Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
10 C 217/2020-45
Okresní soud v Semilech rozhodl soudkyní Mgr Pavlou Erlebachovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 9 932 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku žalobkyni 9 932 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 9 932 Kč od 9. 1. 2020 do zaplacení
II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku nahradit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně náklady řízení 3 667 Kč.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku žalobkyni 9 932 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 9 932 Kč od 9. 1. 2020 do zaplacení II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku nahradit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně náklady řízení 3 667 Kč.
1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na peněžité plnění uvedené ve výroku I tohoto rozsudku. Ohledně jistiny bylo tvrzeno, že jde o příspěvek dle § 4 zákona č. 168/1999 Sb. , který je žalovaný povinen zaplatit jako vlastník motorového vozidla, registrační značka, příjmení: anonymizováno, číslo technického průkazu: anonymizováno (dále v odůvodnění rozsudku jen předmětné vozidlo“), ohledně něhož jako vlastník/provozovatel nesplnil povinnost uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti újmy způsobené provozem vozidla, konkrétně bylo vozidlo nepojištěno od 9. 6. 2019 do 28. 9. 2019. Za uvedenou dobu 112 dnů při denní sazbě příspěvku 86 Kč činí celkový nárok na příspěvek 9 632 Kč. Zároveň žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení nákladů na uplatnění tohoto příspěvku ve výši 300 Kč dle § 4 odst. 4 cit. zák. Žalovaný byl k plnění celkem 9 932 Kč vyzván korespondencí, s udělenou lhůtou k plnění, která uplynula 8. 1. 2020.
2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Tvrzení žalobkyně o nepojištění předmětného vozidla označil na nepravdivé, jelikož od 17. 2. 2015 uzavřel u právnická osoba pojistná smlouva číslo která byla sjednána na dobu neurčito a každoročně aktualizována; žalovaný měl od pojišťovny pro dobu až do 17. 2. 2020 zelenou kartu, platil pojistné. Byl sice ze strany pojišťovny vyzýván k úhradě dlužného pojistného, avšak nebyl informován, že došlo k zániku pojištění neuhrazením dlužného pojistného. Pojišťovna smlouvu zrušila již v červnu 2019, o čemž se žalovaný dozvěděl až 28. 11. 2019. Žalovaný měl za to, že by mezi účastníky mělo dojít ke smírnému řešení věci tak, že by finanční prostředky, které pojišťovně zaslal, a to opětovně ještě v dubnu 2021, měly být použity k uspokojení nároku žalobkyně a zároveň by mělo dojít k obnovení pojistné smlouvy ze strany uvedené pojišťovny. Konečně poukazoval na korektiv dobrých mravů s odkazem na propojenost mezi žalobkyní a pojišťovnou, a porovnával výši pojistného na tzv. povinné ručení, které měl sjednáno v přepočtu na 11,81 Kč za jeden den, s částkou 86 Kč za den, požadovanou ze strany žalobkyně. Z toho dovozoval, že pro pojišťovny je 7,28 násobně výhodnější zrušit smlouvu, neinformovat o tom klienta a počkat maximální možnou dobu na uplatnění nároku korespondujícího nároku vůči žalovanému v tomto řízení. V souvislosti s tím také namítal, že právnická osoba je největším spoluvlastníkem žalobce, přičemž předseda správní rady je rovněž z téže pojišťovny.
3. Soud věc projednal dne 20. 4. 2021 v nepřítomnosti žalobkyně, jejíž právní zástupce se z účasti na jednání omluvil a výslovně uvedl, že může být jednáno a rozhodnuto v jeho nepřítomnosti.
4. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, a soud tak mohl za své skutkové zjištění vzít jejich shodné tvrzení (§ 120 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ), že žalovaný je, a v době od 9. 6. 2019 do 28. 9. 2019 (po dobu žalobkyní tvrzení absence sjednaného povinného pojištění dle zák. č. 168/1999 Sb. , dále v rozsudku případně jen po„ rozhodnou dobu“) také byl, vlastníkem a provozovatelem předmětného vozidla, a dále, že mu žalobkyně zaslala výzvu z 14. 11. 2019 k zaplacení příspěvku podle § 4 zák. č. 168/1999 Sb. a stanovila splatnost příspěvku 9 632 Kč (112 dní po 86 Kč – při druhu vozidla – nákladní automobil do 3,5 tuny) a poplatku spojeného s uplatněním práva na příspěvek (§ 4 odst. 4 cit. zák., § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb. ) ve výši 300 Kč, tj. celkem 9 932 Kč do 30 dnů od doručení výzvy, splatnost nastala k 8. 1. 2020.
5. K obraně žalovaného soud provedl jím předložené důkazy. Z pojistné smlouvy o sdruženém pojištěné předmětného vozidla ze dne datum, uzavřené pod číslo soud zjistil, že ji žalovaný sjednal s pojistitelem – tehdy pod označením právnická osoba, a to mj. ohledně pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem předmětného vozidla VW Crafter – nákladní automobil do 3,5 tuny. Roční pojistné bylo sjednáno na 9 676 Kč, výše čtvrtletní splátky pojistného na 2 419 Kč, způsob platby pojistného poštovní poukázkou, splatnost čtvrtletního pojistného vždy k 18. dni měsíců února, května, srpna a listopadu kalendářního roku. Pojištění bylo účinné od 18. 2. 2015 a sjednáno na dobu neurčitou. O uzavření této pojistné smlouvy svědčí také vystavená pojistka číslo. V průběhu doby byly žalovanému vystavovány zelené karty, a to i pro období od 18. 2. 2019 do 17. 2. 2020. Z listiny„ přehled k výročí pojištění“ vystavené právnická osoba 10. 12. 2018 k uvedené pojistné smlouvě číslo soud zjistil, že již v té době byl pojišťovnou na této smlouvě evidován dluh na pojistném ve výši 2 723 Kč, zároveň pro čtvrtletní pojistné se splatností k 18. dni měsíců února, května, srpna a listopadu 2019 činilo předepsané pojistné již 2 871 Kč. Přitom výpisem z účtu žalovaného číslo bylo prokázáno, že žalovaný na čtvrtletním pojistném (ztotožněno variabilním symbolem odpovídajícím číslu zmíněné pojistné smlouvy číslo) zaplatil jen 2 723 Kč, a to 15. 2. 2019, 20. 5. 2019 (zde zjevně také po datu splatnosti 18. 5. 2019), a dále až 5. 9. 2019. Plnou částku pojistného 2 871 Kč (určenou již od 18. 2. 2019) uhradil až 28. 11. 2019. Z přípisu žalobkyně ze dne 12. 12. 2019 vůči žalovanému ohledně žalobkyní požadovaného příspěvku do garančního fondu za rozhodnou dobu soud zjistil, že žalobkyně upozornila žalovaného, že pojišťovna vydala zamítavé stanovisko o existenci pojištění během rozhodné doby; zároveň žalovaného vyzvala, aby kontaktoval přímo pojišťovnu, která o případné pojistné smlouvě má detailní informace.
6. Ze zprávy právnická osoba (dříve příjmení pojišťovny), kterou soud pro účely řízení vyžádal o žalovaným zmiňované pojistné smlouvě číslo prokázaných platbách ze dne 15. 2., 20. 5. a 5. 9. 2019 soud zjistil, že pojištění na základě této smlouvy skutečně trvalo do 18. 2. 2015 jen do 8. 6. 2019, tj. bylo ukončeno den před rozhodnou dobou. Důvodem zániku pojistné smlouvy bylo nezaplacení pojistného přes zaslanou upomínku ze dne 17. 4. 2019, kterou pojišťovna sdělila žalovanému jako pojistníkovi, že na pojistném vznikl k 18. 2. 2019 dluh, přičemž pokud pojistné 2 871 Kč (spolu s náklady upomínání 50 Kč) nebude připsáno na účet pojišťovny do 8. 6. 2019, pak podle příslušných ustanovení zákona smlouva zanikne k tomuto datu. Platbou pak z 15. 2. 2019 ve výši 2 723 přitom bylo uhrazeno pojistné za předcházející dobu od 18. 11. 2018 do 17. 2. 2019 (pozn. soudu - zjevně dluh evidovaný k datu 10. 12. 2018, kdy byla vystavena zpráva pojišťovny a oznámeno navýšení čtvrtletního pojistného od 18. 2. 2019 na 2 871 Kč). K 18. 2. 2019 došlo k navýšení ročního pojistného, taktéž čtvrtletního pojistného – na částku 2 871 Kč. Proto platbou z 20. 5. 2019 ve výši 2 723 Kč bylo pouze částečně uhrazeno dlužné (a upomínkou ze 17. 4. 2019 upomínané) pojistné za dobu od 18. 2. 2019 do 17. 5. 2019, kdežto nedoplatek zde činil 148 Kč a uhrazen ani do 8. 6. 2019 nebyl. Při zániku pojištění dle předmětné smlouvy ke dni 8. 6. 2019 tedy činil dluh na pojistném 817,90 Kč (neuhrazená část pojistného za dobu od 18. 2. do 17. 5. 2019 ve výši 148 Kč a poměrná část nezaplaceného pojistného za dobu od 18. 5. do 8. 6. 2019), spolu s náklady na upomínání 200 Kč, celkem tak šlo o dluh ve výši 1 017,90 Kč. Tento dluh byl uhrazen platbou z 5. 9. 2019 (přijata ve výši 2 723 Kč), čímž žalovanému vznikl přeplatek 1 705,10 Kč, který byl ke dni 14. 11. 2019 vrácen žalovanému na jeho účet. Následně přijatá platba 2 871 Kč k datu 28. 11. 2019 pak byla v plné výši na účet žalovaného vrácena.
7. Žalovaný nečinil sporným, že byl pojišťovnou o zaplacení dlužného pojistného upomínán, avšak namítal, že nebyl informován o zániku pojištění.
8. Při právním hodnocení vzal soud v úvahu níže citovanou právní úpravu.
9. Podle § 1 odst. 1 písm. a) zák. č. 168/1999 Sb. ve znění účinném k období uvedeném v prvním odstavci odůvodnění nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle písm. b) téhož ustanovení může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. Podle § 1 odst. 3 nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí občanským zákoníkem .
10. Podle § 12 odst. 1 písm. e) zák. č. 168/1999 Sb. pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit.
11. Podle § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb. vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku ") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 ; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle odst. 2 se při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Podle odst. 3 výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 , a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle odst. 4 je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle odst. 5 výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Podle odst. 6 povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla.
12. Podle § 2 odst. 1 písm. o) vyhl. č. 205/1999 Sb. , kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) se denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanoví pro nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg včetně ve výši 86 Kč.
13. Podle § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb. činí výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla 300 Kč.
14. Podle § 1968 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. platí, že věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. K závěru o skutkovém stavu a právním posouzení věci je soudem uváděno následující. Žalobkyně jako příjemkyně příspěvků od vlastníků, popř. provozovatelů motorových vozidel, které jsou provozovány bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a to na základě zák. č. 168/1999 Sb. zjistila, že předmětný automobil neměl v rozhodnou dobu od 9. 6. 2019 do 28. 9. 2019 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Nebyla tak splněna povinnost upravená v § 1 odst. 1 písm. a) zák. č. 168/1999 Sb. (viz jeho citace v odst. 10 odůvodnění rozsudku). Pokud žalovaný namítal, že k předmětnému vozidlu sjednal dne 17. 2. 2015 pojistnou smlouvu číslo u právnická osoba na dobu neurčitou, pak v řízení bylo jednoznačně prokázáno, že tato smlouva zákonným způsobem zanikla ke dni 8. 6. 2019. Stalo se tak v souladu s úpravou stanovenou v § 12 odst. 1 písm. e) zák. č. 168/1999 Sb. (citace v odst. 11 odůvodnění rozsudku), jelikož uvedená pojišťovna písemnou výzvou – upomínkou ze 17. 4. 2019 sdělila žalovanému jako pojistníkovi, že ke dni 18. 2. 2019 na pojistném vznikl dluh. Žalovaný nesporoval, že mu tato upomínka byla doručena. V souladu s § 12 odst. 1 písm. e) cit. zákona byl žalovaný v této upomínce pojišťovnou též upozorněn na okolnost, že jestliže dluh na pojistném nebude zaplacen do 8. 6. 2019 (čímž jednoznačně byla splněna doba nejméně jednoho měsíce pro zaplacení dluhu dle § 12 odst. 1 písm. e) cit. zákona), pojištění zanikne dnem následujícím po marném uplynutí takové lhůty. Oproti nesprávné představě žalovaného je ze zákonné úpravy v § 12 odst. 1 písm. e) cit. zákona zcela jednoznačné, že k samotnému zániku pojistné smlouvy po marném uplynutí alespoň jednoměsíční lhůty k zaplacení dlužného pojistného, na základě upomínky pojistitele, dojde – a to bez dalšího – již dnem následujícím po tomto marném uplynutí lhůty k zaplacení dlužného pojistného. Zákonná úprava zároveň nestanovuje pojistiteli žádnou povinnost následně oznamovat pojistníkovi, že k zániku pojištění skutečně došlo. Žalovaný pojistné pro období od 18. 2. do 17. 5. 2019 v rozsahu 2 871 Kč neuhradil ke dni splatnosti 18. 2. 2019, po upomínce ze 17. 4. 2019 neuhradil ani jeho část 148 Kč (jako rozdíl mezi předchozí výší pojistného 2 723 Kč a výší 2 871 Kč, na kterou byl – s účinností právě od 18. 2. 2019 – žalovaný pojišťovnou upozorněn již korespondencí z 10. 12. 2018, která mu zjevně byla doručena, jelikož ji sám předložil k důkazu – viz část odst. 5 odůvodnění rozsudku). Je to zjevné ze skutkových zjištění (výpisem z účtu žalovaného, zprávou pojišťovny), že platbou předcházející tomuto období, tj. platbou k 15. 2. 2019 uhradil dluh na pojistném za období od 18. 11. 2018 do 17. 2. 2019 (na který byl upozorněn již korespondencí z 10. 12. 2018) a po tomto datu zaplatil další platbu na pojistné až 20. 5. 2019 rovněž ve výši nižší, než bylo pojistné účinné od 18. 2. 2019 ve výši 2 871 Kč (šlo o platbu opět jen 2 723 Kč). Ve smyslu § 12 odst. 1 písm. e) cit. zákona přitom pro zánik pojištění po marném uplynutí lhůty stanovené v upomínce pojistitele postačuje, že jde o dluh jen ohledně části pojistného. Pojištění tak v souladu se zákonnou úpravou v § 12 odst. 1 písm. e) cit. zákona a ve spojení s upomínkou pojišťovny ze 17. 4. 2019, po níž nenastala plná úhrada dlužného pojistného, zaniklo uplynutím dne 8. 6. 2019. Od 9. 6. 2019 (a nejméně do žalobkyní tvrzeného data 28. 9. 2019) nebylo vozidlo pojištěno v rozporu s § 1 odst. 1 písm. a) cit. zákona.
16. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaný v rozhodnou dobu byl vlastníkem a provozovatelem předmětného vozidla, a dále - že mu žalobkyně zaslala výzvu z 14. 11. 2019 k zaplacení příspěvku podle § 4 odst. 1 , ve výši dle § 4 odst. 3 zák. č. 168/1999 Sb. a stanovila splatnost příspěvku 9 632 Kč (112 dní po 86 Kč, v souladu s druhem vozidla – nákladní automobil do 3,5 tuny a denní sazbou dle § 2 odst. 1 písm. o) vyhl. č. 205/1999 Sb. tak, jak toto ustanovení soud citoval v odst. 13 odůvodnění rozsudku) a poplatku spojeného s uplatněním práva na příspěvek (§ 4 odst. 4 cit. zák., § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb. ) ve výši 300 Kč, tj. celkem 9 932 Kč do 30 dnů od doručení výzvy. Dále bylo mezi účastníky nesporné, že splatnost uvedené částky nastala k 8. 1. 2020. Žalovaný však tuto povinnost nesplnil, tudíž žalobkyni soud přisoudil nejen částku 9 932 Kč, ale dle § 1968 a § 1970 o. z. i úrok z prodlení z této částky ode dne následujícího po splatnosti uvedené částky, tj. od 9. 1. 2020 ve výši 10 % (nař. vlády č. 351/2013 Sb. ).
17. Opodstatněnými nemohly být shledány námitky žalovaného, které se odvíjely od porovnání výše pojistného a příspěvku na nepojištěné vozidlo, neboť jde o zcela jiné kategorie plnění. Pojistné vychází ze smluvní úpravy, která však počínaje 9. 6. 2019 již ve vztahu mezi žalovaným a právnická osoba nebyla účinná. Příspěvek na nepojištěné vozidlo je naopak zcela jednoznačně stanoven citovanou zákonnou úpravou zák. č. 168/1999 Sb. a § 2 odst. 1 vyhl. č. 205/1999 Sb. , jeho příjemcem je zcela jiný subjekt, odlišný od pojišťovny, s jiným předmětem činnosti a účelem zřízení dle zák. č. 168/1999 Sb. Adresnými nebyly ani námitky žalovaného, který se domáhal korektivu dobrých mravů na údajné propojení mezi pojistitelem a žalobkyní. I zde je třeba vzít v úvahu, že jde o odlišné subjekty s odlišným druhem činnosti a účelem zřízení či založení. Krom toho žalovaný opomíjí, že příčinou vzniku jeho povinnosti zaplatit příspěvek na nepojištěné vozidlo bylo prodlení s placením pojistného dle pojistné smlouvy číslo (ostatně u žalovaného došlo k opakovanému prodlení), jakož i nereagování na upomínku o zaplacení dluhu, která mu byla řádně dle § 12 odst. 1 písm. e) zák. č. 168/1999 Sb. pojistitelem zaslána, dále i fakticky doručena.
18. Ve věci úspěšné žalobkyni bylo vůči neúspěšnému žalovanému přiznáno právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ) Náklady řízení tvoří jednak o soudní poplatek 400 Kč, a dále náklady právního zastoupení 3 267 Kč Tyto byly určeny dle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkonů právní služby, a to konkrétně ve znění od 1. 7. 2014 (dále případně jen„ AT“). Do okamžiku podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu jde o odměnu advokáta za tři úkony právní služby – vždy po 200 Kč, dále o náhradu hotových výdajů spojených s každým z úkonů – vždy po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, § 11 odst. 1 písm. a) , d), § 14b odst. 1 písm. a) až c), bod 1., odst. 5 písm. a) AT), a konečně o náhradu za DPH v sazbě 21% (zák. č. 235/2004 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2013) z odměny i hotových výdajů advokáta, tj. o částku 189 Kč (0,21 x (600 + 300)). Po podání návrhu na elektronický platební rozkaz činí odměna advokáta za jeden úkon právní služby (při tarifní hodnotě 9 932 Kč dle § 8 odst. 1 AT) celkem 1 500 Kč (§ 7 bod 4 ) a je v posuzovaném případě spojena s jedním písemným podáním ve věci samé - vyjádření ze dne 9. 12. 2020 k odporu a stanovisku žalovaného k žalobě (§ 11 odst. 1 písm. d) AT). Dále na nákladech právního zastoupení jde o náhradu hotových výdajů spojených s uvedeným úkonem – ve výši 300 Kč (§ 13 odst. 4 AT), a konečně podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. o. s. ř. o náhradu za DPH v sazbě 21% (zák. č. 235/2004 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2013) z odměny i hotových výdajů advokáta, tj. částka 378 Kč (0,21 x (1 500 + 300)).
19. Lhůta k plnění předmětu řízení i povinnosti k náhradě nákladů řízení byla žalovanému stanovena obvyklá třídenní od právní moci rozhodnutí (§ 160 odst. 1 , část věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř. ). Ke stanovení delší lhůty či k plnění ve splátkách soud neshledal v okolnostech případu ani v soudu známých poměrech účastníků (k nimž žalovaný aktivně ve prospěch jiné než třídenní lhůty k plnění aktivně ničeho netvrdil) žádné relevantní důvody.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.