Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 178/2020-36

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudcem JUDr Janem Morávkem ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného

o zaplacení částky 4 500 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3 000 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 315,86 Kč a se zákonným úrokem z prodlení 9 % p. a. z částky 3 000 Kč od 11.12.2019 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se ohledně nároku žalobce na zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 4 840,05 Kč a co do částky 1 500 Kč zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3 000 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 315,86 Kč a se zákonným úrokem z prodlení 9 % p. a. z částky 3 000 Kč od 11.12.2019 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se ohledně nároku žalobce na zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 4 840,05 Kč a co do částky 1 500 Kč zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení 4 500 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že žalovaný dne 20.7.2018 uzavřel se společností právnická osoba smlouvu o úvěru č. anonymizováno. Na základě uzavřené smlouvy obdržel žalovaný bezhotovostním převodem na svůj účet finanční prostředky ve výši 3 000 Kč a zavázal se je vrátit spolu s poplatkem ve výši 3 276,30 Kč a smluvní úrok z úvěru. Celkem měl uhradit částku 6 374,93 Kč se splatností do 19.8.2018. Proces poskytnutí finančních prostředků žalovaného byl takový, že na internetových stránkách webová adresa žalovaný zvolil bezhotovostní formu poskytnutí úvěru na bankovní účet a následně si vybral výši požadovaného úvěru a navolil splácení úvěru. Následně se žalovanému zobrazilo, jaký poplatek bude hradit za poskytnutou částku. Poté klikl na tlačítko„ chci půjčit“. Dále vyplnil registrační formulář se základními informacemi o žalovaném i s informacemi o zaměstnavateli a výši jeho příjmu. Po vyplnění všech částí formuláře, byl žalovaný povinen seznámit se se smlouvou o spotřebitelském úvěru a smlouvu následně odsouhlasit, jako i další dokumenty (formulář podle zákona o spotřebitelském úvěru, souhlas se zpracováním a nakládáním s osobními údaji, Ceníku a Čestného prohlášení Klienta). Po odsouhlasení všech dokumentů byla žalovanému zaslána SMS zpráva s unikátním kódem, jež byl potřeba pro dokončení. Žádost o poskytnutí úvěru byla žalovanému následně schválena, kdy mu byla na zadaný bankovní účet odeslána požadovaná finanční částka. Žalovaný na svůj závazek neuhradil ničeho. Z původního věřitele byla pohledávka za žalovaným následně postoupena na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10.12.2019 s účinností k témuž dni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem původního věřitele ze dne 21.1.2020. Hodnota pohledávky ke dni postoupení činila 9 766,71 Kč (3 000 Kč nesplacená jistina, 3 276,30 Kč nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru, 1 505,75 Kč na smluvním úroku, 1 500 Kč smluvní pokuta, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 426,66 Kč a nákladů na vymáhání 58 Kč). Žalovaný neuhradil ničeho ani poté, co mu byla dne 23.6.2020 zaslána předžalobní upomínka.

2. Usneseními ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací a č.j. číslo jednací soud vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení písemně vyjádřil k připojené žalobě a v téže lhůtě soudu sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na nečinnost žalovaného a s přihlédnutím k tomu, že žalobce souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, soud tak učinil podle ) Při rozhodování vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů ze strany žalobce.

3. Žalobce svou aktivní legitimaci pro uplatnění sporného nároku prokázal předloženou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10.12.2019. Z této y bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena ze společnost právnická osoba na žalobce. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 21.1.2020.

4. S ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru soud posoudil věc podle , , , a s přihlédnutím k tomu, že se jednalo o spotřebitelský úvěr také podle o spotřebitelském úvěru.

5. Předloženými listinnými důkazy (formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, smlouvou o úvěru číslo anonymizováno, potvrzením o platbě) vzal soud za prokázané tvrzení žalobce obsažené v žalobě o tom, že právní předchůdce poskytl dne 20.7.2018 žalovanému úvěr ve výši 3 000 Kč. Učinil tak na základě vyplněného formuláře zaslaného právnímu předchůdci žalobce. Po vyplnění a zaslání formuláře byl žalovaný povinen seznámit se se smlouvou o úvěru. Dále smlouvou o úvěru žalobce prokázal své tvrzení o tom, že popisem smlouvy se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce poplatek ve výši 3 276,30 Kč. Splatnost byla stanovena k 19.8.2018. Pro případ prodlení s úhradou závazku byla v čl. VIII smlouvy sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% denně. Byl dohodnut úrok 40% p.a. Výše RPSN činila 9 088,10%.

6. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Ust. § 1813 o. z. stanoví, že se má za to, že zakázána jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Ust. § 1815 o. z. uvádí, že se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. V § 1813an. o.z. je provedena směrnice rady č. 93/13/EHS ze dne 15.4.1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Ujednání spotřebitelských smluv musejí být posuzována i z hlediska jejich přiměřenosti tak, jak je uvedeno shora. Smyslem těchto ustanovení je ochrana spotřebitelů proti zneužívání moci podnikateli především v případě jednostranně formulovaných typových smluv a proti nepřiměřenému omezení práv spotřebitelů. Důraz je kladen na transparentnost jednání spotřebitele jako předpokladu svobodného rozhodnutí spotřebitele. Cílem není dosažení rovného postavení stran v právech a povinnostech, předpokladem je pouze výrazná nerovnost v právech a povinnostech, navíc pouze ve spojení s porušením požadavku přiměřenosti. Soudní dvůr EU dovozuje, že při zkoumání, zda je způsobena nerovnováha (v rozporu s požadavkem dobré víry), je třeba ověřit, zda prodávající nebo poskytovatel, který jedná se spotřebitelem poctivě a přiměřeně, mohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s předmětnou klauzulí souhlasil v rámci individuálního vyjednávání o obsahu smlouvy. Při hodnocení přiměřenosti podle směrnice Rady 93/13/ je nutné vzít v úvahu sílu vyjednávajících pozic stran. Silnější postavení podnikatele by nemělo vést k neodůvodněným výhodám. Nemělo by být zneužíváno.

8. Z § 1813 o.z. tedy vyplývá, že při zkoumání významné nerovnováhy jde o zkoumání ekvivalence plnění, zda zde neexistuje druhý (zde významný) nepoměr vzájemného plnění (§ 1796 a § 1793 o.z.) a zda plnění, které spotřebitel získává od podnikatele, odpovídá z hlediska své hodnoty plnění, která za ně podnikatel poskytuje. Relevantní při zkoumání přiměřenosti ujednání je pouze výrazná nerovnováha, tedy taková, která zhoršuje právní postavení spotřebitele.

9. Podle § 1 odst. 2 o.z. nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

10. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Dle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění (§ 1880 o.z.).

13. Ust. § 1970 o.z. poté stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Předmětnou úvěrovou smlouvu nutno hodnotit jako praktiku vyskytujícími se na úvěrovém trhu, kdy jsou úvěry poskytovány nikoli s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebiteli, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet. Žalovanému byl formálně řádně poskytnut úvěr ve smyslu o.z. a z.č. , kdy například i ujednání o smluvní pokutě bylo sjednáno dle z.č. Žalovanému byly rovněž formálně předloženy předsmluvní informace a žalovaný měl možnost se s těmito seznámit. Nelze však přehlédnout, že předmětná úvěrová smlouva je formulářového typu, kdy žalovanému byl poskytnut úvěr 3 000 Kč, který se zavázal vrátit ve lhůtě 30ti dnů spolu s úrokem 40% p.a. a poplatkem 3 276,30 Kč. Poplatek za sjednání tohoto krátkodobého úvěru je tak vyšší, než samotná poskytnutá jistina. Tomu odpovídá také výše RPSN úvěru 9 088,10%. Citovaná smlouva tak bezesporu je v rozporu s ustanovením o.z. s pohledu přiměřenosti a rovnosti stran, ale rovněž odporuje dobrým mravům ve smyslu a o.z.. Porušení těchto ustanovení ze strany věřitele znamená neplatnost uzavřené smlouvy o úvěru. Ve smyslu ustanovení se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlédne i bez návrhu, neboť takové jednání věřitele je nutné považovat za zjevně se příčící dobrým mravům nebo zjevně narušující veřejný pořádek.

15. Smlouvu o úvěru byla shledána absolutně neplatnou, a pokud žalovaný přijal plnění ve výši 3 000 Kč ze strany právního předchůdce žalobce, dostalo se mu bezdůvodného obohacení, které je povinen vydat ( , ). Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho a lze tedy dospět k závěru, že žaloba je důvodná pouze do výše jistiny, která činila 3 000 Kč a to včetně zákonného úroku z prodlení podle z. č. , ve spojení s  , , když je zjevné, že se žalovaný ocitl v prodlení s vrácením peněžitého dluhu. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I.

16. Jelikož smlouva o úvěru byla shledána absolutně neplatnou, není naproti tomu důvodný nárok žalobce na zaplacení dalšího požadovaného plnění, tj. smluvní pokuty, smluvního úroku, poplatku za sjednání úvěru a nákladů upomínání. Proto byla žaloba v tomto rozsahu zamítnuta (výrok II).

17. Žalovaný je povinen zaplatit ve prospěch žalobce dlužnou částku ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku podle

18. Výrok o náhradě nákladů řízení soud učinil podle a žádnému z účastníků nepřiznal právo na jejich náhradu, když žalobce měl ve věci částečný úspěch a žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné ( ).

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím povinným splněna řádně a včas, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.