Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
11 C 282/2020-33
Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu titul Janou Matouškovou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 4 040 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba s návrhem, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 4 040 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 543,65 Kč, úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 3 111,29 Kč od datum do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 519,01 Kč a úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 111,29 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba s návrhem, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 4 040 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 543,65 Kč, úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 3 111,29 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 519,01 Kč a úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 111,29 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou podanou u soudu dne datum se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky 4 040 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že jeho právní předchůdce společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa číslo, na základě které žalovaná převzala částku 6 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, přičemž se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce dále poplatek, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně (840 Kč), odměny za administrativní zpracování zápůjčky (1 200 Kč) a nákladů za hotovostní inkaso splátek (2 400 Kč). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaná zavázala vrátit v 58 týdenních splátkách po 180 Kč. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, uhradila pouze částku 6 400 Kč, poslední splátka byla žalovanou uhrazena dne datum, právnímu předchůdci žalobce tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené částky. Žalovaná poté již neuhradila ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum přešla pohledávka ze společnosti právnická osoba na žalobce, což bylo žalované oznámeno dopisem z téhož dne. Žalobce se tedy v řízení domáhal úhrady dlužné částky ve výši 4 040 Kč sestávající z jistiny ve výši 3 111,29 Kč a dlužného poplatku ve výši 928,71 Kč, dále kapitalizovaného úroku ve výši 1 543,65 Kč (jedná se o úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 3 111,29 Kč od datum do datum), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 519,01 Kč (zákonný úrok z částky 3 111,29 Kč od datum do datum), dále úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 3 111,29 Kč od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z téže částky a za stejné období. Žalovaná na dlužnou půjčku před podáním žaloby ničeho nezaplatila, ačkoli jí byla zaslána předžalobní výzva k plnění.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Účastníci se k nařízenému jednání nedostavili, soud proto věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř.
4. Soud provedl důkaz listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení a z těchto listin byl zjištěn následující skutkový stav:
Právní předchůdce žalobce právnická osoba a žalovaná uzavřeli dne datum smlouvu o zápůjčce číslo na základě které byla žalované poskytnuta půjčka (spotřebitelský úvěr) ve výši 6 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit za tuto zápůjčku poplatek, který se skládá z kapitalizovaného úroku za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 840 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala poskytovateli zápůjčky zaplatit v hotovosti, formou 58 týdenních splátek po 180 Kč. Dle evidence předchůdce žalobce žalovaná uhradila poslední splátku dne datum a dostala se do prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené částky. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum přešla pohledávka ze společnosti právnická osoba na žalobce, což bylo žalované sděleno oznámením o postoupení pohledávky z téhož dne.
5. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného durhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
6. Podle § 9 zák. č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
7. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožného.
8. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
Podle § 1880 odst. 1 téhož zákona postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
10. V projednávané věci bylo prokázáno, že předchůdce žalobce s žalovanou uzavřeli dne datum smlouvu o půjčce (spotřebitelském úvěru), na základě které byl žalované poskytnut v hotovosti úvěr ve výši 6 000 Kč. Žalovaná se zavázala splácet úvěr včetně sjednaného poplatku, a to v 58 týdenních splátkách po 180 Kč, přičemž žalovaná poslední splátku na uhradila dne datum a poté již ničeho nezaplatila.
11. Soud má zato, že k posouzení oprávněnosti nároku žalobce jakožto právního nástupce na vrácení úvěru včetně příslušenství a dalších plnění bylo zapotřebí posoudit platnost smlouvy z hlediska toho, zda předchůdce žalobce dostál své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované jakožto dlužníka náležitým způsobem. Bylo na žalobci, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdil a prokázal. Žalobce (jeho právní zástupce) se z jednání nařízeného na datum omluvil a soud ho tedy nemohl poučit dle ustanovení § 118a odst. 1 , 3 o.s.ř. o povinnosti tvrdit a prokázat shora uvedenou skutečnost.
12. Žalobci se tedy nepodařilo vyvrátit právní domněnku porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalované nastolenou podle zákona o spotřebitelském úvěru.
13. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti právního předchůdce žalobce
před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřené smlouvy o zápůjčce s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek
(§ 588 o.z.). Žalovaná námitku neplatnosti uzavřené smlouvy o zápůjčce z uvedeného důvodu rovněž nevznesla.
14. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. rok číslo o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo členské státy zajistí,
aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele
na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.
15. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce
za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující.
16. Vzhledem k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředcházelo splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele za soukromoprávní následek porušení této povinnosti, který odpovídal požadavku vytýčenému v čl. 23 posl. věta směrnice o spotřebitelském úvěru.
17. Je tomu tak proto, že předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice o spotřebitelském úvěru, který spočívá, jak vyplývá z jejích bodů 7 a 9 odůvodnění, v oblasti spotřebitelských úvěrů v provedení úplné a nezbytné harmonizace v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech unijních spotřebitelů a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Ve světle takového cíle, jímž je zajistit skutečnou ochranu spotřebitele před nezodpovědným uzavíráním úvěrových smluv, které překračují jejich finanční možnosti a mohou vést k jejich platební neschopnosti, článek 23 směrnice stanoví, že pravidla pro sankce použitelná v případě porušení vnitrostátních ustanovení v oblasti předsmluvního ověřování úvěruschopnosti dlužníka, přijatá podle článku 8 této směrnice, musí být definována tak, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující, a dále že členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování (body 42 a 43 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo).
18. Články 8 a 23 směrnice o spotřebitelském úvěru a o zrušení musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musejí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo).
19. Uvedená pravidla je tedy nutno vyložit tak, že ani v poměrech vnitrostátní právní úpravy není soud povinen vyčkat námitky spotřebitele, aby mohl posoudit, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.
20. Z toho vyplývá, že soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele.
21. Smlouva o úvěru, kterou žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce, je tedy neplatná, protože předchůdce žalobce porušil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.
22. Žalobci proto ve skutečnosti náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního jednání ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalované podle smlouvy o úvěru, tj. ve výši 6 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná zaplatila předchůdci žalobce celkem 6 400 Kč, jak skutkově tvrdil žalobce, zanikla pohledávka, která je předmětem řízení v projednávané věci, splněním již v době před jeho zahájením. Z těchto důvodů soud žalobu zamítl.
23. Plně procesně úspěšné žalované přísluší právo na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalované však v projednávané věci nevznikly žádné náklady, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).