostředky do celkové výše uvěrového limitu 50 000 Kč, žalovaná čerpala ve čtyřech platbách peněžní prostředky v celkové výši 14 800 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit žalobci poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny, jehož výše je stanovena s ohledem náklady žalobce spojené se zpracováním, vyhodnocením, přijetím a schválením žádosti a se zajištěním zdrojů peněžních prostředků ze strany žalobce, jejich rezervací pro úvěr a jejich vyplacením. Dále se žalovaná zavázala zaplatit úroky ve výši 20 % měsíčně z dlužné částky s tím, že v případě, že se stane celý dluh splatným, je žalovaná povinna zaplatit sjednaný úrok ve výši 15 % ročně místo úroku ve výši 20 % měsíčně. Pro případ prodlení se splácením dluhu se žalovaná zavázala žalobci zaplatit smluvní pokutu ve výši 121 Kč za každý měsíc prodlení s tím, že nárok na smluvní pokutu vzniká žalobci po dobu prvních třech měsíců prodlení žalované. Žalovaná řádně a včas úvěr nesplácela, žalobci uhradila částku v celkové výši 6 820 Kč. Žalovaná byla výzvou ze dne datum vyzvána k zaplacení dlužné částky.

5. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

7. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

8. V posuzovaném případě mezi stranami byla uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru, kterou žalobce uzavřel v postavení podnikatele, žalovaná v postavení spotřebitele, a proto je na místě aplikovat i příslušná ustanovení o.z. o spotřebitelských smlouvách, jakož i , o spotřebitelském úvěru. S ohledem na uvedené soud aplikoval zejména , 2 a o.z., podle kterých se k smluvním ujednáním spotřebitelských smluv odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele nepřihlíží, což platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje a rovněž jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.

9. Pokud jde o požadavek na zaplacení poplatku za čerpání úvěru ve výši 2 960 Kč a běžících úroků z prodlení z této částky, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Ve smlouvě bylo mezi stranami ujednáno, že žalovaná bude povinna zaplatit i poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny, kdy v posuzované věci činí tento poplatek částku 2 960 Kč. Ve smlouvě bylo sjednáno, že poplatek slouží k pokrytí nákladů na zpracování, vyhodnocení, přijetí a schválení žádosti a dále k zajištění zdrojů peněžních prostředků ze strany žalobce, jejich rezervaci pro úvěr a jejich vyplacení. Smlouva dále stanoví, že poplatek za čerpání úvěru se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu, z čehož vyplývá, že je dále úročen smluvním úrokem. Vzhledem k tomu má soud za to, že poplatek za čerpání úvěru má zejména generovat zisk žalobce a představuje skryté úroky. S ohledem na uvedené má soud za to, že takové ujednání je v rozporu s dobrými mravy a je tedy podle § 588 o.z. neplatné, a proto k němu nepřihlédl a žalobu v této části zamítl.

10. Pokud jde o požadavek na zaplacení úroku ve výši 20 % měsíčně, tedy 240 % ročně, přirostlého k jistině ve výši 17 376 Kč a běžících úroků z prodlení z této částky, má soud za to, že věřitel na takové úroky právo nemá, neboť takto sjednaná výše je v rozporu s dobrými mravy. Nejvyšší soud ČR již v rozsudku ze dne 15.12.2004 sp. zn. dospěl k závěru, že nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Rovněž rozhodovací praxe Krajského soudu v Praze zastává ve věci posouzení výše úroku závěry uvedené v citovaném rozsudku Nejvyššího soudu ČR, kdy lze odkázat na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 19.6.2018 č.j. -51 či rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 9.5.2018 č.j. -77. Obvyklá výše úroku požadovaného bankami při poskytování úvěrů domácnostem na spotřebu bez účelového určení v období září 2019 činila 8,44 % ročně, jak soud zjistil z přehledu úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v tuzemsku uveřejněného Českou národní bankou. V posuzované věci sjednané úroky více než dvaceti sedminásobně přesahují obvyklou úrokovou sazbu požadovanou bankami, tedy je zřejmé, že ujednání o výši úroku se ocitlo v rozporu s dobrými mravy, a proto je neplatné. Soud proto v souladu s § 588 o.z. k ujednání o smluvních úrocích jako ujednání neplatnému nepřihlédl. Neplatnost ujednání o výši úroku však nevede k neplatnosti smlouvy o úvěru jako celku, protože toto ujednání lze oddělit od ostatního obsahu smlouvy. Je tomu tak proto, že namísto neplatného ujednání o úroku nastoupí povinnost úvěrovaného zaplatit úrok ve výši stanovené podle § 1802 o.z., podle něhož platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem, mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Nelze přitom usoudit, že by k uzavření smlouvy o úvěru nebylo došlo, kdyby některý z účastníků řízení rozpoznal včas neplatnost ujednání o výši úroku. Obvyklá výše úroku požadovaného bankami při poskytování úvěrů bez účelového určení činila průměrně 8,44 % ročně, jak vyplývá z přehledu úrokových sazeb uveřejněného Českou národní bankou, tudíž při zohlednění vůle účastníků řízení ujednat povinnost žalovaného zaplatit žalobci z poskytnutých peněžních prostředků úrok za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků, až do jejich vrácení, činí úrok částku ve výši 715,19 Kč, a proto soud co do žalobního požadavku na zaplacení částky ve výši 16 660,81 Kč s příslušenstvím, o kterou výše požadovaného úroku převyšuje jeho skutečnou výši, žalobu zamítl.

11. V posuzovaném případě dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Žalobce na základě smlouvy o úvěru poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 14 800 Kč. Žalovaná úvěr řádně a včas nesplácela, žalobci uhradila celkově částku 6 820 Kč. Prodlením žalované se splácením dluhu současně žalobci na základě smlouvy vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 121 Kč za každý měsíc prodlení s tím, že nárok na smluvní pokutu vzniká žalobci po dobu prvních třech měsíců prodlení žalované, celkem má tedy žalobce právo na smluvní pokutu ve výši 363 Kč. Jak je výše rozvedeno soud neuznal nárok žalobce na úhradu poplatku za čerpání úvěru a dále žalobci přiznal pouze úrok v obvyklé výši zjištěné z přehledu úrokových sazeb uveřejněného Českou národní bankou. Částka, kterou žalovaná na dluh uhradila, tak pokryje smluvní pokutu ve výši 363 Kč, úrok ve výši 715,19 Kč a jistinu v části 5 741,81 Kč. Na jistinu ze smlouvy o úvěru tedy zbývá doplatit částku 9 058,19 Kč. Soud proto žalobě částečně vyhověl a v souladu s  o.z. uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 9 058,19 Kč jako nesplacenou jistinu a v souladu s  o.z. běžící úroky z prodlení ve výši podle

12. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s  podle úspěchu účastníků v řízení, když žalované, která měla v řízení převážný úspěch, žádné účelně vynaložené náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.